salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: močová spazmolytika
ATC kód: G04B D07
Tolterodin je in vivo kompetitivní, specifický antagonista muskarinových receptorů s vyšší selektivitou pro močový měchýř než pro slinné žlázy. Jeden z metabolitů tolterodinu (5- hydroxymetylový derivát) vykazuje farmakologický profil podobný mateřské látce. U rychlých metabolizátorů tento metabolit výrazně přispívá k léčebnému účinku (viz bod 5.2).
Účinek léčby lze očekávat do 4 týdnů.
Účinek léčby tolterodinem 2 mg dvakrát denně po 4, resp. 12 týdnech v porovnání s placebem (shromážděné údaje). Absolutní změna a percentuální změna ve srovnání s výchozími hodnotami.
Proměnná
4-týdenní studie
12-týdenní studie
Tolterodin
2 mg 2x denně
Placebo
Statistická významnost vs. placebo
Tolterodin
2 mg 2x denně
Placebo
Statistická významnost vs. placebo
Počet močení za 24 hodin
-1,6
(-14%)
n=392
-0.9
(-8%)
n=189
*
-2,3
(-20%)
n=354
-1,4
(-12%)
n=176
**
Počet epizod inkontinence za 24 hodin
-1,3
(-38%)
n=288
-1
(-26%)
n=151
n.s.
-1,6
(-47%)
n=299
-1,1
(-32%)
n=145
*
Průměrný objem vyprázdnění na 1 močení (ml)
25
(+17%)
n=385
12
(+8%)
n=185
***
35
(+22%)
n=354
10
(+6%)
n=176
***
Počet pacientů bez potíží nebo s minimálními potížemi s močovým měchýřem po léčbě (%)
16%
n=394
7%
n=190
**
19%
n=356
15%
n=177
n.s.
n.s.=nevýznamné; *=p<0,05; **= p<0,01; ***= p<0,001
Účinek tolterodinu byl hodnocen u pacientů, kteří podstoupili na výchozích hodnotách urodynamické vyšetření a v závislosti na výsledku tohoto vyšetření, byli rozděleni do urodynamicky pozitivní (motorická urgence) nebo do urodynamicky negativní (senzorická urgence) skupiny. V rámci každé skupiny byli pacienti randomizováni a dostávali buď tolterodin nebo placebo. Studie neposkytla přesvědčivý důkaz, že je tolterodin u pacientů se senzorickou urgencí účinnější než placebo.
Klinické účinky tolterodinu na QT interval byly studovány dle výsledků EKG od více než 600 léčených pacientů, včetně starších a pacientů s již existujícím kardiovaskulárním onemocněním. Změny v QT intervalech se nijak výrazně nelišily mezi skupinou s placebem a skupinou léčenou.
Vliv tolterodinu na prodloužení QT intervalu se dále zkoumal u 48 zdravých mužů a žen, dobrovolníků ve věku 18–55 let. Subjektům byl podáván tolterodin v dávce 2 mg 2x denně a 4 mg 2x denně v lékové formě s okamžitým uvolňováním. Výsledky (s korekcí Fridericia) při dosažení vrcholové koncentrace tolterodinu (za 1 hodinu) ukázaly průměrné prodloužení QTc intervalu o 5,0 msec při dávkách tolterodinu 2 mg 2x denně a 11,8 msec při dávkách tolterodinu 4 mg 2x denně a 19,3 msec u moxifloxacinu (400 mg), který se použil jako aktivní, vnitřní kontrola. Farmakokinetický/farmakodynamický model odhadl, že nárůsty QTc intervalu u pomalých metabolizátorů (postrádajících CYP2D6) léčených tolterodinem v dávce 2 mg 2x denně jsou srovnatelné s nárůsty pozorovanými u extenzivních metabolizátorů, kterým byla podávána dávka 4 mg 2x denně. Ani po jedné z obou dávek tolterodinu nedošlo u žádného subjektu, bez ohledu na jejich metabolický profil, k překročení hodnoty 500 msec pro absolutní QTcF nebo 60 msec pro změnu od výchozí hodnoty, které se považují za klinicky významné hranice. Dávka 4 mg 2x denně odpovídá trojnásobku vrcholného vystavení (Cmax) získaného s nejvyšší léčebnou dávkou tolterodinu SR v tobolkách.
Pediatričtí pacienti
Účinnost u pediatrické populace nebyla prokázána. Byly provedeny dvě 12-týdenní randomizované pediatrické studie fáze III, kontrolované placebem, dvojitě zaslepené při použití tobolek tolterodinu s prodlouženým uvolňováním. Bylo sledováno celkem 710 pediatrických pacientů (486 na tolterodinu a 224 na placebu) ve věku 5-10 let s častým močením a nutkavou inkontinencí moče. Ani v jedné ze studií nebyl pozorován žádný významný rozdíl mezi těmito dvěma skupinami pokud jde o změnu z výchozích hodnot týkající se celkového počtu epizod inkontinence za týden. (viz bod 4.8)
(cs)
|