| Description
| - V dané věci došlo nepochybně ke změně poměrů v tom, že se změnil způsob užívání panujícího pozemku. Situace však zůstává stejná, pokud jde o samotnou potřebu zajištění přístupu k jeho využívání; pouhá změna v hospodářském využití pozemku ještě nemusí znamenat relevantní změnu poměrů ve smyslu § 151p odst. 3 obč. zák., pokud objektivní potřeba využívat právo cesty trvá. Soud prvního stupně provedl místní šetření, při kterém zjistil, že – kromě sporné cesty – je pozemek za domem žalovaných přístupný jen úzkou chodbou přes dům žalovaných. Ta jim však nezajišťuje rovnocenný přístup; jiná přístupová cesta na pozemek žalovaných neexistuje. Soud prvního stupně se seznámil se situací na místě samém a jeho úvahu o tom, že konkrétní přístup k pozemku není dostatečný, tak nelze zpochybnit v dovolacím řízení, které je řízením přezkumným a při kterém se dokazování neprovádí ( § 243a odst. 2 o. s. ř. ). Posouzení toho, zda tato chodba může být dostatečná pro obvyklé využití pozemku, tak nemůže založit zásadní význam napadeného rozhodnutí po právní stránce. Dovolací soud nezpochybňuje to, že je tu nepoměr mezi výhodou oprávněné strany a závazkem strany povinné; ten ovšem vyplývá z podstaty věcného břemene ( je to prostě „ břemeno “ či „ služebnost “, váznoucí na pozemku ). Aby byl v řízení tento nepoměr relevantní, musel by vzniknout k neprospěchu žalobců a v důsledku změny poměrů. To se však v dané věci nestalo; pokud panující pozemek již není užíván k zemědělským účelům, ale spíše k rekreaci, zatížení žalobců se nezvýšilo, spíše naopak. Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c ) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným vznikly náklady ( § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. ). Náklady představují odměnu za jejich zastoupení advokátem, která činí podle § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 18 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhl. č. 277/2006 Sb. ( srov. Čl. II vyhl. č. 64/2011 Sb. ), částku 3.000,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 2 x 300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, celkem 3.600,- Kč. Náklady jsou zvýšeny o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. v částce 756,- Kč a celkem činí 4.356,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř.
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)