| salt:hasText
| - Léčba astmatu má být vedená podle stupňového programu a odezvu pacienta je třeba pravidelně posuzovat na základě klinického obrazu a funkčního vyšetření plic.
Zvýšená spotřeba krátkodobě působících inhalačních beta2-agonistů signalizuje zhoršování kontroly astmatu. Za těchto okolností je nutné přehodnotit léčebný plán pacienta.
Náhlé a progresivní zhoršování astmatu potenciálně ohrožuje život a je třeba zvážit zahájení nebo zintenzivnění kortikosteroidní terapie. U pacientů považovaných za rizikové lze zahájit každodenní monitorování maximální výdechové rychlosti (PEF).
Flutikason-propionát není určen k léčbě akutních astmatických záchvatů, ale k pravidelné dlouhodobé léčbě. K úlevě od akutních příznaků astmatu potřebují pacienti rychle a krátkodobě působící inhalační bronchodilatační přípravek.
Nedostatečnou léčebnou odezvu nebo těžké exacerbace astmatu je třeba řešit zvýšením dávky inhalačního flutikason-propionátu a v případě nutnosti aplikací systémového kortikosteroidu a/nebo v přítomnosti infekce podáním antibiotika.
Ve studiích s pacienty trpícími CHOPN léčenými 500 mikrogramy flutikason-propionáte (viz nežádoucí účinky) byl hlášen zvýšený výskyt pneumonie. Lékaři by měli být ostražití ohledně možnosti vývoje pneumonie u pacientů s CHOPN, jelikož klinické vlastnosti pneumonie a častost exacerbací se překrývají.
Při užívání každého inhalačního kortikosteroidu se mohou vyskytnout systémové účinky, zejména při vysokých dávkách předepisovaných po dlouhá období. Pravděpodobnost výskytu těchto účinků je mnohem menší než u perorálních kortikosteroidů (viz Předávkování). K možným systémovým účinkům patří Cushingův syndrom, Cushingova nemoc, suprese adrenální funkce, retardace růstu u dětí a mladistvých, pokles minerální kostní denzity, katarakta a glaukom. Proto je důležité, aby pacienti byli pravidelně sledováni a dávka inhalačního kortikosteroidu byla snížená na nejnižší dávku, která ještě účinně udrží příznaky astmatu pod kontrolou (viz Nežádoucí účinky).
U dětí dlouhodobě léčených inhalačním kortikosteroidem se doporučuje pravidelně kontrolovat tělesnou výšku.
Citlivost některých jedinců na účinky inhalačního kortikosteroidu může být větší než u většiny pacientů.
Pacienti převádění z terapie perorálními kortikosteroidy na terapii inhalačním flutikason-propionátem musí být vzhledem k možnosti narušené adrenální odezvy léčeni se zvláštní opatrností, a je u nich nutné pravidelně sledovat funkci kůry nadledvin.
Po zahájení léčby inhalačním flutikason-propionátem musí být terapie systémovými kortikosteroidy ukončována postupně, a pacient má být vybaven výstražnou průkazkou (kterou musí mít stále při sobě), upozorňující na to, že ve stresových obdobích může potřebovat doplňkovou terapii systémovými kortikosteroidy.
Podobně může náhrada systémové kortikosteroidní léčby inhalační terapií demaskovat alergie, např. alergickou rinitidu nebo ekzém, jež byly předtím potlačeny systémově podaným přípravkem. Tyto alergie mají být léčeny symptomaticky antihistaminiky a/nebo topickými přípravky, včetně topických kortikosteroidů.
Terapie flutikason-propionátem se nemá náhle přerušit.
Velmi vzácně bylo hlášené zvýšení krevní hladiny glukosy (viz Nežádoucí účinky), a tuto skutečnost musí vzít v potaz lékař předepisující tento přípravek pacientům s anamnézou diabetes mellitus.
Podobně jako ostatní inhalační přípravky obsahující kortikosteroidy, se má podávat se zvýšenou opatrností pacientům s aktivní nebo inaktivní plicní tuberkulózou.
V průběhu postmarketingového užití byly pozorovány klinicky signifikatní lékové interakce u pacientů užívajících flutikason-propionát a ritonavir, vedoucí ke vzniku systémových účinků léčby kortikosteroidy včetně Cushingova syndromu a adrenální suprese. Současnému užívání flutikason-propionátu a ritonaviru je proto třeba se vyhnout, pokud možný přínos pro pacienta nepřeváží riziko vzniku systémových nežádoucích účinků léčby kortikosteroidy (viz Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).
Možnost narušené adrenální odezvy je nutné mít na paměti v každé akutní nebo elektivní situaci, včetně chirurgického výkonu, která pravděpodobně je nebo bude situací stresovou, a v těchto případech je třeba zvážit náležitou léčbu kortikosteroidy (viz Předávkování).
Při podávání doporučených terapeutických dávek flutikason-propionátu adrenální funkce a adrenální rezerva obvykle zůstávají v normě. Přínosem inhaleční léčby flutikason-propionátu je minimalizace potřeby perorálních kortikosteroidů. Po určitou dobu však může přetrvávat možnost nežádoucích účinků vyvolaných předchozí nebo intermitentní aplikací perorálních kortikosteroidů. Před elektivními výkony může rozsah adrenální dysfunkce vyžadovat konzultaci se specialistou.
Ve studiích s pacienty trpícími CHOPN léčenými 500 mikrogramy flutikason-propionáte (viz nežádoucí účinky) byl hlášen zvýšený výskyt pneumonie. Lékaři by měli být ostražití ohledně možnosti vývoje pneumonie u pacientů s CHOPN, jelikož klinické vlastnosti pneumonie a četnost exacerbací se překrývají.
Aby se zajistila optimální dodávka přípravku do plic, je třeba přezkoušet, jak pacient ovládá techniku inhalace, a ujistit se, že je schopen synchronizovat nádech se spuštěním dávkovacího ventilu.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)