salt:hasText
| - Obecně incidence a závažnost nežádoucích účinků závisí na dávce a frekvenci podání metotrexátu. Nejčastěji se objevuje ulcerativní stomatitida, leukopenie, nauzea a gastrointestinální obtíže. Dalšími často hlášenými nežádoucími účinky jsou nevolnost, nepřiměřená únava, třesavka a horečka, závrať a snížená odolnost k infekcím. V onkologické indikaci je posouzení nežádoucího účinku ztíženo souběžně podávanou léčbou a charakterem základního onemocnění.
Gastrointestinální systém
Gingivitida, faryngitida, stomatitida, anorexie, nauzea, zvracení, průjem, hematemeza, meléna, gastrointestinální vředy a krvácení, enteritida.
Při výskytu zvracení, průjmu nebo stomatitidě je třeba léčbu přerušit a vyčkat vymizení nežádoucích účinků. V případě peptické vředové choroby nebo ulcerózní kolitidy lze metotrexát aplikovat jen s nejvyšší opatrností.
Hematopoetický systém
Metotrexát působí myelosupresivně a často dochází ke vzniku anémie, leukopénie a/nebo trombocytopénie. Pacientům s poruchou hematopoézy není vhodné aplikovat metotrexát, je-li to nezbytné, pak pouze s maximální opatrností.
Terapie psoriázy musí být ukončena bezprostředně po zjištění signifikantního poklesu hodnot krevního obrazu. V onkologických indikacích léčba může pokračovat pouze v případě, že potenciální přínos převýší riziko závažné myelosuprese. U pacientů se závažnou granulocytopénií je nutno ihned posoudit jejich stav a podat parenterální širokospektrá antibiotika.
Hepatobiliární systém
Metotrexát může způsobit akutní (zvýšení transamináz) nebo chronickou (fibróza a cirhóza) hepatotoxicitu. Chronická toxicita je potenciálně fatální; obecně k ní dochází po dlouhodobé aplikaci (obecně 2 roky a déle) a po celkové dávce nejméně 1,5 g. Ve studiích psoriatických pacientů je hepatotoxicita funkcí celkové kumulativní dávky a patrně je potencována alkoholismem, obezitou, cukrovkou a pokročilým věkem. Přesná korelace nebyla dosud stanovena.
Dostatečné informace o progresi a reverzibilitě poškození nejsou k dispozici. Opatrnost je třeba u nemocných s již existujícím poškozením jater nebo jejich porušenou funkcí. Pravidelně je třeba provádět jaterní testy včetně sérového albuminu, které jsou však často normální i při vývoji fibrózy nebo cirhózy. Tyto léze jsou zjistitelné pouze biopticky.
U psoriázy a revmatoidní artritidy se doporučuje provést jaterní biopsii při celkové kumulativní dávce 1,5 g. Závažnější fibróza nebo výskyt cirhózy je indikací k vysazení léku. Mírnější histologické změny obvykle nevyžadují upuštění od léčby metotrexátem nebo její přerušení, ale jsou důvodem k opatrnosti.
Imunitní systém
U pacientů s aktivní infekcí může být metotrexát použit s maximální opatrností, u pacientů s imunodeficientními syndromy je obvykle kontraindikován. Imunizace během léčby metotrexátem nemusí být účinná. Imunizace vakcínou s živými viry není doporučena. Existují zprávy o diseminovaných infekcích vakcíny po očkování proti planým neštovicím u pacientů léčených metotrexátem. Vzácně byla hlášena hypogamaglobulinémie.
Nervový systém
Po podání metotrexátu se může vyskytnout bolest hlavy, ospalost, poruchy zraku, afázie, hemiparéza, paréza a křeče.
Po intravenózním podání metotrexátu pacientům s radioterapií hlavy a páteře byla hlášena leukoencefalopatie.
Chronická leukoencefalopatie byla popsána také u pacientů s osteosarkomem, kteří byli léčeni metotrexátem ve vysokých dávkách s protektivním podáním leukovorinu bez předchozí radioterapie. Přerušení terapie nevedlo vždy k úplné úpravě.
U pacientů léčených vysokodávkovými režimy byl pozorován přechodný akutní neurologický syndrom. Manifestace tohoto neurologického onemocnění může zahrnovat změny chování, fokální senzomotorické obtíže a abnormální reflexy. Přesná příčina není známa.
Intrathekální užití metotrexátu může vyvolat následující toxické účinky na CNS:
- chemická arachnoiditis (bolesti hlavy, bolesti zad, ztrnutí šíje, horečka)
- paréza, obvykle transientní, s paraplegií postihující spinální nervové kořeny
- leukoencefalopatie se zmateností, podrážděností, spavostí, ataxií, demencí, občas i těžkými křečemi.
Dýchací systém
Byla hlášena úmrtí na intersticiální pneumonitidu a příležitostně se vyskytla chronická obstrukční plicní nemoc. Plicní příznaky (zejména suchý, neproduktivní kašel) nebo nespecifická pneumonitida během léčby metotrexátem mohou znamenat potenciálně nebezpečný stav a vyžadovat přerušení léčby. I přes klinickou proměnlivost obrazu se plicní onemocnění indukované metotrexátem obvykle manifestuje horečkou, kašlem, dušností, hypoxemií a infiltráty na rentgenovém snímku plic; vyloučena musí být infekce. Plicní toxicita se může objevit při všech úrovních dávkování. Velice vzácně byla plicní toxicita popsána po intrathekálním podání. V případě výskytu plicní choroby indukované metotrexátem je obnovení léčby kontraindikováno.
Urogenitální systém
Po aplikaci metotrexátu se vyskytla závažná nefropatie a selhání ledvin, azotémie, cystitida, hematurie, defektní oogeneza a spermatogeneza, přechodná oligospermie, menstruační poruchy a vaginální výtok, infertilita, defekty plodu, ztráta libida a impotence.
Vysoké dávky metotrexátu mohou způsobit renální toxicitu s akutním renálním selháním. Nefrotoxicita je obvykle způsobena depozicí metotrexátu a 7-hydroxymetotrexátu v renálních tubulech.
Kůže
Erytematózní rash, pruritus, kopřivka, fotosenzitivita, změny pigmentace, alopecie, ekchymóza, telangiektázie, akné, furunkulóza, radiační dermatitida. Souběžná terapie UV zářením může ložiska psoriázy zhoršit.
Ve vztahu k metotrexátu byly dále popsány artralgie/ myalgie, diabetes, osteoporóza, lymfomy, oportunní infekce, vaskulitída a náhlá smrt. Byly hlášeny ojedinělé případy anafylaktické reakce.
U pacientů s revmatoidní artritidou byla popsána pancytopenie a náhlé zvýšení výskytu revmatoidních uzlů.
Bylo popsáno několik případů toxické epidermální nekrolýzy.
(cs)
|