| salt:hasText
| - Účinky jiných přípravků na sildenafil
Studie in vitro
Metabolismus sildenafilu je v zásadě zprostředkován izoformami CYP3A4 (hlavní metabolická cesta) a CYP2C9 (vedlejší cesta) cytochromu P450. Inhibitory těchto izoenzymů proto mohou snížit clearance sildenafilu.
Studie in vivo
Populační farmakokinetické analýzy údajů z klinických studií prokázaly snížení clearance sildenafilu, pokud se podával společně s inhibitory CYP3A4 (jako je např. ketokonazol, erythromycin, cimetidin). Ačkoli u těchto pacientů nebyla pozorována zvýšená incidence nežádoucích účinků, je třeba uvážit zahajovací dávku 25 mg, jestliže se sildenafil podává spolu s inhibitory CYP3A4.
Současné podávání inhibitoru HIV-proteázy ritonaviru, vysoce účinného inhibitoru P450, za stabilizované hladiny (při 500 mg 2krát denně) se sildenafilem (100 mg jednorázově) zvýšilo o 300 % (čtyřnásobně) Cmax sildenafilu, a o 1000 % (jedenáctinásobně) zvýšilo plazmatickou AUC sildenafilu. Za 24 hodiny byly hladiny sildenafilu v plazmě stále zhruba 200 ng/ml, ve srovnání přibližně 5 ng/ml, pokud se sildenafil podal samotný. To odpovídá výrazným účinkům ritonaviru na širokou škálu substrátů P450. Sildenafil neovlivnil farmakokinetiku ritonaviru. Na základě těchto farmakokinetických výsledků se současné podávání sildenafilu s ritonavirem nedoporučuje (viz bod 4.4) a rozhodně nesmí maximální dávka sildenafilu v žádném případě přesáhnout 25 mg v průběhu 48 hodin.
Současné podávání inhibitoru HIV-proteázy sakvinaviru, inhibitoru CYP3A4, za stabilizované hladiny (1200 mg třikrát denně) se sildenafilem (100 mg jednorázově) vyvolalo zvýšení Cmax sildenafilu o 140 % a zvýšení AUC sildenafilu o 210 %. Sildenafil neovlivnil farmakokinetiku sakvinaviru (viz bod 4.2). Lze očekávat, že silnější inhibitory CYP3A4, např. ketokenazol a itrakonazol budou mít větší účinky.
Jestliže se sildenafil v dávce 100 mg podal jednorázově společně s erythromycinem, specifickým inhibitorem CYP3A4 za stabilizované hladiny (500 mg 2krát denně, po 5 dní), zvýšila se systémová expozice sildenafilu (AUC) o 182 %. U normálních zdravých mužských dobrovolníků nebyl prokázán účinek azihtromycinu (500 mg denně po 3 dny) na AUC, Cmax, tmax, eliminační konstantu nebo následný poločas sildenafilu anebo jeho hlavního cirkulujícího metabolitu. Cimetidin (800 mg), inhibitor cytochromu P450, a nespecifický inhibitor CYP3A4 vyvolal při současném podávání se sildenafilem (50 mg) zdravým dobrovolníkům zvýšení koncentrací sildenafilu v plazmě o 56 %.
Grapefruitová šťáva je slabý inhibitor metabolismu izoenzymu CYP3A4 ve střevní stěně, a může vyvolat mírná zvýšení plazmatických hladin sildenafilu.
Jednorázové dávky antacida (hydroxidu hořečnatého/hydroxidu hlinitého) neovlivnily biologickou dostupnost sildenafilu.
Ačkoli specifické studie interakcí nebyly provedeny pro všechny přípravky, populační farmakokinetická analýza neprokázala žádný účinek současné léčby jinými přípravky na farmakokinetiku sildenafilu při seskupení sledovaných léčiv jako inhibitory CYP2C9 (např. tolbutamid, warfarin, fenytoin), inhibitory CYP2D6 (např. inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, tricyklická antidepresiva), thiazid a příbuzná diuretika, kličková diuretika a diuretika šetřící draslík, ACE inhibitory, blokátory vápníkových kanálů, beta-sympatolytika anebo induktory metabolismu CYP450 (např. rifampicin, barbituráty).
Nikorandil je sloučenina nitrátu a aktivátoru draslíkového kanálu. Následkem nitrátové komponenty může mít vážné interakce se sildenafilem.
Účinek sildenafilu na jiné přípravky
Studie in vitro
Sildenafil je slabý inhibitor cytochromu P450, a to izoforem 1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4 (IC50>150 μM). Nalezené vrcholové koncentrace sildenafilu přibližně 1 μM po doporučených dávkách naznačují, že je nepravděpodobné, že by Sildenafil Sandoz změnil clearance substrátů těchto izoenzymů.
Nejsou k dispozici údaje o interakci sildenafilu a nespecifických inhibitorů fosfodiesterázy jako např. s theofylinem nebo dipyramolem.
Studie in vivo
V souladu se známými účinky na řetězec metabolických reakcí oxidu dusnatého/cGMP (viz bod 5.1) bylo zjištěno, že sildenafil potencuje hypotenzní účinky nitrátů, a jeho současné podávání s donory oxidu dusnatého nebo s nitráty v jakékoli formě je proto kontraindikováno (viz bod 4.3).
Současné podávání sildenafilu pacientům užívajícím alfa-sympatolytika může vyvolat u malého počtu vnímavých jedinců symptomatickou hypotenzi. Ta se nejpravděpodobněji objeví do 4 hodin po podání sildenafilu (viz body 4.2 a 4.4). Ve třech specifických interakčních studiích bylo alfa-sympatolytikum doxazosin (4 mg a 8 mg) současně se sildenafilem (25 mg, 50 mg nebo 100 mg) podáno pacientům s benigní hyperplazií prostaty (BPH), stabilizovaným léčbou doxazosinem. V těchto studovaných souborech byly pozorovány průměrné hodnoty dodatečného snížení krevního tlaku vleže 7/7 mm Hg, 9/5 mm Hg a 8/4 mm Hg, a průměrné hodnoty dodatečného snížení krevního tlaku vestoje 6/6 mm Hg, 11/4 mm Hg a 4/5 mm Hg. Jestliže se sildenafil a doxazosin podávaly současně pacientům stabilizovaným na doxazosinu, objevily se s malou frekvencí údaje o pacientech se symptomatickou posturální hypotenzí. Tato hlášení zahrnovala závratě a točení hlavy, ale nikoli synkopu.
Nebyly zjištěny významné interakce při současném podávání sildenafilu (50 mg) s látkami tolbutamidem (250 mg) nebo warfarinem (40 mg); které jsou obě metabolizovány působením CYP2C9.
Sildenafil (50 mg) nepotencoval prodloužení doby krvácení vyvolané acetylsalicylovou kyselinou (150 mg).
Sildenafil (50 mg) nepotencoval hypotenzní účinky alkoholu u zdravých dobrovolníků s průměrnými maximálními hodnotami alkoholu v krvi 80 mg/dl.
Při rozboru následujících skupin antihypertenziv se neukázaly rozdíly profilů nežádoucích účinků u pacientů užívajících současně sildenafil oproti pacientům, kteří dostávali placebo: diuretika, beta-sympatolytika, ACE inhibitory, antagonisté angiotensinu II, antihypertenzní přípravky (vazodilatační a centrálně působící), blokátory adrenergních neuronů, blokátory vápníkových kanálů a alfa-sympatolytika. Ve specifické interakční studii, kdy sildenafil (100 mg) byl podáván spolu s amlodipinem hypertonikům, bylo zjištěno dodatečné snížení systolického krevního tlaku vleže o 8 mm Hg. Odpovídající dodatečně snížení diastolického krevního tlaku vleže bylo 7 mm Hg. Tato snížení krevního tlaku byla podobná jako snížení zjištěná po podání sildenafilu samotného zdravým dobrovolníkům (viz bod 5.1).
Sildenafil (100 mg) neovlivnil farmakokinetiku v ustáleném stavu inhibitorů HIV-proteázy sakvinaviru a ritonaviru, které jsou oba substráty izoenzymu CYP3A4.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)