salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Protirůstové hormony. ATC kód: H01CB02
Oktreotid je syntetický oktapeptidový derivát přirozeného somatostatinu s podobnými farmakologickými účinky, ale se značně prodlouženou dobou účinku. Tlumí sekreci růstového hormonu (GH) i peptidů gastro-entero-pankreatického (GEP) endokrinního systému.
U zvířat je oktreotid silnějším inhibitorem uvolňování růstového hormonu, glukagonu a inzulinu než přirozený somatostatin a má větší selektivitu pro supresi GH a glukagonu.
U zdravých osob Sandostatin tlumí:
- uvolňování růstového hormonu stimulované argininem, cvičením a inzulinem vyvolanou hypoglykemií;
- postprandiální uvolňování inzulinu, glukagonu, gastrinu i jiných peptidů systému GEP a argininem stimulované uvolňování inzulinu a glukagonu;
- tyreotropin uvolňující hormon (TRH) - stimulované uvolňování TSH.
Na rozdíl od somatostatinu, oktreotid preferenčně inhibuje růstový hormon intenzivněji než inzulin a jeho aplikace není provázena rebound fenoménem, hypersekrecí hormonů (tj. růstového hormonu u pacientů s akromegalií).
U pacientů s akromegalií snižuje Sandostatin plazmatické hladiny růstového hormonu a IGF 1. Snížení růstového hormonu o více než 50% bylo pozorováno téměř u 90% pacientů a asi u poloviny nemocných lze snížit hladinu plazmatického GH <5 ng/ml. U většiny nemocných Sandostatin výrazně tlumí klinické příznaky onemocnění jako bolest hlavy, prosáknutí kůže a měkkých tkání, hyperhidrózu, artralgie, parestezie. U nemocných s velkým hypofyzárním adenomem může Sandostatin způsobit částečné zmenšení nádoru.
U nemocných s funkčními nádory GEP (Gastro-Entero-Pankreatického) endokrinního systému Sandostatin, vzhledem ke svým odlišným endokrinním účinkům, modifikuje počet klinických projevů. Klinické zlepšení a symptomatická úleva se dostavuje u nemocných, u nichž trvají závažné příznaky vyvolané nádorem navzdory předchozí léčbě, která může spočívat v chirurgickém zákroku, léčebné embolizaci jaterní arterie a různé chemoterapii, např. streptozotocinem a 5-fluorouracilem.
Účinky Sandostatinu u různých typů nádorů:
Karcinoidní nádory
Podávání Sandostatinu může vést k ústupu příznaků, zejména návalů horka a průjmů. V mnoha případech je to doprovázeno poklesem serotoninu v plazmě a snížením vylučování kyseliny hydroxyindoloctové močí.
Nádory se sekrecí VIP
Biochemickou charakteristikou těchto nádorů je nadprodukce vazoaktivního intestinálního peptidu (VIP). Ve většině případů je výsledkem podávání Sandostatinu zmírnění těžkého, pro tento stav typického hypersekrečního průjmu, s následným zlepšením kvality života. Je to provázeno úpravou s tím souvisejících poruch hladin elektrolytů, např. hypokalemie, což umožňuje přerušení substituce tekutin a elektrolytů parenterálně i enterálně. U některých pacientů bylo počítačovou tomografií prokázáno zpomalení nebo zástava růstu nádoru či dokonce jeho zmenšení, zejména jaterních metastáz. Klinické zlepšení je obvykle provázeno snížením plazmatických hladin VIP, které mohou klesnout až k normálním referenčním hodnotám.
Glukagonomy
Podávání Sandostatinu ve většině případů vede k podstatnému zlepšení nekrolytického migrujícího exantému, charakteristického pro toto onemocnění. Ovlivnění lehké formy diabetes mellitus, která se u těchto pacientů často vyskytuje, není výrazné a obvykle nevede ke snížení spotřeby inzulinu nebo perorálních antidiabetik. U nemocných Sandostatin upravuje průjmy a působí vzestup hmotnosti. Ačkoliv podávání Sandostatinu často vede k okamžitému snížení plazmatických hladin glukagonu, toto snížení se obvykle i při dlouhodobém podávání neudrží, přesto dochází ke kontinuálnímu zlepšování symptomů.
Gastrinomy - Zollingerův - Ellisonův syndrom
Přestože léčba inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2 receptorů snižuje výskyt recidivujících peptických ulcerací, které jsou důsledkem chronicky stimulované hypersekrece žaludeční kyseliny gastrinem, může být toto ovlivnění nedostatečné. Významným příznakem, který nemusí být u všech pacientů zmírněn léčbou, může být průjem. Sandostatin samostatný nebo v kombinaci s inhibitory protonové pumpy nebo antagonisty H2 receptorů může snížit nadměrnou sekreci žaludeční šťávy a zlepšovat příznaky včetně průjmů. Jiné příznaky, vyvolané pravděpodobně tvorbou peptidů v nádoru, např. návaly horka, se mohou také zmírnit. U některých pacientů klesá hladina gastrinu v plazmě.
Inzulinomy
Aplikace Sandostatinu snižuje hladinu cirkulujícího imunoreaktivního inzulinu, které však může trvat jen krátce (asi 2 hodiny). U nemocných s operabilními nádory může Sandostatin před operací pomoci obnovit a udržet normoglykemii. U pacientů s inoperabilními benigními nebo maligními nádory je možné upravit glykemii bez průvodního trvalého snížení sérových hladin inzulinu.
Nádory se sekrecí GRF
Tyto vzácné nádory jsou charakterizovány tvorbou faktoru uvolňujícího růstový hormon (GRF) samotný nebo společně s jinými aktivními peptidy. Sandostatin zlepšil známky a příznaky související akromegalie, což je pravděpodobně důsledkem útlumu sekrece GRF a růstového hormonu s následným zmenšením hypofýzy.
U pacientů s AIDS, kteří trpí refrakterními průjmy, které se nepodařilo zvládnout běžnými antiinfekčními nebo antiprůjmovými léky, může být Sandostatinem dosaženo částečné nebo úplné úpravy stolice.
Sandostatin podávaný pacientům s chirurgickým zákrokem na pankreatu peri- nebo post-operativně snižuje výskyt pooperačních komplikací jako jsou pankreatické píštěle, abscesy s následnou sepsí, pooperativní akutní pankreatitida.
U pacientů s krvácejícími gastroezofageálními varixy následkem jaterní cirhózy, může po aplikaci Sandostatinu společně se speciální terapií (např. skleroterapií) dojít k lepšímu zvládnutí krvácení nebo časného znovu krvácení, snížení požadavků na transfuzi a zlepšení 5denního přežití. Mechanismus účinku Sandostatinu není sice přesně znám, ale předpokládá se, že Sandostatin snižuje průtok krve splanchnickou oblastí tím, že inhibuje vazoaktivní hormony (např. VIP, glucagon).
(cs)
|