Description
| - V dané věci jde o posouzení, zda žalovaný si mohl do vydržecí doby započíst dobu, po kterou pozemek držel jeho předchůdce – stát, tedy zda držba státu, který se jí měl chopit na základě tzv. technickohopodářského mapování, byla oprávněná (
§ 130 odst. 1 obč. zák.
). Soudy považovaly držbu státu za neoprávněnou vzhledem k absenci způsobilého titulu držby. Dovolateli lze přisvědčit v tom, že samotná držba nepředpokládá existenci právního důvodu ( titulu ), způsobilého k nabytí vlastnického práva, byť i neplatného nebo domnělého ( putativního ); takový titul je však v zásadě podmínkou držby oprávněné, způsobilé mít za následek vydržení práva ( viz
§ 134 odst. 41 obč. zák.
). V rozsudku ze dne 16. června 2003, sp. zn. 22 Cdo 702/202, publikovaném pod č. C 1993 Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek
Nejvyššího soudu
( dále jen „ Soubor “ ),
Nejvyšší soud
uvedl : „ Okolnostmi, které mohou svědčit pro závěr o existenci dobré víry, jsou z pravidla okolnostmi týkající se právního důvodu nabytí práva, tedy tzv. titul uchopení se držby ( objektivně oprávněný důvod nabytí držby, např. existence smlouvy, která je pro určitou vadu neplatná ). Povinnost tvrdit a prokázat tyto okolnosti přitom tíží toho, kdo tvrdí, že došlo k nabytí vlastnického práva vydržením “. Nelze ovšem vyloučit, aby dobrou víru o průběhu skutečné hranice mezi parcelami založilo i odborné vytýčení hranice. Hospodářskotechnická mapování v rozhodné době ( 1981 ) však prováděl stát, resp. státní organizace, a je zřejmé, že toto měření v dané věci neodpovídalo skutečným vlastnickým hranicím; stát se tak nemůže dovolávat vlastního pochybení jako podkladu pro dobrou víru. Již v rozsudku ze dne 9. dubna 2009,
sp. zn. 28 Cdo 869/2008
, Soubor
č. C 7280
se – byť v souvislosti s restitucemi – uvádí, že „ nelze přisvědčit jednání, jímž stát k tíži osoby oprávněné profitoval z omylu, k jehož přispěl “. V rozsudku ze dne 5. února 2003,
sp. zn. 22 Cdo 1115/2001
, Soubor č. 1682,
Nejvyšší soud
uvedl : „ Stát není oprávněným držitelem, nebyl-li již při uchopení držby se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že věc mu patří. Nedostatek dobré víry státu, který se chopil držby, nelze zhojit tím, že věc je předána do správy jinému státnímu orgánu, který o okolnostech nabytí držby není informován “.
|