| Description
| -
Okresní soud Praha – východ ( dále již „ soud prvního stupně “ ) rozsudkem ze dne 13. února 2012, č. j. 4 C 182/2010-160, zamítl žalobu „ o určení vlastnictví žalobkyně k domu čp. 180, pozemkové parcele č. st. 202/1, pozemkové parcele 105/68, vše v k. ú. M. u P., zapsaných na LV č. 189, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ “ ( dále též „ předmětné nemovitosti “ ), a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Usnesením ze dne 20. července 2012, č. j. 4 C 182/2010-175, soud prvního stupně uložil žalobkyni povinnost, aby nahradila státu specifikované náklady řízení. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že „ se řídil pokyny krajského soudu jakožto soudu odvolacího, řízení doplnil znaleckým posudkem doplněným výpovědí znalce a z nich vzal za prokázané, že žalobkyně 9. 2. 2010 netrpěla duševní poruchou, pro kterou by byla neschopna nakládat se svým domem. Žádná zdravotní dokumentace žalobkyně neobsahuje diagnózy a duševní poruchy, pro které by nebyla schopna 9. 2. 2010 k takovému právnímu úkonu. Žalobkyně netrpí a netrpěla demencí ani obdobně závažnou duševní poruchou. Zjištění o jejím tehdejším psychickém stavu podklad pro změnu jejích ovládacích schopností nedává. Soudem ustanovený znalec Matanelli se ve svém posudku vypořádal i se závěry znalce Urbana, který zpracoval znalecký posudek předložený žalobkyní. Přesvědčivým způsobem vyložil, proč pokládá závěry znalce Urbana za neúplné, respektive nepodložené, sám se ve znaleckém posudku na rozdíl od znalce Urbana vyhnul hodnocení a závěrů, které mu jakožto znalci nepříslušely. Ze závěrů znalce Matanelliho soud vzal za prokázané, že žalobkyně 9. 2. 2010 netrpěla duševní poruchou, která by ji činila k uzavření kupní smlouvy neschopnou ( § 38 odst. 2 o. z. ). “ K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze ( dále již „ odvolací soud “ ) rozsudkem ze dne 18. února 2013, č. j. 32 Co 500/2012-228, potvrdil ve věci samé dle § 219 rozsudek soudu prvního stupně, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení, stejně jako v jeho doplňujícím usnesení o náhradě nákladů státu, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil s právním posouzením věci, přičemž neshledal, že by prvoinstanční řízení bylo zatíženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K odvolací výtce žalobkyně, že soud prvního stupně znalci MUDr. Otto Matanelli ( dále též „ znalec Matanelli “ ) neposkytl soudní spis, uvedl, že „ Úkolem znalce bylo vypracovat znalecký posudek a odpovědět na soudem prvního stupně položenou otázku. Znalec tak učinil výlučně na základě svých odborných znalostí a postupem pro daný obor předpokládaným, v dané věci konkrétně vyšetřením žalobkyně a vyžádáním a posouzením její dostupné zdravotnické dokumentace v rozhodném období. Znalci naopak nepřísluší hodnotit skutková tvrzení žalobkyně, případně již učiněná skutková zjištění soudu, takže za tím účelem nebylo podle názoru odvolacího soudu nezbytné, aby se seznámil s obsahem spisu, a vycházel tak i z jiných než pro závěr znaleckého posudku rozhodných odborných znalostí. Znalec…navíc…provedl vyšetření žalobkyně, z něhož měl možnost zjistit předmět řízení a skutkové okolnosti uzavření kupní smlouvy z 9. 2. 2010. Kromě toho mu byla ze strany osob doprovázejících žalobkyní na vyšetření předložena dokumentace obsahující kupní smlouvu z 9. 2. 2010, přehled půjček žalobkyně od 2. 6. 2006 do 23. 6. 2010 včetně přehledu měsíčních splátek, jakož i znalecký posudek MUDr. Ing. Aleše Urbana, Ph.D…..Z písemného vypracovaní znaleckého posudku MUDr. Otto Matanelli z 26. 12. 2011 ani z výslechu znalce před soudem prvního stupně tak nevyplývá, že by znalci chyběly pro vypracování znaleckého posudku jakékoliv podklady. “ Odvolací soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně k 9. 2. 2010 trpěla duševní poruchou, a nebyl zjištěn ani žádný důvod neplatnosti předmětné kupní smlouvy dle § 37 odst. 1 nebo dle § 39 obč. zák. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně ( dále již „ dovolatelka “ ) prostřednictvím své advokátky včasné dovolání při uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje dovolatelka jednak v tom, že vzhledem k obsahu předmětné kupní smlouvy a všem okolnostem případu byly splněny podmínky pro závěr, že smlouva je lichevního charakteru a tudíž ve smyslu § 39 obč. zák. absolutně neplatná. Dovolatelka dále vytýká odvolacímu soudu, že vycházel ze znaleckého posudku znalce Matanelli, který ovšem neměl k dispozici veškeré podklady pro odborné posouzení duševního stavu dovolatelky v době uzavření předmětné kupní smlouvy. Odvolací soud tak neměl potřebný podklad pro posouzení, zda dovolatelka v době uzavření kupní smlouvy dne 9. 2. 2010 nejednala v duševní poruše, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou podle § 38 odst. 2 obč. zák. Dovolatelka v další části svého dovolání podrobně rozvádí uplatněný dovolací důvod, přičemž k otázce znaleckého posudku znalce Matanelli zdůrazňuje, že tento posudek vypracoval znalec, aniž mu soud poskytl soudní spis; znalecký posudek tak nelze považovat za řádně zpracovaný. Závěrem dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky ( dále již „ Nejvyšší soud “ nebo „ dovolací soud “ ) zrušil rozsudek odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně a věc vrátil prvoinstančnímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaný se k podanému dovolání písemně nevyjádřil.
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)