| salt:hasText
| - Rizikové skupiny pacientů:
Pacienti náležející k následujícím rizikovým skupinám by měli být pod přísným lékařským dohledem a měli by být léčeni co nejkratší dobu:
Děti: U dětí dlouhodobě léčených denními dávkami glukokortikoidů může být potlačen růst. Použití takových režimů je nutné omezit na nejvážnější indikace.
Diabetici: Může dojít k manifestaci latentního diabetu nebo k nutnosti zvýšit dávku inzulínu nebo perorálních antidiabetik.
Pacienti s hypertenzí: zhoršení arteriální hypertenze.
Pacienti s psychickými potížemi v anamnéze: může dojít ke zhoršení stávající emoční nestability nebo psychotických tendencí.
Protože komplikace léčby glukokortikoidů závisí na velikosti dávky a na délce léčby, je třeba u každého jedince zvážit poměr rizik a terapeutických zisků a stanovit dávku a délku léčby i to zda je vhodné použít každodenní nebo přerušovanou léčbu.
U pacientů léčených kortikosteroidy, kteří jsou vystaveni neobvyklému stresu, se před takovou zátěží, během ní a po ní indikuje zvýšená dávka rychle působících kortikosteroidů.
Kortikosteroidy mohou maskovat některé známky infekce i během jejich podávání se mohou objevit nové infekce. Při používání kortikosteroidů lze pozorovat sníženou rezistenci a neschopnost lokalizovat infekci.
Data z klinických studií, vedoucích k stanovení účinnosti methylprednisolonu u septického šoku, naznačují vyšší mortalitu u podskupin pacientů, kteří byli zařazeni do studie se zvýšenou sérovou hladinou kreatininu nebo se u nich vyvinula sekundární infekce po začátku terapie.
Použití přípravku Solu-Medrol při aktivní tuberkulóze je nutno omezit na případy fulminantní nebo diseminované tuberkulózy, kdy se kortikosteroid podává při léčbě onemocnění ve spojení s příslušným antituberkulózním režimem. Jsou‑li kortikosteroidy indikovány u pacientů s latentní tuberkulózou nebo tuberkulinovou reaktivitou, je nutné tyto pacienty pozorně sledovat, protože může dojít k reaktivaci onemocnění. Během dlouhodobé léčby kortikosteroidy by měli tito pacienti dostávat chemoprofylaxi.
- Protože u pacientů léčených parenterálně podávanými kortikosteroidy došlo ojediněle ke vzniku anafylaktoidních reakcí (např. bronchospasmus), je třeba před podáním učinit řádná bezpečnostní opatření, zvláště má‑li pacient v anamnéze alergii na jakýkoli lék.
- Lékem indukovaná sekundární adrenokortikální nedostatečnost může být minimalizována postupným snižováním dávky. Tento typ relativní nedostatečnosti může přetrvávat po řadu měsíců po ukončení léčby, proto pokud se objeví v této době jakákoliv stresová situace, je nutno obnovit hormonální léčbu. Protože sekrece mineralokortikoidů může být snížena, je nutné současně podávat mineralokortikoidy.
- Glukokortikoidy působí silněji na pacienty s hypotyreoidismem nebo s jaterní cirrhózou.
- Kortikosteroidy je nutno používat s rozvahou u pacientů s očním herpes simplex vzhledem k možnosti perforace rohovky.
- Kortikosteroidy je nutno používat s rozvahou u nespecifické ulcerativní kolitidy.
- Je nutné bedlivě sledovat růst a rozvoj dětí dlouhodobě léčených kortikoidy.
- Tento přípravek obsahuje benzylalkohol. Benzylalkohol je uváděn v souvislosti s tzv. "gasping syndromem" u nedonošených dětí.
- Kortikoidní terapii je nutné mít na paměti při interpretaci celé řady biologických testů a parametrů (kožní testy, hladiny hormonů štítné žlázy).
- Doba léčby by měla být co možná nejkratší. Během dlouhodobé léčby je nutný bedlivý lékařský dohled (viz též Dávkování a způsob podání). Přerušení dlouhodobé léčby je možné jen pod lékařským dohledem (postupné vysazení, vyhodnocování adrenokortikální funkce). Nejdůležitějšími příznaky adrenokortikální nedostatečnosti jsou astenie, ortostatická hypotenze a deprese.
- Pro vysokou četnost podkožní atrofie je vhodné vyvarovat se injekce do musc. deltoides.
- Výsledky multicentrické klinické studie ukazují, že by methylprednisolon sukcinát sodný neměl být podáván rutinně při terapii úrazu hlavy. Výsledky studie odhalily zvýšenou mortalitu během 2 týdnů po úraze u pacientů, kterým byl podáván methylprednisolon sukcinát sodný v porovnání s pacienty užívajícími placebo (1,18 relativní riziko). Příčinná souvislost s léčbou methylprednisolonem nebyla potvrzena.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)