(1) Tento zákon upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost<span class="poznamka-link" resource="footnote/1">¹)</span>, které

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,

(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci. To neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jiných bank, finančních institucí a podniků pomocných bankovních služeb, nad nimiž banka vykonává kontrolu.

(5) Výkon některých činností uvedených v odstavci 3 může být zvláštním zákonem vázán na udělení povolení. Pokud zvláštní právní předpis podmiňuje výkon některé činnosti udělením povolení, lze takovou činnost povolit v licenci až poté, kdy bude uděleno povolení podle zvláštního právního předpisu.

(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají licenci podle § 5.

(7) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka zahraniční banky splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

(8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon<span class="poznamka-link" resource="footnote/2">²)</span>.

(1) Bez licence nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud

(1) Slovo „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo slova od nich odvozená, smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo „banka“ nebo „spořitelna“ používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována, a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993 (dále jen „mezinárodní smlouva“).

(3) Česká národní banka může požadovat

(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. S žádostí o licenci se předkládá návrh stanov. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady. Náležitosti žádosti o licenci stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.

(3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu Evropské unie, vykonávající dohled nad bankami, obchodníky s cennými papíry nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence udělena, ovládaná

(4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 5 písm. c) a d).

(5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:

(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí

(7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na vedoucí zaměstnance banky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená za úmyslný trestný čin nesmí působit jako vedoucí zaměstnanec banky.

(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci České národní bance.

(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu bankovního dohledu ze země sídla zahraniční banky k záměru založit pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonáván bankovní dohled.

(3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka.

(4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky:

(5) Náležitosti žádosti podle odstavce 1, jakož i minimální výši poskytnutých finančních zdrojů, stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci nemůže být skutečnost, že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti.

(7) Postup podle odstavců 1 až 5 se nepoužije na případy uvedené v § 5a.

(1) Banky se sídlem v členských státech Evropské unie mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka dodržela postup stanovený právem Evropských společenství podle § 5c až 5m. Na tyto pobočky se vztahuje registrační povinnost daňových subjektů podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/3">³)</span>. Banky se sídlem v členských státech Evropské unie jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o banky, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, nebo o banky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství.

(3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit okruh států, jejichž banky požívají při podnikání na území České republiky stejné výhody jako banky se sídlem ve členských státech Evropské unie.

(4) Pobočky zahraničních bank, které podle odstavce 1 mohou na území České republiky vykonávat činnosti podle tohoto zákona bez licence udělené pro ně příslušné zahraniční bance, nepodléhají tomuto zákonu s výjimkou ustanovení § 11 odst. 5, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 6, ustanovení týkajících se likvidity banky, provádění měnové politiky, opravného zúčtování bank (§ 20c) a ustanovení § 41m odst. 1 a 2.

(5) Pokud se pobočka zahraniční banky podle odstavce 1 rozhodne účastnit platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka zahraniční banky rozhodne využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.

(6) Ustanovení tohoto zákona související s pojištěním pohledávek z vkladů se na tyto pobočky vztahují, jen pokud využijí možnosti stanovené v § 41m. Postup podle § 26 lze vůči pobočkám zahraničních bank podle odstavce 1 uplatnit pouze za podmínky, že pobočka nezjedná na výzvu České národní banky nápravu sama a na žádost České národní banky nezjednal nápravu po jeho předchozím informování ani orgán bankovního dohledu země sídla příslušné zahraniční banky, a za podmínky, že protiprávní stav trvá. To neplatí v případě porušení ustanovení § 11 odst. 5, ustanovení o opravném zúčtování bank, v případě porušení právních předpisů upravujících provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), pokud je pobočka účastníkem tohoto systému, v případě porušení ustanovení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 6, nebo nesnese-li věc odkladu a je-li to nutné v zájmu vkladatelů. Postup podle § 26 aplikovaný z důvodů, že věc nesnese odkladu a je-li to nutné v zájmu vkladatelů, musí Česká národní banka bez zbytečného odkladu nebo ve lhůtě stanovené Komisí Evropských společenství přehodnotit, pokud Komise Evropských společenství tak rozhodne v souladu s § 5k odst. 4.

(7) Česká národní banka může v pobočkách zahraničních bank, které podle odstavce 1 mohou na území České republiky vykonávat činnosti podle tohoto zákona bez licence udělené pro ně příslušné zahraniční bance, nebo v osobách tvořících konsolidační celek, jehož členem je zahraniční banka podle odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán dohledu země sídla banky podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce zahraniční banky podle odstavce 1 nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1.

(1) Banky se sídlem na území členského státu Evropské unie (dále jen „domovský stát“) mohou vykonávat na území jiného členského státu Evropské unie (dále jen „hostitelský stát“) prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené v § 5e odst. 1 (dále jen „oprávněná finanční instituce“).

(2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a).

(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže banka nebo finanční instituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, nebo banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství.

(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c, musí splňovat současně následující podmínky:

(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.

(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.

(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky nebo finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců od obdržení informací podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši kapitálu banky nebo oprávněné finanční instituce, s údaji o její kapitálové přiměřenosti, podrobnostmi o pojištění vkladů a předáním potvrzení podle § 5e odst. 2, hostitelskému orgánu dohledu, o čemž informuje i banku nebo finanční instituci.

(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku nebo finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno hostitelskému orgánu dohledu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle odstavce 1 banka nebo finanční instituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka nebo finanční instituce domáhat nápravy u soudu.

(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou nebo finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.

(2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsícůmůže banka nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na území hostitelského státu.

(3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.

(1) Dohled nad pobočkou banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Dohled nad likviditou pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu hostitelského státu. Pobočka podléhá opatřením přijatým hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky; v případě států, které zavedly euro jako svou měnu, opatřením přijatým Evropskou centrální bankou. Tato opatření nesmějí být diskriminační.

(2) Při výkonu své působnosti podle odstavce 1 a v oblasti monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančním trhu na území tohoto státu může hostitelský stát od pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce požadovat stejné informace jako od bank nebo finančních institucí se sídlem na jeho území. Hostitelský stát může od banky nebo oprávněné finanční instituce mající pobočku na jeho území požadovat pravidelné hlášení o jejích podnikatelských činnostech na svém území ve formě statistických údajů.

(1) Pokud příslušný orgán hostitelského státu zjistí, že banka nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, požádá banku nebo oprávněnou finanční instituci o ukončení tohoto protiprávního stavu.

(2) Neučiní-li banka nebo oprávněná finanční instituce potřebná opatření, požádá příslušný orgán hostitelského státu orgán dohledu domovského státu, který neprodleně přijme potřebná opatření k zajištění ukončení protiprávního stavu a informuje o nich příslušný orgán hostitelského státu.

(3) Jestliže přes opatření podle odstavce 2 banka nebo oprávněná finanční instituce setrvává ve stavu porušení právních předpisů uvedených v odstavci 1, může příslušný orgán hostitelského státu po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu přijmout potřebná opatření k ukončení protiprávního stavu, a je-li to nutné, k ukončení činnosti banky nebo oprávněné finanční instituce na území hostitelského státu.

(4) Nesnese-li věc odkladu, může příslušný orgán hostitelského státu přijmout opatření na ochranu klientů banky. O přijetí takových opatření informuje příslušný orgán domovského státu Komisi Evropských společenství a orgány dohledu dotčených států. Po konzultaci s orgány dohledu dotčených států může Komise Evropských společenství přikázat orgánu hostitelského státu zrušit nebo změnit přijatá opatření.

(5) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti banky nebo finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.

(1) V případě odnětí licence bance nebo oprávněné finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.

(2) Orgány dohledu informují Komisi Evropských společenství o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až3.

(1) Licence zaniká dnem,

(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky, a dále dnem, ke kterému zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.

(1) Banka musí mít statutární orgán<span class="poznamka-link" resource="footnote/1">¹)</span> a dozorčí radu.

(2) Statutární orgán musí být nejméně tříčlenný a musí být složen z vedoucích zaměstnanců banky.

(3) Člen statutárního orgánu banky nesmí být současně statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem dozorčí rady jiné právnické osoby, která je podnikatelem. Zaměstnanec banky, který není členem statutárního orgánu banky, nesmí být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu takové právnické osoby. To neplatí pro členství

(4) Pravomoci statutárního orgánu a dozorčí rady musí být uvedeny ve stanovách.

(5) Na dozorčí radu banky nesmějí být přenášeny pravomoci, které obchodní zákoník svěřuje představenstvu akciové společnosti.

(6) Banka je povinna zřídit útvar vnitřního auditu, který zkoumá a hodnotí zejména

(7) Vedoucím útvaru vnitřního auditu nesmí být člen statutárního orgánu banky ani člen dozorčí rady banky.

(8) Po oznámení statutárnímu orgánu banky je vedoucí útvaru vnitřního auditu povinen informovat o zjištěných skutečnostech dozorčí radu a v případě zjištění, která mohou záporně ovlivnit hospodaření banky, je povinen dát podnět k mimořádnému zasedání dozorčí rady.

(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také

(2) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky.

(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání jsou povinny poskytnout informaci o pravidlech příslušného platebního systému. Ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku tím není dotčeno.

(2) V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních prostředků od klienta, nebo při poskytování těchto služeb musí být výslovně a srozumitelně uveden vztah této služby k pojištění pohledávek z vkladů včetně limitů pro výplatu jedné oprávněné osobě. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna písemně informovat v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, o způsobu výplaty náhrad z Fondu pojištění vkladů (§ 41a) nebo z jiného systému pojištění, na kterém je účastna, a o způsobu uplatnění nároku u Fondu pojištění vkladů nebo u jiného obdobného systému pojištění, na kterém je účastna.

(3) Banka je povinna čtvrtletně uveřejňovat údaje o složení akcionářů, o struktuře konsolidačního celku [§ 26d odst. 1 písm. a)], jehož je součástí, o svéčinnosti a finanční ukazatele v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením České národní banky, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky. O své činnosti a finančních ukazatelích je povinna v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením České národní banky, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky, informovat i pobočka zahraniční banky.

(4) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.

(5) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informovat ve svých provozních prostorách.

(1) Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky. Banka nesmí být společníkem komanditní společnosti nebo veřejné obchodní společnosti.

(2) Banka nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

(3) Banky jsou povinny dodržovat kapitálovou přiměřenost na individuálním i konsolidovaném základě.

(4) Kapitál banky nesmí klesnout pod minimální výši základního kapitálu stanovenou v § 4 odst. 1.

(1) Banka je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní banky

Právní úkony a usnesení valné hromady učiněné bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatné.

(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku

(3) Ustanoveními odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/4">⁴)</span>.

(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehožúzemí jsou nebo mají být poskytovány služby bez založení pobočky.

(2) Banka postupuje v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě Evropské unie v souladu s § 5c až5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Po obdržení oznámení o záměru otevřít pobočku banky nebo finanční instituce v zahraničí rozhodne Česká národní banka ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky stanovené právem Evropských společenství pro tyto případy podle § 5c až 5m.

(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky stanovené právem Evropských společenství pro tyto případy podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.

(1) Banka nesmí vykonávat kontrolu nad jinou osobou, která není bankou podle tohoto zákona, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb.

(2) Kvalifikovaná účast banky v osobě, která není bankou podle tohoto zákona, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb, nesmí překročit

(3) Zákaz podle odstavce 1 a omezení podle odstavce 2 neplatí u účasti banky v osobě vzniklé z titulu pohledávky banky za touto osobou, pokud banka drží účast po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této osoby nebo jejího podniku nejdéle 3 roky od jejího nabytí.

(4) Omezení podle odstavce 2 neplatí u kvalifikované účasti banky z titulu účasti na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle 12 měsíců od jejího nabytí.

(5) Banka je povinna oznámit České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti.

(1) Kontrolu nad osobou vykonává ten, kdo je ve vztahu k této osobě ovládající osobou ve smyslu obchodního zákoníku.

(2) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně, a to prostřednictvím osoby nebo osob, nad kterou nebo nad kterými je vykonávána kontrola.

(3) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí jiná osoba než banka podle tohoto zákona, která jako svou rozhodující či podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách nebo provádí některou z činností uvedených v § 1 odst. 1 a 3 tohoto zákona, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní fond, pojišťovna a zajišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti.

(4) Kvalifikovanou účastí se rozumí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % na základním kapitálu právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení podniku jiné osoby.

(5) Podnikem pomocných bankovních služeb se rozumí právnická osoba, která poskytuje služby sloužící k podpoře podnikání bank.

(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty.

(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom statutární orgán na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele.

(3) Ustanovení obchodního zákoníku o konfliktu zájmů upravující poskytování úvěrů, půjček a zajištění závazků akciovou společností<span class="poznamka-link" resource="footnote/4b">^4b)</span> se pro banky nepoužije.

(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/5a">^5a)</span> na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.

(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že

(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku zahraniční banky.

(1) Banka je povinna zabránit

(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových a obchodů s investičními nástroji.

(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk.

(4) Investičními obchody se rozumí činnosti týkající se

(5) Investiční obchody na účet klienta může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro klienta, zejména za nejvýhodnější cenu pro klienta, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.

(6) Banka vede samostatnou evidenci o investičních obchodech prováděných na účet klienta.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují i na pobočku zahraniční banky.

(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.

(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy obchodní zákoník stanoví jinak.

(3) Před nabytím kvalifikované účasti na bance nebo před zvýšením kvalifikované účasti tak, že dosáhne alespoň 20 %, 33 % nebo 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, musí mít právnická osoba, fyzická osoba či osoby jednající ve shodě<span class="poznamka-link" resource="footnote/5b">^5b)</span> souhlas České národní banky. Souhlas České národní banky musí mít vždy i osoba uzavírající s bankou ovládací smlouvu jako osoba řídící nebo provádějící jiný právní úkon směřující k ovládnutí banky. Člen statutárního orgánu řídící osoby musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro vedoucí zaměstnance banky. Náležitosti žádosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Česká národní banka souhlas neudělí, pokud by jeho udělení bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jížje Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(4) Před zamýšleným snížením kvalifikované účasti na bance, která představovala alespoň 50 %, 33 %, 20 % nebo 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, pod tyto limity, nebo před snížením kvalifikované účasti na bance, v jehož důsledku banka přestane být ovládanou osobou, je právnická osoba, fyzická osoba nebo osoby jednající ve shodě<span class="poznamka-link" resource="footnote/5b">^5b)</span> povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Stejnou povinnost má i v případě, jestliže hodlá převést takový objem akcií nebo jiných práv, který sám o sobě představuje kvalifikovanou účast na bance, nebo jestliže hodlá pozbýt nebo bez vlastní vůle pozbyla postavení ovládající osoby vůči bance. Náležitosti oznámení stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) V případech, kdy jsou překročeny limity uvedené v odstavci 3 v důsledku přechodu práva, je osoba, o jejíž podíl se jedná, povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance.

(6) V řízení o udělení souhlasu podle odstavce 3 je žadatel posuzován obdobně jako zakladatel banky v řízení o licenci. Česká národní banka požádá o stanovisko příslušný orgán dohledu obdobně podle § 4 odst. 3 a 4, pokud se má žadatel stát ovládající osobou banky.

(7) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně.

(8) Provedení právního úkonu v rozporu s ustanovením odstavce 3 nemá za následek jeho neplatnost.

(9) Právní úkon na základě souhlasu podle odstavce 3 lze provést nejpozději do 1 roku od udělení souhlasu.

(10) Pokud Česká národní banka ve lhůtě podle § 40 odst. 5 nevydá k žádosti podle odstavce 3 alespoň rozhodnutí v prvním stupni, platí, že souhlas byl udělen.

(11) V případě, že není dodržena lhůta pro předložení úplné žádosti, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení souhlasu zastavit.

(12) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle ustanovení odstavce 3 nebo 4, a to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.

(1) V případech, kdy podíl na bance byl nabyt bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 9 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 7, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení osoby nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv:

(2) V případech, kdy je banka ovládána v důsledku uzavřené ovládací smlouvy a tato smlouva byla uzavřena bez souhlasu podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 9 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 7, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost ovládací smlouvy a ovládací smlouva zanikne v nejbližším možném termínu, který připouští obchodní zákoník. Ustanovení § 26 odst. 6 a 8 platí obdobně. Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka v Obchodním věstníku.

(3) Banka je povinna předložit České národní bance výpis všech akcionářů a správců z emise akcií banky, pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání valné hromady. Tento výpis musí být bankou doručen České národní bance nejpozději 6 dní před konáním valné hromady. Česká národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z emise akcií banky nebo v písemném vyjádření k výpisu z emise akcií banky, označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla jiždříve pozastavena jejich akcionářská práva, se kterými se vede správní řízení o pozastavení akcionářských práv, nebo u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, a výpis, spolu se svým vyjádřením vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady.

(4) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby, označené Českou národní bankou v jejím vyjádření k výpisu z emise akcií banky podle odstavce 3, jakož i účast osoby, neuvedené ve výpisu z emise akcií banky nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banka ve svém vyjádření k výpisu z emise akcií banky označí osobu, u které nově shledala důvody pro pozastavení akcionářských práv, je tím zahájeno správní řízení podle odstavce 1, pokud s označeným akcionářem nebylo správní řízení v téže věci zahájeno již dříve, přičemž označení této osoby má účinky předběžného opatření<span class="poznamka-link" resource="footnote/11">¹¹)</span>.

(5) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z emise akcií banky se valná hromada banky nesmí konat.

(6) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

(7) Akcie, jejichž majiteli byla pozastavena akcionářská práva, se po dobu, po kterou je nadále drží tento majitel, nepovažují za akcie s hlasovacím právem. Na takto vzniklé zvýšení podílu ostatních akcionářů na hlasovacích právech se nevztahuje povinnost vyžádat si předchozí souhlas České národní banky podle § 20 odst. 3 tohoto zákona.

(8) Centrální depozitář<span class="poznamka-link" resource="footnote/1a">^1a)</span> je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech vlastníků akcií banky, a to i tehdy, vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.

(1) Banky si na území České republiky převádějí navzájem peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů a příkazů svých klientů prostřednictvím platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo prostřednictvím platebních systémů, které provozuje Česká národní banka.

(2) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.

(1) Jestliže banka na území České republiky nezúčtovala částku v české měně nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato banka je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Úrok se nepřevádí, nepřesahuje-li částku 10 Kč, ledaže by jeho vrácení oprávněný příjemce výslovně požadoval. Opravné zúčtování odepsáním částky z účtu neoprávněného příjemce lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná banka, je banka, která chybu způsobila, oprávněna dát této bance podnět k odepsání částky z jeho účtu.

(2) Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 1 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak, aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou bankou, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této banky a vydat je této bance.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která chybu v zúčtování způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

(4) Technické postupy bank při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.

(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/6">⁶)</span>.

(2) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.

(1) Banka zajistí, aby právnická, popřípadě fyzická osoba vykonávající auditorskou činnost podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/6d">^6d)</span> (dále jen „auditorská společnost“) provedla

(2) Česká národní banka může ověření systémů podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo požadavek omezit pouze na některé jejich součásti.

(3) Vybranou auditorskou společnost je banka povinna oznámit České národní bance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditorskou společnost odmítnout. Banka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankou novou auditorskou společnost.

(4) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat auditorská společnost, která má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditorské společnosti auditorskou činnost.

(5) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.

(6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.

(1) Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/6">⁶)</span> a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/6">⁶)</span> má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní.

(2) Vykáže-li banka v běžném roce ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky banky za tento rok o úhradětéto ztrátyzvlastních zdrojů banky.

(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání stanoví Česká národní banka<span class="poznamka-link" resource="footnote/2">²)</span>.

(2) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob.

(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou. Činnost konsolidačních celků [§ 26d odst. 1 písm. a)], jejichž součástí je banka, podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému Českou národní bankou včetně kontrol na místě, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Českánárodní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla banky nebo finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout příslušnému orgánu potřebnou součinnost. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám.

(1) Všechny osoby provádějící bankovní dohled nebo nucenou správu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.

(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů bankovního dohledu, nucené správy nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu<span class="poznamka-link" resource="footnote/6f">^6f)</span> orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě a poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu státní kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/6e">^6e)</span>.

(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,

(5) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.

(6) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, a dále orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce.

(7) Poskytnutí informací podle odstavců 3, 4 a 6 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropských společenství.

(8) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.

(9) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu bankovního dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.

(1) Zjistí-li Českánárodní banka nedostatky v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky, je oprávněna podle povahy zjištěného nedostatku

(2) Postup podle odstavce 1 písm. b) až f) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písm. a). Postup podle odstavce 1 písm. d) a g) nelze uplatnit vůči pobočce zahraniční banky.

(3) Nedostatkem v činnosti se rozumí

(4) Na řízení o změně licence, zavedení nucené správy, skončení nucené správy, o nařízení mimořádného auditu, uložení pokuty, snížení základního kapitálu a zákazu nebo omezení provádění operací se vztahují předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) Účastníkem řízení je pouze dotčená banka.

(6) Řízení může být zahájeno též doručením rozhodnutí.

(7) Doručení do vlastních rukou provede Česká národní banka předáním rozhodnutí členovi představenstva banky nebo členovi dozorčí rady banky nebo osobě pověřené řízením banky nebo pobočky zahraniční banky. Odmítne-li některá z těchto osob rozhodnutí převzít, je doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.

(8) Proti rozhodnutí lze podat rozklad. Podaný rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.

(9) Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí činí alespoň 24 hodin.

(10) Pokutu podle odstavce 1 písm. e) může Česká národní banka uložit i osobám, které porušily ustanovení § 3.

(11) Uložením pokuty podle odstavce 1 písm. e) není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(12) Pokuta podle odstavce 1 písm. e) je příjmem státního rozpočtu. Tuto pokutu lze uložit do jednoho roku od zjištění nedostatku, nejpozději však do deseti let ode dne, v němž nedostatek vznikl.

(1) Zjistí-li Česká národní banka, že kapitálová přiměřenost banky na individuálním základě je menší než dvě třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou<span class="poznamka-link" resource="footnote/6b">^6b)</span>, uloží bance ve správním řízení jedno nebo více z těchto opatření k nápravě:

(2) Souběžně s opatřeními podle odstavce 1 může Česká národní banka uplatnit opatření k nápravě a sankce podle § 26 odst. 1.

(1) Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.

(2) Bankovní dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad bankami podle tohoto zákona ani dohled nad finančními institucemi podle zvláštních právních předpisů.

(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad bankami a finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(4) Česká národní banka může za účelem výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný zahraniční orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný zahraniční orgán dohledu nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost.

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou, 2. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/6f">^6f)</span> a 3. ovládá výlučně nebo převážně banky nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je bankou,

(2) V případě, kdy vazby v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Česká národní banka oprávněna určit v dohodě s příslušným zahraničním orgánem dohledu nad bankami nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.

(3) Česká národní banka může stanovit vyhláškou kritéria pro vyjmutí osob z dohledu nad konsolidačním celkem.

(1) Česká národní banka může upustit od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, nad nímž je vykonáván bankovní dohled nebo srovnatelný dohled na konsolidovaném základě v tuzemsku nebo v jiném státě. Česká národní banka může dohodnout podmínky dohledu na konsolidovaném základě s příslušným zahraničním orgánem dohledu. Česká národní banka však vždy vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou ovládající banky se sídlem v České republice.

(2) Není-li s příslušným orgánem dohledu země sídla banky nebo finanční instituce dohodnuto jinak, Česká národní banka nevykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jestliže

(3) Má-li ovládající banka nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Česká národní banka před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Poradní výbor pro bankovnictví<span class="poznamka-link" resource="footnote/6g">^6g)</span>. Není-li vykonáván bankovní dohled nebo srovnatelný dohled na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat založení finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členské státu Evropské unie. Postup podle předchozí věty Česká národní banka oznámí orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství.

(1) Ovládající osoby, jejichž konsolidační celky podléhají bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jsou povinny dodržovat pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. Tato pravidla a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají jednotlivé typy ovládajících osob, stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby nebo banky, která je součástí tohoto konsolidačního celku a je určená Českou národní bankou, veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Způsob předávání informací, rozsah a periodicitu stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(1) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě.

(2) Ovládající osoba předem oznámí České národní bance auditory a auditorské společnosti, které budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku.

(3) Ovládající banka a finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit audit informací, které předávají pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou České národní banky.

(4) Finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.

(5) Finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby ve vedení této finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby upraví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.

(1) Česká národní banka může ve správním řízení uložit osobě zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, pokutu do výše 50 000 000 Kč v případech, kdy neposkytne požadované informace pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené, popřípadě nedodrží lhůty pro jejich předložení.

(2) Zjistí-li Českánárodní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající bance nebo finanční holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku

(3) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, se rozumí

(4) Na řízení o uložení opatření podle odstavce 2 písm. b) až d) se vztahují předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Ustanovení § 26 odst. 6 až 9, 11 a 12 se použijí obdobně; účastníkem řízení je pouze dotčená ovládající osoba.

(1) Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje:

(2) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku banky a jsou nákladem banky na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/6c">^6c)</span>.

(3) Zástupce správce zastupuje správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce platí obdobně i pro zástupce správce.

(4) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, musí mít rozhodnutí správce v takové věci formu notářského zápisu.

(1) Správce jmenuje a odvolává bankovní rada České národní banky, která rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem České národní banky.

(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby s výjimkou osob, které mají zvláštní vztah k bance podle § 19 tohoto zákona. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které jsou v dlužnické pozici vůči bance nebo které jsou v zaměstnaneckém poměru k jiné bance. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.

(1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky, vyjma podání opravných prostředků proti zavedení nucené správy. Okamžikem doručení je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního orgánu má správce, který svolává valnou hromadu a má právo se jí zúčastnit.

(2) O věcech v působnosti valné hromady rozhoduje správce. Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí s předchozím souhlasem České národní banky.

(3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem České národní banky částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance. Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění<span class="poznamka-link" resource="footnote/6h">^6h)</span> podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/6i">⁶ⁱ)</span> nebo podle zahraniční právní úpravy, které banka poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu<span class="poznamka-link" resource="footnote/6j">^6j)</span>.

(4) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.

(1) Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního systému a akcionáři neučinili potřebné kroky k odstranění těchto nedostatků.

(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy, popřípadě omezení nakládání s vklady.

(3) Správce vykonávásvé pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu.

(4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.

(1) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku<span class="poznamka-link" resource="footnote/7a">^7a)</span>. Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Česká národní banka.

(2) Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh České národní banky zavedení nucené správy, skončení nucené správy a dále odvolání správce a jmenování nového správce.

(3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích správce na zápis do obchodního rejstříku.

(1) Během nucené správy může Česká národní banka poskytnout bance finanční pomoc k odstranění dočasného nedostatku likvidity.

(2) Nárok na vrácení finanční pomoci poskytnuté podle odstavce 1 má přednost před všemi ostatními závazky banky.

(1) Nucená správa končí

(2) Nucená správa nekončí odnětím licence bance.

(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky anebo při úpadku banky Českánárodní banka licenci odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.

(2) Licence může být dále odňata, jestliže

(3) Česká národní banka je povinna odejmout licenci, jestliže zjistí, že kapitálová přiměřenost banky na individuálním základě je menší než jedna třetina poměru stanoveného Českou národní bankou<span class="poznamka-link" resource="footnote/6b">^6b)</span>.

(1) V rozhodnutí o odnětí licence podle § 34 se stanoví datum, ke kterému se odnímá licence; rozhodnutí se zveřejní v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky se navíc oznámí orgánu pověřenému bankovním dohledem v příslušném státě.

(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí licence nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku podle tohoto zákona.

(3) Rozhodnutí o odnětí licence doručí Česká národní banka statutárnímu orgánu banky. Současně informuje o tomto rozhodnutí orgán bankovního dohledu států, ve kterých má banka pobočky.

(4) Rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku zahraniční banky doručí Česká národní banka osobě pověřené řízením pobočky.

(1) Zrušuje-li se banka s likvidací, návrh na jmenování likvidátora může podat pouze Česká národní banka. Pouze Česká národní banka podává též návrh na odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora a dále návrh na zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence. Soud rozhodne o návrhu České národní banky do 24 hodin od podání návrhu.

(2) Likvidátorem může být fyzická nebo právnická osoba. Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela. S přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora stanoví Česká národní banka výši a splatnost jeho odměny.

(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.

(4) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem, a na písemné vyžádání České národní banky další podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.

(5) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních úkonů (§ 12 odst. 2).

(1) Banky poskytují klientům služby na smluvním základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka odmítnout.

(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnitbeznepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).

(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů naúčtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.

(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání

(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení nebo okresních úřadů ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky včetně jejího vymáhání identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání úřadu práce.

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných nákladů.

(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.

(7) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti.

(8) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 7. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.

(10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/10b">^10b)</span> tím nejsou dotčena.

(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce 1 od bank, poboček zahraničních bank<span class="poznamka-link" resource="footnote/10a">^10a)</span> a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní zákon, informační databázi. K informacím v této databázi mají přístup banky, pobočky zahraničních bank a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon, za podmínek stanovených vyhláškou České národní banky. Poskytnutí údajů do této databáze není porušením bankovního tajemství. Banka a pobočka zahraniční banky je však povinna k údajům o klientech jiné banky nebo pobočky zahraniční banky získaným z informační databáze přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(3) Klient má právo seznámit se s informacemi, které jsou o něm vedeny v příslušné databázi, pokud se týkají jeho osoby nebo právnické osoby, kterou zastupuje. Za úhradu věcných nákladů má právo na pořízení výpisu.

(4) Oznámení banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.

(1) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství zejména o

(2) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti

(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu Evropské unie, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Českánárodní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka pobočku. Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie, má-li tato banka pobočku na jejich území; v tom případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie.

(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku.

(1) Česká národní banka spolupracuje s orgány bankovního dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.

(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace

(1) Zaměstnanci banky a členové dozorčí rady jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2, 3, 4 a 6 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.

(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.

(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podanážádost nebyla úplnáaČeská národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.

(4) V případě, že po vyžádání doplnění žádosti ze strany České národní banky je znovu předložena žádost neúplná nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta poskytnutá Českou národní bankou pro její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení licence zastavit.

(5) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení.

(6) Odmítnutí žádosti o udělení licence, o její změně či odmítnutí udělení souhlasu podle tohoto zákona musí být řádně zdůvodněno.

(7) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.

(8) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 27 odst. 1, § 29 odst. 3, § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.

(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.

(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení<span class="poznamka-link" resource="footnote/11">¹¹)</span>, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku.

(2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/12">¹²)</span>. Na pojištění pohledávek z vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví.

(3) Všechny banky a pobočky zahraničních bank (dále v této části jen „banky“) jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu. Ustanovení § 5a odst. 4, § 41l tím není dotčeno.

(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank, výnosy z investování peněžních prostředků, peněžní prostředky, které si Fond obstaral podle § 41i, návratné finanční výpomoci a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.

(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám (dále jen „vkladatel“), poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků.

(1) Fond je řízen pětičlennou správní radou.

(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí.

(3) Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna.

(4) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(5) Nejméně jeden člen správní rady je jmenován z řad zaměstnancůČeské národní banky, a to na návrh České národní banky. Nejméně dva členové správní rady jsou jmenováni z řad členů představenstev bank. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce.

(6) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí.

(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2.

(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 41f. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh).

(3) Banka je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí

(4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.

(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.

(6) Roční příspěvek banky do Fondu činí 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v předchozím roce, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet.

(7) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,05 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na jejichž připsání vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných pohledávek z vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.

(8) Příspěvek do Fondu je banka povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku. Příspěvek se platí v českých korunách. O nezaplacení příspěvku informuje Fond neprodleně Českou národní banku.

(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní banky nebo, jedná-li se o pobočku zahraniční banky podle § 5a, připojištěnou podle § 41m, orgánu bankovního dohledu domovského státu o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení musí být vydáno nejpozději do 21 dní ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně sděleno.

(2) Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou stanoví den zahájení plateb Fondu a vhodným způsobem jej uveřejní. Fond musí být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 1 vydáno. Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí může ve zcela mimořádných případech lhůtu prodloužit na žádost Fondu o další 3 měsíce, a to nejvýše dvakrát.

(3) Banka, popřípadě bývalá banka je povinna ve lhůtě stanovené Fondem poskytnout Fondu podklady potřebné pro zahájení výplaty náhrady za pohledávky z vkladů. Podklady musí obsahovat údaje o výši pohledávky, titulu pohledávky a výši odpočitatelných pohledávek banky. Za splnění povinnosti odpovídá představenstvo banky nebo bývalé banky, popřípadě likvidátor nebo správce konkursní podstaty.

(4) V důsledku nesplnění povinnosti podle odstavce 3 může být odpovědným osobám uložena Českou národní bankou ve správním řízení pokuta do výše 500 000 Kč, a to i opakovaně.

(5) Nesplnění povinnosti podle odstavce 3 oznámí Fond bezodkladně České národní bance.

(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro dva a více spolumajitelů. Podíl spolumajitele účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1, se nepřihlíží. Od výsledné částky se odečtou splatné závazky téže osoby vůči bance. Výpočet se provádí v české měně ke dni zahájení plateb, přepočet na českou měnu se provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písemně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písmeně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1.

(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje v částce vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však v částce odpovídající 50 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písemně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1.

(3) Pokud by bylo pro účely výplaty náhrady z Fondu pro oprávněnou osobu výhodnější použít kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni zahájení plateb, má oprávněná osoba nárok na doplacení příslušného rozdílu.

(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem.

(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.

(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka povinna předložit Fondu rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.

(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.

(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.

(6) K oznámení vkladatele podle odstavců 2 a 5 učiněném po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1, se nepřihlíží.

(1) Místo a způsob vyplácení náhrad z Fondu stanoví Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou.

(2) Fond ve spolupráci s Ministerstvem financí zajistí vhodným způsobem informování veřejnosti o skutečnostech uvedených v odstavci 1.

(3) Na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů z Fondu nemají nárok

(4) Fond pozastaví výplatu náhrad za ty pohledávky z vkladů, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o pohledávky z vkladů ve smyslu odstavce 3 písm. b).

(5) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z pohledávek z vkladů osob uvedených v odstavci 3 zůstává nedotčena.

(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde

(1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance o částku rovnající se jeho právu na náhradu z Fondu.

(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stávávěřitelem banky ve výši práv oprávněných osob banky na plnění z Fondu.

(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb.

(1) Pobočky zahraničních bank se nemusí účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany jako systém pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona.

(2) Povinnost pobočky zahraniční banky zaplatit příspěvek do Fondu za příslušnou část kalendářního roku, ve kterém učinila oznámení podle odstavce 1, tím není dotčena.

(1) Pobočky zahraničních bank mohou pohledávkyzvkladůpřipojistit na základě smlouvy u Fondu. Připojištění musí být sjednáno tak, aby částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, nepřesahovala částku odpovídající 50 000 EUR. Příspěvek do Fondu je roven příspěvku podle § 41c vynásobenému zlomkem, v jehož čitateli je rozdíl mezi částkou, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, a limitem pro maximální náhradu podle systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož je pobočka zahraniční banky účastna, a ve jmenovateli částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění.

(2) Připojištění podle odstavce 1 zaniká výpovědí smlouvy s roční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvním dnem roku následujícího poté, kdy byla výpověď doručena. Fond může vypovědět smlouvu pouze při neplnění povinností pobočkou zahraniční banky vůči Fondu, v případě pobočky zahraniční banky podle § 5a však pouze v případě, bylo-li postupováno v souladu s § 5a odst. 6. Pobočka zahraniční banky může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. O těchto skutečnostech je pobočka zahraniční banky povinna informovat klienty ve svých provozních prostorách.

(3) Banky nesmějí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy Evropské unie.