Description
| -
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. února 2012, č. j. 58 Co 585/2011-247, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v rozsahu 10.000,- Kč s příslušenstvím, změnil jej tak, že žalobu o zaplacení částky 200.000,- Kč s příslušenstvím zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Závěru soudu prvního stupně, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému 400.000,- Kč na úhradu jeho závazku, sice přisvědčil, avšak s jeho závěrem ohledně rozsahu této půjčky se neztotožnil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně při prvním jednání po řádném poučení o koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. tvrdila, že zdrojem peněžních prostředků poskytnutých žalovanému byly příjmy z podnikání před uzavřením manželství, bylo na ní, aby prokázala toto tvrzení. Soud prvního stupně však vyšel ze zjištění, že zdrojem těchto peněžních prostředků byly nejen příjmy z podnikání, ale i dary od prarodičů žalobkyně. Toto zjištění učinil z výpovědi svědka G. a následné výpovědi žalobkyně. Nepostupoval tak v souladu se zásadami koncentrace, podle nichž lze přihlížet jen ke skutečnostem tvrzeným do skončení prvního jednání ve věci, případně ke skutečnostem tvrzeným na základě výzvy soudu podle § 118a o. s. ř. k doplnění vylíčení skutkových tvrzení rozhodných pro posouzení věci. Odvolací soud konstatoval, že v systému koncentrace řízení nelze skutková tvrzení měnit, je možno pouze doplnit případné podrobnosti, a o takový případ se v dané věci nejednalo. Žalobkyně mohla být v celém rozsahu žaloby úspěšná jen v případě, jestliže by prokázala, že zdrojem půjčky byly pouze její příjmy z doby před uzavřením manželství. Tento zdroj však byl prokázán pouze částečně ( výpověďmi žalobkyně a svědka G. a daňovými přiznáními žalobkyně, z nichž vyplývají dostatečně velké příjmy pro tvorbu úspor ). Protože nelze přesně určit podíl těch kterých prostředků na poskytnutém finančním obnosu, odvolací soud jej stanovil volnou úvahou ( § 136 o. s. ř. ), a to v rozsahu jedné poloviny, který vzhledem k okolnostem dané věci nejvíce odpovídá principům spravedlivého uspořádání poměrů mezi účastníky. V posouzení námitky započtení se shodl se soudem prvního stupně.
|