Reprodukční toxicita: Ve studiích, kdy byl furosemid podáván králíkům 1.-10. gestační den v dávce 12 mg/kg tělesné hmotnosti a potkanům i.p. 7.-11. a 14.-18. gestační den v dávce 75 mg/kg tělesné hmotnosti nedošlo k žádnému významnému zvýšení resorpce případně znetvoření plodů, snížení počtu vrhů a porodní váhy. Avšak při furosemidové expozici na uterus během organogeneze a nefrogeneze dochází ke zpomalení vývoje a diferenciaci ledvinných glomerulů. Perorálně podaný furosemid 6.-15. gestační den v dávce 5000 mg/kg tělesné hmotnosti myším a 12.-14. gestační den v dávce 50 mg/kg tělesné hmotnosti u potkanů vede u 36,8% plodů k chybnému utváření žeber. Časná aplikace kalium šetřících diuretik významně snižuje chybné utváření, takže příčina spočívá v hypokalémii.
Embryotoxický efekt se projevuje při dávce nad 150 mg/kg tělesné hmotnosti. Teratogenní efekt nebyl pozorován.
Fertilita: Při jednorázové i.p. dávce nad 1560 (g/kg tělesné hmotnosti aplikované samcům potkanů dochází ke zpomalení spermatogeneze a cytogenetickým změnám zejména ve spermatogoniích typu A a B.
U těhotných žen furosemid snižuje utero-placentární průtok krve, lze ho tedy v graviditě podávat jen ve zvlášť odůvodněných případech. Furosemid rovněž přechází do mateřského mléka, proto při potřebě užívání furosemidu v období laktace je nutno přerušit kojení. Furosemid snižuje laktaci. U novorozenců je vylučování furosemidu sníženo a je větší nebezpečí ototoxicity.
(cs)