Description
| - Podle § 38 odst. 2 obč. zák. rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Řešení otázky, zda osoba v době, kdy činila příslušný právní úkon, jednala v duševní poruše, závisí na posouzení odborných skutečností, k nimž je třeba ve smyslu § 127 odst. 1 o. s. ř. odborných znalostí. Judikatura převážně se upínající k interpretaci a aplikaci § 38 odst. 1 obč. zák., tj. k institutu omezení, resp. zbavení způsobilosti k právním úkonům, kterou lze ovšem přiměřeně použít i při posuzování platnosti právního úkonu ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák., opakovaně zaujala právní názor, že v těchto věcech je povinností soudu umožnit znalcům ( psychiatrům, psychologům ), aby konfrontovali výsledky svého odborného vyšetření s ostatními výsledky a aby na základě této konfrontace bezpečně usoudili, do jaké míry projevy duševní poruchy vyžadují zbavení, případně omezení způsobilosti k právním úkonům. K tomuto účelu je soud povinen zajistit úplná a spolehlivá zjištění o osobních poměrech vyšetřované osoby, přičemž nedostatek takových skutkových zjištění nelze nahradit posudkem znalců. Zvláště je nutno zdůraznit požadavek zjištění údajů o tom, jak se vyšetřovaný chová v každodenním životě, jak se stará o potřeby své a své rodiny, jak hospodaří s finančními prostředky, jak se případně projevuje na svém pracovišti, jak se chová v různých životních situacích apod. Uvedeným požadavkům neodpovídá takový postup, při němž k ustanovení znalce a k vyžádání znaleckého posudku dochází na samém počátku řízení, někdy dokonce v rámci přípravy jednání, dříve než si soud opatřil ostatní podklady pro své rozhodnutí. Jinak řečeno, má-li se znalec odpovědně vyjádřit o zdravotním stavu vyšetřovaného, musí mít ovšem náležitě zjištěný skutkový stav věci, aby při podání posudku mohl přihlédnout ke všem skutečnostem, které vyšly v řízení najevo. Jde-li o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům, je zvlášť nezbytné, aby soud před znaleckým dokazováním provedl takové důkazy, které by objasnily chování a vystupování toho, kdo má být zbaven či omezen ve své způsobilosti k právním úkonům, v každodenních situacích. Jen tak může mít znalec dostatečně široký a spolehlivý skutkový základ pro znalecké posouzení ( srov. R 14/1977, R 3/1979 ). Nejvyšší soud rovněž vyložil a odůvodnil právní názor, že při zpracovávání posudků je nezbytné přihlédnout i k ostatním důkazním prostředkům, resp. k výslechům účastníků, zejména pak v nalézacím řízení vyslechnutým svědkům tak, aby byl vytvořen dostatečný podklad pro následné znalecké zkoumání dané problematiky ( srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. srpna 2009, sp. zn. 30 Cdo 352/2008, veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz ). Ačkoliv soud prvního stupně k okolnostem, jež se vztahovaly k jednání dovolatelky v inkriminovaném období, kromě účastníků řízení vyslechl i několik svědků ( I. P., V. P., O. P. a L. L. ), neumožnil ustanovenému znalci MUDr. Matanelli, aby se s obsahem spisu seznámil a pro účely znaleckého verifikace zohlednil předmětné informace. Odvolací soud namísto toho, aby v daném ohledu zjednal nápravu, v rozporu s judikaturou dovolacího soudu uzavřel, že v jím posuzované věci nebylo zapotřebí, aby se znalec s obsahem soudního spisu, obsahujícího i výslechy předmětných svědků, seznámil. Znalec tedy při zpracovávání posudku neměl k dispozici informace sdělené v prvoinstančním řízení vyslechnutými svědky, kteří se ( v tom či onom rozsahu ) vyjadřovali k chování žalobkyně v inkriminovaném období ( k tomu srov. protokol o jednání před soudem prvního stupně ze dne 13. února 2012 na č. l. 156 a násl. a výpověď znalce Matanelli – arg. : „ Celý soudní spis jsem k dispozici neměl, měl jsem ale k dispozici určité písemnosti od partnerky syna žalobkyně, ty jsem zohlednil, bral jsem je při znaleckém posudku v potaz… “ ), a tudíž nemohl ani tyto informace, resp. některé z nich zohlednit při znalecké verifikaci. Soudu přitom nepřísluší posuzovat, zda uvedené informace měly či mohly mít v konečném důsledku relevanci pro znalecké zkoumání stran tvrzené duševní poruchy žalobkyně.
|