Description
| - Úkolem správce konkursní podstaty, který má významné postavení v konkursním řízení ( které je zvláštním druhem řízení soudního ), musí být, aby „ nalézané řešení “ respektovalo pozitivní právní úpravu a má-li ( správce konkursní podstaty ) za to, že ( úprava ) není dostatečná, hledat taková řešení, která ctí obecné principy spravedlnosti. Jestliže se tedy žalovaný domníval, že věc není dostatečně řešena právním předpisem a vycházel-li z naprosté přednosti zákona o konkursu a vyrovnání před ostatními právními předpisy ( ač tomu tak ve skutečnosti není, jelikož tento zákon nemůže upravovat postavení někoho, kdo není věřitelem úpadce ), měl se snažit ( a s ním zřejmě i konkursní soud ) o takové řešení, které by bylo logické a spravedlivé. Zvolený postup, v jehož důsledku žalobci vznikla škoda a úpadci se dostalo prostředků v řádu milionů, které mu nikdy nepatřily, však takovým řešením rozhodně nemohl být. Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ohledně zamítavého výroku rozsudku okresního soudu o věci samé podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ( dále též jen „ o. s. ř. “ ). Vzhledem k poučení o dovolání v napadeném rozhodnutí ( jež ovšem nemá za správné ), pak „ z opatrnosti “ opírá přípustnost dovolání též o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí přisuzuje dovolatel řešení následujících otázek :1/ Z čeho má poškozený usuzovat, že soud rozhodne o výjimečné dílčí odpovědnosti škůdce ve smyslu § 438 odst. 2 obč. zák. a kde je hranice mezi volnou úvahou a nepřípustnou libovůlí? 2/ Lze rozhodnout o výjimečné dílčí odpovědnosti škůdce, jestliže se takovým rozhodnutím jednak zhoršuje možnost poškozeného domoci se nároku na náhradu škody, jednak podíl škůdce na způsobené škodě není nepatrný?3/ Je přípustné rozhodnutí o výjimečné dílčí odpovědnosti škůdce, jestliže toto rozhodnutí vlastně chrání škůdce ( snižuje jeho odpovědnost oproti obvyklému stavu ) a naopak dále poškozuje poškozeného ( nutí jej včas vypátrat a zjistit všechny škůdce i jejich podíl na způsobené škodě )?4/ Může být důvodem pro rozhodnutí o výjimečné dílčí odpovědnosti škůdců skutečnost, že odpovědnost jednotlivých škůdců je založena různými právními předpisy?5/ Srovnání úlohy správce konkursní podstaty a úlohy soudu v konkursním řízení a z toho plynoucí jejich vzájemný podíl na škodě způsobené jejich nesprávným postupem. 6/ Zda povinnost vydat výtěžek zpeněžení nemovitostí ( které úpadce nevlastnil a které se ocitly v konkursní podstatě postupem dle § 27 odst. 5 ZKV ) osobě, která je v konkursním řízení ve stejném postavení jako byl žalobce v konkursu vedeném na majetek úpadce, stíhá výlučně správce konkursní podstaty ( jenž k tomu nepotřebuje souhlas konkursního soudu )?7/ Pro případ, že by odpověď na předchozí otázku zněla tak, že k vydání výtěžku zpeněžení je třeba souhlas soudu dle § 28 odst. 2 ZKV, je povinností správce konkursní podstaty o udělení tohoto souhlasu aktivně usilovat a v případě, že konkursní soud nemá s čím souhlasit, odpovídá za škodu pouze správce konkursní podstaty?Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( tedy, že je dán dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. ) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
|