| salt:hasText
| - Sevofluran mohou podávat pouze osoby vyškolené v podávání celkové anestezie. K dispozici musí okamžitě být prostředky pro udržování průchodných dýchacích cest, umělou plicní ventilaci, obohacování kyslíkem a kardiopulmonální resuscitaci. Všichni pacienti uspávaní sevofluranem musí být nepřetržitě monitorováni: sledován musí být mj. jejich elektrokardiogram (EKG), krevní tlak (TK), saturace kyslíkem a exspirační koncentrace oxidu uhličitého (CO2).
Koncentrace sevofluranu aplikovaného z respirátoru musí být přesně známa. Vzhledem k tomu, že těkavá anestetika se liší svými fyzikálními vlastnostmi, musí být použit pouze respirátor kalibrovaný na sevofluran. Aplikace celkové anestezie musí být individualizována na základě odpovědi pacienta. Při prohlubování anestezie dochází k zvýšení hypotenze a depresi respirace.
Během vedení anestezie má zvýšení koncentrace sevofluranu za následek snížení krevního tlaku v závislosti na dávce. Nadměrný pokles krevního tlaku může souviset s hloubkou anestezie a v takových případech je možné toto korigovat snížením nadechované koncentrace sevofluranu. Probuzení z celkové anestezie je nutné pečlivě zhodnotit před propuštěním pacientů z post- anestetické jednotky intenzivní péče.
Zvláštní pozornost je nutné věnovat volbě dávky u hypovolemických, hypotenzních a oslabených pacientů nebo jinak hemodynamicky ovlivněných, např. kvůli současně podávané medikaci.
V porodnické anestezii je nutné postupovat opatrně s ohledem na relaxační účinky sevofluranu na dělohu a zvýšené riziko děložního krvácení (viz bod 4.6).
U pacientů s opakovanou expozicí halogenovanými uhlovodíky , včetně sevofluranu, může dojít v průběhu relativně krátké ke zvýšení rizika poškození jater.
Podobně jako u všech anestetik je udržování hemodynamické stability důležité pro prevenci ischémie myokardu u pacientů s onemocněním koronárních cév.
Maligní hypertermie :
U citlivých jedinců mohou silná inhalační anestetika vyvolat hypermetabolický stav kosterního svalstva, který vede k vysokým nárokům na kyslík a ke klinickému syndromu známému jako maligní hypertermie. Při použití sevofluranu byly hlášeny vzácné případy vzniku maligní hypertermie (viz také bod 4.8). Klinický syndrom je charakterizován hyperkapnií a může zahrnovat ztuhnutí svalů, tachykardii, tachypnoi, cyanózu, arytmie a/ nebo nestabilní krevní tlak. Některé z těchto nespecifických projevů se mohou objevit i v průběhu lehké anestezie, akutní hypoxie, hyperkapnie a hypovolémie. Léčba zahrnuje přerušení podávání vyvolávajících látek (např. sevofluran), podání intravenózního dantrolenu sodného a použití podpůrné léčby. Později se může objevit renální selhání, a proto je nutné monitorovat a udržovat tvorbu moči (je-li to možné).
Použití inhalačních anestetik bylo vzácně spojováno s výskytem zvýšení hladin draslíku v séru, který může způsobit arytmie a smrt u pediatrických pacientů v průběhu pooperační doby.
Pacienti s latentním stejně jako s patrným neuromuskulárním onemocněním, zejména Duchenneovou svalovou dystrofií, se zdají být nejvíce náchylnými. Současné užívání sukcinylcholinu bylo spojováno s většinou, ale ne všemi případy. Tito pacienti mají zvýšenou hladinu sérové keratin kinázy a, v některých případech, mohou mít změny v moči související s myoglobinurií. Přes podobnost projevů s maligní hypertermií, žádný z těchto pacientů nevykazoval znaky nebo symptomy svalové rigidity nebo hypermetabolického stavu. Doporučuje se včasná a razantní léčba hyperkalémie a rezistentní arytmie, stejně jako následné hodnocení latentního neuromuskulárního onemocnění.
Byly popsány ojedinělé zprávy o QT prodloužení, které byly velice zřídka spojené s torsade de pointes (ve výjimečných případech fatálních). U citlivých pacientů je třeba podávat sevofluran se zvýšenou opatrností.
Ojedinělé případy ventrikulární arytmie byly popsány u pediatrických pacientů s Pompeovou nemocí.
Celková anestezie, včetně sevofluranu, by se měla podávat pacientům s mitochondriální poruchou se zvýšenou opatrností.
Dystonické pohyby, které vymizí bez léčby, byly pozorovány u dětí, kterým byl podán sevofluran v úvodu do anestezie. Vztah k sevofluranu je nejasný.
Probuzení je po anestezii sevofluranem obvykle rychlé. Z tohoto důvodu může být po operaci nutné zajistit analgezii.
Z postmarketingových zkušeností byly hlášeny velmi vzácné případy lehké, střední či závažné pooperační jaterní dysfunkce či hepatitidy (s nebo bez žloutenky). Při použití sevofluranu u pacientů s přidruženými jaterními problémy, nebo u pacientů užívajících léky, způsobující jaterní dysfunkce, je třeba posoudit klinický stav. U pacientů s poraněním jater, žloutenkou, neobjasněnými horečkami nebo eosinofílií po podání jiných inhalačních anestetik se podávání sevofluranu nedoporučuje, je-li možné vést anestezii intravenózní cestou nebo pomocí lokální anestezie (viz bod 4.8).
Ačkoli návrat vědomí po podání sevofluranu trvá obecně minuty, studie dopadu na intelektuální funkci dva nebo tři dny následně po anestezii nebyly neprováděny. Stejně jako u jiných anestetik, malé změny nálady mohou po podání anestetika přetrvávat několik dní (viz bod 4.7).
Náhrada vyschlého absorbentu CO2
Exotermická reakce mezi sevofluranem a absorbentem CO2 se zvyšuje vyschnutím absorbentu CO2, např. po delší době proudění suchého plynu přes láhev s absorbentem CO2. Byly hlášeny vzácné případy tvorby nadměrného tepla, kouře a/nebo spontánního vznícení anesteziologického odpařovače během použití sevofluranu spolu s vyschlou nádobou absorbentu, zvláště těch, které obsahují hydroxid draselný. Neočekávané zpoždění ve zvýšení vdechované koncentrace sevofluranu nebo neočekávané snížení koncentrace vdechovaného sevofluranu v porovnání s nastavením odpařovače může být příznakem přehřátí láhve s absorbentem CO2.
Exotermické reakce, urychlené degradace sevofluranu, a tvorba degradačních produktů (viz Popis) se mohou objevit v případě, že CO2 absorbent vyschne, jako po delší době průtoku suchého plynu přes CO2 absorpčních nádob. Degradační produkty sevofluranu (methanol, formaldehyde, CO a komponenty A, B, C a D) byly pozorovány v respiračním okruhu u experimentálního anestetizačního přístroje v případě užití vysušených CO2 absorbentů a maximální koncentraci sevofluranu (8%) po prodlouženou dobu ( 2 hodiny). Koncentrace formaldehydu pozorované v anesteziologickém respiračním okruhu (za využití hydroxidu sodného v absorbentu) byly konzistentní s hladinami, o kterých je známo, že působí jen mírné respirační podráždění. Klinická závažnost degradačních produktů pozorovaná za těchto extrémních podmínek není známa.
Má-li ošetřující lékař podezření na vyschnutí absorbentu CO2, musí před podáním sevofluranu nádobu vyměnit. Barevný indikátor na většině nádob s absorbentem CO2 se při vyschnutí nemusí nezbytně změnit. Z tohoto důvodu není možné brát fakt, že nedošlo ke změně barvy, jako bezpečnou známku dostatečné hydratace. Nádobu s absorbentem CO2 vyměňujte pravidelně bez ohledu na barevný indikátor (viz bod 6.6).
Renální poškození
Vzhledem k malému počtu pacientů s poškozenou renální funkcí (serový kreatinin ≥ 1.5 mg/dl nebo 135 µmol/l) by měl být sevofluran podáván s opatrností této skupině pacientů; pooperačně by měla být monitorována funkce ledvin.
Neurochirurgie
U pacientů s rizikem zvýšení ICP, by měl být sevofluran podáván s opatrností ve spojení se zákroky snižující ICP, jako je hyperventilace.
Záchvaty
Použití sevofluranu bylo spojeno s vzácnými případy záchvatů.
Použití sevofluranu bylo spojeno se záchvaty u dětí a mladých dospělých, jakož i u dospělých, s i bez predisponujícími rizikovými faktory. Použití sevofluranu u pacientů s rizikem rozvoje záchvatů je nutné klinicky zvážit. U dětí je proto důležité hloubku anestezie omezit. EEG by mělo umožnit optimalizaci dávkování sevofluranu a pomoci potlačit propuknutí záchvatů u pacientů spredispozicí k rizikovým faktorům (viz bod 4.4- Pediatrická populace).
Pediatrická populace
|Použití sevofluranu bylo spojováno s možnými záchvaty. Řada z nich se objevila u dětí a mladých dospělých, počínaje 2 měsíci věku, z nichž většina neměla predispozice k rizikovým faktorům. Použití sevofluranu u pacientů s rizikem rozvoje záchvatů je nutné klinicky zvážit (viz bod 4.4- Záchvaty).
Rychlé procitnutí u dětí může krátce vyvolat stav rozrušení a omezené spolupráce (v případě asi 25% dětí po anestezii).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)