Description
| - V projednávané věci odvolací soud ( ve shodě se soudem prvního stupně ) v souladu s těmito obecně přijímanými právními názory dospěl k závěru, že „ u žalobce došlo nejpozději ke dni 1.9.2002 ke změně poměrů “, která „ v daném případě znamená zánik povinnosti žalovaného hradit žalobci náhradu za ztrátu na výdělku “, neboť od uvedeného data „ bylo prokázáno zhoršení zdravotního stavu žalobce – progrese degenerativních změn na páteři, jež nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem ( jeho následky )“, a žalobce se tak „ nejpozději ke dni 1.9.2002 stal, bez ohledu na to, že utrpěl předmětný úraz, z důvodu obecného onemocnění dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu práce, kterou konal před vznikem škody ( tj. k výkonu práce horníka v rubání )“. Jestliže podle zjištění soudů nejpozději ke dni 1.9.2002 „ bylo prokázáno zhoršení zdravotního stavu žalobce – progrese degenerativních změn na páteři, jež nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem ( jeho následky )“, a které samy o sobě znemožňují žalobci výkon dosavadní práce, nelze odvolacímu soudu důvodně vytýkat, jak to činí dovolatel, že „ dodatečně zjišťoval či měnil důvod “, na základě kterého byla žalobci původně ( od 5.2.2001 ) přiznána náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, neboť odvolací soud ( i soud prvního stupně ) při zjišťování toho, co bylo u žalobce příčinou ztráty na výdělku od 1.9.2002, jejíž náhrady se žalobce v tomto řízení domáhá, důsledně přihlížel jen k takovým okolnostem, které nastaly v rozhodné době a které od uvedeného data měly za následek pokles výdělku žalobce.
|