Description
| - Za otázku zásadního významu považuje, zda musí žalobce unést důkazní břemeno ohledně skutečnosti, která měla nastat teprve v budoucnosti a která nenastala z objektivních důvodů, tedy zda musí být zcela jistě prokázáno, že by došlo k prodloužení jeho služebního poměru, nebo zda je prokázání této skutečnosti splněno již tím, že na základě provedených důkazů je možné podle okolností předpokládat, že inkriminovaná skutečnost by za normálního běhu věcí nastala. Poukazuje např. na nález Ústavního soudu
sp. zn. IV. ÚS 581/06, v němž je uvedeno, že v občanskoprávním řízení by měl postačit nižší důkazní standard, je-li skutkové zjištění soudu vzhledem k provedeným důkazům opřeno o pravděpodobnostní závěry. Uvádí, že zřejmě nikdy nebude prokázáno zcela jistě, že by více než dva roky po nehodě došlo k prodloužení jeho služebního poměru, avšak i podle § 386 odst. 1 zákoníku práce platí, že náhrada za ztrátu na výdělku přísluší poškozenému i poté, co měl jeho pracovněprávní vztah sjednaný na dobu určitou skončit, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že by byl i nadále zaměstnán. Dovolatel shrnuje provedené důkazy a dovozuje, že z provedených důkazů vyplývá, že v jeho případě lze předpokládat, že nebýt újmy na zdraví, byl by i dále zaměstnán u Hradní stráže, a v této souvislosti poukazuje na to, že v 96,42 % případů byl služební poměr prodloužen. Dále namítá vadu řízení, neboť nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
|