salt:hasText
| - Pokud se použije co nejnižší účinná dávka během co možná nejkratšího období, podávaná v jedné ranní dávce (nebo pouze každý druhý den), je výskyt nežádoucích účinků minimální.
Pacienta je třeba pravidelně sledovat a upravovat jeho dávku vzhledem k základnímu onemocnění.
Při dlouhodobém podávání se vyvine atrofie kůry nadledvin. Ta může přetrvávat i roky po přerušení léčby. Vysazení kortikosteroidů u dlouhodobé terapie musí probíhat postupně, abychom předešli akutnímu selhání nadledvin. V závislosti na dávce a trvání léčby by mělo být dávkování během týdnů nebo měsíců snižováno. Jakékoliv interkurentní onemocnění, chirurgický zákrok nebo trauma vyžaduje dočasné zvýšení dávky. Pokud dlouhodobá terapie končí, může být nutné dočasné znovuzavedení kortikoidů.
Je vhodné, aby pacienti u sebe měli kartu informující o léčbě kortikoidy (STC, steroid treatment card). V ní by měly být uvedeny jasné a podrobné informace o předepsaném léku, dávkování, trvání léčby, o lékaři, který lék předepsal a o nutných opatřeních pro snížení rizika.
Zánětlivá odpověď a imunitní reakce jsou potlačené, je zvýšena vnímavost a závažnost infekcí. Klinické projevy infekce (jako např. tbc, septikémie) mohou být latentní a mohou dosáhnout pokročilého stavu dříve, než jsou diagnostikovány. Pokud je to nutné, měla by glukokortikoidovou terapii doprovázet vhodná antibiotická terapie.
Zvláštní pozornost by se měla věnovat planým neštovicím. Toto obyčejně vzácné onemocnění může být pro imunosuprimované pacienty fatální. Pacienty nebo rodiče dětí, kteří nemají v anamnéze plané neštovice, je třeba upozornit, aby se vyhnuli kontaktu s osobami s planými neštovicemi nebo s herpetickou infekcí. Pokud k tomuto kontaktu dojde, musí být pacientovi věnována zvýšená pozornost. Neimunní pacienty, kteří jsou nebo byli v předchozích 3 měsících léčeni kortikoidy, je nutno pasivně imunizovat varicelovým imunoglobulinem, který musí být podán do 10 dnů od expozice. V případě potvrzené diagnózy planých neštovic je třeba speciální péče a urgentní léčba. Léčba kortikosteroidy by neměla být přerušena a může být nutné dávky zvýšit.
Osoby s narušenou imunitou by neměly dostávat živé vakcíny. Jejich odpověď na ostatní vakcíny může být snížena.
Zvláštní péče a časté sledování pacientů je nutné u následujících stavů:
osteoporóza (u žen po menopauze je vždy částečné riziko)
současné nebo v anamnéze přítomné závažné afektivní poruchy, zvl. steroidní psychózy
glaukom nebo jeho výskyt v rodině
renální insuficience
peptický vřed
parazitární infekce, zvláště amébové
hypertenze nebo městnavé srdeční selhání
diabetes mellitus nebo jeho výskyt v rodině
jaterní selhání
epilepsie
migréna
nedokončený růst (delší podávání může urychlit uzavírání epifyzárních chrupavek).
při lokálním podání: osteonekrotické změny, disekující artritida, atrofická tkáň
U dětí mohou kortikosteroidy způsobit v závislosti na dávce růstovou retardaci, která může být ireverzibilní. Růst dětí u dlouhodobé terapie by měl být pečlivě monitorován.
U starších pacientů mohou být běžné nežádoucí účinky systémové kortikosteroidní terapie spojeny se závažnějšími následky, zvláště v souvislosti s osteoporózou, hypokalémií, hypertenzí, diabetem, kožní atrofií a náchylností k infekcím. Tyto pacienty je nutno pečlivě sledovat.
Při injekční léčbě zánětů šlach a šlachových pochev je třeba věnovat zvýšenou pozornost správnému vpichu do prostoru mezi šlachu a pochvu, protože byly zaznamenány ruptury šlachy.
I po podání glukokortikoidů se může objevit alergická reakce (zvláště u pacientů, u nichž se v minulosti vyskytla alergie nebo závažná anafylaktická reakce). Ta zahrnuje otok glotis, bronchospasmus a urtiku. Pokud se objeví anafylaktická reakce, je třeba okamžitě podat pomalou i.v. injekci 0,1-0,5 ml roztoku adrenalinu v poměru 1:1000 (0,1-0,5 mg adrenalinu v závislosti na tělesné hmotnosti), i.v. aminofylin v případě bronchospasmu a zajistit umělé dýchání.
(cs)
|