salt:hasText
| - Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40%. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.
Hypomagnezémie
U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je rabeprazol, byly hlášeny případy závažné hypomagnezémie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok. Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezémii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.
Symptomatická odpověď na léčbu rabeprazolem nevylučuje přítomnost malignity žaludku nebo jícnu, proto před zahájením léčby přípravkem Apo-Rabeprazol se má možnost malignity vyloučit.
Pacienti léčení dlouhodobě (zejména při léčbě delší než 1 rok) se mají pravidelně sledovat.
Nelze vyloučit zkříženou hypersenzitivní reakci s jinými inhibitory protonové pumpy nebo substituovanými benzimidazoly.
Pacienti by měli být upozorněni, že se tablety přípravku Apo-Rabeprazol nesmí žvýkat ani drtit, ale mají se spolknout celé.
Vzhledem k nedostatku dat týkajících se bezpečnosti a účinnosti se používání přípravku Apo-Rabeprazol u dětí nedoporučuje.
Po uvedení rabeprazolu na trh byly hlášeny případy krevní dyskrazie (trombocytopenie a neutropenie). U většiny případů, kde nelze určit jinou etiologii, byly tyto příhody nekomplikované a po vysazení rabeprazolu odezněly.
V klinických studiích byly pozorovány případy patologických hladin jaterních enzymů, tyto případy byly rovněž hlášeny po registraci rabeprazolu. U většiny případů, kde nelze určit jinou etiologii, byly tyto příhody nekomplikované a po vysazení rabeprazolu odezněly.
Ve studii u pacientů s mírným až středně těžkým postižením funkce jater nebyly při porovnání s kontrolními skupinami pacientů stejného věku a pohlaví pozorovány významné bezpečnostní problémy související s přípravkem. Vzhledem k tomu, že neexistují klinické údaje o použití rabeprazolu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater, doporučuje se předepisujícím lékařům u těchto pacientů opatrnost při prvním zahájení léčby přípravkem Apo-Rabeprazol.
Společné podávání atazanaviru a rabeprazolu se nedoporučuje (viz bod 4.5).
Snížená kyselost žaludečního obsahu, ať již je navozena jakkoli – včetně inhibitorů protonové pumpy – zvyšuje počet žaludečních bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu. Léčba inhibitory protonové pumpy vede k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí, jako je Salmonella a Campylobacter .
(cs)
|