salt:hasText
| - Metotrexát může být aplikován pouze pod přísným dohledem lékaře se specializací na onkologickou léčbu.
Léčba psoriázy a revmatoidní artritidy může probíhat pouze pod přísným dohledem dermatologa a revmatologa.
V průběhu léčby jsou doporučeny následující laboratorní vyšetření: kompletní krevní obraz, hematokrit, funkční testy ledvin a jater, rozbor moči a rentgen hrudníku. Během léčby psoriázy se doporučuje vyšetřit hematologické funkce (alespoň jednou měsíčně) a funkce jater a ledvin (jednou za 1-3 měsíce). V onkologických indikacích je obvykle sledování častější. Častější laboratorní kontroly jsou také indikovány po prvních dávkách léku, při změně dávkování nebo v období rizika zvýšených hladin metotrexátu v krvi (např. při dehydrataci).
Příčinná souvislost mezi abnormálními jaterními testy a fibrózou nebo cirhózou nebyla stanovena. Přechodné odchylky v jaterních testech jsou pozorovány často a obvykle nevyžadují úpravu dávky. Trvalé abnormality hodnot jaterních enzymů zjištěné ještě před začátkem léčby a/nebo pokles sérové hladiny albuminu může znamenat závažné jaterní postižení a vyžaduje další vyšetření.
Funkční plicní testy jsou přínosné v případě podezření na plicní postižení indukované metotrexátem, zvláště jsou-li dostupné údaje před začátkem léčby.
U pacientů s infekcí, vředovou chorobou, ulcerativní kolitidou je možno metotrexát použít pouze s maximální opatrností.
Dojde-li v průběhu léčby k závažné leukopenii, může se objevit bakteriální infekce. V případě výskytu infekce je nutno terapii přerušit a zavést příslušnou antibiotickou léčbu.
Objeví-li se příznaky nefrotoxicity, je nutno terapii přerušit.
Závažný útlum kostní dřeně je indikací k transfuzi krve nebo krevních destiček.
Metotrexátem indukované postižení plic je potenciálně nebezpečný stav, který se může objevit kdykoliv v průběhu léčby dávkami vyššími než 7,5 mg týdně. Postižení není vždy plně reverzibilní. Plicní příznaky (zejména suchý, neproduktivní kašel) mohou vyžadovat přerušení léčby a pečlivé vyšetření. V případě výskytu plicní toxicity je obnovení léčby metotrexátem kontraindikováno.
Diarrhoea a ulcerativní stomatitida vyžadují přerušení léčby pro riziko hemoragické enteritidy a intestinální perforace.
Zvláštní péče se musí věnovat pacientům se sníženou renální funkcí, protože eliminační čas metotrexátu je prodloužen.
Podle současných poznatků nedochází při dlouhodobé léčbě (např. u psoriázy) ke zvýšenému riziku kancerogenity. Údaje o riziku kancerogenity při léčbě revmatoidní artritidy jsou omezené.
Během léčby metotrexátem a nejméně 3 měsíce po ukončení terapie se musí pacienti v reprodukčním věku, jak ženy, tak i muži, chránit před otěhotněním vhodnou antikoncepcí.
Ačkoliv jsou v terapii psoriázy a revmatoidní artritidy používány nízké dávky ve srovnání s onkologickou léčbou, přesto může dojít k závažné intoxikaci a smrti pacienta.
Pacienti musí být plně informováni o riziku léčby a poučeni, že jakékoliv známky intoxikace musí být okamžitě konzultovány s lékařem.
U pacientů s psoriázou nebo revmatoidní artritidou je doporučeno provést jaterní biopsii po překročení kumulativní dávky 1,5 gramů. Závažnější fibróza nebo výskyt cirhózy je indikací k vysazení léku. I když mírnější histologické změny obvykle nevyžadují upuštění od léčby metotrexátem nebo její přerušení, jsou důvodem k opatrnosti.
Kombinace metotrexátu s dalšími potenciálně hepatotoxickými léčivy není vhodná. Konzumace alkoholu během léčby zvyšuje riziko hepatotoxicity.
U pacientů léčených metotrexátem byly zaznamenány případy výskytu maligních lymfomů. Po ukončení terapie dochází k spontánní remisi, proto cytostatická léčba není nezbytně indikovaná. V případě výskytu lymfomů je nutno terapii ukončit. Jesliže nedojde k remisi, je nutno začít s adekvátní léčbou.
(cs)
|