salt:hasText
| - Ofloxacin není lék první volby pro léčbu pneumonie způsobené pneumokoky nebo mykoplasmaty nebo angíny způsobené -hemolytickými streptokoky.
Po prvním podání fluorochinolonů byly hlášeny hypersenzitivní a alergické reakce. Anafylaktické a anafylaktoidní reakce mohou přecházet v život ohrožující šok, a to dokonce i po prvním podání. V těchto případech má být léčba ofloxacinem okamžitě ukončena a zavedena odpovídající léčebná opatření (např. k léčbě šoku).
Onemocnění způsobená patogenem Clostridium difficile
Průjem, zejména těžký, přetrvávající a/nebo s příměsí krve, v průběhu nebo po ukončení léčby ofloxacinem, může být známkou pseudomembranózní kolitidy. Je-li podezření na pseudomembranózní kolitidu, je nutno ihned ukončit léčbu ofloxacinem.
Bez otálení je třeba zahájit odpovídající specifickou antibiotickou léčbu (například podávání perorálního vankomycinu, perorálního teikoplaninu nebo metronidazolu). V této klinické situaci jsou kontraindikovány produkty, které inhibují peristaltiku.
Pacienti s predispozicí k záchvatům
Podobně jako u jiných chinolonů se má ofloxacin používat velmi opatrně u pacientů, kteří jsou predisponovaní pro vznik záchvatů.
Takoví pacienti mohou být pacienty s preexistujícími lézemi centrálního nervového systému, souběžnou léčbou fenbufenem a podobnými nesteroidními protizánětlivými léky nebo léky, které snižují práh mozkových záchvatů, jako je theofylin. (Viz bod 4.5)
V případě konvulzivních záchvatů je třeba léčbu ofloxacinem ukončit.
Tendinitida
Tendinitida vzácně pozorovaná u pacientů léčených chinolony, může někdy vést k ruptuře postihující zejména Achillovu šlachu. Starší pacienti jsou náchylnější ke vzniku tendinitidy. Riziko ruptury šlachy může být zvýšeno při současném podávání kortikosteroidů. Pokud existuje podezření na vznik tendinitidy, je třeba okamžitě zastavit léčbu ofloxacinem.
Je třeba zahájit odpovídající léčbu (např. imobilizace) postižené šlachy.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Vzhledem k tomu, že je ofloxacin vylučován hlavně ledvinami, má se u pacientů s poruchou ledvin upravit dávka. (Viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání).
Pacienti s psychotickou poruchou v anamnéze
U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášené psychotické reakce. V některých případech vedly k sebevražedným myšlenkám nebo sebeohrožujícímu chování zahrnující sebevražedný pokus, někdy i po jediné dávce. V případě, že u pacienta dojde ke vzniku těchto reakcí, se má podávání ofloxacinu ukončit a mají být provedena odpovídající opatření.
Ofloxacin se má používat s opatrností u pacientů s anamnézou psychotické poruchy nebo u pacientů s psychiatrickou chorobou.
Pacienti s poruchou funkce jater
Ofloxacin se má používat s opatrností u pacientů s poruchou funkce jater, protože by mohlo dojít k jejich poškození. Při podávání flurochinolonů byly hlášeny případy fulminantní hepatitidy, která může potenciálně způsobit jaterní selhání (včetně fatálních případů). Pacienty je třeba informovat o tom, že mají ukončit léčbu a kontaktovat svého lékaře, pokud dojde k vzniku příznaků jaterního onemocnění, jako je anorexie, žloutenka, tmavá moč, pruritus, svědění nebo citlivost břicha. (Viz bod 4.8 Nežádoucí účinky)
Pacienti léčení antagonisty vitamínu K
Vzhledem k možnému zvýšení koagulačních testů (PT/INR) anebo krvácení u pacientů léčených flurochinolony včetně ofloxacinu v kombinaci s antagonisty vitamínu K (např. warfarin), mají být monitorovány koagulační testy, pokud se tyto léky podávají souběžně (viz bod 4.5).
Myastenia gravis
Ofloxacin se má používat s opatrností u pacientů s anamnézou myastenia gravis.
Prevence fotosenzibilizace
Z důvodu rizika fotosenzibilizace je třeba se v průběhu léčby ofloxacinem vyhýbat expozici silnému slunečnímu záření a UV záření.
Sekundární infekce
Podobně jako u jiných antibiotik může použití ofloxacinu, zejména dlouhodobé podávání, způsobit přerůstání necitlivých organismů. Opakované hodnocení stavu pacienta je zásadní. Pokud dojde během léčby k sekundární infekci, je třeba provést odpovídající opatření.
Srdeční poruchy
Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně Zanocinu u pacientů se známými rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:
vrozený prodloužený QT interval
současné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika IA a III třídy, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika)
nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalémie, hapomagnezémie)
onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie)
Starší pacienti a ženy mohou být citlivější na působení léků prodlužujících QT interval. Proto je u této populace zapotřebí dbát zvýšené opatrnosti při použití fluorochinolonů, včetně Zanocinu.
(viz bod 4.2, 4.5, 4.8 a 4.9)
Hypoglykemie
Podobně jako u všech chinolonů byla obvykle u diabetických pacientů, kteří dostávali souběžnou léčbu perorálními hypoglykemizujícími léky (např. glibenklamid) nebo inzulin, hlášena hypoglykemie. U těchto diabetiků je doporučeno důkladné monitorování hladiny glukózy v krvi. (Viz bod 4.8).
Periferní neuropatie
Senzorická nebo senzomotorická periferní neuropatie byly hlášeny u pacientů, kteří dostávali flurochinolony včetně ofloxacinu, a jejich vznik může být velmi rychlý. Léčba ofloxacinem se má ukončit, pokud se u pacientů vyvinou příznaky neuropatie. To by minimalizovalo možné riziko vzniku trvalého poškození. (Viz bod 4.8).
Pacienti s deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy
Pacienti s latentním nebo diagnostikovaným deficitem glukózo-6-fosfátdehydrogenázy mohou být náchylní k hemolytickým reakcím, pokud jsou léčeni chinolony. Ofloxacin se má proto u takových pacientů podávat s opatrností.
Pacienti se vzácnými dědičnými chorobami
Pacienti se vzácnou vrozenou intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo glukózo-galaktózovou malabsorbcí by neměli tento léčivý přípravek užívat.
(cs)
|