Jodovaný povidon nanesený na intaktní kůži a zejména na rány a popáleniny je částečně resorbován jako jodid, v závislosti na dávce, velikosti plochy a podmínkách v místě, které má být léčeno. Obzvláště po výplachu kavity se očekává téměř kompletní resorpce jódu a menší rozsah resorpce povidonu. Resorpce a zvláště renální eliminace povidonu je závislá na (průměrné) molekulární váze (komponenty). Při molekulární váze přesahující 35.000 až 50.000 se předpokládá retence především v retikulo-histiocytárním systému. Avšak nejsou žádná hlášení o tezaurizmóze a jiných změnách po jodovaném povidonu jako jsou po i.v. a s.c. podávání léčiv obsahujících povidon.
Chování rezorbovaného jódu, přesněji jodidu v systému odpovídá chování jódu přijatého jinou cestou. Distribuční objem odpovídá přibližně 38% tělesné hmotnosti v kg., biologický poločas např. po vaginálním aplikaci je asi 2 dny. Standardní hodnoty celkového jódu v séru jsou mezi 3,8 – 6,0 µg/dl;
anorganického jódu 0,01 – 0,5 µg/dl.
Po výrazné expozici jodovaným povidonem byly naměřeny hodnoty jódu v séru 48.000 µg/dl.
Eliminace se děje téměř výlučně ledvinami a clearance 15-60 ml plazmy/min závisí na hladině jódu v séru a clearanci kreatininu (norm. 100 – 300 µg jodidu/g kreatininu), tj. při snížené funkci ledvin.se opožďuje.
(cs)