| salt:hasText
| - Léčba nesmí být u pacientů se stabilní angínou pectoris nikdy náhle přerušena: mohlo by to mít za následek závažné poruchy srdečního rytmu, infarkt myokardu nebo náhlou smrt.
Přerušení léčby:
Léčba by neměla být náhle přerušena, zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Dávky musí být snižovány postupně, během jednoho nebo dvou týdnů. Pokud je třeba, zahajuje se současně se snižováním dávky Lokrenu náhradní terapie jiným antianginózním přípravkem, aby se zabránilo jakémukoli zhoršení anginy pectoris.
Astma a chronická obstrukční plicní choroba
Betablokátory mohou být podávány pouze u lehkých forem, měla by být dána přednost kardioselektivním betablokátorům v co nejnižších dávkách a je doporučováno provést funkční plicní vyšetření před a po zahájení léčby betablokátory.
Během astmatického záchvatu mohou být užity bronchodilatační látky typu 2-agonistů.
Srdeční selhání:
U pacientů s kompenzovaným srdečním selhání může v případě nutnosti být betaxolol podáván v postupně se zvyšujících dávkách. Na začátku léčby je vhodné použít velmi nízké dávky. Je nutná přísná kontrola stavu nemocného.
Bradykardie:
Dávka musí být snížena, pokud u pacientů klesne klidová srdeční frekvence pod 50-55 tepů za minutu a objeví se symptomy bradykardie.
Atrioventrikulární blok I. stupně:
Vzhledem k negativně dromotropnímu efektu betablokátorů by betaxolol měl být podáván nemocným s AV blokádou I. stupně s opatrností.
Prinzmetalova variantní angina pectoris:
Počet a trvání anginózních záchvatů může být zvýšen betablokátory u pacientů s Prinzmetalovou formou anginy pectoris. Kardioselektivní betablokátory mohou být užity u lehkých forem a u smíšených forem a za situace, kdy je současně podávána vasodilatační látka.
Onemocnění periferních tepen:
Betablokátory mohou vést ke zhoršení onemocnění u pacientů s postižením periferních tepen (Raynaudův syndrom, Raynaudova nemoc, vaskulitida nebo chronická ischemická choroba dolních končetin).
Feochromocytom:
Použití ß-blokátorů v léčbě sekundární hypertenze způsobené léčeným feochromocytomem vyžaduje pečlivé kontroly TK.
Použití u dětí:
Bezpečnost a účinnost betaxololu u dětí nebyla dosud stanovena, proto není užití betaxololu u dětí doporučeno.
Starší pacienti:
U starších nemocných je vhodné zahájit menší dávkou za zvýšené kontroly klinického stavu.
Pacienti s renálním poškozením (viz 4.2 Dávkování):
U pacientů s renálním poškozením by mělo dávkování být upraveno podle sérové koncentrace kreatininu nebo clearance kreatininu (viz Dávkování).
Pacienti s diabetem (viz 4.5 Interakce)
ß-blokátory mohou maskovat některé příznaky navozené hypoglykémií, zejména tachykardii, palpitace a pocení.
Pacient musí být poučen o nutnosti sledovat hladinu krevního cukru v kratších intervalech, zvláště na začátku léčby.
Psoriáza:
Přínos použití beta-blokátorů u pacientů s psoriázou by měl být pečlivě zhodnocen, protože bylo hlášeno její zhoršení vlivem beta-blokátorů.
Alergické reakce:
U pacientů se sklonem k těžké anafylaktické reakci jakéhokoli původu, speciálně po podání kontrastních látek obsahujících jód, po podání floktafeninu nebo během desensibilizační léčby, může podávání betablokátorů vést k exacerbaci alergické reakce a k resistenci na léčbu adrenalinem podávaným v běžných dávkách.
Celková anestezie:
Betablokátory zeslabují reflexní tachykardii a zvyšují riziko hypotenze. Pokračování léčby betablokátory snižuje riziko arytmií, myokardiální ischémie a hypertenzních krizí.
Anesteziolog musí být informován, že pacient užívá betablokátor.
pokud je přerušení léčby nutné, 48 hodin se považuje za dostatečně dlouhou dobu potřebnou pro návrat k normální citlivosti vůči působení katecholaminů.
v některých případech léčba betablokátory nemá být přerušena:
u pacientů s ischemickou chorobou srdeční a určitém riziku spojeném s náhlým přerušením léčby betablokátory je vhodné pokračovat s léčbou až do operace,
v naléhavých případech nebo v případech, kdy není možné přerušení podávání, nemocný musí být chráněn před převahou parasympatiku vhodnou premedikací atropinem, která se opakuje dle potřeby.
v úvahu se musí brát riziko anafylaxe.
Oftalmologie:
ß-adrenergní blokáda snižuje nitrooční tlak a může znesnadnit screeningové vyšetření glaukomu. Oftalmolog by měl být informován, že pacient užívá betaxolol. Pacienti s celkovou a nitrooční léčbou betablokátory by měli být sledováni z důvodů možného aditivního účinku.
Tyreotoxikóza:
Betablokátory pravděpodobně maskují kardiovaskulární příznaky tyreotoxikózy.
Sportovci:
Je nutné upozornit sportovce, že Lokren obsahuje aktivní substanci, která může způsobit pozitivní výsledky antidopingových zkoušek.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)