salt:hasText
| - Experimenty na zvířatech, jejichž cílem bylo určit snášenlivost léku po opakovaném podávání, byly prováděny na opicích po dobu 6 týdnů, na potkanech po dobu 52 týdnů a na psech po dobu 78 týdnů. Denní dávky léku podávaného per os činily až 90 mg/kg u opic, až 40 mg/kg u psů a až 180 mg/kg u potkanů, což odpovídá 1,5-18ti násobku dávek užívaných v humánní medicíně. Kromě úbytku na váze a anorexie, které se projevily u všech zvířecích druhů, bylo u psů a opic pozorováno též zvracení. V ostatních klinických nálezech se žádné abnormality neprojevily. Pitevní nálezy ukázaly zmenšení prostaty, varlat a semenných váčků se sníženou spermatogenezí, což odpovídá antiandrogennímu působení flutamidu. Kromě toho bylo u potkanů a psů pozorováno zvýšení hmotnosti jater a u psů též zvýšené koncentrace aminotransferáz bez odpovídajících morfologických změn. Pouze u potkanů byl pozorován vznik adenomů testikulárních intersticiálních buněk, který byl ve vztahu k užívání léku, ačkoliv nikoliv k velikosti dávky. Tento efekt souvisí s mechanizmem účinku flutamidu a je druhově specifický. V dlouhodobých studiích prováděných na potkanech bylo pozorováno zvětšování adenomů nebo karcinomů prsní žlázy, závislé na velikosti dávky.
Mutagenicita: mutagenní působení flutamidu se neprokázalo v žádném z širokého spektra prováděných testů.
Reprodukční toxicita: vliv flutamidu na fertilitu a vývoj potomstva byl studován u potkanů; další studie teratogenity proběhly u králíků. Pozorované účinky měly vztah k antiandrogennímu působení flutamidu. Tyto účinky nejsou při klinickém užití flutamidu k léčbě nádorů prostaty relevantní.
(cs)
|