salt:hasText
| - Atropin se svými toxikologickými vlastnostmi zařazuje mezi silně toxické a silně nebezpečné látky. Existuje velká variabilita vnímavosti na vysoké dávky atropinu a proto jsou i údaje o minimální letální dávce různé. Po intramuskulárním a intravenózním podání je minimální toxická dávka 28 µg/kg, jiné prameny uvádějí letální dávku 15 mg. Při perorálním podání je letální dávka vyšší, literatura uvádí 100 mg až 1 g.
Příznaky: Intoxikace se projevuje silným útlumem sekrece slinných a bronchiálních žláz, tachykardií, hyperventilací, hyperpyrexií, palpitacemi, suchou a zčervenalou kůží, mydriázou až obrnou akomo-dace, zrakovými, čichovými a sluchovými halucinacemi. Příznaky dráždění CNS jsou neklid, konfuze, excitace, ataxie, paranoidní nebo psychotická reakce. Dochází k retenci moči a stolice, k apatii až bezvědomí.
Léčba: Je symptomatická, důležitá je dostatečná hydratace pacienta. Hyperpyrexie se potlačuje ochlazováním organizmu, při poruchách dýchání je nutná umělá ventilace plic. Psychická excitace a křeče se tlumí diazepamem, fenothiaziny nejsou vhodné. V těžkých případech léčba spočívá v podání parasympatomimetik ze skupiny reverzibilních inhibitorů cholinesterázy např. fysostigminu v dávce 1 až 4 mg intravenózně, v případě potřeby opakovaně v jednohodinových intervalech. Je potřebné monitorovat pacienta.
(cs)
|