Description
| - Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. a uplatnila v něm dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.
Odvolacímu soudu vytýká nesprávnost závěru, že smluvní pokuta ve výši 1.000,- Kč denně z dlužného nájemného je v rozporu s dobrými mravy. S odkazem na jednotlivá rozhodnutí Nejvyššího soudu, z nichž cituje, prosazuje, že odvolací soud pochybil, usuzoval-li na nepřiměřenost smluvní pokuty z její celkové výše, jež je zapříčiněna dlouhodobým prodlením žalované se splněním zajišťované povinnosti. Namítá, že se soudy nepřípustně dopustily moderace smluvní pokuty ve smyslu § 301 obchodního zákoníku, pokud dovodily, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 1.000,- Kč denně je neplatné pro rozpor s dobrými mravy, a současně shledaly platným původní ujednání o smluvní pokutě ve výše 100,- Kč a přiznaly jí smluvní pokutu jen ve výši 88.200,- Kč. Z uvedených důvodů dovolacímu soudu navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
|