| http://linked.open...ogy/odcs/txtValue
| - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „úrazové pojištění“).
Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti úrazového pojištění.
Orgány úrazového pojištěníOrgány úrazového pojištění jsou
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
Česká správa sociálního zabezpečení,
okresní správy sociálního zabezpečení.
Okruh pojištěných osob
Úrazového pojištění se při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastní zaměstnanci, jimiž se rozumí
zaměstnanci v pracovním poměru,
státní zaměstnanci podle služebního zákona,
členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů činní na území České republiky,
soudci,
členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávali funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,
poslanci Poslanecké sněmovny, senátoři Senátu Parlamentu České republiky a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky,
členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny pod písmeny f) až i),
dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,
odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce,
osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
Zaměstnanci jsou účastni úrazového pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání
na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon zaměstnání mimo území České republiky, je-li místo výkonu zaměstnání trvale v České republice, nebo
v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu zaměstnání je trvale v cizině a nejsou povinně pojištěni podle předpisu státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají, s výjimkou státních příslušníků jiných členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“), trvalý pobyt na území České republiky.
Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na úrazovém pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání.
Vynětí zaměstnanců z úrazového pojištěníZ úrazového pojištění jsou vyňati zaměstnanci vykonávající zaměstnání v České republice pro
zaměstnavatele, který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou účastni úrazového pojištění v jiném státě,
mezinárodní organizaci, pokud jsou účastni úrazového pojištění prostřednictvím této mezinárodní organizace a písemně prohlásí České správě sociálního zabezpečení, že chtějí být z tohoto důvodu vyňati z úrazového pojištění v České republice; toto prohlášení podávají zaměstnanci České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím mezinárodní organizace, pro niž vykonávají zaměstnání.
Vznik a zánik úrazového pojištění
Úrazové pojištění vzniká zaměstnanci uvedenému v § 3
písmenech a) a e) dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního poměru,
písmenu b) dnem nástupu služby a zaniká dnem skončení služebního poměru,
písmenu c) dnem započetí práce pro družstvo a zaniká dnem skončení členství v družstvu,
písmenu d) dnem,
ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána,
ve kterém po uzavření dohody o provedení práce začal vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, kdy tuto práci ukončil,
písmenu f) dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce soudce,
písmenu g) dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, trvá mu účast na úrazovém pojištění ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy,
písmenu h) dnem zvolení a zaniká dnem uplynutí volebního období, popřípadě dnem zániku mandátu,
písmenech i) a j) dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce,
písmenu l), jde-li o pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, dnem zahájení výkonu pěstounské péče a zaniká dnem zániku výkonu pěstounské péče, a jde-li o pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu, dnem, od něhož náleží tato odměna, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost,
písmenu m) dnem zařazení do práce a zaniká dnem odvolání z výkonu práce,
písmenu n) dnem započetí výkonu práce a zaniká dnem ukončení výkonu práce.
Jestliže v době trvání úrazového pojištění nastoupí zaměstnanec výkon trestu odnětí svobody, dosavadní úrazové pojištění dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody zaniká a opětovně vznikne dnem nástupu do zaměstnání nebo funkce po skončení výkonu trestu odnětí svobody.
OprávněnýOprávněným se rozumí pozůstalý, osoba, která vynaložila náklady spojené s léčením podle § 25, a osoba, která vynaložila náklady spojené s pohřbem podle § 26.
ZaměstnavatelZaměstnavatelem se rozumí právnická osoba, fyzická osoba nebo organizační složka státu, která se podle předpisů o nemocenském pojištění považuje za zaměstnavatele nebo která zaměstnává alespoň jednu osobu vykonávající zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, nebo alespoň jednu osobu konající práce na základě dohody o provedení práce a služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby.
Identifikační údaje zaměstnance a oprávněnéhoIdentifikačními údaji zaměstnance a oprávněného se rozumí
jméno, popřípadě jména,
příjmení, popřípadě rodné příjmení,
státní občanství,
rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno,
bydliště, přičemž bydlištěm se rozumí
u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na území České republiky,
u cizince, který je občanem členského státu nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje,
u cizince, který není občanem členského státu nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky.
Příslušný lékařPříslušným lékařem se rozumí
zdravotnické zařízení poskytující svým lékařem zaměstnanci zdravotní péči při pracovním úrazu,
v případě nemoci z povolání zdravotnické zařízení oprávněné k uznávání nemocí z povolání podle zvláštního právního předpisu.
Pracovní úraz
Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní (služební) cesty. Jde-li o zahraniční pracovní (služební) cestu, rozumí se jí doba pracovní (služební) cesty z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do České republiky a doba pracovní (služební) cesty v zahraničí. Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě i činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. Lékařské prohlídky, očkování, vyšetření a diagnostické zkoušky, kterým se zaměstnanec musí podrobit podle pracovněprávních předpisů, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; u zaměstnavatelů v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta z bydliště na určené shromaždiště a zpět.
Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení.
Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
Nemoc z povolání
Nemocí z povolání se rozumí nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických faktorů nebo jiných škodlivých faktorů souvisejících s prací, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu a pokud vznikla za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká, a dosáhla klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání uznáván.
Za nemoc z povolání se považuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu.
Uznávání nemocí z povolání pro účely úrazového pojištění provádějí zdravotnická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem.
BolestBolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Ztížení společenského uplatněníZtížením společenského uplatnění se rozumí nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho následků, které jsou trvalého rázu, na sociální uplatnění zaměstnance, zejména na uspokojování jeho životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.
Poškození zdraví
Poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „poškození zdraví“) se rozumí následky na zdraví zaměstnance vzniklé v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Dlouhodobým poškozením zdraví se rozumí takové poškození zdraví, které podle poznatků vědy má trvat déle než jeden rok a vyjadřuje se mírou poškození zdraví.
Mírou poškození zdraví se rozumí procentní vyjádření rozsahu a tíže dlouhodobého poškození zdraví.
Míra poškození zdraví se stanoví jako výsledná míra vyjadřující poškození zdraví zaměstnance způsobené jedním či více pracovními úrazy nebo jednou či více nemocemi z povolání.
Výpočtový základ
Výpočtovým základem pro úrazový příplatek se rozumí denní vyměřovací základ zaměstnance stanovený pro účely nemocenského pojištění před vznikem poškození zdraví snížený o 23 %; přitom se nepoužijí ustanovení o úpravě denního vyměřovacího základu (dále jen „denní výpočtový základ“).
Výpočtovým základem pro úrazové vyrovnání, úrazovou rentu a pro úrazovou rentu pozůstalého se rozumí třicetinásobek denního výpočtového základu zaměstnance (dále jen „měsíční výpočtový základ“).
Prevence v úrazovém pojištění
Prevencí v úrazovém pojištění se rozumí opatření zaměřená na základě výsledků analýz pracovních úrazů a nemocí z povolání na zjišťování, omezování nebo odstraňování rizik a rizikových faktorů vyskytujících se u více zaměstnavatelů, jejichž cílem je omezování a odstraňování příčin vzniku poškození zdraví.
Ministerstvo vyhlašuje k dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 programy zaměřené zejména na podporu
odstraňování a omezování rizik vzniku poškození zdraví,
poradenství k předcházení vzniku poškození zdraví,
výchovy a vzdělávání ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
osvěty a propagace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
vývoje a výzkumu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
poskytování informací o nových poznatcích vědy a techniky v oblasti vyhodnocování a odstraňování rizik a podporu jejich šíření.
Česká správa sociálního zabezpečení
zadává veřejné zakázky a vyhlašuje veřejnou soutěž ve vědě a výzkumu na zpracování projektů k uskutečňování programů podle odstavce 2 (dále jen „projekty“) a na realizaci schválených projektů,
zveřejňuje vyhlášené programy, zadání veřejné zakázky, vyhlášení veřejné soutěže ve vědě a výzkumu a schválené projekty způsobem umožňujícím dálkový přístup,
přebírá vypracované projekty a zadává jejich realizaci.
O umístění a výši prostředků na prevenci v úrazovém pojištění rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení po projednání v Radě úrazového pojištění, v rámci objemu prostředků vyčleněných na oblast prevence v úrazovém pojištění v příslušném kalendářním roce.
Výše prostředků na prevenci v úrazovém pojištění v kalendářním roce činí 6 % z objemu dávek vyplacených v předchozím kalendářním roce.
DÁVKY
Druhy dávek
Z úrazového pojištění se poskytují tyto peněžité dávky:
úrazový příplatek,
úrazové vyrovnání,
úrazová renta,
bolestné,
příspěvek za ztížení společenského uplatnění,
náhrada nákladů spojených s léčením,
náhrada nákladů spojených s pohřbem,
jednorázový příspěvek pozůstalému,
úrazová renta pozůstalého.
Z úrazového pojištění může být, za podmínek stanovených tímto zákonem, poskytnuta i věcná dávka ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění.
Úrazový příplatek
Zaměstnanec má nárok na úrazový příplatek k náhradě mzdy nebo platu, nebo k nemocenskému, je-li následkem poškození zdraví uznán dočasně práce neschopným.
Úrazový příplatek náleží zaměstnanci od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti do jejího ukončení. Pokud za trvání dočasné pracovní neschopnosti pominula na základě posudku příslušného lékaře příčinná souvislost s poškozením zdraví zaměstnance, nárok na úrazový příplatek tímto dnem zaniká.
Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž vzniká účast na pojištění, náleží úrazový příplatek z každého takového zaměstnání, pokud byl zaměstnanec v souvislosti s poškozením zdraví uznán k výkonu takového zaměstnání dočasně práce neschopným. Obdobně se postupuje i při stanovení úrazového vyrovnání, úrazové renty a úrazové renty pozůstalého.
Úrazový příplatek zaměstnanci nenáleží, jestliže zaměstnanci
nenáleží náhrada mzdy nebo platu, nebo nemocenské,
náleží z důvodu téhož poškození zdraví úrazová renta, nebo
po vzniku nároku na úrazové vyrovnání vznikla z důvodu téhož poškození zdraví pracovní neschopnost.
Výše úrazového příplatku k náhradě mzdy nebo platu se v období dočasné pracovní neschopnosti, ve kterém zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu, stanoví jako rozdíl mezi součtem denních výpočtových základů za kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti a náhradou mzdy nebo platu v tomto období.
Denní výše úrazového příplatku k nemocenskému se stanoví jako rozdíl mezi denním výpočtovým základem a plnou denní výší nemocenského.
Výše úrazového příplatku podle odstavců 5 a 6 se nemění v případech snížení či neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu nebo krácení nebo odnětí nemocenského z důvodu porušení léčebného režimu.
Pokud zaměstnanec vykonávající zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, nebo zaměstnanec konající práce na základě dohody o provedení práce, ke dni vzniku poškození zdraví vykonával současně zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, nepřihlíží se pro stanovení výše úrazového příplatku k výši příjmu z činnosti, která nezakládá účast na nemocenském pojištění. To platí obdobně i pro stanovení úrazového vyrovnání, úrazové renty a úrazové renty pozůstalého.
Úrazové vyrovnání
Zaměstnanec má při poškození zdraví nárok na jednorázové úrazové vyrovnání, pokud míra jeho poškození zdraví přesahuje 10 % a nedosahuje 33 %.
Zaměstnanec, kterému byla podle § 34 odst. 1 písm. a) úrazová renta odňata, má nárok na úrazové vyrovnání, jestliže míra poškození jeho zdraví přesahuje 10 %. Nárok na úrazové vyrovnání z důvodu téhož poškození zdraví náleží zaměstnanci jen jednou. To platí i v případě, kdy byla odňatá úrazová renta zaměstnanci poskytována z důvodu více poškození zdraví.
Výše úrazového vyrovnání se určí procentem míry poškození zdraví ze čtyřiadvacetinásobku měsíčního výpočtového základu.
Při zvýšení míry poškození zdraví v rámci rozpětí uvedeného v odstavci 1 má zaměstnanec nárok na doplatek ve výši odpovídající rozdílu mezi úrazovým vyrovnáním, které by náleželo při nově stanovené míře poškození zdraví, a úrazovým vyrovnáním vyplaceným zaměstnanci z důvodu téhož poškození zdraví.
Úrazové vyrovnání se přiznává na základě posouzení míry poškození zdraví ode dne vzniku poškození zdraví, nejdříve však ode dne následujícího po dni skončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu tohoto poškození zdraví. Obdobně se postupuje při přiznání úrazové renty.
Úrazová renta
Zaměstnanec má při poškození zdraví nárok na úrazovou rentu, pokud míra poškození jeho zdraví činí nejméně 33 %.
Úrazová renta náleží zaměstnanci do dne předcházejícího dni, od kterého je přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec dovršil 65 let věku.
Jestliže míra poškození zdraví zaměstnance dosahuje
nejméně 33 %, avšak nedosahuje 66 %, měsíční výše úrazové renty se určí procentem míry poškození zdraví stanovené podle prováděcího právního předpisu, zvýšeným o 34 % z měsíčního výpočtového základu,
nejméně 66 %, měsíční výše úrazové renty se určí ve výši měsíčního výpočtového základu.
Vznikl-li zaměstnanci nárok na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod podle zákona o důchodovém pojištění
z důvodu, že plná nebo částečná invalidita je v souvislosti s poškozením zdraví, za které náleží úrazová renta, nebo
po vzniku nároku na úrazovou rentu,
sníží se výše úrazové renty o výši tohoto důchodu; ke zvýšení důchodu pro bezmocnost ani ke snížení výplaty důchodu při jeho souběhu s příjmem z výdělečné činnosti nebo s jiným důchodem se nepřihlédne.
Při změně míry poškození zdraví se vypočítá nová úrazová renta z měsíčního výpočtového základu ke dni změny míry poškození zdraví.
Úrazová renta se zvyšuje stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Pokud nedojde ke zvýšení procentní výměry důchodu, zvyšuje se úrazová renta stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako základní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.
Bolestné
Zaměstnanec má nárok na bolestné za bolest způsobenou poškozením zdraví.
Zaměstnanec má nárok na další bolestné v případě téhož poškození zdraví, pokud jde o bolest způsobenou léčením nebo odstraňováním následků poškození zdraví, které nebyly zohledněny ve výši již poskytnutého bolestného.
Nárok na bolestné se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení bolesti; výše bolestného se stanoví jako součin počtu bodů a hodnoty bodu podle § 24, popřípadě upraveného na základě kontroly podle § 48 odst. 2 písm. f).
Příspěvek za ztížení společenského uplatnění
Zaměstnanec má nárok na příspěvek za ztížení společenského uplatnění způsobené poškozením zdraví.
Zaměstnanec má nárok na příspěvek za ztížení společenského uplatnění v případě téhož poškození zdraví opakovaně, pokud došlo v důsledku tohoto poškození zdraví k podstatnému zhoršení zdravotního stavu zaměstnance.
Nárok na příspěvek za ztížení společenského uplatnění se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení ztížení společenského uplatnění; výše příspěvku se stanoví jako součin počtu bodů a hodnoty bodu podle § 24, popřípadě upraveného na základě kontroly podle § 48 odst. 2 písm. f).
Hodnota bodu
Hodnota 1 bodu pro stanovení výše bolestného a příspěvku za ztížení společenského uplatnění činí 120 Kč.
Vláda může nařízením zvýšit hodnotu bodu pro stanovení výše bolestného a příspěvku za ztížení společenského uplatnění.
Náhrada nákladů spojených s léčením
Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení hradí účelně vynaložené náklady spojené s léčením zaměstnance z důvodu poškození zdraví, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, tomu, kdo tyto náklady vynaložil.
Účelně vynaloženými náklady spojenými s léčením jsou zejména náklady vynaložené zaměstnancem nebo oprávněným na
úhradu za léčivé přípravky,
zdravotnické prostředky,
hrazenou lázeňskou péči,
úhradu úkonů a nákladů nehrazené zdravotní péče, pokud byla nezbytná pro odstranění následků poškození zdraví,
zvýšené náklady na dietní stravování, jestliže stav zaměstnance dietní stravování vyžaduje.
Náhrada nákladů spojených s pohřbem
Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení hradí náklady spojené s pohřbem zaměstnance, který zemřel v důsledku poškození zdraví, tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštního právního předpisu tomu, kdo zaměstnanci vypravil pohřeb.
Náklady spojené s pohřbem jsou náklady účtované pohřebním ústavem, náklady na nájem hrobového místa, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení; náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se však hradí jen osobám blízkým zaměstnanci.
Náklady spojené s pohřbem se hradí do výše desetinásobku pohřebného podle zvláštního právního předpisu.
Jednorázový příspěvek pozůstalému
Jednorázový příspěvek pozůstalému náleží pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč.
Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýšit jednorázový příspěvek pozůstalému.
Úrazová renta pozůstalého
Pozůstalý, jemuž zaměstnanec, který zemřel následkem poškození zdraví, poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, má nárok na úrazovou rentu pozůstalého.
Měsíční výše úrazové renty pozůstalého činí 40 % měsíčního výpočtového základu zaměstnance. Je-li pozůstalých uvedených v odstavci 1 více, činí měsíční výše úrazové renty jednoho pozůstalého měsíční výpočtový základ zaměstnance dělený počtem pozůstalých uvedených v odstavci 1, nejvýše však 40 % měsíčního výpočtového základu zaměstnance. Při změně počtu pozůstalých se výše úrazové renty pozůstalého stanoví nově podle věty druhé.
Úrazová renta pozůstalého se sníží o částku, kterou tvoří vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod pozůstalého podle zákona o důchodovém pojištění po dobu, po kterou je takový důchod vyplácen, popřípadě, za kterou byl takový důchod zpětně doplacen.
Nárok na úrazovou rentu pozůstalého vzniká dnem úmrtí zaměstnance a trvá po dobu, po kterou by trvala podle zákona o rodině vyživovací povinnost k pozůstalým uvedeným v odstavci 1, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zaměstnanec dovršil 65 let věku. Pozůstalému manželovi (manželce) zaniká nárok na úrazovou rentu pozůstalého též uzavřením nového sňatku.
Úrazová renta pozůstalého se zvyšuje stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Pokud nedojde ke zvýšení procentní výměry důchodu, zvyšuje se úrazová renta pozůstalého stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako základní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.
Nárok na dávku
Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
Nárok na dávku nezaniká uplynutím času.
Nárok na dávku uplatňuje zaměstnanec nebo oprávněný na předepsaném formuláři u okresní správy sociálního zabezpečení. Uplatnění nároku na dávku lze učinit též v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
Nárok na dávku nevzniká, jestliže
k poškození zdraví došlo proto, že zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající z právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo z pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a tato skutečnost byla jedinou příčinou poškození zdraví,
poškození zdraví si přivodil zaměstnanec v důsledku opilosti nebo zneužití jiných návykových látek stanovených zvláštním právním předpisem a zaměstnavatel nemohl poškození zdraví zabránit, a tato skutečnost byla jedinou příčinou poškození zdraví.
Dávka však v případech uvedených v odstavci 4 náleží, utrpěl-li zaměstnanec pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, pokud poškozený tento stav sám úmyslně nevyvolal.
Nárok na dávky ve zvláštních případech
Zaměstnanci vykonávajícímu zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, nebo zaměstnanci konajícímu práce na základě dohody o provedení práce, nenáleží úrazový příplatek, úrazové vyrovnání ani úrazová renta, pokud ke dni vzniku poškození zdraví nevykonával současně zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění.
Pozůstalému po zaměstnanci uvedeném v odstavci 1 nenáleží úrazová renta pozůstalého.
Výplata dávek
Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu. O přiznání a výplatu dávky požádá zaměstnanec nebo oprávněný písemně příslušný orgán úrazového pojištění. Žádost lze učinit též v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
Úrazová renta a úrazová renta pozůstalého se vyplácejí měsíčně, ostatní dávky jednorázově. Úrazový příplatek k nemocenskému lze poskytnout zálohově.
Dávky se vyplácejí nejpozději ve lhůtě do jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byl nárok na výplatu dávky stanoveným způsobem osvědčen.
Jednorázové dávky se vyplácejí do jednoho měsíce ode dne vydání pravomocného rozhodnutí o přiznání dávky.
Opakující se dávky se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, stanovených příslušným orgánem úrazového pojištění. Činí-li výše opakující se peněžité dávky méně než 300 Kč měsíčně, může být vyplácena v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující 6 měsíců.
Výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Příjemcem dávky je zaměstnanec nebo oprávněný, jejich zákonný zástupce nebo zvláštní příjemce (dále jen „příjemce“). Pro určení zvláštního příjemce se použijí právní předpisy o zvláštním příjemci pro výplatu dávky důchodového pojištění.
Dávky se příjemci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v České republice nebo se vyplácejí v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence. Příjemce je povinen v žádosti o výplatu dávky uvést, kterým z uvedených způsobů má být dávka vyplacena; v případě poukazování dávky na účet sdělí příjemce číslo účtu, na který má být dávka poukázána.
Požádá-li příjemce o změnu způsobu výplaty dávek, je orgán úrazového pojištění povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky dávek ve třetím kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o změnu způsobu výplaty dávek.
Dávky se vyplácejí do ciziny na základě žádosti příjemce. Dávky se vyplácejí do ciziny jen na účet příjemce u banky a za úhradu nákladů této výplaty; orgán úrazového pojištění, který dávku do ciziny vyplácí, je povinen zveřejnit způsob stanovení těchto nákladů.
Změna a zánik nároku na dávky a jejich výplatu
Nárok na výplatu dávky zaniká, není-li uvedeno dále jinak, uplynutím 3 let ode dne, od kterého výplata dávky náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven.
Nárok na dávku a na její výplatu zaniká dnem smrti zaměstnance nebo oprávněného, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.
Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že
nárok na dávku nebo na její výplatu zanikl, dávka se odejme nebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,
dávka byla přiznána, vyplacena nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku nebo její zvýšení,
dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme nebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,
se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c).
Výplata úrazové renty se zastaví, pokud zaměstnanec nesplnil povinnost stanovenou v § 83 odst. 2 a 3 a byl na tento následek ve výzvě ke splnění této povinnosti upozorněn. Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že míra poškození zdraví zaměstnance nedosahovala alespoň 33 %, již před zastavením její výplaty, nenáleží úrazová renta ode dne zastavení její výplaty. Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že míra poškození zdraví zaměstnance nedosahovala alespoň 33 %, až po zastavení její výplaty, nenáleží úrazová renta ode dne, kterým míra poškození zdraví zaměstnance tuto hranici přestala dosahovat.
Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že úrazová renta nebo úrazová renta pozůstalého byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, v případě, kdy byl
pojištěnému za uvedenou dobu zpětně doplacen plný nebo částečný invalidní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, nebo
pozůstalému po zaměstnanci za uvedenou dobu zpětně doplacen vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod podle zákona o důchodovém pojištění,
zúčtují se částky důchodu s vyplacenými částkami úrazové renty nebo úrazové renty pozůstalého.
Přechod nároků na dávky a jejich výplatu
Nárok na dávku nelze postoupit ani dát do zástavy.
Dohodu o srážkách z dávky lze uzavřít jen pro pohledávky na výživném a na příspěvku na výživu a na úhradu přeplatku na dávce, a to až do částky, kterou lze srazit výkonem rozhodnutí.
Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na bolestné, na příspěvek za ztížení společenského uplatnění a na náhrady nákladů spojených s léčením a s pohřbem.
Zemřel-li zaměstnanec nebo oprávněný po vzniku nároku na dávku, přechází nárok na výplatu dávky, která nebyla vyplacena, postupně na manžela (manželku), děti a rodiče, jestliže žili s příjemcem v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavci 1 nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.
Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit orgánu úrazového pojištění přeplatek na dávce. Jestliže jiná fyzická osoba nebo právnická osoba zavinila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinna uhradit orgánu úrazového pojištění přeplatek na dávce.
Jestliže přeplatek na dávce podle odstavce 1 způsobilo více subjektů, odpovídají plátci dávky za přeplatek na dávce společně a nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Spory o vzájemné vypořádání rozhodují soudy.
Nárok na úhradu přeplatku na dávce podle odstavců 1 a 2 zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy orgán úrazového pojištění přeplatek na dávce zjistil, nejpozději však uplynutím 5 let ode dne výplaty této dávky. Lhůty uvedené ve větě první neplynou po dobu řízení o žalobě, po dobu výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z příjmu nebo z dávky.
Povinnost k úhradě přeplatku na dávce vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu úrazového pojištění o povinnosti vrátit tento přeplatek.
Povinnost uhradit přeplatek na dávce nevzniká, pokud výše přeplatku nedosahuje částky 100 Kč; tento přeplatek se odepíše k tíži orgánu úrazového pojištění.
Tomu, kdo odpovídá za přeplatek, může orgán úrazového pojištění povolit placení přeplatku ve splátkách.
Rehabilitace v úrazovém pojištění
Zaměstnanci lze na jeho žádost poskytnout rehabilitaci v úrazovém pojištění, pokud míra poškození jeho zdraví činí nejméně 33 % a jeho společenské uplatnění vyžaduje
obnovení nebo získání dovedností ke zmírnění ztráty nebo omezení soběstačnosti, nebo
obnovení dosavadních nebo získání nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou, umožňujících jeho pracovní uplatnění, které bude zdravotně vhodné a kvalifikačně přiměřené.
Rehabilitaci v úrazovém pojištění lze zaměstnanci poskytnout jen tehdy, pokud mu nenáleží rehabilitace podle zvláštních právních předpisů nebo pokud rehabilitace poskytnutá podle zvláštních právních předpisů nepostačuje k naplnění účelu uvedeného v odstavci 1.
Rehabilitace v úrazovém pojištění se provádí ve specializovaných rehabilitačních zařízeních zařazených do seznamu stanoveného prováděcím právním předpisem. Okresní správa sociálního zabezpečení určí zaměstnanci, ve kterém rehabilitačním zařízení bude rehabilitace v úrazovém pojištění prováděna.
Poskytnutá rehabilitace v úrazovém pojištění se hradí z prostředků úrazového pojištění.
POJISTNÉ
Výše a placení pojistného
Výše a placení pojistného se stanoví procentní sazbou z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle zvláštního právního předpisu v rozhodném období (dále jen „vyměřovací základ“). Přitom za vyměřovací základ se u zaměstnance účastného nemocenského pojištění považuje vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a u zaměstnance, jehož zaměstnání nezakládá účast na nemocenském pojištění, vyměřovací základ podle odstavce 2. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Za vyměřovací základ zaměstnance vykonávajícího zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, a zaměstnance konajícího práce na základě dohody o provedení práce se považuje zúčtovaná mzda nebo odměna.
Pojistné platí zaměstnavatel.
Pojistné je příjmem státního rozpočtu.
Rozhodné obdobíRozhodné období v úrazovém pojištění je shodné s rozhodným obdobím pro stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle zvláštního právního předpisu.
Sazba pojistného
Sazby pojistného z vyměřovacího základu jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
Zaměstnavatel použije sazbu pojistného podle jím vykonávané převažující činnosti určené podle členění ekonomických činností stanoveného v Odvětvové klasifikaci ekonomických činností vydané Českým statistickým úřadem; jde-li o zaměstnávání agenturou práce podle zákona o zaměstnanosti, je pro stanovení sazby pojistného agentury práce rozhodující převažující druh práce jejích zaměstnanců.
Změní-li se u zaměstnavatele podmínky pro stanovení sazby pojistného podle odstavce 2, změní se sazba pojistného od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k této změně.
Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Odvod pojistného
Pojistné se platí za kalendářní měsíc a je splatné v den, kdy je u zaměstnavatele splatné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 předloží zaměstnavatel příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled o výši vyměřovacích základů zaměstnanců a o výši pojistného, které je povinen platit. Dojde-li u zaměstnavatele ke změně převažující činnosti, kterou vykonává, sdělí ve stejné lhůtě příslušné okresní správě sociálního zabezpečení i tuto skutečnost.
Pro placení pojistného se použijí obdobně zvláštní právní předpisy o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Pojistné se platí spolu s pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti.
Zvýšení pojistného a sleva z pojistného
Pokud úrazová zátěž zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce byla vyšší než trojnásobek průměrné úrazové zátěže, zvýší se pojistné podle odstavce 7.
Pokud úrazová zátěž zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce byla nižší než polovina průměrné úrazové zátěže, sníží se pojistné o slevu podle odstavce 8.
Česká správa sociálního zabezpečení stanoví vždy po skončení kalendářního roku průměrnou úrazovou zátěž pro jednotlivé skupiny ekonomických činností stanovené v Odvětvové klasifikaci ekonomických činností vydané Českým statistickým úřadem, pro které jsou stanoveny sazby pojistného (dále jen „skupina“).
Průměrná úrazová zátěž se stanoví jako poměr součtu všech dávek vyplacených v předchozím kalendářním roce v souvislosti s poškozením zdraví zaměstnanců zaměstnavatelů zařazených do stejné skupiny a objemu pojistného všech zaměstnavatelů zařazených do této skupiny v předchozím kalendářním roce.
Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanoví vždy do 30. června následujícího kalendářního roku úrazovou zátěž pro každého zaměstnavatele jako poměr součtu dávek vyplacených v předchozím kalendářním roce v souvislosti s poškozením zdraví zaměstnanců zaměstnavatele za poškození zdraví vzniklá v předchozím kalendářním roce a dávek vyplacených v souvislosti s poškozením zdraví zaměstnanců zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce za poškození zdraví vzniklá v kalendářním roce, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se úrazová zátěž stanoví, k objemu pojistného zaměstnavatele v kalendářním roce, za který se úrazová zátěž stanoví. Vyplácené dávky se započítávají pro účely stanovení úrazové zátěže tomu zaměstnavateli, u kterého vzniklo poškození zdraví.
Do úrazové zátěže se nezapočítávají dávky vyplacené v souvislosti s poškozením zdraví
nemocí z povolání,
kterému nemohl zaměstnavatel při splnění všech svých povinností zabránit.
Výše zvýšení pojistného se rovná rozdílu mezi výší úrazové zátěže zaměstnavatele a výší trojnásobku průměrné úrazové zátěže skupiny, do které je zaměstnavatel zařazen, nejvíce však 30 % pojistného zaměstnavatele za předchozí kalendářní rok.
Výše slevy z pojistného činí
5 %, pokud úrazová zátěž zaměstnavatele je vyšší než jedna desetina a nižší než jedna polovina průměrné úrazové zátěže skupiny, do které je zaměstnavatel zařazen,
10 %, pokud úrazová zátěž zaměstnavatele činí nejvýše jednu desetinu průměrné úrazové zátěže skupiny, do které je zaměstnavatel zařazen.
Průměrná úrazová zátěž, úrazová zátěž a zvýšení pojistného a slevy z pojistného se vyjadřují v procentech.
O zvýšení pojistného nebo o slevu z pojistného se zvýší nebo sníží pojistné zaměstnavatele za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém Česká správa sociálního zabezpečení stanovila výši průměrné úrazové zátěže.
Přirážka k pojistnému
Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může na základě písemného podnětu orgánů inspekce práce, orgánů ochrany veřejného zdraví nebo odborových orgánů uložit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u kterého tyto orgány při výkonu své kontrolní pravomoci nad stavem ochrany zdraví při práci podle zvláštních právních předpisů zjistily opakovaně závažné porušení povinností uložených zaměstnavateli právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Výše přirážky k pojistnému podle odstavce 1 činí až 10 % pojistného splatného od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rozhodla o uložení přirážky k pojistnému.
Přirážku k pojistnému podle odstavce 1 je zaměstnavatel povinen platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí o uložení přirážky k pojistnému, a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny.
Společné ustanoveníPro penále, přeplatek na pojistném, povlení placení dlužného pojistného ve splátkách, úhradu dlužného pojistného, pravděpodobnou výši pojistného, uschovávání účetních záznamů, vydávání potvrzení o stavu závazků zaměstnavatele, splatnost zvýšení pojistného, přirážky k pojistnému, způsob jejich placení, jejich vymáhání, promlčení pojistného, vracení přeplatků a odpisy dlužného pojistného a penále se použijí zvláštní právní předpisy o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ ÚRAZOVÉHO POJIŠTĚNÍ
Ministerstvo (1) Ministerstvo
řídí a kontroluje výkon státní správy v úrazovém pojištění,
řídí a kontroluje Českou správu sociálního zabezpečení,
zřizuje posudkové komise,
projednává správní delikty uvedené v § 59 odst. 4,
vybírá a vymáhá pokuty za správní delikty, o kterých rozhodlo,
zřizuje Radu úrazového pojištění podle tohoto zákona, stanoví její statut a jmenuje její členy.
Ministerstvo prostřednictvím svých posudkových komisí posuzuje míru poškození zdraví zaměstnance pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech úrazového vyrovnání a úrazové renty. Postup při vydávání posudků upravuje zvláštní právní předpis.
Ministerstvo je oprávněno dát podnět ke kontrolní lékařské prohlídce zaměstnance za podmínek uvedených v § 55 odst. 2 písm. b).
Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení v oblasti úrazového pojištění,
rozhoduje o
přiznání, odnětí, zastavení výplaty a o změně výše dávek uvedených v § 17 odst. 1 písm. b), c), h) a i),
vrácení přeplatku na dávkách, o kterých rozhodla,
regresních náhradách v případě dávek, o kterých rozhodla,
námitkách proti rozhodnutí podle § 73 odst. 2,
odvoláních ve věcech úrazového pojištění, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,
vyplácí dávky, o kterých rozhodla,
vede registr zaměstnanců a registr zaměstnavatelů jako součást registru pojištěnců nemocenského a důchodového pojištění,
vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách, o kterých rozhodla; přitom je oprávněna provádět správní exekuci ve věcech úrazového pojištění,
jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech úrazového pojištění,
provádí analýzu příčin a okolností vzniku pracovních úrazů,
poskytuje zaměstnavatelům, zaměstnancům a oprávněným odbornou pomoc ve věcech úrazového pojištění,
stanoví výši průměrné úrazové zátěže v jednotlivých kategoriích činností, tvořících předmět podnikání zaměstnavatele, a tyto údaje zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup,
vede evidenci pracovních úrazů a nemocí z povolání, která obsahuje údaje potřebné pro zjištění nákladů na dávky, pro analýzu nákladů na dávky a pro analýzu příčin a okolností vzniku pracovních úrazů,
stanoví vzory a zajišťuje vydávání formulářů předepsaných podle tohoto zákona a jejich uveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, včetně elektronické adresy své podatelny,
zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti úrazového pojištění,
vypracovává přehled vývoje úrazového pojištění podle tohoto zákona,
projednává správní delikty uvedené v § 58 odst. 2 písm. h) a v § 59 odst. 1 písm. h),
vybírá a vymáhá pokuty za správní delikty, o kterých rozhodla.
Česká správa sociálního zabezpečení posuzuje prostřednictvím svého lékaře poškození zdraví zaměstnance pro účely odvolacího řízení správního, pokud v prvním stupni o dávce rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení.
Česká správa sociálního zabezpečení spolupracuje s Radou úrazového pojištění v rozsahu stanoveném v § 53.
Okresní správa sociálního zabezpečení
Okresní správa sociálního zabezpečení
rozhoduje v prvním stupni o
přiznání, odnětí, zastavení výplaty a o změně výše dávek, o kterých nerozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení,
vrácení přeplatku na dávkách, o kterých rozhodla,
regresních náhradách v případě dávek, o kterých rozhodla,
vzniku, trvání a zániku úrazového pojištění, vznikl-li spor o účast na úrazovém pojištění,
pojistném, o přirážce k pojistnému a o penále,
vybírá pojistné podle tohoto zákona,
vyplácí dávky, o kterých rozhodla,
vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách, o kterých rozhodla, a pohledávky na pojistném a penále; přitom je oprávněna provádět správní exekuci ve věcech úrazového pojištění,
vede potřebnou statistiku a účetní evidenci,
vede evidenci potřebnou pro účely úrazového pojištění,
přijímá oznámení o vzniku pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání,
přijímá žádosti zaměstnance a oprávněného o dávku,
opatřuje podklady pro rozhodnutí o dávkách a pro správní výkon těchto rozhodnutí,
poskytuje zaměstnavatelům, zaměstnancům a oprávněným odbornou pomoc ve věcech úrazového pojištění,
kontroluje plnění povinností uložených tímto zákonem zaměstnavatelům a zaměstnancům,
stanoví výši úrazové zátěže a sděluje ji zaměstnavateli,
sděluje zaměstnavateli do 31. března následujícího roku náklady na dávky poskytnuté v předchozím kalendářním roce jeho zaměstnancům,
projednává přestupky a správní delikty s výjimkou správních deliktů, které projednává Česká správa sociálního zabezpečení nebo ministerstvo,
vybírá a vymáhá pokuty za přestupky a správní delikty, o kterých rozhodla.
Okresní správa sociálního zabezpečení prostřednictvím svého lékaře
posuzuje poškození zdraví při zjišťovacích nebo kontrolních lékařských prohlídkách,
stanovuje míru poškození zdraví,
posuzuje účelnost vynaložených nákladů spojených s léčením z důvodu poškození zdraví, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,
posuzuje žádosti o poskytnutí rehabilitace v úrazovém pojištění zaměstnanci,
kontroluje, zda příčinou dočasné pracovní neschopnosti je poškození zdraví,
kontroluje bodové hodnocení navržené pro účely bolestného a příspěvku za ztížení společenského uplatnění příslušným lékařem,
kontroluje plnění povinností příslušných lékařů při posuzování poškození zdraví, tj. správnost a úplnost zdravotnické dokumentace a podkladů pro posouzení poškození zdraví a dodržení stanovených lhůt.
Místní příslušnost
Místní příslušností okresní správy sociálního zabezpečení pro provádění úrazového pojištění včetně kontroly plnění povinností zaměstnavatelů v úrazovém pojištění se rozumí místní příslušnost stanovená zvláštním právním předpisem pro účely nemocenského a důchodového pojištění.
Podání učiněné u místně nepříslušné okresní správy sociálního zabezpečení postoupí tato okresní správa místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a písemně vyrozumí toho, kdo podání učinil.
Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit podle odstavce 1, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu sociálního zabezpečení, která bude příslušná k provádění úrazového pojištění a kontrole plnění povinností v úrazovém pojištění.
Oprávnění orgánů úrazového pojištění
Orgány úrazového pojištění jsou oprávněny
ověřit u zaměstnavatele údaje týkající se pojistného,
ověřit u zaměstnavatele údaje nezbytné pro poskytování dávek,
využívat pro účely úrazového pojištění údaje získané podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
vyzvat zaměstnance, aby se za účelem posouzení poškození zdraví podrobil zjištění svého zdravotního stavu jejím lékařem a vyšetření zdravotního stavu příslušným lékařem nebo v jiném určeném zdravotnickém zařízení.
Při výkonu kontrolní činnosti jsou pověření zaměstnanci orgánů úrazového pojištění oprávněni
vstupovat do objektů a na pracoviště zaměstnavatele, s výjimkou objektů a pracovišť ozbrojených sil a bezpečnostních sborů,
nahlížet do záznamů o příjmech zaměstnanců a do jiných záznamů důležitých pro výkon úrazového pojištění,
vyžadovat od kontrolovaného zaměstnavatele a jeho zaměstnanců, aby jim ve stanovené lhůtě poskytli doklady a jiné písemnosti (včetně nosičů dat) potřebné pro výkon kontroly,
vyžadovat od kontrolovaného zaměstnavatele a jeho zaměstnanců součinnost potřebnou k výkonu kontroly, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak.
Podle výsledků analýzy příčin a okolností vzniku pracovních úrazů, prováděné Českou správou sociálního zabezpečení podle § 47 odst. 1 písm. g) zejména při zjištění nárůstu počtu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání v některém odvětví činnosti zaměstnavatele, u některého zaměstnavatele nebo při některých pracích, může dát okresní správa sociálního zabezpečení podnět k výkonu a zaměření kontroly orgánům inspekce práce nebo orgánům ochrany veřejného zdraví a poskytnout těmto orgánům potřebnou součinnost.
Shromažďování a zveřejňování údajů o zaměstnancích a zaměstnavatelích
Česká správa sociálního zabezpečení shromažďuje v registru zaměstnanců identifikační a jiné údaje, potřebné pro plnění úkolů v úrazovém pojištění, kterými jsou vedle údajů získaných pro účely nemocenského a důchodového pojištění
identifikační údaje zaměstnance nebo oprávněného, který uplatnil nárok na dávku, a adresa pro doručování,
údaje o pracovním úrazu (nemoci z povolání), jimiž jsou údaje o zdrojích, příčinách a okolnostech jeho vzniku a o důsledcích pracovního úrazu (nemoci z povolání).
Česká správa sociálního zabezpečení shromažďuje pro plnění úkolů v úrazovém pojištění identifikační údaje o zaměstnavateli a o převažující činnosti zaměstnavatele, vyjádřené v souladu s Odvětvovou klasifikací ekonomických činností vydanou Českým statistickým úřadem.
Česká správa sociálního zabezpečení zveřejňuje statistické údaje o výkonu úrazového pojištění.
Přehled vývoje úrazového pojištěníČeská správa sociálního zabezpečení vypracovává v návaznosti na zvláštní účet úrazového pojištění do jednoho měsíce po schválení státního rozpočtu na kalendářní rok přehled vývoje úrazového pojištění, který obsahuje podrobné údaje o výši pojistného, o výdajích na dávky, na prevenci v úrazovém pojištění a o výši provozních nákladů v rozsahu ukazatelů statistiky pracovních úrazů a nemocí z povolání včetně jejich zdrojů a příčin. Přehled vývoje úrazového pojištění zveřejní Česká správa sociálního zabezpečení způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Rada úrazového pojištění
Rada úrazového pojištění má 15 členů a je složena stejným dílem ze zástupců orgánů úrazového pojištění a organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů. Členy Rady úrazového pojištění jmenuje ministr práce a sociálních věcí na návrh orgánů úrazového pojištění a organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů. Výkon funkce člena Rady úrazového pojištění se posuzuje jako jiný úkon v obecném zájmu. Zaměstnavatel je povinen poskytnout členu Rady úrazového pojištění k výkonu jeho činnosti pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.
Rada úrazového pojištění
schvaluje na návrh jejích členů rozdělení prostředků k použití na programy prevence v úrazovém pojištění (§ 16 odst. 2) na následující kalendářní rok,
schvaluje přehled vývoje úrazového pojištění,
navrhuje ministerstvu programy prevence v úrazovém pojištění na následující kalendářní rok.
POSUZOVÁNÍ POŠKOZENÍ ZDRAVÍ
Posouzení poškození zdravíPři posouzení poškození zdraví se vychází z oznámení zaměstnavatele o vzniku pracovního úrazu nebo o zjištění nemoci z povolání podle § 84 odst. 1 písm. c) bodu 4, ze zdravotního stavu zaměstnance doloženého výsledky funkčních vyšetření a z výsledků vlastního vyšetření lékaře orgánu úrazového pojištění nebo lékaře posudkové komise ministerstva.
Lékařské prohlídky
Zjišťovací lékařská prohlídka zaměstnance se uskuteční do 30 dnů po zahájení řízení o úrazové vyrovnání nebo o úrazovou rentu.
Kontrolní lékařská prohlídka zaměstnance se uskuteční
v době určené při předchozím lékařském posouzení,
zjistí-li orgán úrazového pojištění posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky,
z podnětu zaměstnavatele,
na základě žádosti zaměstnance (§ 83 odst. 1).
Zaměstnavatel může podnět ke kontrolní lékařské prohlídce podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od předchozího posouzení. Při dalším poškození zdraví se ke stanovené lhůtě nepřihlíží.
Podnět ke kontrolní lékařské prohlídce se podává příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
Změna míry poškození zdravíZjistí-li se při kontrolní lékařské prohlídce, že se poškození zdraví a jím podmíněná míra poškození zdraví zaměstnance změnily, stanoví se míra poškození zdraví podle aktuálního stavu.
Povinnosti příslušných lékařů a jiných zdravotnických zařízení
Příslušný lékař a jiná zdravotnická zařízení jsou povinni za úhradu na žádost orgánu úrazového pojištění
provést vyšetření zdravotního stavu zaměstnance,
zpracovat lékařské podklady v rozsahu určeném orgánem úrazového pojištění, zejména o vzniku a průběhu poškození zdraví, výsledky funkčních vyšetření, zprávu o způsobu odstraňování následků poškození zdraví a zdravotním stavu ke dni vypracování podkladů, jichž je třeba k posouzení poškození zdraví,
umožnit lékaři orgánu úrazového pojištění na jeho žádost bezplatně nahlížet do zdravotnické dokumentace a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit lékaři orgánu úrazového pojištění zdravotnickou dokumentaci v rozsahu určeném orgánem úrazového pojištění.
Příslušný lékař je povinen za úhradu
vypracovat na žádost zaměstnance lékařský posudek za účelem stanovení výše bolestného a příspěvku za ztížení společenského uplatnění,
zaslat kopii lékařského posudku podle písmene a) ve lhůtě do 3 dnů po nabytí jeho platnosti podle zvláštního právního předpisu příslušné okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště zaměstnance.
Provozovatel zdravotnického zařízení plní povinnosti podle odstavce 1 do 15 dnů ode dne, kdy obdržel žádost, není-li v žádosti stanovena lhůta delší. Pokud nelze z vážných důvodů splnit povinnosti ve stanovené lhůtě, vyrozumí o tom orgán úrazového pojištění a v dohodě s ním stanoví jinou lhůtu.
Orgán úrazového pojištění vyžaduje a zpracovává prostřednictvím svého lékaře údaje o zdravotním stavu zaměstnance, a to pouze v rozsahu nezbytném pro posouzení poškození zdraví. To platí obdobně i pro posuzování poškození zdraví posudkovými komisemi ministerstva.
Výše úhrady za výkony podle odstavců 1 až 3 se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a zvláštními právními předpisy. Úhradu poskytuje orgán úrazového pojištění.
SPRÁVNÍ DELIKTY A REGRESNÍ NÁHRADA
PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY
Přestupky
Fyzická osoba se jako zaměstnanec orgánu úrazového pojištění nebo jako osoba zúčastněná na řízení v úrazovém pojištění dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 86.
Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu tím, že
nedoloží přehled nebo údaj podle § 84 odst. 1 písm. b),
neoznámí vznik nebo zánik úrazového pojištění zaměstnance podle § 84 odst. 1 písm. c) bodů 1 a 2 nebo neoznámí změnu údajů uvedených v § 84 odst. 1 písm. c) bodě 3,
neoznámí vznik pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání nebo příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu podle § 84 odst. 1 písm. c) bodů 4 a 5,
neoznámí celkovou výši náhrady mzdy nebo platu náležející zaměstnanci podle § 84 odst. 1 písm. c) bodu 6,
nevede údaje potřebné pro poskytování a výpočet dávek podle § 84 odst. 1 písm. e) nebo tyto údaje neposkytne orgánu úrazového pojištění při uplatnění nároku na dávku zaměstnancem nebo oprávněným,
neposkytne orgánu úrazového pojištění jím vyžádané potřebné doklady a vysvětlení podle § 84 odst. 1 písm. f),
neuschovává záznamy a podklady podle § 84 odst. 1 písm. h),
nepředá České správě sociálního zabezpečení kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání ve lhůtě stanovené v § 92 odst. 2, nebo tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nevydá na její žádost podle § 93 odst. 1, nebo, jde-li o zaměstnavatele, který zaniká bez právního nástupce, tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nepředá podle § 93 odst. 2.
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), d) a h), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) a f), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b), e) a g).
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu tím, že a) nepředloží přehled nebo údaj podle § 84 odst. 1 písm. b), b) neoznámí vznik nebo zánik úrazového pojištění zaměstnance podle § 84 odst. 1 písm. c) bodů 1 a 2 nebo neoznámí změnu údajů uvedených v § 84 odst. 1 písm. c) bodě 3, c) neoznámí vznik pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání nebo příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu podle § 84 odst. 1 písm. c) bodů 4 a 5, d) neoznámí celkovou výši náhrady mzdy nebo platu náležející zaměstnanci podle § 84 odst. 1 písm. c) bodu 6, e) nevede údaje potřebné pro poskytování a výpočet dávek podle § 84 odst. 1 písm. e) nebo tyto údaje neposkytne orgánu úrazového pojištění při uplatnění nároku na dávku zaměstnancem nebo oprávněným, f) neposkytne orgánu úrazového pojištění jím vyžádané potřebné doklady a vysvětlení podle § 84 odst. 1 písm. f), g) neuschovává záznamy a podklady podle § 84 odst. 1 písm. h), h) nepředá České správě sociálního zabezpečení kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání ve lhůtě stanovené v § 92 odst. 2, nebo tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nevydá na její žádost podle § 93 odst. 1, nebo, jde-li o zaměstnavatele, který zaniká bez právního nástupce, tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nepředá podle § 93 odst. 2.
Provozovatel zdravotnického zařízení se dopustí správního deliktu tím, že ve lhůtě stanovené v § 57 odst. 3
v rozporu s § 57 odst. 1 neprovede na žádost orgánu úrazového pojištění vyšetření zdravotního stavu zaměstnance,
nezpracuje podle § 57 odst. 1 písm. b) lékařské podklady, nebo
neumožní lékaři orgánu úrazového pojištění na jeho žádost nahlížení do zdravotnické dokumentace nebo mu nezapůjčí zdravotnickou dokumentaci podle § 57 odst. 1 písm. c).
Příslušný lékař se dopustí správního deliktu tím, že nevypracuje na žádost zaměstnance lékařský posudek podle § 57 odst. 2 písm. a), nebo kopii vypracovaného lékařského posudku nezašle okresní správě sociálního zabezpečení podle § 57 odst. 2 písm. b).
Pojišťovna, která vede evidenci (§ 92 odst. 5) o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen „zákonné pojištění“) se dopustí správního deliktu tím, že
nepředá podle § 92 odst. 3 České správě sociálního zabezpečení kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vede pro účely zákonného pojištění, nebo
nesdělí Ministerstvu financí ekonomické výsledky provozu zákonného pojištění nebo neodvede přebytky do státního rozpočtu podle § 92.
Za správní delikty podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do
100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 1 až 3,
10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.
Společná ustanovení pro přestupky a správní delikty
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán.
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se použijí ustanovení o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
REGRESNÍ NÁHRADA
Ten, kdo způsobil, že v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku, je povinen zaplatit orgánu úrazového pojištění regresní náhradu.
Vůči zaměstnavateli má orgán úrazového pojištění právo na náhradu vyplacených dávek,
způsobil-li zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, poškození zdraví zaměstnanci úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem jiné návykové látky stanovené zvláštním právním předpisem,
způsobil-li zaměstnanec zaměstnavatele při výkonu práce nebo v souvislosti s ní poškození zdraví zaměstnanci v opilosti nebo pod vlivem jiné návykové látky stanovené zvláštním právním předpisem,
došlo-li k poškození zdraví v přímé souvislosti s výkonem činnosti provozované zaměstnavatelem neoprávněně.
Nárok na regresní náhradu nemá orgán úrazového pojištění vůči zaměstnanci, jemuž byla dávka vyplacena.
Regresní náhrada se stanoví ve výši vyplacené dávky.
Povinnost k zaplacení regresní náhrady vzniká na základě rozhodnutí orgánu úrazového pojištění o povinnosti zaplatit tuto náhradu, pokud částku uvedenou v odstavci 4 osoba uvedená v odstavci 1 již dříve nezaplatila dobrovolně.
Nárok na zaplacení regresní náhrady zaniká uplynutím 5 let ode dne kdy orgán úrazového pojištění zjistil, že dávka byla vyplacena na základě poškození zdraví, k němuž došlo v důsledku jednání uvedeného v odstavci 1. Nárok na zaplacení regresní náhrady opakujících se dávek, vyplácených měsíčně, zaniká uplynutím 5 let od posledního dne v měsíci, v němž byla dávka vyplacena.
Orgán úrazového pojištění je povinen podat podnět příslušnému správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci k zahájení řízení, pokud by v tomto řízení mohlo dojít ke zjištění zaviněného protiprávního jednání, které má význam pro regresní náhrady.
Regresní náhrada je příjmem státního rozpočtu.
ŘÍZENÍ V POJIŠTĚNÍ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DÁVKOVÝCH
Předmět řízeníPředmětem řízení ve věcech dávkových je rozhodování o dávkách podle tohoto zákona.
Zahájení řízení
Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti zaměstnance nebo oprávněného podané na předepsaném formuláři okresní správě sociálního zabezpečení, nebo z moci úřední. Žádost lze podat též v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
Za oprávněného, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže sám podat žádost o dávku, může na základě potvrzení lékaře podat žádost o dávku jeho manžel (manželka), děti nebo rodiče.
Zkrácené řízení
Ve zkráceném řízení rozhoduje orgán pojištění o
nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné splnění podmínek nároku na dávku a její výplatu, a výše dávky,
změně výše vyplácené dávky v případech, kdy je nová výše dávky nesporná,
zániku nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny.
Ve zkráceném řízení se rozhodnutí nevydává; v těchto případech obdrží zaměstnanec nebo oprávněný písemné oznámení.
Proti výsledku zkráceného řízení může oprávněný podat písemné námitky u orgánu pojištění, který ve zkráceném řízení rozhodl, ve lhůtě do 15 dnů od doručení oznámení podle odstavce 2. Podáním námitek se zahajuje řízení ve věcech dávkových.
Byla-li ve zkráceném řízení dávka přiznána, výše dávky změněna nebo bylo rozhodnuto, že nárok na dávku zanikl, a nebyly podány námitky podle odstavce 3, dávka se ve stanovené výši vyplatí nebo se její výplata zastaví.
ŘÍZENÍ VE VĚCECH JINÝCH NEŽ DÁVKOVÝCH
Předmět řízeníPředmětem řízení v jiných než dávkových věcech je rozhodování o
vzniku, trvání nebo zániku úrazového pojištění ve sporných případech,
přestupcích a správních deliktech,
regresních náhradách,
náhradách nákladů poskytovaných v souvislosti s řízením.
Účastníci řízeníÚčastníky řízení v jiných než dávkových věcech jsou
zaměstnanec a oprávněný,
zaměstnavatel,
příslušný lékař nebo jiné zdravotnické zařízení,
ten, vůči němuž je uplatňována regresní náhrada.
Zahájení řízeníŘízení v jiných než dávkových věcech se zahajuje podáním žádosti zaměstnance nebo oprávněného, zaměstnavatele nebo z moci úřední. Žádost lze podat též v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
ŘÍZENÍ VE VĚCECH POJISTNÉHO
Předmět řízeníPředmětem řízení ve věcech pojistného je rozhodování o
pojistném ve sporných případech,
určení pravděpodobné výše pojistného,
penále,
placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,
přirážce k pojistnému.
Účastníci řízeníÚčastníkem řízení ve věcech pojistného je zaměstnavatel.
Zahájení řízeníŘízení se zahajuje z moci úřední. Řízení o povolení splátek dlužného pojistného a penále ve splátkách se zahajuje na žádost zaměstnavatele.
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ V ÚRAZOVÉM POJIŠTĚNÍ
Přerušení řízení
Orgán úrazového pojištění může řízení přerušit
současně s výzvou účastníku řízení k odstranění nedostatků žádosti,
jestliže se zaměstnanec v řízení o přiznání dávky nebo v řízení o uznání změny míry poškození zdraví, zahájeném na návrh zaměstnance, nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, pokud byl zaměstnanec ve výzvě na tento následek upozorněn,
probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo orgán úrazového pojištění vyzval účastníka řízení, aby podal žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou orgán úrazového pojištění určí,
do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi.
Lhůta pro vydání rozhodnutí se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, kdy se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, a o dobu, kterou orgán úrazového pojištění stanovil žadateli k odstranění nedostatků podání, pokud z tohoto důvodu nebylo podle odstavce 1 řízení přerušeno.
Zastavení řízeníTrvalo-li přerušení řízení podle § 71 odst. 1 písm. a) nebo b) alespoň 6 měsíců, lze řízení zastavit.
Formy rozhodnutí
Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek; v těchto případech obdrží zaměstnanec nebo oprávněný písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.
V řízení o pojistném, o přirážce k pojistnému a o penále se vydává rozhodnutí formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách a o vrácení přeplatku na pojistném. Platební výměr musí obsahovat též označení zaměstnavatele a poučení o vykonatelnosti.
Dlužné částky na pojistném a penále lze předepsat k úhradě též formou výkazu nedoplatků. Pro výkaz nedoplatků v řízení o pojistném nebo penále platí právní předpisy o výkazu nedoplatků v řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti obdobně.
Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na úrazové pojištění podle § 44 se oznamuje též orgánu inspekce práce nebo orgánu ochrany veřejného zdraví, z jehož podnětu byla přirážka k pojistnému uložena.
Doručování
Do vlastních rukou adresáta se doručují
rozhodnutí, jimiž se dávka nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje její výplata, rozhodnutí o přerušení řízení a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené částky,
rozhodnutí v jiných než dávkových věcech,
rozhodnutí o pojistném,
výzvy podle tohoto zákona,
rozhodnutí o námitkách.
Do vlastních rukou adresáta se také doručují písemnosti, u nichž je den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty nebo pro stanovení termínu a nedodržení těchto lhůt by pro příjemce mohlo být spojeno s právní újmou.
Orgán úrazového pojištění může doručit písemnost ve věcech přeplatku na dávce, regresní náhrady nebo exekuce také prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení.
Námitky
Proti oznámení o hromadném zvyšování vyplácených dávek podle § 73 odst. 1 lze uplatnit do 60 dnů po splátce dávky úrazového pojištění, od které byla provedena změna její výše, námitky.
Námitky se podávají České správě sociálního zabezpečení.
Česká správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o úpravě dávky úrazového pojištění provedené podle § 73 odst. 1.
VysvětleníK prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění orgánu úrazového pojištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední, může orgán úrazového pojištění požadovat nezbytné vysvětlení také v písemné formě.
Soudní přezkumProti rozhodnutí o rehabilitaci v úrazovém pojištění a povolení splátek dlužného pojistného a penále není přípustné podání žaloby podle předpisů o soudním řízení správním.
Náklady řízení
Orgány úrazového pojištění nemají nárok na náhradu nákladů v řízení ve věcech pojištění včetně řízení před soudem.
Orgán úrazového pojištění může uložit povinnost nahradit náklady řízení o povinnosti vrátit přeplatek na dávce a řízení o povinnosti zaplatit regresní náhradu tomu, kdo jejich vznik způsobil porušením své povinnosti.
NÁHRADY POSKYTOVANÉ V SOUVISLOSTI S ŘÍZENÍM
Náhrada nákladů řízení
Orgán úrazového pojištění nahradí na žádost zaměstnance ušlý výdělek a náklady, které mu vznikly tím, že byl vyzván, aby se dostavil k lékaři orgánu úrazového pojištění nebo se pro potřeby tohoto lékaře podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření (dále jen „vyšetření“), pokud jde o řízení o úrazové vyrovnání nebo úrazovou rentu.
Náhrada nákladů náleží též
rodinným příslušníkům a průvodcům zaměstnance, potvrdil-li příslušný lékař, že zaměstnanec potřebuje průvodce na cestu k vyšetření nebo k jednání příslušného orgánu,
zákonným zástupcům zaměstnance, jestliže jej doprovázejí na vyzvání k vyšetření nebo jednání příslušného orgánu,
pokud o náhradu nákladů řízení požádali.
Náklady podle odstavce 1 se rozumí cestovní výdaje, kterými jsou
jízdní výdaje,
výdaje za ubytování,
zvýšené stravovací výdaje,
nutné vedlejší výdaje.
Náhrada ušlého výdělku
Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním příslušného orgánu ušel osobám uvedeným v § 79 odst. 1 a 2 výdělek.
Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou osobám uvedeným v § 79 odst. 1 a 2 náleží nemocenské nebo za kterou jim zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy, popřípadě pracovní odměny za práce konané mimo pracovní poměr.
Cestovní výdajeNáhrada cestovních výdajů se řídí zvláštním právním předpisem.
Uplatnění nároku na náhradyNárok na náhradu nákladů řízení se uplatňuje do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u orgánu úrazového pojištění, u něhož proběhlo jednání nebo pro jehož potřeby se zaměstnanec podrobil vyšetření, jinak zaniká. Žádost o náhradu nákladů řízení je třeba doložit příslušnými doklady. Tento příslušný orgán úrazového pojištění rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu. Rozhodnutí o náhradách vydaná v odvolacím řízení jsou vyloučena ze soudního přezkumu.
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
PRÁVA A POVINNOSTI
Práva a povinnosti zaměstnance
Zaměstnanec má právo požádat po uplynutí jednoho roku od posledního stanovení míry poškození zdraví o její nové stanovení. Orgán úrazového pojištění je povinen takové žádosti vyhovět do 30 dnů ode dne doručení žádosti zaměstnance.
Zaměstnanec je povinen podrobit se na výzvu orgánu úrazového pojištění
posouzení poškození zdraví lékařem orgánu úrazového pojištění a posudkovou komisí ministerstva, popřípadě vyšetření lékařem orgánu úrazového pojištění nebo lékařem posudkové komise ministerstva,
vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření příslušným lékařem nebo ve zdravotnickém zařízení, určeném lékařem orgánu úrazového pojištění, je-li to potřebné pro posouzení poškození zdraví.
Zaměstnanec a oprávněný jsou povinni spolupůsobit s orgány úrazového pojištění k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas podle skutečného stavu, jsou povinni uplatňovat nárok na dávku stanoveným způsobem, osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí rozhodování o dávce, předkládat stanovené doklady, vysvětlení a údaje požadované příslušnými orgány úrazového pojištění, hlásit jim do 8 dnů všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku, pro změnu výše dávky nebo pro její výplatu.
Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel je povinen přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku na předepsaném formuláři u okresní správy sociálního zabezpečení, v němž uvede své identifikační údaje, včetně bankovního spojení. Tuto povinnost má i v případech zániku zaměstnavatele nebo změn údajů, které uvedl ve formuláři. Dále je povinen
platit pojistné ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem,
v den splatnosti pojistného předložit okresní správě sociálního zabezpečení přehled o výši vyměřovacího základu za rozhodné období a údaj o úhrnné výši pojistného s uvedením dne platby pojistného a čísla účtu, z něhož byla platba provedena,
oznámit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném formuláři
do 8 dnů vznik úrazového pojištění zaměstnance,
do 8 dnů zánik úrazového pojištění zaměstnance,
do 8 dnů změnu údajů uvedených ve formuláři o vzniku úrazového pojištění,
do 8 dnů ode dne, kdy se o vzniku pracovního úrazu nebo o zjištění nemoci z povolání dozvěděl, vznik pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání,
bez zbytečného odkladu příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, jejichž vyšetření je mu uloženo zvláštním právním předpisem,
do 8 dnů po zúčtování náhrady mzdy nebo platu za dobu pracovní neschopnosti z důvodu poškození zdraví celkovou výši náhrady mzdy nebo platu náležející zaměstnanci,
umožnit orgánu úrazového pojištění
kontrolu placení pojistného,
kontrolu plnění povinností uložených zaměstnavateli tímto zákonem,
ověření údajů nezbytných pro zjištění nároku na dávku,
a poskytnout potřebnou součinnost k provedení kontroly nebo ověření údajů,
vést údaje potřebné pro poskytování dávek a při uplatňování nároku na dávku zaměstnancem sdělovat tyto údaje orgánu úrazového pojištění na předepsaném formuláři,
poskytnout orgánu úrazového pojištění na vyžádání do 8 dnů potřebné doklady a vysvětlení o vzniku a následcích pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
sdělit orgánu úrazového pojištění, že v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání bylo zahájeno správní řízení o přestupku nebo trestní řízení, a informovat jej o průběhu a výsledku řízení, pokud se o těchto skutečnostech dozví,
uschovávat záznamy a podklady potřebné pro provádění úrazového pojištění po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,
uschovávat účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.
Zaměstnavatel, u něhož je odsouzený zařazen k výkonu prací, je povinen odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici spolu se mzdou za práci odsouzeného i pojistné. Věznice odvede pojistné na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
Není-li stanoveno v tomto zákoně jinak, je zaměstnavatel povinen splnit příslušnou povinnost bez zbytečného odkladu.
Zaměstnavatel, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců, je povinen na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení se dostavit na tuto správu, popřípadě na jiné určené místo, ve stanovený den za účelem provedení kontroly plnění povinností v úrazovém pojištění, pokud se předem z vážných důvodů neomluví.
Oznámení na předepsaném formuláři podle odstavce 1 písm. c) a e) lze učinit též v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
Orgán úrazového pojištění může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč zaměstnavateli, který
neumožní orgánu úrazového pojištění kontrolu placení pojistného, plnění povinností, ověření údajů nebo neposkytne orgánu úrazového pojištění potřebnou součinnost podle odstavce 1písm. d),
se nedostaví na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavce 4.
Pořádkovou pokutu vybírá ten orgán úrazového pojištění, který pokutu uložil.
Oznamovací povinnost a poskytování zpráv
Příslušný lékař, jiné zdravotnické zařízení, popřípadě státní orgán oznámí okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne zjištění okolnosti nasvědčující tomu, že poškození zdraví, které zaměstnanec nebo jeho zaměstnavatel uvedl jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebylo zaměstnanci způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Pro účely úrazového pojištění jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání České správě sociálního zabezpečení zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních právních předpisů.
Pro účely úrazového pojištění jsou orgány inspekce práce a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání České správě sociálního zabezpečení zprávy o vyšetřování příčin pracovních úrazů.
Příslušný lékař a jiné zdravotnické zařízení poskytují údaje podle odstavce 1 pro účely úrazového pojištění bezplatně.
SDĚLOVÁNÍ ÚDAJŮ
Povinnost osob zachovávat mlčenlivost
Zaměstnanci orgánů úrazového pojištění mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění povinností v oblasti úrazového pojištění nebo v souvislosti s nimi; tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu, zaměstnaneckého vztahu nebo výkonu funkce.
Povinnost zachovávat mlčenlivost mají fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení v úrazovém pojištění, jde-li o skutečnosti, se kterými se seznámily při takovém řízení nebo v souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení tohoto řízení. Fyzické osoby zúčastněné na řízení v úrazovém pojištění musí být orgánem úrazového pojištění poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.
Fyzické osoby vázané povinností mlčenlivosti podle odstavců 1 a 2 mohou sdělovat údaje, na něž se tato povinnost vztahuje,
jen jestliže to stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon, nebo
se souhlasem toho, v jehož zájmu povinnost mlčenlivosti mají, pokud je ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, této povinnosti zbaví, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu, pro který mohou být takové údaje sděleny.
Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány úrazového pojištění získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
Sdělování údajů mezi orgány úrazového pojištění, nemocenského pojištění a důchodového pojištění
Orgány úrazového pojištění si na žádost vzájemně sdělují údaje nezbytné k plnění jejich úkolů v oblasti úrazového pojištění, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích. Dožádaný orgán úrazového pojištění je povinen žádosti dožadujícího orgánu úrazového pojištění vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, nestanovil-li orgán, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Požadované údaje lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Údaje, které získaly o pojištěncích orgány provádějící nemocenské a důchodové pojištění, lze použít i pro provádění úrazového pojištění; to platí též naopak.
Sdělování údajů orgány úrazového pojištění jiným subjektům
Orgány úrazového pojištění na žádost sdělují správním úřadům, orgánům územních samosprávných celků, soudům, notářům, soudním exekutorům, orgánům činným v trestním řízení, Nejvyššímu státnímu zastupitelství, zpravodajským službám, orgánům oprávněným ke kontrole činnosti orgánů úrazového pojištění, jiným fyzickým nebo právnickým osobám, které na základě zákona vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, a zahraničním orgánům v souladu s mezinárodními smlouvami údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých zaměstnancích. Orgán úrazového pojištění poskytne požadovanou informaci, pokud subjekt, který informaci požaduje, v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje.
Orgány úrazového pojištění sdělují zdravotním pojišťovnám, provádějícím zdravotní pojištění konkrétního zaměstnance, případy uložení sankce zdravotnickému zařízení za neplnění povinností vůči orgánům úrazového pojištění.
Orgány úrazového pojištění sdělují na žádost orgánům poskytujícím dávky státní sociální podpory údaje o výši jednotlivých dávek zúčtovaných ve stanoveném období a o přeplatcích a nedoplatcích na dávkách.
Údaje podle odstavců 2 a 3 se sdělují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, písemnou formou nebo předáváním dat na médiích, a to podle dohody orgánu úrazového pojištění se zdravotní pojišťovnou a s orgánem poskytujícím dávky státní sociální podpory; nedojde-li k této dohodě, určí způsob předávání údajů orgán úrazového pojištění, který údaje sděluje.
Orgány úrazového pojištění sdělují do Národního registru nemocí z povolání údaje o míře poškození zdraví stanovené při zjišťovacích lékařských prohlídkách zaměstnanců, u nichž příčinou dlouhodobého poškození zdraví je nemoc z povolání.
Jiným subjektům sdělují orgány úrazového pojištění údaje na jejich žádost
v případech uvedených v § 86 odst. 3,
jde-li o poskytnutí údajů osobě, které se týkají, nebo
jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, údaje o tom, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky a zda vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby.
Sdělování údajů orgánům úrazového pojištění jinými subjekty
Orgány úrazového pojištění jsou oprávněny v rozsahu své působnosti vyžadovat od fyzických nebo právnických osob sdělení údajů potřebných pro provádění úrazového pojištění, a to včetně údajů o jednotlivých fyzických osobách a právnických osobách. Údaje potřebné pro provádění úrazového pojištění sdělují fyzické osoby a právnické osoby orgánům úrazového pojištění na žádost.
Úřady práce sdělují orgánům úrazového pojištění bez žádosti údaje o cizích státních příslušnících zaměstnaných na území České republiky.
Příslušní lékaři a jiná zdravotnická zařízení jsou povinni pro účely regresní náhrady bez žádosti sdělit příslušnému orgánu úrazového pojištění poškození zdraví osob, kterým poskytli zdravotní péči, pokud mají důvodné podezření, že poškození zdraví bylo způsobeno jednáním jiné fyzické osoby, než je zaměstnanec, nebo právnické osoby.
Orgány Policie České republiky, státní zastupitelství, soudy, správní úřady a orgány územních samosprávných celků jsou povinny bez žádosti sdělit orgánům úrazového pojištění
okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které by mohly vést k zániku nároku na dávku, ke snížení či odnětí této dávky, popřípadě k zastavení její výplaty,
okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které nasvědčují neplnění povinností v oblasti úrazového pojištění,
okolnosti zjištěné v rámci své činnosti nasvědčující tomu, že v důsledku zaviněného protiprávního jednání osoby nebo právnické osoby došlo k poškození zdraví,
skutečnost, že v rámci svého pravomocného rozhodnutí konstatovaly, že fyzická osoba nebo právnická osoba způsobila vznik poškození zdraví tím, že svým zaviněným protiprávním jednáním porušila právní předpis.
Jsou-li správní úřady povinny sdělovat podle tohoto zákona údaje, mohou tak učinit v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Sdělování údajů orgány inspekce práce a národním zdravotnickým informačním systémem
Orgán inspekce práce sděluje na žádost orgánu úrazového pojištění údaje o osobách, které utrpěly pracovní úraz, údaje o jejich zaměstnavatelích a o pracovních úrazech.
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky sděluje na žádost orgánu úrazového pojištění údaje o osobách, u kterých byla zjištěna nemoc z povolání, o zaměstnavatelích, u kterých nemoc z povolání vznikla, a o nemocech z povolání.
Sdělení se provádí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Obecné ustanoveníJestliže vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti před 1. lednem 2008, uskuteční se kontrolní lékařská prohlídka podle § 55 odst. 2 nejdříve dne 1. ledna 2018.
Převod zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Zaměstnavatelé a pojišťovny ukončí poskytování náhrad ze zákonného pojištění dnem 31. prosince 2007. Tuto skutečnost oznámí poživateli náhrady nejpozději do dne 31. prosince 2007 spolu s informací, že ode dne 1. ledna 2008 přechází poskytování náhrady škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání na orgány úrazového pojištění.
Zaměstnavatelé předají České správě sociálního zabezpečení nejpozději do dne
1. září 2007 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud poskytování náhrad trvalo i po 30. červnu 2007,
31. prosince 2007 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud poskytování náhrad trvalo i po 30. listopadu 2007,
15. ledna 2008 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud náleží nárok na dávky z téhož důvodu i po 31. prosinci 2007,
a to v písemné i elektronické podobě.
Pojišťovny předají České správě sociálního zabezpečení nejpozději do dne
1. září 2007 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni 30. června 2007,
31. prosince 2007 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni 30. listopadu 2007,
15. ledna 2008 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni 31. prosince 2007, a to v písemné i elektronické podobě.
Evidencí o pracovních úrazech a nemocech z povolání se rozumí záznamy a dokumentace o pracovních úrazech a nemocech z povolání vedené podle zvláštních právních předpisů a doklady o jejich odškodnění.
Evidencí zákonného pojištění se rozumí zejména
seznam plátců pojistného, včetně identifikačních údajů,
seznam poškozených, včetně identifikačních údajů (§ 8), kterým jsou poskytovány opakovaně náhrady a ze stejného důvodu jim budou po účinnosti tohoto zákona náležet dávky úrazového pojištění,
výši náhrad uvedených v písmenu b) a údaje o jejich výpočtu a době vyplácení,
spisový materiál k pojistným událostem, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona, ale před účinností k plnění nedošlo nebo bylo plněno částečně nebo k plnění dochází opakovaně i po dni účinnosti tohoto zákona,
exekuční tituly na dlužné pojistné, pokud dluh nebyl splacen přede dnem účinnosti tohoto zákona,
na vyžádání orgánu úrazového pojištění další údaje potřebné pro provádění úrazového pojištění v individuálních případech.
Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatelé jsou povinni vydat České správě sociálního zabezpečení na její žádost bez zbytečného odkladu kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání i v jiných případech, než jsou uvedeny v § 92 odst. 2.
Zaměstnavatel, který zaniká bez právního nástupce, je povinen nejpozději do dne svého zániku předat České správě sociálního zabezpečení svoji evidenci o pracovních úrazech a nemocech z povolání.
Ukončení placení pojistného a vymáhání dluhů na pojistném ze zákonného pojištění
Pojistné ze zákonného pojištění je naposledy splatné za měsíc prosinec 2009.
Vymáhání dlužného pojistného na základě exekučních titulů předaných pojišťovnami České správě sociálního zabezpečení přechází dnem 1. ledna 2010 na Českou správu sociálního zabezpečení.
Ukončení zákonného pojištěníPojišťovny sdělí ekonomické výsledky provozu zákonného pojištění za rok 2007 Ministerstvu financí nejpozději do 31. března 2008 a ve stejném termínu odvedou přebytky pojistného do státního rozpočtu. Vznikne-li pojišťovnám provozováním zákonného pojištění za rok 2007 majetková újma, mají právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu. Ministerstvo financí uhradí vykázanou majetkovou újmu za rok 2007 nejpozději do 31. března 2008.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Projednání soudemNa návrh zaměstnance nebo oprávněného (§ 6) rozhodují soudy spory o určení, zda následky na zdraví zaměstnance vznikly v příčinné souvislosti s pracovním úrazem (§ 10) nebo nemocí z povolání (§ 11) a že nenastaly skutečnosti uvedené v § 29 odst. 4 nebo 5.
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s ministerstvem vyhláškou způsob posuzování bolesti a ztížení společenského uplatnění v jednotlivých případech pro účely stanovení dávek úrazového pojištění.
Ministerstvo stanoví vyhláškou
způsob posuzování dlouhodobého poškození zdraví a procentní míry poškození zdraví pro účely úrazového vyrovnání a úrazové renty,
okruh poškození zdraví vyžadující zvýšené náklady na dietní stravování, vzniklých v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, částky potřebné k hrazení zvýšených nákladů, způsob a výše hrazení zvýšených nákladů a dobu jejich poskytování,
podrobnosti poskytování rehabilitace v úrazovém pojištění, maximální úhrady za provádění rehabilitace v úrazovém pojištění, způsob jejich hrazení a seznam specializovaných rehabilitačních zařízení.
Zrušovací ustanoveníZrušuje se:
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995.
Vyhláška č. 43/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Vyhláška č. 98/1996 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb.
Vyhláška č. 74/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 487/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
ÚčinnostTento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou § 38 a 43, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2011, a s výjimkou § 92 a 93, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)