U lidí jsou zkušenosti se záměrným předávkováním omezené.
Příznaky:
Dostupná data ukazují, že velké předávkování může vyústit v periferní vasodilataci a možnou reflexní tachykardii. Byly popsány případy výrazné a pravděpodobně i prolongované systémové hypotenze vedoucí až k šoku s fatálním koncem.
Léčba:
Klinicky významná hypotenze způsobená předávkováním amlodipinem vyžaduje aktivní podporu kardiovaskulárních funkcí, včetně častého monitorování srdeční a respirační funkce, elevace dolních končetin a zvýšené pozornosti cirkulujícímu objemu tekutin a objemu vyloučené moči.
K obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku mohou být užitečné vasokonstrikční látky, pokud ovšem není jejich užití kontraindikováno. K potlačení účinku blokátorů kalciových kanálů může být vhodné intravenózní podání kalcium-glukonátu.
V některých případech je užitečné provést výplach žaludku. Bylo prokázáno, že podání aktivního uhlí zdravým dobrovolníkům během 2 hodin po požití amlodipinu 10 mg snižuje jeho absorpci.
Vzhledem k tomu, že amlodipin se ve značné míře váže na bílkoviny v plazmě, nemá větší význam dialýza.
(cs)