200
Z Á K O N
České národní rady
ze dne 17. května 1990
o přestupcích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ ČÁST
§ 2
Pojem přestupku
(1) Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.
(2) Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací
a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem, nebo
b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejnězávažnýnásledek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.
Zavinění
§ 3
K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.
§ 4
(1) Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
(2) Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, nebo
b) věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.
(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.
§ 5
Věk a nepříčetnost
(1) Za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil čtrnáctý rok svého věku.
(2) Za přestupek není odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době jeho spáchání nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, nebo nemohl ovládat své jednání. Odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span>
§ 6
Porušení povinnosti uložené právnické osobě
Za porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá podle tohoto zákona ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o jednání na příkaz, ten, kdo dal k jednání příkaz.
Působnost zákona
§ 7
(1) Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele příznivější.
(2) Pachateli lze uložit pouze takový druh sankce, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje.
(3) O ochranném opatření se rozhodne podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje.
§ 8
(1) Podle tohoto zákona nebo jiného zákona se posuzuje přestupek, který byl spáchán na území České republiky.
(2) Podle tohoto zákona se posuzuje též přestupek proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupek proti majetku podle § 50, který spáchal v cizině státní občan České republiky anebo cizinec,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> který má trvalý pobyt na území České republiky, pokud takové jednání nebylo v cizině projednáno. Jiný přestupek spáchaný v cizině státním občanem České republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České republiky, se posuzuje podle tohoto zákona nebo jiného zákona jen tehdy, jestliže jím uvedená osoba porušila povinnost, kterou má podle předpisů platných v České republice mimo území republiky, nebo jestliže to vyplývá z vyhlášených mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána.
§ 9
(1) Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže se osoba, jíž byla sankce uložena, stala později osobou požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, s výjimkou osoby, která se stala poslancem nebo senátorem.
(3) Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se dopustili poslanci a senátoři, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení podle zvláštních právních předpisů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2a"><sup>2a</sup>)</span>
§ 9a
(zrušen)
§ 10
(1) Podle zvláštních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> se projedná jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustily
a) osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci bezpečnostních sborů,
b) osoby během výkonu trestu odnětí svobody. nebo zabezpečovací detence
(2) Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel přestal být osobou uvedenou v odstavci 1.
Sankce
§ 11
(1) Za přestupek lze uložit tyto sankce:
a) napomenutí,
b) pokutu,
c) zákaz činnosti,
d) propadnutí věci.
(2) Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.
(3) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku.
§ 12
(1) Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení.
(2) Za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný. Zákaz činnosti lze uložit, jestliže ho lze uložit za některý z těchto přestupků.
§ 13
(1) Pokutu lze uložit do 1 000 Kč, nestanoví-li zvláštní část tohoto zákona nebo jiný zákon pokutu vyšší.
(2) V blokovém řízení (§ 84) lze uložit pokutu do 1 000 Kč, pokud tento zákon nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší, a v příkazním řízení (§ 87) do 4 000 Kč.
(3) Pokuta uložená orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni, pokuta uložená okresním úřadem je příjmem okresního úřadu. Pokuta uložená jiným správním orgánem České republiky je příjmem státního rozpočtu této republiky.
(4) Příjmem obce nebo okresního úřadu je téžvýnos pokut uložených jiným správním orgánem, pokud je orgán obce nebo okresní úřad vymáhal.
§ 14
(1) Zákaz činnosti lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části tohoto zákona nebo v jiném zákoně a na dobu tam stanovenou, nejdéle na dva roky, a jde-li o činnost, kterou pachatel vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru, nebo k nížjetřeba povolení nebo souhlasu státního orgánu, a spáchal-li pachatel přestupek touto činností nebo v souvislosti s ní.
(2) Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat.
(3) Od výkonu zbytku zákazu činnosti lze po uplynutí poloviny doby výkonu této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého života prokázal, že její další výkon není potřebný.
§ 15
(1) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc
a) byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, anebo
b) byla přestupkem získána nebo byla nabyta za věc přestupkem získanou.
(2) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
Ochranná opatření
§ 16
Ochrannými opatřeními jsou:
a) omezující opatření,
b) zabrání věci.
§ 17
(1) Omezující opatření spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa a místnosti, v nichž se podávají alkoholické nápoje nebo se konají veřejné tělovýchovné, sportovní nebo kulturní podniky. Lze je uložit pachateli přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ 30), přestupku proti veřejnému pořádku (§ 47 a 48) a přestupku proti občanskému soužití (§ 49).
(2) Omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku; lze je uložit jen spolu se sankcí a nejdéle na dobu jednoho roku.
§ 18
(1) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v § 15 odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže
a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat, nebo
b) nenáleží pachateli přestupku nebo mu nenáleží zcela a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(2) O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže od jednání majícího znaky přestupku uplynuly dva roky. Ustanovení § 15 odst. 2 platí obdobně.
(3) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
§ 19
Zvláštní ustanovení o mladistvých
(1) Při posuzování přestupku osoby, která v době jeho spáchání dovršila čtrnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku (dále jen „mladistvý“), se přihlíží ke zvláštní péči, kterou společnost věnuje mládeži.
(2) Přestupek mladistvého nelze projednat v příkazním řízení.
(3) Horní hranice pokuty se u mladistvých snižuje na polovinu, přičemž však nesmí být vyšší než 2 000 Kč. V blokovém řízení nelze uložit mladistvému pokutu vyšší než 500 Kč; pokutu až do výše 1 000 Kč lze uložit mladistvému, pokud tento zákon nebo zvláštní zákon připouští v blokovém řízení uložit pokutu vyšší než 1 000 Kč.
(4) Zákaz činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu jednoho roku, nebránil-li by výkon této sankce jeho přípravě na povolání.
§ 20
Zánik odpovědnosti za přestupek
(1) Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.
(2) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/3c"><sup>3c</sup>)</span>
ČÁST DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Přestupky proti pořádku ve stá t n í s p r ávě a v územní samosprávě
§ 21
Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy
(1) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský nebo služební stejnokroj příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů. nebo takové součásti stejnokroje. které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné. ačkoliv není příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů.
a) neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví nebo uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou nebo si takový předmět neoprávněně nechá zhotovit nebo jej neoprávněně užije, bez úmyslu se obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené předměty,
b) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést,
c) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, za účelem získání neoprávněné výhody,
d) úmyslně neoprávněně užívá vědeckou nebo uměleckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy,
e) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní nebo poruší úřední uzávěru nebo úřední značku,
f) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku nebo pozmění její obsah,
g) úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu,
h) úmyslně neoprávněně vystupuje jako veřejnýčinitel, ch) úmyslně nedodrží omezující opatření uložené v přestupkovém řízení,
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) až
f) a písm. h) až i) lze uložit pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a g) pokutu do 10 000 Kč.
§ 21a
Přestupky proti předpisům, kterými se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou pro výkon některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb., a zákonem České národní rady č. 279/1992 Sb. tím, že
a) v úmyslu dosáhnout přijetí do takové funkce nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj, nebo požadovaný údaj zatají,
b) nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce,
c) neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 22
Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) řídí vozidlo,
b) jako řidič motorového vozidla poruší nesprávným způsobem jízdy zvláštní zákon<span class="poznamka-link" resource="footnote/2a"><sup>2a</sup>)</span> tím, že
c) porušením zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/2a"><sup>2a</sup>)</span> způsobí dopravní nehodu, kterou je povinen podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/2a"><sup>2a</sup>)</span> neprodleně ohlásit policistovi,
d) se dopustí jednání uvedeného pod písmenem c) jako řidič vozidla hromadné dopravy osob,
e) neoprávněně zastaví nebo stojí s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené znakem O 1,
f) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až e), poruší zvláštní zákon.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2a"><sup>2a</sup>)</span>
1. nezastaví vozidlo na příkaz světelného signálu s červeným světlem „Stůj“ světelného signalizačního zařízení nebo pokynu policisty „Stůj“ při řízení provozu na pozemních komunikacích, 2. předjíždí vozidlo na přechodu pro chodce nebo bezprostředně před ním nebo předjíždí vozidlo způsobem, který ohrozí protijedoucí řidiče nebo jiné účastníky silničního provozu, nebo předjíždí, jestliže se nemůže bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet, nebo předjíždí, aniž má před sebou rozhled na vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí, 3. nedá při jízdě z vedlejší pozemní komunikace označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“ na křižovatku přednost v jízdě vozidlům přejíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo vozidlům přijíždějícím zprava, nevyplývá-li přednost v jízdě z dopravní značky, 4. vjíždí na železniční přejezd v případech, kdy je to zvláštním zákonem<span class="poznamka-link" resource="footnote/2a"><sup>2a</sup>)</span> zakázáno,
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. f) lze uložit pokutu do 2 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) pokutu do 3 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 7 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) pokutu do 10 000 Kč.
(3) Zákaz činnosti do šesti měsíců lze uložit tomu, kdo se v období dvanácti po sobě následujících kalendářních měsíců dopustí přestupku podle odstavce 1 písm. a) a b) více než dvakrát.
(4) Zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit tomu, kdo se dopustí přestupku podle odstavce 1 písm. c).
(5) Zákaz činnosti do dvou let lze uložit tomu, kdo se dopustí přestupku podle odstavce 1 písm. d).
(6) V blokovém řízení lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f) pokutu do 1 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) pokutu do 2 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) a e) pokutu do 5 000 Kč. a podle odstavce 1 písm. f) bodu 11
§ 23
Ostatní přestupky na úseku dopravy a přestupky na úseku silničního hospodářství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje, přemístí nebo umístí , návěstidlo, signální nebo návěstní znak, signální nebo návěstní zařízení, informační zařízení pro cestující, vyvěšený jízdní řád, označení zastávky veřejné dopravy nebo jiného dopravního zařízení anebo neoprávněně používá takové zařízení,
b) provozuje nepovolenou nebo zakázanou činnost v ochranném pásmu dráhy nebo v územním obvodu vnitrozemského přístavu,
c) poruší povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem pro stavbu či provoz civilních letadel včetně kluzáků,
d) nesplní povinnost uloženou správním orgánem ke zdolání mimořádně naléhavých přepravních potřeb,
e) provozuje dopravu bez povolení nebo poruší povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem pro provozování dopravy,
f) porušením povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem ohrozí bezpečnost nebo plynulost leteckého nebo plavebního provozu nebo způsobí v takovém provozu dopravní nehodu,
g) poruší povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem pro dopravu nebo přepravu nebezpečných věcí,
h) úmyslně naruší činnost sdělovacího nebo zabezpečovacího zařízení,
i) jako řidič užije dálnice nebo silnice dálničního typu motorovým vozidlem bez předchozího zaplacení poplatku podle zvláštního zákona,<span class="poznamka-link" resource="footnote/3d"><sup>3d</sup>)</span> anebo nesplní povinnost stanovenou řidiči vozidla vybaveného záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/3e"><sup>3e</sup>)</span>,
j) poruší zákazy stanovené při obecném užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace,
k) překročil při kontrolním vážení vozidla hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,
l) bez povolení užije dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, (zvláštní užívání) nebo nedodrží podmínky stanovené v povolení k tomuto užívání,
m) neoprávněně uzavře dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci, neoprávněně zřídí objížďku nebo nařízenou uzavírku, objížďku neoznačí podle vydaného rozhodnutí nebo nedodrží podmínky stanovené tímto rozhodnutím,
n) způsobí závadu ve sjízdnosti dálnice nebo ve sjízdnosti a schůdnosti silnice nebo místní komunikace,
o) neoprávněnězřídí, pozmění nebo zruší sjezd nebo nájezd z dálnice, silnice nebo místní komunikace,
p) neoprávněně umístí pevnou překážku na pozemní komunikaci nebo neodstraní jím vyvolaný zdroj ohrožení dálnice, silnice nebo místní komunikace,
r) neuposlechne příkazu osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru při výkonu dozoru na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci,
s) jako řidič vozidla při kontrole není držitelem dokladů požadovaných zvláštním právním předpisem, nevede stanoveným způsobem záznam o provozu vozidla nebo nedodržuje stanovené doby řízení a odpočinku,
t) při přepravě nebezpečných věcí podle právního předpisu nemá řádné osvědčení o zvláštním školení řidiče, nezajistí označení vozidla, není vybaven podle právních předpisů povinnou výbavou, poruší zákaz nakládky a vykládky stanovených nebezpečných věcí na veřejně přístupných místech, přepravuje ve vozidle osoby způsobem odporujícím právním předpisům, poruší ustanovení o zastavení a stání vozidel a o dozoru nad vozidly při parkování nebo nedodrží trasu, pokud je předepsána,
u) užívá v silničním provozu vozidlo označené nebo vybavené způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby, ačkoliv toto vozidlo není zařazeno v evidenci vozidel taxislužby, nebo nabízí přepravní služby způsobem s taxislužbou zaměnitelným, ačkoliv není osobou, na jejíž jméno je vydán průkaz způsobilosti řidiče taxislužby,
x) svým chováním nebo činností porušuje nebo ohrožuje provozování dráhy a drážní dopravy nebo poškozuje součásti dráhy nebo součásti drážního vozidla,
y) v obvodu dráhy nedbá pokynu provozovatele dráhy, dopravce nebo osoby jimi pověřené k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy nebo nedbá pokynu k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku,
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) a písm. u) až z) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. j) až t) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. i) pokutu do 15 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a f).
(3) V blokovém řízení lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. i), s) a t) pokutu do 5 000 Kč.
§ 23a
(zrušen)
§ 24
Přestupky na úseku podnikání
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poškodí jiného na ceně, jakosti, množství nebo hmotnosti při prodeji zboží nebo poskytování jiných služeb,
b) neoprávněně provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost,
c) poruší povinnost používat při podnikání obchodní firmu, a nemá-li ji, jméno a příjmení nebo název a uvádět na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách údaje o své obchodní firmě, a nemá-li ji, o jménu a příjmení nebo názvu, sídle nebo místu podnikání, zápisu do obchodního nebo živnostenského rejstříku nebo jiné zákonem stanovené evidence, včetně spisové značky, popřípadě o zápisu organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby do obchodního rejstříku, včetně spisové značky, podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/3h"><sup>3h</sup>)</span>
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000 Kč; zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c).
§ 25 a 26
zrušeny
§ 27
(zrušen)
§ 28
Přestupky na úseku práce a sociálních věcí
(1) poruší jinou povinnost stanovenou zákonem o sociálním zabezpečení na úseku průkazů mimořádných výhod.
a) ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením údajů o osvojení,
b) maří výkon ochranné výchovy nezletilého anebo narušuje výchovu dítěte svěřeného do výchovy jiného občana než rodiče nebo do pěstounské péče,
c) ponechá nezletilé dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a tím jej vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví,
d) ponechá nezletilé dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou,
e) v úmyslu ponížit lidskou důstojnost nezletilého dítěte použije vůči němu nepřiměřeného opatření,
f) úmyslně se nepodrobí rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu, popřípadě nesplní některou z povinností, které mu tento zvláštní právní předpis ukládá,<span class="poznamka-link" resource="footnote/3l"><sup>3l</sup>)</span>
g) zneužívá nezletilé dítě k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni jeho tělesného a rozumového vývoje,
h) úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije průkaz mimořádných výhod,
j) jako cizinec je zaměstnán v České republice bez pracovního povolení, pokud je takového povolení třeba,
k) neoprávněně zprostředkovává pracovní činnost.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a), h) až k) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) lze uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.
§ 29
Přestupky na úseku zdravotnictví
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby nebo se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení,
b) nedodrží opatření stanovené nebo uložené ke snížení hluku a vibrací,
c) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost pitné vody,
d) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo zdravotní průkaz anebo zneužije lékařskou dokumentaci,
e) poruší povinnost při zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami nebo jinými látkami škodlivými zdraví,
f) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,
g) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu jako pravého anebo poskytne tiskopis lékařského předpisu jinému v úmyslu, aby ho bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či jinak neoprávněně získá takový tiskopis,
h) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k ochraně zdraví před neionizujícím zářením,
i) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého koupaliště nebo sauny,
j) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo školy v přírodě.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až j) lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
§ 29a
Přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a lázeňských míst
(1) Přestupku podle tohoto zákona se dopustí ten, kdo
a) nedodrží omezení nebo zákaz stanovený na ochranu přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody, přírodních léčebných lázní nebo lázeňského místa,
b) nesplní oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/3m"><sup>3m</sup>)</span>
c) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody,
d) vykonává činnost zakázanou ve vnitřním území lázeňského místa,
e) úmyslně zničí nebo poškodí nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní značku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody nebo území lázeňského místa,
f) ztěžuje plnění úkolů dozoru nad dodržováním opatření na území lázeňského místa,
g) ztěžuje plnění úkolů při vyhledávání a průzkumu přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod, plynů, peloidů a dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody.
(2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.
§ 30
Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší osmnácti let , osobě, o níž lze mít pochybnost, zda splňuje podmínku věku, nebo osobě, o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,
b) neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní druhé osobě škodlivé užívání jiné návykové látky, než jsou omamnélátky, psychotropní látky a alkohol,
c) se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek,
d) úmyslně vyrobí líh nebo destilát bez povolení anebo úmyslně líh nebo destilát bez povolení vyrobený přechovává nebo uvádí do oběhu,
e) úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek, než látek omamných a psychotropních osobě mladší osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj,
f) umožní neoprávněné požívání omamných a psychotropních látek osobě mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji trestný,
g) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,
h) po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky vykonává činnost uvedenou v písmenu g), ch) ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonáváčinnost uvedenou v písmenu g),
i) při výkonu činnosti, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí anebo poškodit majetek, se odmítne
j) neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku.
k) neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku,
1. podrobit dechové zkoušce, 2. podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem v případě, že dechová zkouška byla pozitivní, nebo 3. podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, ač má povinnost takové zkoušce nebo vyšetření se podrobit a není to spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, nebo
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. l) a m) lze uložit pokutu do 1 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. k) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. n) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. o) lze uložit pokutu do 30 000 Kč.
§ 31
Přestupky na úseku školství a výchovy mládeže
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
§ 32
Přestupky na úseku kultury
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněněužije autorské dílo, uměleckývýkon, zvukovýči zvukově obrazovýzáznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,
b) poruší zvláštní právní předpis o ochraněpředmětů nebo souborů předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty,
c) poruší zvláštní právní předpis ve věcech ochrany církví a náboženských společností.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.
§ 33
Přestupky na úseku porušování průmyslových práv a porušování práv k obchodní firmě
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vykonával práva, která jsou zákony na ochranu průmyslového vlastnictví vyhrazena majitelům těchto práv,
b) neoprávněně užíval obchodní firmu nebo jakékoliv značení zaměnitelné s obchodní firmou nebo označením příznačným pro jiného podnikatele.
(2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.
§ 34
Přestupky na úseku vodního hospodářství
(1) poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem<span class="poznamka-link" resource="footnote/3i"><sup>3i</sup>)</span> nebo povinnosti na základě něho uložené.
a) odebere povrchovou nebo podzemní vodu bez potřebného povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
b) vypustí odpadní nebo důlní vody do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě do kanalizace, v rozporu s vodním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/3i"><sup>3i</sup>)</span>
c) znečistí povrchovou nebo podzemní vodu nebo ohrozí její jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými látkami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do kanalizace v rozporu s vodním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/3i"><sup>3i</sup>)</span>
d) poruší povinnosti týkající se vodních děl založené stavebními předpisy, nebo
f) neoprávněně odebírá vodu z vodovodu bez uzavřené smlouvy o dodávce vody nebo odebírá vodu z vodovodu před vodoměrem, nebo přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný, nebo za vodoměrem, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,
g) neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní nebo s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem,
h) řádně neprovozuje vodovodní nebo kanalizační přípojku,
i) odebírá vodu z vodovodu pro jiné účely než sjednané ve smlouvě o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod,<span class="poznamka-link" resource="footnote/3j"><sup>3j</sup>)</span>
j) v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace bez písemného souhlasu jeho vlastníka nebo provozovatele, popřípadě vodoprávního úřadu, provádí zemní práce, provádí stavby nebo jinak omezuje přístup k vodovodu nebo kanalizaci či ohrožuje jejich technický stav nebo vysazuje trvalé porosty, provádí skládky nebo provádí terénní úpravy,
k) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,
l) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,
m) provozuje vodovod nebo kanalizaci a není provozovatelem podle zákona o vodovodech a kanalizacích.<span class="poznamka-link" resource="footnote/3k"><sup>3k</sup>)</span>
(2) Za přestupky podle odstavce 1 písm. f) až m) lze uložit pokutu do 15 000 Kč, za přestupky podle odstavce 1 písm. a), b), c) a e) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(3) Pokuty ukládá Česká inspekce životního prostředí nebo okresní úřad. Ustanovení § 124 odst. 2 vodního zákona přitom platí obdobně.
§ 35
Přestupky na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo neoprávněně či nesprávně použije chemický nebo biologický přípravek na ochranu rostlin,
b) znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných hmot, pesticidů, hnojiv, popřípadě jiných škodlivých látek,
c) nesplní opatření uložené podle zvláštních právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu, o myslivosti nebo o rybářství,
d) poruší povinnost stanovenou k ochraně rostlin před zvláště nebezpečnými škůdci nebo chorobami,
e) neoprávněně provede změnu kultury pozemku, který je součástí zemědělského půdního fondu, anebo neoprávněně odejme zemědělskou půdu zemědělské výrobě nebo neoprávněně provádí činnost poškozující zemědělskou výrobu na takové půdě,
f) neoprávněně loví zvěř nebo chytá ryby.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) pokutu do 8 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f).
§ 36
Přestupky na úseku poštovních služeb a telekomunikací
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) zničí, poškodí, znečistí anebo neoprávněně odstraní nebo přemístí poštovní schránku,
b) jako odesílatel tím, že poruší poštovní smlouvu podáním poštovní zásilky obsahující věc nebezpečnou, aniž by byla dodržena povinná zvláštní úprava,
c) jako odesílatel poruší zákaz umístění živého zvířete do poštovní zásilky.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
§ 37
zrušen
§ 38
Přestupky na úseku geologie
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně
a) ohrozí nebo neoprávněně ztíží provádění státem organizovaných geologických prací,
b) zničí, poškodí nebo znehodnotí geologické výzkumné nebo průzkumné dílo, vzorek nebo jinou hmotnou geologickou dokumentaci.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3 000 Kč.
§ 39
Přestupky na úseku ochrany a využití nerostného bohatství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je vykonávána hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem, nebo do poddolovaného území, kam je vstup zakázán,
b) úmyslně poškodí zařízení sloužící k využívání nerostného bohatství nebo k provádění činnosti vykonávané hornickým způsobem, včetnědůlněměřičských signálů, značek a ochrany znaků a jiných měřičských zařízení, jakož i značek upozorňujících na zákaz vstupu,
c) neoprávněně odvede povrchovou, podzemní nebo jinou vodu do důlních vod nebo důlních děl anebo úmyslně poškodí zařízení pro odvádění důlních vod.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.
§ 40
Přestupky na úseku používání výbušnin
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) nedbá nebo zneužije výstražného znamení, výstražné nebo informativní tabule nebo výstražného signálu při provádění trhacích nebo ohňostrojových prací anebo je úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní,
b) neoprávněně získá nebo přechovává výbušninu,
c) použije bez povolení výbušninu k trhacím nebo ohňostrojovým pracím,
d) neoprávněně provádí výzkum, vývoj, zpracování nebo zneškodňování výbušnin nebo sobě anebo jinému opatřuje prostředky určené k jejich výrobě, výzkumu nebo vývoji.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a d) pokutu do 15 000 Kč.
§ 41
Přestupky na úseku energetiky, teplárenství a plynárenství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně
a) odstraní zařízení pro rozvod elektřiny, tepla nebo topných plynů, popřípadě příslušenství nebo přípojky k těmto zařízením, měřicí zařízení nebo plombu, nadzemní nebo podzemní zařízení sdělovací nebo ovládací techniky energetiky, teplárenství nebo plynárenství,
b) zasáhne do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, tepla nebo plynu, včetně odběrného rozvodního zařízení před měřicím zařízením.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
§ 42
Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy
(1) neoprávněně si přisvojí vyznamenání. čestný titul nebo jiné obdobné ocenění udělované státním orgánem a vykazuje se jím.
a) úmyslně poškodí, zneužije nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky nebo jiný symbol chráněný zvláštním právním předpisem,
c) poruší povinnost nebo nedodrží zákaz stanovený právními předpisy na úseku zbraní a střeliva.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 3 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 15 000 Kč.
§ 42a
(zrušen)
§ 42b
(zrušen)
§ 42c
Přestupky na úseku matrik, jména a příjmení
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije rodný, oddací nebo úmrtní list, osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a osvědčení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství,
b) nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu při narození, úmrtí nebo uzavření manželství stanovenou zákonem o matrikách nebo úmyslně uvede při plnění oznamovací povinnosti nesprávné údaje,
c) úmyslně neužívá při úředním styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, která jsou uvedena v rodném nebo oddacím listu vydaném matričním úřadem v České republice nebo jiným příslušným úřadem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
§ 43
Přestupky na úseku obrany České republiky
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poruší odvodní povinnost nebo naruší průběh odvodního řízení,
b) neuposlechne povolání vydaného na základě branného zákona orgánem vojenské správy,
a) poruší povinnost uloženou k zabezpečení úkolů civilní obrany,
d) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije průkaz vydaný branci nebo vojákovi anebo průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě,
b) úmyslně naruší režim ochrany a vstupu do vojenského objektu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
§ 44
Přestupky na úseku správy státních hranic
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní hraniční znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic,
b) neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu nebo volné kruhové plochy nebo do břehů nebo koryta hraničního vodního toku nebo do hraniční cesty, zhorší-li se tím zřetelnost průběhu státních hranic nebo jestliže se tím změní jejich poloha, nebo
c) neumožní nebo jinak ztíží oprávněné osobě vstup, vjezd a nebo výkon prací při správě státních hranic.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 15 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5 000 Kč.
§ 45
Přestupky na úseku ochrany životního prostředí
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo porušením zvláštních právních předpisů o ochraně životního prostředí jiným způsobem, než jak vyplývá z ustanovení § 21 až 44, zhorší životní prostředí.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
§ 46
Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě
(1) Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy včetně nařízení obcí, okresních úřadů a krajů.
(2) Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení povinností stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí a krajů vydaných na úseku jejich samostatné působnosti.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 30 000 Kč.
Přestupky proti veřejnému pořádku
§ 47
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neuposlechne výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci,
b) poruší noční klid,
c) vzbudí veřejné pohoršení,
d) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství,
e) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační označení,
f) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků anebo v místech určených k rekreaci nebo turistice,
g) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení,
h) neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 1 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. g) a h) pokutu do 50 000 Kč.
§ 47a
Přestupky křivého vysvětlení
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo jako osoba podávající vysvětlení o trestném činu spáchaném jiným před orgánem činným v trestním řízení úmyslně
a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo
b) takovou okolnost zamlčí.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.
§ 48
Přestupkem proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 47, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
§ 49
Přestupky proti občanskému soužití
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví,
c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním,
d) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních menšin,
e) působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo rodinný.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) a e) pokutu do 5 000 Kč.
§ 50
Přestupky proti majetku
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku, nebo se o takové jednání pokusí,
b) úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby,
c) úmyslně ukryje nebo na sebe nebo jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.
ČÁST TŘETÍ
ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH
§ 51
Obecné ustanovení
Není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na řízení o přestupcích obecné předpisy o správním řízení.<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span>
Příslušnost
§ 52
Přestupky projednávají
a) obce v přenesené působnosti,
b) okresní úřady,
c) orgány Policie České republiky (dále jen „orgány policie“), jde-li o přestupky podle § 23a odst. 1 písm. c) a o přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j),
d) jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 53
(1) Obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správěvevěcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích, a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a lázeňských míst.
(2) Okresní úřady projednávají přestupky ve věcech, které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní orgány.
(3) Obce a okresní úřady mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků;<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> usnášejí se většinou hlasů. Stejné podmínky platí, pokud by projednáváním přestupků byla pověřena komise rady obce.
(4) V hlavním městě Praze náleží
a) působnost podle odstavce 1 městským částem s tím, že městským částem přísluší projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve věcech, které jsou jim svěřeny,
b) působnost podle odstavce 3 městským částem Prahy 1 až 10 pro celé území jednotlivých obvodů.
§ 54
(zrušen)
§ 55
(1) K projednání přestupku je místně příslušný správní orgán, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span>
(2) Přestupek, který byl spáchán v cizině státním občanem České republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České republiky, nebo nelze-li místo spáchání přestupku spolehlivě zjistit, projedná správní orgán, v jehož územním obvodu pachatel má nebo naposledy měl trvalý pobyt.
(3) Přestupky podle § 42b projednávají okresní úřady příslušné podle místa, v němž je občan hlášen k trvalému pobytu. Není-li občan na území České republiky k trvalému pobytu hlášen, projedná přestupek okresní úřad příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan trvalý pobyt v České republice neměl nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupek Magistrát města Brna.
(4) Místně příslušný správní orgán může k usnadnění projednání přestupku nebo z jiného důležitého důvodu postoupit věc i bez souhlasu účastníků řízení jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje.
§ 56
zrušen
§ 57
Společné řízení
(1) Jestliže pachatel se dopustil více přestupků, které je příslušný projednávat týž orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení.
(2) Společné řízení se koná též proti všem pachatelům, jejichž přestupky spolu souvisejí a jsou projednávány týmž orgánem. K urychlení řízení nebo z jiného důležitého důvodu lze věc některého pachatele přestupku vyloučit ze společného řízení.
Součinnost
§ 58
(1) Státní orgány, orgány policie a obce oznamují příslušným správním orgánům přestupky, o nichž se dozví, nejsou-li samy příslušny k jejich projednávání. V oznámení uvedou zejména, který přestupek je ve skutku spatřován, důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují, že jde o přestupek a že byl spáchán určitou osobou.
(2) Oznamuje-li přestupky příslušným správním orgánům orgán policie a jedná-li se o přestupky
a) proti veřejnému pořádku,
b) proti občanskému soužití, nasvědčují-li okolnosti tomu, že v jejich důsledku došlo k ublížení na zdraví,
c) proti majetku,
d) proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu,
e) proti pořádku ve státní správě, spáchané na úseku státní správy v působnosti Policie České republiky,
f) uvedené v § 29 odst. 1 písm. g), § 30 odst. 1 písm. d) až j) a § 35 odst. 1 písm. f), učiní orgán policie nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem. O zjištěných skutečnostech sepíše orgán policie úřední záznam, který přiloží k oznámení. Oznámení učiní orgán policie nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozví.
(3) Orgán policie
a) věc odevzdá příslušnému orgánu, jde-li o jednání mající znaky přestupku, které se projednává podle zvláštních předpisů,<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> nebo jde-li o jiný správní delikt než přestupek anebo nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin,
b) věc odloží, není-li dáno podezření z přestupku nebo nelze-li přestupek projednat, anebo nezjistí-li do jednoho měsíce ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba; pominou-li důvody odložení, věc oznámí, není-li na místě věc vyřídit jinak.
(4) Dozví-li se orgán policie o přestupku od občana, vyrozumí jej na jeho žádost do třiceti dnů o provedených opatřeních.
§ 59
Státní orgány a orgány policie provedou bez zbytečného odkladu na žádost správního orgánu úkony potřebné k prověřování oznámení o přestupcích, k projednávání přestupků a k výkonu rozhodnutí. Státní orgán nebo orgán policie žádost neprodleně vrátí, není-li k provedení požadovaných úkonů příslušný.
§ 60
Podávání vysvětlení
(1) Každý je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být odepřeno, jestliže by takovým osobám nebo osobám jim blízkým (§ 68 odst. 4) hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin nebo by porušily státní nebo služební tajemství anebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.
(2) Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu k podání vysvětlení podle odstavce 1, nebo tomu, kdo bezdůvodně podání vysvětlení odmítá, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5 000 Kč.
(3) Pořádková pokuta uložená orgánem obce je příjmem této obce, pořádková pokuta uložená okresním úřadem je příjmem okresního úřadu. Pořádková pokuta uložená jiným správním orgánem České republiky je příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 61 až 65
zrušeny
§ 66
Odložení věci
(1) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba podezřelá z přestupku
a) požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3,
b) v době spáchání přestupku nedovršila čtrnáctý rok svého věku nebo trpěla duševní poruchou, pro niž nemohla rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněnýzákonem, nebo ovládat své jednání,
c) zemřela před zahájením řízení.
(2) Správní orgán může věc odložit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen osobě podezřelé z přestupku za jiný čin v trestním řízení.
(3) Správní orgán věc dále odloží, jestliže
a) došlé oznámení (§ 67 odst. 2) neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci podle § 71,
b) o skutku se koná trestní stíhání nebo řízení u jiného příslušného správního orgánu,
c) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení anebo v blokovém řízení,
d) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a uložené opatření se považuje za postačující,
e) odpovědnost za přestupek zanikla,
f) návrh na zahájení řízení o přestupku byl podán opožděně (§ 68 odst. 2),
g) nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.
(4) Rozhodnutí o odložení věci se nevydává. O odložení věci se vyrozumí pouze poškozený.
Zahájení řízení
§ 67
(1) Přestupky se projednávají z úřední povinnosti, pokud nejde o přestupky, které se projednávají jen na návrh (§ 68 odst. 1).
(2) Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního orgánu, orgánu policie nebo obce, jakož i právnické osoby nebo občana o přestupku, poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.
(3) Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do šedesáti dnů.
(4) Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních.
§ 68
(1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupky podle § 22 odst. 1 písm. h) a § 50 spáchané mezi blízkými osobami, jakož i přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a) se projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka (dále jen „navrhovatel“).
(2) U přestupku, který lze projednat jen na návrh, lze návrh podat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. V návrhu musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou, koho navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán.
(3) Vyjde-li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) nebo přestupku podle § 50 zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z úřední povinnosti.
(4) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
§ 69
zrušen
§ 70
Náhrada škody
(1) Uplatnil-li ten, komu byla přestupkem způsobena majetková škoda, nárok na její náhradu v řízení o přestupku, nebo u orgánu policie v trestním řízení, pokud věc byla postoupena správnímu orgánu k projednání a nejde o přestupek, který se projedná jen na návrh (dále jen „poškozený“), působí správní orgán, který přestupek projedná, k tomu, aby byla škoda dobrovolně nahrazena.
(2) Jestliže škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda nebyla dobrovolně nahrazena, uloží správní orgán pachateli přestupku povinnost ji nahradit; jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud nebo jiný příslušný orgán.
(3) Zemře-li poškozený, správní orgán o náhradě škody nerozhodne.
§ 71
Postoupení věci
Správní orgán postoupí věc
a) státnímu zástupci nebo orgánům policie, nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin,
b) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> k projednání skutku osoby uvedené v § 10 odst. 1,
c) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným správním deliktem než přestupkem,
d) orgánu příslušnému podle zvláštního právního předpisu k projednání přestupku osoby uvedené v § 9 odst. 3 a § 9a v disciplinárním řízení<span class="poznamka-link" resource="footnote/2a"><sup>2a</sup>)</span> nebo kárném řízení,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2b"><sup>2b</sup>)</span> pokud tato osoba o takové projednání požádala.
§ 72
Účastníci řízení
V řízení o přestupku jsou účastníky řízení
a) obviněný z přestupku,
b) poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem,
c) vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci,
d) navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 68 odst. 1.
§ 73
Obviněný z přestupku
(1) Občan je obviněným z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči němu první procesní úkon. Na takového občana se hledí, jako by byl nevinen, pokud jeho vina nebyla vyslovena pravomocným rozhodnutím.
(2) Obviněnýzpřestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. K výpovědi ani k doznání nesmí být donucován.
§ 74
Ústní jednání
(1) O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
(2) Je-li obviněným z přestupku mladistvý, vyrozumí správní orgán o nařízeném ústním jednání též zákonného zástupce mladistvého a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí; jim se také rozhodnutí o přestupku oznamuje.
§ 75
Vydání a odnětí věci
(1) Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu věci, nebo věc, která může být prohlášena za propadlou nebo zabranou, je povinen na výzvu správního orgánu ji vydat; nevydá-li ji, může se mu věc na základě rozhodnutí správního orgánu odejmout. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(2) Nebude-li vydaná nebo odňatá věc prohlášena za propadlou nebo zabranou, musí být bez zbytečných průtahů vrácena tomu, komu nepochybně patří; jinak tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata.
§ 76
Zastavení řízení
(1) Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm zjistí, že
a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem,
b) skutek nespáchal obviněný z přestupku,
c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno,
d) obviněnýzpřestupku požívá výsad imunity podle mezinárodního práva nebo zákona, nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3,
e) obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil čtrnáctý rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,
f) odpovědnost za přestupek zanikla,
g) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení,
h) za přestupek byla uložena bloková pokuta, ch) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a rozhodnutí se považuje za postačující,
i) obviněný z přestupku nebo navrhovatel zemřel,
j) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač řádně a včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil,
k) v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru,
l) věc byla postoupena podle § 71 po zahájení řízení.
(2) Správní orgán může řízení o přestupku zastavit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen obviněnému z přestupku za jiný čin v trestním řízení.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné pouze, bylo-li řízení zastaveno podle odstavce 1 písm. a), b), c) a j); v těchto případech se rozhodnutí o zastavení řízení účastníkům řízení oznamuje. V ostatních případech se rozhodnutí o zastavení řízení vyznačí ve spisu a účastníci řízení se o tom pouze vyrozumějí.
§ 77
Výrok rozhodnutí
Výrok rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným, musí obsahovat též popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměru sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce (§ 11 odst. 3), o započtení doby do doby zákazu činnosti (§ 14 odst. 2), o uložení ochranného opatření (§ 16), o nároku na náhradu škody (§ 70 odst. 2) a o náhradě nákladů řízení (§ 79 odst. 1).
§ 78
Smír
U přestupku urážky na cti se správní orgán pokusí uraženého na cti a obviněného z přestupku smířit.
§ 79
Náhrada nákladů řízení
(1) Občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, jakož i navrhovateli, bylo-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno podle § 76 odst. 1 písm. a), b), c) nebo
j) , se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku. Náklady řízení se hradí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo vnitra České republiky v dohodě s Ministerstvem financí České republiky zvláštním právním předpisem.
(2) Povinnost nahradit náklady řízení nelze uložit v blokovém řízení (§ 84) ani v řízení příkazním (§ 87).
(3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.
(4) Náhrada nákladů řízení je příjmem obce, jejíž orgán rozhodl o přestupku v prvním stupni, nebo příjmem okresního úřadu, pokud rozhodoval o přestupku v prvním stupni. Náhrada nákladů řízení o přestupku, který vedl jiný správní orgán České republiky, je příjmem státního rozpočtu této republiky.
§ 80
Doručování
Rozhodnutí o přestupku nelze doručit veřejnou vyhláškou.
Odvolání
§ 81
(1) Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku, a jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho zákonný zástupce a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí.
(2) Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody.
(3) Vlastník zabrané věci se může odvolat jen proti té části rozhodnutí, ve které se vyslovuje zabrání věci.
(4) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, se může navrhovatel odvolat jen proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny obviněného z přestupku nebo povinnosti navrhovatele nahradit náklady řízení; může se též odvolat proti rozhodnutí o zastavení řízení (§ 76 odst. 3).
(5) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který není možno vyloučit.
§ 82
V odvolacím řízení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v neprospěch obviněného z přestupku.
§ 83
Přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem
(1) Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí,<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> správní orgán jeho žádosti vyhoví.
(2) Při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku soudem se postupuje podle zvláštního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span>
Blokové řízení
§ 84
(1) Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit.
(2) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
(3) Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi pověřenéadále orgány určené tímto nebo jiným zákonem.
(4) V blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh.
§ 85
(1) Bloky k ukládání pokut (dále jen „pokutové bloky“) vydává Ministerstvo financí České republiky.
(2) Orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení odebírají pokutové bloky od příslušného finančního úřadu, plyne-li výnos z pokut do příslušného státního rozpočtu, a od příslušného okresního úřadu, plyne-li výnos z pokut do jeho rozpočtu nebo do rozpočtu obce.
(3) Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, vydá se mu blok na pokutu namístě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Převzetí tohoto bloku pachatel přestupku potvrdí.
(4) Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jakýpřestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.
§ 86
V blokovém řízení mohou projednávat
a) orgány policie též přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22, proti pořádku ve státní správě podle § 23 odst. 1 písm. a), f), g), i), j), , , § 24 odst. 1 písm. b), § 30 odst. 1 písm. a) až o), § 42 odst. 1, § 43 odst. 1 písm. a) a b) a § 44, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 odst. 1 písm. b) až d) a § 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50,
b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny zvláštní právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích,
c) orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. a), jde-li o nepodrobení se povinnému vyšetření nebo léčení infekčního onemocnění, § 29 odst. 1 písm. b), c), d), jde-li o padělání nebo úmyslné neoprávněné změnění zdravotního průkazu, § 29 odst. 1 písm. e), jde-li o porušení povinnosti při zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, § 29 odst. 1 písm. f), h) až j), n) a o),
b) , d), f), g) a i) až j).
§ 87
Příkazní řízení
(1) Není-li pochybnosti o tom, že obviněnýzpřestupku se přestupku dopustil, a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty (§ 13 odst. 2).
(2) Příkaz nelze vydat, jestliže obviněný z přestupku je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena.
(3) Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku. Oznamuje se vždy písemně.
(4) Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.
(5) Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného rozhodnutí.
(6) V příkazním řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh, ani nárok na náhradu škody.
§ 88
Výkon rozhodnutí
(1) Rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladůřízení lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení.
(2) Správní orgán příslušný k výkonu rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhraděnákladůřízení postupuje při výkonu těchto rozhodnutí podle zákona o správě daní a poplatků.<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span>
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 89
Ústředním orgánem státní správy ve věcech přestupků je ten ústřední orgán státní správy České republiky, do jehož působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k porušení povinnosti zakládajícímu přestupek. Pokud nelze takto určit ústřední orgán státní správy, je jím Ministerstvo vnitra České republiky ve věcech, k jejichž projednání jsou příslušné obce nebo okresní úřady.
§ 90
Amnestii ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti orgánůČeské republiky, uděluje vláda České republiky usnesením, které se vyhlašuje ve Sbírce zákonů.
§ 91
zrušen
§ 92
(1) O upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle § 14 odst. 3 rozhoduje na návrh osoby, jíž byla tato sankce uložena, správní orgán, který přestupek projednal v prvním stupni. U mladistvého může návrh podat též jeho zákonný zástupce nebo orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí.
(2) Proti rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 se nelze odvolat; návrh nelze podat opětovně.
§ 93
Dodržování uloženého ochranného opatření podle § 16 písm. a) kontroluje správní orgán, který je uložil v prvním stupni.
§ 94
Správní orgán své pravomocné rozhodnutí o přestupku zruší, zjistí-li, že osoba, která byla uznána vinnou z přestupku, byla za týž skutek soudem pravomocně odsouzena nebo obžaloby zproštěna. Uvedená osoba má nárok na vrácení částky, kterou zaplatila na úhradu pokuty a na náhradu nákladů řízení.
§ 95
Ustanovení o nákladech řízení se nevztahuje na řízení o přestupku zahájená před počátkem účinnosti tohoto zákona.
§ 96
Obce, okresní úřady a kraje každoročně poskytují vždy ke dni 31. ledna údaje o projednaných přestupcích orgány místní správy ve svých správních obvodech za uplynulý kalendářní rok ke zpracování Ministerstvu vnitra.
§ 97
Zrušují se:
1. zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících,
2. vyhláška č. 61/1961 Sb., o blokovém řízení, ve znění předpisů ji doplňujících a pozměňujících,
3. zákon č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku,
4. ustanovení § 49 až 51 zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě,
5. zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 10/1990 Sb., o udělování amnestie ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti orgánů České socialistické republiky.
§ 98
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990. * * * Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993. Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993. Zákon č. 67/1993 Sb., kterým se mění a doplňují zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon č. 283/ /1991 Sb., o Policii České republiky, a zákon č. 553/ /1991 Sb., o obecní policii, nabyl účinnosti dnem 1. března 1993. Zákon č. 290/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994. Zákon č. 134/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995. Zákon č. 82/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. června 1995. Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Zákon č. 279/1995 Sb., kterým se mění zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (1. prosince 1995). Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Zákon č. 112/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou čl. II, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změněněkterých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. července 1999), s výjimkou části čtvrté, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2000. Zákon č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000. Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změněněkterých zákonů (zákon o poštovních službách), nabyl účinnosti dnem 1. července 2000. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), nabyl účinnosti dnem 1. prosince 2000. Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2000. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Zákon č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Nález Ústavního soudu uveřejněný pod č. 52/ /2001 Sb. nabyl účinnosti dnem 28. února 2002. Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), nabyl účinnosti 31. den ode dne jeho vyhlášení (1. července 2001). Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. Zákon č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (2. srpna 2001). Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změněněkterých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudůaozměně některých zákonů (zákon o soudech a soudcích), nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2002. Zákon č. 62/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2002. Zákon č. 78/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2002. Zákon č. 259/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2002. Předseda vlády:
Šafařík v. r.
1) § 1 odst. 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
2) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
2a) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
2b) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
3) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění č. 361/ /1992 Sb.), zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3c) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
3d) § 20a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
3e) § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změněněkterých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
3f) § 15 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb.
3g) § 17 zákona č. 168/1999 Sb.
3h) § 8 až 11 a § 13a obchodního zákoníku.
3l) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
3m) § 8 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
3i) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
3j) § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změněněkterých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
3k) Zákon č. 274/2001 Sb.
4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
5) § 2 vyhlášky č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.
6) § 7 odst. 1 správního řádu.
3) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění č. 361/ /1992 Sb.), zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 75 správního řádu.
11) § 244 až 250k občanského soudního řádu.
12) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)