salt:hasText
| - Jen s velkou opatrností, při zvážení všech možných rizik a za dodržení nezbytných opatření lze karbamazepin podávat:
při hematologických onemocněních (hemofilie)
při těžkých poruchách jater, ledvin a srdečních chorobách
při poruchách sodíkového metabolismu
Při nutnosti náhlého vysazení přípravku (při zhoršení KO, alergických reakcích, zhoršení jaterních funkcí apod.) se přípravek vysazuje pod clonou barbiturátů nebo diazepamu.
U dětí mladších 6 let lze karbamazepin podávat jen po důkladném zvážení nezbytnosti a všech rizik léčby.
Vzhledem k možným nežádoucím účinkům, stejně jako k možným alergickým reakcím je třeba, zvláště při dlouhodobé terapii, pravidelně kontrolovat krevní obraz, ledvinové a jaterní funkce a hladinu karbamazepinu v plazmě. Rovněž při kombinované léčbě s jinými antiepileptiky vhodné je sledovat jejich plazmatickou koncentraci a případně jejich dávku přiměřeně upravit. Doporučuje se vyšetřit KO a JT nejprve před zahájením léčby karbamazepinem a poté kontrolovat v prvém měsíci léčby v týdenních intervalech, v dalším období pak v měsíčních intervalech. Po 6 měsíční léčbě lze interval kontrol prodloužit na 2x až 4x za rok. U pacientů s glaukomem je nutno pravidelně měřit nitrooční tlak. Při změně léčby karbamazepinem u pacientů s epilepsií je nutno dbát toho, aby změna nebyla příliš náhlá a aby převedení na léčbu jiným antiepileptikem bylo pozvolné. Je nutno dále upozornit na to, že při léčbě alkoholového abstinenčního syndromu karbamazepinem mohou být nežádoucí účinky medikace podobné abstinenčním příznakům anebo mohou být s nimi zaměněny.
Ukázalo se, že při léčbě karbamazepinem je HLA-B*1502 u osob čínského (etnikum Han) a thajského původu silně spojeno s rizikem vzniku závažných kožních reakcí známých jako Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS). Kdykoliv to bude možné, je zapotřebí provést u těchto osob screening na tuto alelu předtím, než bude zahájena léčba karbamazepinem. Jestliže mají tito pacienti pozitivní test, léčba karbamazepinem by neměla být zahájena, pokud existuje jakákoliv další léčebná varianta. U testovaných pacientů, u nichž se zjistí negativní HLA-B*1502, existuje nízké riziko SJS, nicméně se tyto reakce mohou přesto velmi vzácně vyskytnout. Pro nedostatek údajů není s konečnou platnosti známo, zda-li jsou ohroženi všichni pacienti původem z jihovýchodní Asie. Neprokázalo se, že by alela HLA-B*1502 byla spojena s SJS u kavkazského etnika.
Během léčby antiepileptiky v různých indikacích byly u některých pacientů hlášeny případy sebevražedných představ a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií antiepileptik rovněž prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. Mechanismus vzniku není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika u karbamazepinu. Proto by u pacientů měly být sledovány příznaky sebevražedných představ či chování a zvážena vhodná léčba. Pacienti (a osoby poskytující pacientům péči) by měli být upozorněni na to, že v případě výskytu symptomů sebevražedného myšlení či chování, by měli vyhledat lékařskou pomoc.
Upozornění k laboratorním vyšetřením :
1. Při horečnatých stavech, infekcích, kožních vyrážkách, všeobecném pocitu slabosti, zánětech hrdla, ulceracích ústní sliznice, náhlém výskytu kožních hemoragií, vzestupu transamináz, poklesu leukocytů pod 3000/cmm, resp. granulocytů pod 1500/cmm, poklesu trombocytů pod 125.000/cmm, poklesu retikulocytů pod 0,3% t.j. 20.000/cmm, a vzestupu železa v séru nad 150 µg% jsou na místě laboratorní kontroly v krátkých intervalech (1x týdně).
2. Při petechiích nebo purpuře, poklesu erytrocytů pod 4 mil./cmm, poklesu hematokritu pod 32%, poklesu hemoglobinu pod 11 %, poklesu leukocytů pod 2.000/cmm, resp. granulocytů pod 1.000/cmm, resp. trombocytů pod 80.000/cmm je nutné vysazení karbamazepinu.
(cs)
|