| Description
| - Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že dne 9. 2. 1994 T. V. ( pronajímatelka ) uzavřela s žalovanou ( nájemkyní ) smlouvu o nájmu domu v O., N. O. Nájemné za užívání nemovitosti bylo sjednáno ve výši 250.000,- Kč ročně. Pro případ pozdní úhrady nájemného se žalovaná zavázala zaplatit pronajímatelce smluvní pokutu ve výši 100,- Kč za každý den prodlení ( čl. II smlouvy ). V dodatku č. 1 připojeném ke smlouvě se smluvní strany dohodly na změně smlouvy v čl. II tak, že nezaplatí-li žalovaná nájemné, je povinna zaplatit pronajímatelce smluvní pokutu ve výši 1.000,- Kč za každý den prodlení. V listině označené jako dlužní úpis žalovaná potvrdila, že ke dni 30. 4. 1997 dluží T. V. ze smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne 9. 2. 1994 částku 445.000,- Kč ( dluh včetně smluvní pokuty ), a zároveň se zavázala tento dluh dne 30. 6. 1997 zaplatit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 10. 1998 postoupila T. V. žalobkyni pohledávku ve výši 445.000,- Kč vůči žalované, jakož i další pohledávky ( s příslušenstvím a smluvními pokutami ) z titulu neplnění smlouvy o nájmu nemovitosti z 9. 2. 1994, včetně těch, které vzniknou i v budoucnu. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 12. 2000, č. j. 22 C 210/99-97, který nabyl právní moci dne 17. 2. 2001, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 429.500,- Kč s příslušenstvím představující dluh na nájemném vyplývající z uznávacího prohlášení ze dne 28. 4. 1997 ( žalobu v rozsahu 15.500,- Kč s příslušenstvím představující smluvní pokutu vzala žalobkyně zpět ). Žalovaná dluh na nájemném neuhradila. Na základě těchto skutkových zjištění odvolací soud ( ve shodě se soudem prvního stupně ) dospěl k právnímu závěru, že ujednání v dodatku č. 1 o smluvní pokutě ve výši 1.000,- Kč za každý den prodlení odporuje dobrým mravům a je tudíž neplatným právním úkonem podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „ obč. zák. “ ). Konstatoval, že smluvní pokuta 1.000,- Kč denně zajišťující závazek žalované ve výši 250.000,- Kč ročně sice představuje 0,4 % ročního nájemného za jeden den prodlení, ovšem ročně činí 146 % zajištěného závazku. Za této situace, kdy smluvní pokuta přemrštěně převyšuje výši možné škody vzniklé žalobkyni porušením zajištěné povinnosti a kdy neplacení nájemného již bylo sankcionováno úrokem z prodlení pravomocně přiznaným soudním rozhodnutím, jeví se sjednaná sazba smluvní pokuty vůči zajištěnému závazku nepřiměřeně vysoká. Protože ujednání obsažené v dodatku ke smlouvě o nájmu nemovitosti je oddělitelné od zbylého textu této smlouvy, jde pouze o částečnou neplatnost ( § 41 obč. zák. ). Ujednání v čl. II. smlouvy o smluvní pokutě ve výši 100,- Kč za každý den prodlení se zaplacením nájemného posoudil odvolací soud jako platný právní úkon a žalobu v rozsahu 88.200,- Kč s příslušenstvím ( smluvní pokuta 100,- Kč denně za dobu od 1. 10. 2006 do 28. 2. 2009 ) shledal opodstatněnou.
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)