| salt:hasText
| - APO-ATENOL by neměl být podáván dětem, jelikož nejsou zkušenosti s podáváním atenololu u této věkové skupiny.
Srdeční selhání
Zvláštní opatrnost je nutná při podávání APO-ATENOLu pacientům se srdečním selháním v anamnéze. Stimulace sympatickým nervovým systémem je vitální složkou podpory oběhové funkce u městnavého srdečního selhání a její inhibice beta-blokátory vždy provází potenciální riziko další deprese kontraktility myokardu a usnadnění vzniku srdečního selhání. Atenolol působí selektivně a neruší inotropní účinek digitálisových glykosidů na srdeční svalovinu. Pozitivně inotropní účinek digitálisových glykosidů však může být snížen negativně inotropním působením atenololu při jeho současném podávání. Depresivní působení beta-blokátorů a digitálisových glykosidů na A-V přenos vzruchu je aditivní. U pacientů bez srdečního selhání v anamnéze může trvalá deprese myokardu po delší dobu vyvolat v některých případech srdeční selhání. Proto při prvních známkách nebo příznacích hrozby srdečního selhání by měli být pacienti plně digitalizováni a/nebo by jim měla být podána diuretika a reakce by měla být pečlivě sledována. Jestliže srdeční selhání přes přiměřenou digitalizaci a diuretickou léčbu neustoupí, měl by být atenolol okamžitě vysazen.
Sinusová bradykardie
Po podávání atenololu se může vyskytnout těžká sinusová bradykardie v důsledku převahy vagové aktivity po blokádě beta1-adrenergních receptorů. Při jejím výskytu by mělo být dávkování atenololu sníženo.
Pacienti s thyreotoxikózou
U pacientů s thyreotoxikózou nebylo možné negativní působení dlouhodobého podávání atenololu dosud adekvátně vyhodnoceno. Beta-blokáda může maskovat klinické známky pokračující hyperthyreózy nebo jejích komplikací a vyvolat falešný dojem jejího zlepšení. Náhlé vysazení atenololu proto může být následováno exacerbací příznaků hyperthyreózy, včetně thyreotoxické krize.
Okulomukokutánní syndrom
Po podávání beta-blokátorů včetně atenololu byly popsány různé vyrážky a osychání spojivek.
Po podávání praktololu byl popsán závažný syndrom (okulomukokutánní syndrom), který zahrnuje conjunctivitis sicca, psoriasiformní vyrážky, otitis a sklerotizující serositidu. Tento syndrom nebyl pozorován po podávání atenololu ani jiných beta-blokátorů. Je však nutné na možnost takových nežádoucích účinků pamatovat a při jejich případném výskytu léčbu atenololem okamžitě přerušit.
Náhlé vysazení léčby APO-ATENOLem
Pacienti s anginou pectoris by měli být varováni před náhlým svévolným vysazením atenololu. U pacientů s anginou pectoris byl po náhlém přerušení léčby betablokátorem popsán výskyt těžké exacerbace anginy pectoris a výskyt infarktu myokardu nebo ventrikulárních arytmií. Poslední dvě komplikace se mohou vyskytnout po předchozí exacerbaci anginy pectoris anebo bez ní. Je-li u pacientů s anginou pectoris plánováno přerušení léčby atenololem, dávkování by mělo být postupně snižováno během alespoň dvou týdnů a pacient by měl být pečlivě sledován a mělo by mu být doporučeno omezení fyzické aktivity na minimum. Dávkovací interval by však měl být zachován. V naléhavější situaci by atenolol měl být postupně vysazen v kratší době a při zvlášť pečlivém sledování. Zhorší-li se angina pectoris nebo se vyvine akutní koronární insuficience, doporučuje se okamžitě znovu podávat alespoň dočasně atenolol.
Použití atenololu u pacientů s chorobami provázenými bronchospazmem
Vzhledem ke svému predominujícímu beta1-blokujícímu působení, může být APO-ATENOL vyzkoušen u pacientů s chorobami provázenými bronchospazmem, kteří vyžadují léčbu beta-blokátorem. Je však absolutně nutné pečlivé monitorování těchto pacientů a současné podávání bronchodilatancií. Je-li zamýšleno zahájení bronchodilatační léčby, mohlo by být zváženo použití sympatomimetika. U pacientů, kteří jsou již bronchodilatancii léčeni, může být případně nutné zvýšení jejich dávky. Přesto se může stav respirace u některých pacientů zhoršit a pak je nutné atenolol vysadit.
Pacienti s alergiemi
U pacientů léčených beta-blokátory může být obtížnější léčba alergických reakcí. U těchto pacientů mohou být alergické reakce těžší pro farmakologické účinky beta-blokátorů. Adrenalin by měl být podáván opatrně, jelikož nemusí mít své obvyklé účinky při léčbě anafylaxe. K potlačení bronchospazmu mohou být nutné vyšší dávky adrenalinu, které mohou být provázeny excesivní alfa-adrenergní stimulací s následnou hypertenzí, reflexní bradykardií a srdečním blokem a možnou potenciací bronchospazmu. Alternativou k podání vysokých dávek adrenalinu jsou důrazné postupy podpůrné péče jako je doplnění tekutin a podání beta-agonistů včetně parenterálního salbutamolu nebo isoprenalinu k potlačení bronchospazmu a noradrenalinu k potlačení hypotenze.
Diabetici a pacienti s hypoglykémií
Atenolol by měl být podáván s opatrností pacientům se spontánními hypoglykémiemi a diabetikům (zvláště s labilním diabetem), kteří jsou léčeni inzulínem nebo perorálními antidiabetiky. Beta-blokátory mohou maskovat varovné známky a příznaky akutní hypoglykémie.
Laboratorní testy
Při dlouhodobé léčbě by měly být v pravidelných intervalech prováděny vhodné laboratorní testy monitorující funkci ledvin, jater a krvetvorného systému.
Porušené funkce ledvin
Atenolol by měl být podáván opatrně pacientům s poruchami funkce ledvin (viz Dávkování a způsob podání ).
Při poruchách funkce ledvin je clearance atenololu těsně závislá na stupni glomerulární filtrace; k signifikantní akumulaci však nedochází pokud clearance kreatininu neklesne pod 35 ml/min/1,73 m2.
Chirurgické výkony a anestézie
Názory na zacházení s pacienty léčenými beta-blokátory při elektivním nebo urgentním chirurgickém výkonu jsou kontroverzní. Ačkoli beta-blokátory zhoršují schopnost srdce reagovat na beta-adrenergně zprostředkované reflexní stimuly, náhlé přerušení léčby atenololem může vyvolat těžké komplikace (viz výše). U některých pacientů, kteří byli léčeni beta-blokátory se vyskytla během anestézie protrahovaná hypotenze. Byly popsány i obtíže při obnově a udržování srdeční činnosti.
Z těchto důvodů by u pacientů s anginou pectoris, u nichž má být proveden elektivní chirurgický zákrok, měl být atenolol opatrně vysazen podle doporučení uvedených v odstavci Náhlé vysazení léčby APO-ATENOLem . Podle dostupných údajů nejsou za 72 hodin po vysazení léčby přítomny žádné klinické a fyziologické efekty beta-blokády.
Při urgentním chirurgickém zákroku mohou být účinky atenololu vyrušeny, je-li to nutné, dostatečnými dávkami agonistů jako jsou isoprenalin nebo noradrenalin.
Opatrnosti je třeba u pacientů s psoriázou (nebezpečí exacerbace).
Opatrnosti je třeba u pacientů s depresí.
U pacientů s feochromocytomem lze atenolol podat až po efektivní alfa-1 blokádě při časté kontrole TK.
U pacientů s myasthenia gravis může dojít ke zhoršení příznaků onemocnění.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)