| http://linked.open...ogy/odcs/txtValue
| - ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Sociálně-právní ochrana dětí
Sociálně-právní ochranou dětí (dále jen „sociálně-právní ochrana“) se rozumí zejména
ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny.
Nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy, které upravují též ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte.
Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí nezletilá osoba.
Sociálně-právní ochrana se poskytuje dítěti, které na území České republiky
má trvalý pobyt,
má podle zvláštního právního předpisu1a<>) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,
podalo žádost o udělení azylu na území České republiky,
je oprávněno trvale pobývat.
V rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 37 a 42) se sociálně-právní ochrana poskytuje také dítěti, které nemá na území České republiky povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt ani není oprávněno podle zvláštního právního předpisu trvale pobývat na území České republiky.
Zřizuje se Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) se sídlem v Brně. Úřad je správním úřadem s celostátní působností; je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí.
Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou
okresní úřady,
obce v přenesené působnosti (dále jen „obec“),
kraje v přenesené působnosti (dále jen „krajský úřad“),
ministerstvo,
Úřad.
Sociálně-právní ochranu dále zajišťují
obce v samostatné působnosti,
kraje v samostatné působnosti,
komise pro sociálně-právní ochranu dětí,
další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny, (dále jen „pověřená osoba“).
ZÁKLADNÍ ZÁSADY
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte.
Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,
jejichž rodiče 1. zemřeli, 2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo 3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti;
které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;
které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití;
které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;
na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, jejich lidskou důstojnost , mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;
které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;
které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;
které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu;
pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.
Jinými fyzickými nebo právnickými osobami odpovědnými za výchovu dítěte se pro účely tohoto zákona rozumí osoby, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, (dále jen „osoby odpovědné za výchovu dítěte“).
Každý je oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče.
Každý je oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti, na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, nebo na skutečnosti uvedené v § 6 odst. 1 písm. b) až h); tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu.
Dítě má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany a zařízení sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, pověřené osoby, školy, školská zařízení a zdravotnická zařízení o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv; tyto orgány, právnické a fyzické osoby a pověřené osoby jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě má právo požádat o pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
Dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo pro účely sociálně-právní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí týkajících se jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti. Při své činnosti bere orgán sociálně-právní ochrany v úvahu přání a pocity dítěte s přihlédnutím k jeho věku a vývoji tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jeho citového a psychického vývoje.
Dítě, které je schopno s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost posoudit dosah a význam rozhodnutí vyplývajících ze soudního nebo správního řízení, kterého je účastníkem, nebo jde-li o jiné rozhodnutí vztahující se k jeho osobě, obdrží od orgánu sociálně-právní ochrany informace o všech závažných věcech jeho osoby se týkajících.
Rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte má právo při výkonu svých práv a povinností požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené osoby; tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout.
OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
PREVENTIVNÍ A PORADENSKÁ ČINNOST
Obec je povinna
vyhledávat děti uvedené v § 6 odst. 1,
působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti,
projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte,
projednat s dítětem nedostatky v jeho chování,
sledovat, zda je na základě kontrolních oprávnění zamezováno v přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující,
poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů,
oznámit okresnímu úřadu skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 odst. 1.
Obec v samostatné působnosti a kraj v samostatné působnosti vytvářejí předpoklady pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí.
Okresní úřad je povinen
sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny jejich vzniku,
činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti.
Státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a zdravotnická zařízení, popřípadě další zařízení určená pro děti jsou povinny oznámit okresnímu úřadu skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 odst. 1, a to bez zbytečného odkladu po tom, kdy se o takové skutečnosti dozví. Při plnění povinností podle věty první a druhé se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu9a<>).
Zdravotnické zařízení je povinno při ošetřování úrazu dítěte v případě podezření z týrání dítěte, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o ně zajistit zaznamenání úrazu. Záznam o vzniku úrazu (dále jen „záznam“) je povinna provést osoba doprovázející dítě, nebo dítě samo, dostavilo-li se k ošetření úrazu bez doprovodu jiné osoby, a je-li to možné s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost. V záznamu je osoba doprovázející dítě povinna uvést, jak k úrazu došlo; stejnou povinnost má i dítě, pokud záznam vyplňuje toto dítě. Jestliže zdravotnické zařízení zjistí, že charakter zranění neodpovídá popisu úrazu uvedeného doprovázející osobou, popřípadě dítětem, tuto skutečnost v záznamu uvede. V případě, že doprovázející osoba, popřípadě dítě, odmítne záznam provést, vyznačí zdravotnické zařízení tuto skutečnost v záznamu.
Záznam je povinno zdravotnické zařízení zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Splněním povinností podle odstavců 5 a 6 není dotčena oznamovací povinnost zdravotnického zařízení podle zvláštních právních předpisů. Při plnění povinností podle odstavců 5 a 6 platí odstavec 4 věta poslední obdobně.
Zdravotnické zařízení je povinno neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že matka po narození dítěte dítě opustila a zanechala je ve zdravotnickém zařízení.
Každý, kdo se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a bez rozhodnutí příslušného orgánu převezme dítě do své péče s úmyslem přijmout dítě do své trvalé péče, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Při plnění povinností podle odstavců 1 a 2 platí § 10 odst. 4 věta poslední obdobně.
Poradenská činnost
Okresní úřad
pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě,
poskytuje nebo zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené,
pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou,
poskytuje osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy dítěte.
Krajský úřad je povinen alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení výchovných a sociálních problémů zúčastňují také pěstouni, kteří mají trvalý pobyt na území kraje; konzultací se mohou zúčastnit též děti svěřené těmto pěstounům do pěstounské péče a další fyzické osoby, které tvoří s pěstounem domácnost.9a<>)
Preventivní a poradenská činnost podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a f) a poradenská činnost podle odstavce 1 písm. a) a b) se poskytuje i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit rodičům povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení, pokud rodiče
nezajistili dítěti odbornou poradenskou pomoc, ačkoliv dítě takovou pomoc nezbytně potřebuje a obecní úřad obce s rozšířenou působností takovou pomoc předtím doporučil,
nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte nebo úpravě styku s dítětem.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen poskytnout rodiči pomoc po umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy (§ 28), nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42), spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, při řešení životní a sociální situace, včetně hmotné úrovně rodiny, v pomoci při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, úřady práce a dalšími státními a jinými orgány, a za tím účelem také zprostředkuje rodiči pomoc poradenského zařízení.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností může povinnosti uvedené v odstavci 1 uložit a pomoc podle odstavce 2 poskytnout i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
Výchovná opatření
Obec rozhoduje o opatřeních podle zvláštního právního předpisu, neučinil-li tak soud; přihlédne přitom k tomu, že projednávání nedostatků podle § 10 odst. 1 písm. b) až d) nevedlo k nápravě. Opis rozhodnutí zasílá obec okresnímu úřadu.
Obec sleduje, zda jsou dodržována opatření, o nichž rozhodla. Obec nebo okresní úřad sledují, zda jsou dodržována opatření učiněná soudem, jestliže je o to soud požádá.
OPATŘENÍ NA OCHRANU DĚTÍ
Okresní úřad podává za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem návrh soudu
na rozhodnutí o splnění podmínky osvojení spočívající v tom, že rodiče neprojevují zájem o své dítě,
na omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu,
na nařízení ústavní výchovy,
na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,
na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení.
Jestliže opatření učiněná soudem podle zvláštního právního předpisu vedla k nápravě v chování dítěte, v jednání rodičů nebo dalších osob, kteří narušovali řádnou výchovu dítěte, může podat okresní úřad návrh soudu na zrušení těchto opatření.
Okresní úřad podává soudu podněty k opatřením týkajícím se výchovy dětí podle zvláštního právního předpisu. O podání podnětu soudu obecní úřad neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje součinnost soudu při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí podle zvláštního právního předpisu12a<>).
Ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku úmrtí rodičů nebo jejich pobytu ve zdravotnickém zařízení, je obecní úřadní úřad povinen zajistit takovému dítěti neodkladnou péči; při zajištění této péče zpravidla dá přednost příbuznému dítěte. O uvedeném opatření obecní úřad neprodleně uvědomí okresní úřad.
Okresní úřad posoudí, zda jsou v případě uvedeném v odstavci 1 dostatečně zajištěna práva dítěte a uspokojovány jeho odůvodněné potřeby, nebo zda je potřebné učinit další opatření směřující k ochraně dítěte.
Ocitlo-li se dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, je okresní úřad povinen podat neprodleně návrh soudu na vydání předběžného opatření podle zvláštního právního předpisu.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen posoudit, zda je nutné učinit opatření směřující k ochraně dítěte, jestliže dítě je se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte bez rozhodnutí příslušného orgánu předáno do péče osoby, která má úmysl přijmout dítě do své trvalé nebo dlouhodobé péče. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen taková opatření učinit zejména v případě, kdy osoba, která převzala dítě do své péče, bez zbytečného odkladu nepodá příslušnému orgánu návrh na osvojení dítěte, na svěření dítěte do pěstounské péče nebo do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, na svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče nebo na jinou právní úpravu svého vztahu k dítěti podle zvláštního právního předpisu13a<>).
Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje osobě, které bylo dítě předáno do péče podle odstavce 1 věty první, pomoc při řešení problémů spojených s péčí o dítě, při podávání návrhů příslušným orgánům na úpravu právního vztahu této osoby k dítěti a při uplatňování nároků, zejména v sociální oblasti.
Okresní úřad
vykonává funkci opatrovníka a poručníka; může být ustanoven opatrovníkem i v případě zastupování dítěte ve vztahu k cizině,
činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení v době, kdy není dítěti ustanoven poručník nebo dokud se ustanovený poručník neujme své funkce.
Vyjádření podle zvláštního právního předpisu podává soudu v řízení o svěření dítěte do pěstounské péče nebo o osvojení dítěte krajský úřad, jestliže zprostředkoval svěření dítěte do pěstounské péče nebo osvojení dítěte (§ 24), nebo ministerstvo, jestliže zprostředkovalo svěření dítěte do pěstounské péče nebo osvojení dítěte (§ 24a); v ostatních případech podává toto vyjádření okresní úřad.
ČINNOST ORGÁNŮ
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
PŘI SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO VÝCHOVY
JINÝCH FYZICKÝCH OSOB NEŽ RODIČŮ
Okresní úřad rozhoduje o svěření dítěte Obecní úřad obce s rozšířenou působností je oprávněn rozhodovat o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele nebo do péče budoucího pěstouna, nejde-li o případ uvedený v § 20 odst. 3, pouze tomu žadateli, který je uveden v oznámení krajského úřadu nebo ministerstva podle § 24 odst. 3 nebo § 24a odst. 4.
do péče budoucích osvojitelů, je-li dítě v ústavu nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů, nejde-li o případ uvedený v odstavci 2,
do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, je-li dítě v ústavu z rozhodnutí soudu nebo se souhlasem rodičů; o svěření dítěte zašle informaci příslušnému soudu do 15 dnů ode dne rozhodnutí.
Úřad rozhoduje o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů, jde-li o osvojení dítěte do ciziny nebo z ciziny.
Okresní úřad přijímá písemný souhlas rodiče k osvojení dítěte.
Je-li svěřeno dítě do pěstounské péče nebo převzato budoucím pěstounem na základě rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), podává okresní úřad návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, a pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené výživné, podává návrh na výkon rozhodnutí.
Okresní úřad sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiných fyzických osob než rodičů; přitom jsou zaměstnanci okresního úřadu povinni navštěvovat rodinu, kde dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje, nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči rodičů, a poté v souladu se zájmy dítěte podle potřeby, nejméně však jednou za 6 měsíců, a to na základě zvláštního oprávnění vydaného okresním úřadem, v němž je uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, jeho další osobní údaje a vymezena činnost, kterou může tento zaměstnanec vykonávat.
V odůvodněných případech může ředitel věznice rozhodnout, že z bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je návštěvník od odsouzeného oddělen přepážkou.
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OSVOJENÍ
A PĚSTOUNSKÉ PÉČE
Osvojení nebo pěstounská péče v České republice a osvojení dětí z ciziny do České republiky se zprostředkuje jen na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě nebo přijmout dítě do pěstounské péče (dále jen „žadatel“). Žádost občana České republiky, který má na jejím území trvalý pobyt, a cizince, který má na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo který je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky1a<>) hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů, se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Zprostředkování
osvojení a svěření dítěte do pěstounské péče v České republice zajišťují krajské úřady a ministerstvo,
osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do České republiky zajišťuje Úřad.
K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává trest odnětí svobody, jsou oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle zvláštního právního předpisu (dále jen „církev“).
Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu trestu poskytováním duchovní služby zejména
konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených,
individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům,
vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů,
zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků,
pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců,
při přípravě odsouzených k jejich propuštění,
dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu trestu.
Věznice informuje odsouzené o poskytování duchovní služby ve vnitřním řádu věznice nebo jiným vhodným způsobem.
Odsouzený nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo k rozhovoru s osobami pověřenýmicírkvínucen.Požádá-liodsouzenýoumožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit.
Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon trestu a vnitřní řád věznice.
Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám, které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních předpisů pro výkon trestu nebo vnitřního řádu věznice.
Postup okresního úřadu při zprostředkování osvojení a pěstounské péče
Okresní úřad vyhledává děti uvedené v § 20 odst. 1 a fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny; vhodné děti a osoby může vyhledávat a doporučit okresnímu úřadu také obec.
V žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podané obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žadatel uvede údaje a připojí doklady uvedené v odstavci 5 písm. a) potřebné pro vedení spisové dokumentace.
Po obdržení žádosti obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost na základě údajů v ní uvedených a připojených dokladů posoudí a žádost zamítne, pokud
nejsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 1 a 3, nebo
zjistí, že osoba, která žádá o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče dítěte s obvyklým bydlištěm v České republice, splňuje podmínku pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé bydliště se nachází mimo území České republiky; zároveň jí sdělí, že žádost musí podat příslušnému orgánu státu, ve kterém má obvyklé bydliště.
Okresní úřad vede spisovou dokumentaci o dítěti uvedeném v § 20 odst. 1; spisová dokumentace obsahuje
osobní údaje,
doklad o státním občanství, o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území České republiky nebo doklad o oprávnění trvale pobývat na území České republiky podle zvláštního právního předpisu anebo doklad o podání žádosti na zahájení řízení o udělení azylu,
údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců, popřípadě prarodičů,
doklad, že dítě splňuje podmínky pro osvojení podle zvláštního právního předpisu,
rozhodnutí příslušných orgánů o výchově dítěte, bylo-li vydáno,
zprávu o zdravotním stavu a vývoji dítěte.
Okresníúřadvedespisovoudokumentaci ožadateli; spisová dokumentace obsahuje
žádost, v níž jsou obsaženy žadatelovy osobní údaje;
doklad o státním občanství nebo o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území České republiky;
opis z evidence Rejstříku trestů vyžádaný okresním úřadem;
zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem;
údaje o ekonomických a sociálních poměrech;
písemné vyjádření žadatele, zda
souhlasí s tím, aby po uplynutí lhůty uvedené v § 22 odst. 8 byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny,
žádá výlučně o osvojení dítěte z ciziny;
písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn
zjišťovat další údaje potřebné pro zprostředkování, zejména o tom, zda způsobem života bude žadatel zajišťovat pro dítě vhodné výchovné prostředí,
kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci;
písemný souhlas s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny, jestliže okresní úřad považuje takovou přípravu za účelnou;
stanovisko okresního úřadu k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče;
stanovisko zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44), vyžadované obecním úřadem obce s rozšířenou působností, podává-li žádost o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování pěstounské péče fyzická osoba, která vykonává pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče.
Okresní úřad postupuje kopii spisové dokumentace o dítěti uvedeném v § 20 odst. 1 a spisové dokumentace o žadateli neprodleně krajskému úřadu.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o zastavení řízení o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, jestliže osoba, která o zprostředkování žádala,
vezme svou žádost zpět před postoupením spisové dokumentace krajskému úřadu, nebo
ani na výzvu obecního úřadu obce s rozšířenou působností nesdělí údaje a nedoloží doklady potřebné pro vedení spisové dokumentace.
Postup ministerstva při zprostředkování osvojení a pěstounské péče
Ministerstvo vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci dětí uvedených v § 20 odst. 1 (dále jen „evidence dětí“) a evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny (dále jen „evidence žadatelů“).
Evidence dětí obsahuje
kopii spisové dokumentace podle § 41 odst. 4;
odborné posouzení podle § 27, je-li ho třeba s ohledem na
věk dítěte,
stanovisko odborného lékaře, nebo
jiné vážné skutečnosti;
vyjádření dítěte zajištěné ministerstvem (§ 8 odst. 2);
další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
Evidence žadatelů obsahuje
kopii spisové dokumentace podle § 21 odst. 5,
odborné posouzení podle § 27,
další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
Pokud žadatel chce osvojit výlučně dítě z ciziny [§ 21 odst. 5 písm. f) bod 2], ministerstvo provede odborné posouzení podle § 27 a neprodleně zašle kopii údajů obsažených v evidenci žadatelů Úřadu k zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení z ciziny.
Krajský úřad řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče
přeruší na základě žádosti žadatele, a to na nezbytně nutnou dobu, odpovídající důvodům, které žadatel v žádosti o přerušení uvedl,
přeruší, je-li proti žadateli nebo proti jeho manželovi, druhovi, dítěti nebo jiné osobě tvořící s žadatelem společnou domácnost9b<>) vedeno trestní řízení pro trestný čin směřující proti životu, zdraví, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte, a to až do vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízení,
může přerušit, zjistí-li na straně žadatele důvody bránící jeho odbornému posouzení podle § 27, a to na nezbytně nutnou dobu.
Krajský úřad rozhoduje o zařazení žadatele do evidence žadatelů neprodleně po odborném posouzení žadatele podle § 27. V rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů krajský úřad stanoví žadateli povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů ode dne jejich vzniku.
Krajský úřad oznámí, zda byl žadatel zařazen do evidence žadatelů,
okresnímu úřadu; tomu současně oznámí, zda byla žadateli uložena povinnost zúčastnit se na vyzvání přípravy k přijetí dítěte do rodiny,
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5 písm. j) s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož tento žadatel žádal o zprostředkování pěstounské péče, a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů.
Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči
do 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí, nebo
do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů, zašle kopii údajů z těchto evidencí do 15 dnů od skončení uvedené lhůty ministerstvu pro zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem.
Krajský úřad zašle oznámení
okresnímu úřadu o zaslání kopie údajů
z evidence dětí a evidence žadatelů ministerstvu podle odstavce 8,
obsažených v evidenci žadatelů Úřadu podle odstavce 4,
žadateli o zaslání kopie údajů z evidence žadatelů ministerstvu,
a to do 15 dnů ode dne odeslání těchto kopií.
Krajský úřad může zjistit kdykoliv v době, kdy je dítě vedeno v evidenci dětí nebo žadatel zařazen do evidence žadatelů, zda nedošlo ke změně skutečností rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, zejména je oprávněno provést nové odborné posouzení dítěte nebo žadatele podle § 27.
Vedení evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem
Ministerstvo vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci dětí a evidenci žadatelů. Ministerstvo zařazuje dítě do evidence dětí a žadatele do evidence žadatelů na základě údajů zaslaných ministerstvu krajským úřadem podle § 22 odst. 8, a to do 3 dnů ode dne, kdy obdrželo údaje od krajského úřadu.
Evidence dětí a evidence žadatelů vedené ministerstvem obsahují údaje uvedené v § 22 odst. 2 a 3.
Jestliže ministerstvo nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči
do 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí vedené ministerstvem, nebo
do 6 kalendářních měsíců od zařazení žadatele do evidence žadatelů vedené ministerstvem,
postoupí kopii údajů z těchto evidencí Úřadu pro zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Údaje o žadateli zašle ministerstvo Úřadu, jen pokud žadatel vyjádřil souhlas podle § 21 odst. 3 písm. f) bodu 1. O postoupení kopií z uvedených evidencí Úřadu informuje ministerstvo krajský úřad, a to do 3 dnů ode dne jejich postoupení.
Ministerstvo vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i poté, kdy postoupilo kopii údajů z těchto evidencí podle odstavce 3 Úřadu.
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů vedené ministerstvem. Krajský úřad při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče přihlíží k doporučení poradního sboru uvedeného v § 38a.
Zjistí-li krajský úřad, že v evidenci žadatelů, kterou vede, nebo v evidenci žadatelů, kterou vede ministerstvo, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, oznámí písemně tuto skutečnost neprodleně
žadateli,
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5, písm. j)
ministerstvu, jde-li o žadatele vedeného v evidenci žadatelů ministerstva,
Úřadu, jde-li o žadatele, který je i v evidenci vedené Úřadem,
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Na základě písemného oznámení krajského úřadu podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo do péče budoucích pěstounů nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení krajského úřadu podle odstavce 2.
Krajský úřad může dávat ministerstvu podněty ke zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče i v případech, kdy jde o děti, které jsou v evidenci dětí vedené ministerstvem. Ministerstvo je povinno se těmito podněty zabývat. Věty první a druhá platí obdobně, jde-li o dítě v evidenci dětí vedené Úřadem.
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává ministerstvo pro děti vedené v evidenci ministerstva žadatele z evidence žadatelů vedené ministerstvem. Ministerstvo při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče přihlíží k doporučení poradního sboru uvedeného v § 38b.
Zjistí-li ministerstvo, že v evidenci žadatelů, kterou vede, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto ministerstvem, oznámí písemně tuto skutečnost
žadateli,
krajskému úřadu,
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5, písm. j)
Úřadu, jde-li o žadatele, který je v evidenci vedené Úřadem,
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Ministerstvo vyznačí neprodleně v evidenci žadatelů, kterou vede, den, ve kterém bylo žadateli zasláno oznámení podle odstavce 2 písm. a) o tom, že je vhodným osvojitelem nebo pěstounem.
Na základě oznámení ministerstva podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Ustanovení § 24 odst. 3 věta druhá platí obdobně.
Jestliže ministerstvo zprostředkovalo osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče, které je v evidenci vedené ministerstvem, a současně je toto dítě vedeno i v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny, je ministerstvo povinno oznámit tuto skutečnost neprodleně Úřadu.
Pro odborné posuzování platí § 22 odst. 10 obdobně.
Přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem nebo ministerstvem
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se přeruší, jestliže
žadatel písemně o takové přerušení požádá, a to po dobu, kterou v žádosti označí, nebo
žadateli bylo krajským úřadem podle § 24 odst. 2 nebo ministerstvem podle § 24a odst. 2 písemně oznámeno, že v evidenci dětí je dítě, pro něž je vhodným osvojitelem nebo pěstounem, a to po dobu ode dne odeslání uvedeného písemného oznámení do dne, do něhož trvá zprostředkování krajským úřadem podle § 24 odst. 3 nebo ministerstvem podle § 24a odst. 4, anebo do dne, kdy došlo k rozhodnutí o svěření dítěte do péče podle písmena c), nebo
na základě rozhodnutí okresního úřadu bylo dítě svěřeno do péče budoucího osvojitele nebo do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání této péče, nebo
krajský úřad v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle § 24, nebo ministerstvo v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle § 24a, zjistí podle § 22 odst. 10 závažné skutečnosti, které jsou překážkou zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče na přechodnou dobu.
Doba přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se nezapočítává do lhůt uvedených v § 22 odst. 8 a § 23 odst. 3. O přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle odstavce 1 písm. d) vydá krajský úřad, jestliže přerušil zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, nebo ministerstvo, jestliže přerušilo zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, rozhodnutí.
Žadatel je povinen v žádosti uvedené v odstavci 1 písm. a) uvést důvod, pro který žádá přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Je-li žadatel zařazen do evidence žadatelů vedené krajským úřadem, zasílá žádost krajskému úřadu. Je-li žadatel zařazen do evidence žadatelů vedené ministerstvem, popřípadě je-li současně zařazen i do evidence pro zprostředkování osvojení dítěte z ciziny vedené Úřadem, je povinen zaslat žádost současně každému z orgánů, které tyto evidence vedou.
Datum nabytí právní moci rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, je povinen pro účely přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče neprodleně oznámit
obecní úřad obce s rozšířenou působností krajskému úřadu,
krajský úřad bezprostředně poté, kdy mu toto datum sdělil obecní úřad obce s rozšířenou působností, ministerstvu nebo Úřadu, jsou-li dítě nebo žadatelé vedeni v evidenci ministerstva nebo Úřadu.
Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené krajským úřadem
Krajský úřad
vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče,
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči, nebo
po uplynutí lhůty stanovené v § 22 odst. 8 písm. a) a zaslání kopie údajů z evidence dětí ministerstvu,
vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, pokud žadatel nežádá o osvojení dalšího dítěte nebo o svěření dalšího dítěte do pěstounské péče,
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze žadateli zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči,
poruší-li žadatel závažným způsobem povinnost sdělovat změny v údajích rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče,
požádá-li o to žadatel, nebo
po uplynutí lhůty stanovené v § 22 odst. 8 písm. b) a zaslání kopie údajů z evidence žadatelů ministerstvu,
může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů, jestliže se bez vážného důvodu nezúčastnil přípravy k přijetí dítěte do rodiny, i když byl k účasti na této přípravě vyzván.
O vyřazení žadatele z evidence žadatelů vydá krajský úřad rozhodnutí jen v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 2 a 3 a odstavci 1 písm. c). V ostatních případech krajský úřad žadatelům vyřazení z evidence písemně oznámí.
Krajský úřad zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů oznámení o tomto vyřazení okresnímu úřadu, a jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5 písm. j), též zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož žadatel žádal o zprostředkování pěstounské péče.
Datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče je povinen pro účely vyřazení žadatele z evidence oznámit
obecní úřad obce s rozšířenou působností krajskému úřadu,
krajský úřad bezprostředně poté, kdy mu toto datum sdělil obecní úřad obce s rozšířenou působností, ministerstvu, jsou-li dítě nebo žadatel vedeni v evidenci ministerstva.
Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené ministerstvem
Ministerstvo
vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí z důvodů uvedených v § 24c odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2,
vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů z důvodů uvedených v § 24c odst. 1 písm. b) bodech 1 až 4,
může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů z důvodu uvedeného v § 24c odst. 1 písm. c).
O vydání rozhodnutí ministerstva o vyřazení žadatele z evidence žadatelů platí § 24c odst. 2 obdobně.
Ministerstvo zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů písemné oznámení o tomto vyřazení
okresnímu úřadu,
krajskému úřadu,
Úřadu, pokud je žadatel veden i v evidenci podle § 25 odst. 1,
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5 písm. j) s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož žadatel o zprostředkování pěstounské péče požádal.
Ministerstvo oznámí Úřadu vyřazení dítěte z evidence dětí a důvod tohoto vyřazení, jde-li o dítě, které je vedeno v evidenci podle § 25 odst. 2. Vyřazení dítěte z evidence dětí oznámí ministerstvo též krajskému úřadu.
Zprostředkování osvojení Úřadem
Úřad vede pro účely zprostředkování osvojení evidenci
dětí uvedených v § 2 odst. 2 vhodných k osvojení v cizině,
dětí vhodných k osvojení v České republice, které nemají na území České republiky povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt ani nejsou oprávněny podle zvláštního právního předpisu trvale pobývat na území České republiky,
žadatelů vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu b),
fyzických osob vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu a), pokud tyto osoby nemají na území České republiky povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt.
Děti uvedené
v odstavci 1 písm. a) jsou vedeny v evidenci na základě oznámení ministerstva (§ 22 odst. 8),
v odstavci 1 písm. b) jsou zařazovány do evidence na základě oznámení státních orgánů České republiky nebo státních orgánů nebo jiných organizací cizího státu řádně pověřených ve svém státě výkonem povinností při mezinárodním osvojení. Těmto orgánům nebo organizacím Úřad oznamuje zařazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) do evidence.
Žadatelé uvedení v odstavci 1 písm. c) a fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm. d) jsou zařazováni do evidence na základě rozhodnutí Úřadu. Do evidence nelze zařadit osobu vhodnou stát se osvojitelem dětí uvedených v odstavci 1 písm. b), jestliže sice splňuje podmínku pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé bydliště se prokazatelně nachází mimo území České republiky.
Neuhradí-li odsouzený rozsudkem stanovenou škodu způsobenou trestným činem, pro který se nachází ve výkonu trestu, pohledávky spojené s trestním řízením, soudní a správní poplatky a škodu, kterou způsobil Vězeňské službě během výkonu trestu, může k úhradě nadstandardní zdravotní péče a nákupu podle § 23 použít pouze polovinu peněžních prostředků podle odstavce 1 věty první. Zbývající část těchto peněžních prostředků může použít jen na úhradu pohledávek podle věty první.
Úřad vydá rozhodnutí o vyřazení z evidence jen v případech žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d), nejde-li o vyřazení z evidence proto, že bylo rozhodnuto o osvojení. Úřad zasílá ministerstvu rozhodnutí o vyřazení žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d); oznámení o vyřazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) zasílá Úřad orgánům nebo organizacím uvedeným v odstavci 2 písm. b).
Pro vedení evidence, jde-li o dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. c), platí přiměřeně § 22 odst. 2, 3, 5 až 7.
Úřad přeruší zprostředkování osvojení po doby uvedené v § 24b odst. 1, jde-li o děti, které jsou vedeny také v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny nebo evidenci dětí vhodných k osvojení v České republice [odstavec 1 písm. a) a b)], nebo jde-li o žadatele uvedené v odstavci 1 písm. c).
Pro účely vedení evidence Úřadem je krajský úřad povinen
na žádost Úřadu zjistit potřebné údaje a doplnit spisovou dokumentaci o dítěti vhodném k osvojení v cizině nebo o žadateli vhodném stát se osvojitelem dítěte z ciziny,
na žádost Úřadu prošetřit poměry, v nichž dítě žije, jde-li o dítě, které bylo v České republice osvojeno na základě zprostředkování osvojení z ciziny nebo které má být z ciziny osvojeno a nachází se v České republice v péči budoucích osvojitelů,
neprodleně oznámit Úřadu datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení dítěte.
Osvojení dítěte do ciziny je Úřad povinen oznámit
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
matričnímu úřadu příslušnému podle zvláštního právního předpisu23a<>),
krajskému úřadu a
ministerstvu.
Pro zprostředkování osvojení Úřadem, jde-li o osvojení v České republice, platí § 23 přiměřeně.
Odborné posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče
Pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče se
u dětí
posuzuje úroveň tělesného a duševního vývoje dítěte, včetně jeho specifických potřeb a nároků,
posuzuje vhodnost náhradní rodinné péče a jejích forem;
u žadatelů posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského vztahu a prostředí v rodině, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče.
Odborné posuzování provádí
krajský úřad, jde-li o děti nebo žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem,
ministerstvo, jde-li o děti nebo žadatele, kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené ministerstvem.
Posouzení ministerstvo provede do 30 dnů ode dne zjištění všech potřebných skutečností.
Ministerstvo je oprávněno vyzvat žadatele a fyzické osoby uvedené v § 25 odst. 1 písm. d) k osobnímu jednání za účelem posouzení jejich předpokladů a skutečností rozhodných pro svěření dítěte. Ministerstvo přitom spolupracuje s okresními úřady, obcemi, zdravotnickými a školskými zařízeními i dalšími odbornými zařízeními, pověřenými osobami a s odborníky pro otázky výchovy a péče o dítě.
Zaměstnanci ministerstva mohou za účelem přípravy podkladů pro odborné posouzení podle odstavce 1 navštívit dítě nebo pozvat dítě k jednání, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem. Právnické nebo fyzické osoby, u nichž se dítě nachází, jsou povinny zaměstnanci ministerstva tuto návštěvu, účast dítěte na uvedeném jednání a posouzení dítěte umožnit.
Pro zpracování vyjádření ministerstva podle § 18 platí odstavce 1 až 3 přiměřeně.
ÚSTAVNÍ VÝCHOVA
A OCHRANNÁ VÝCHOVA
Po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy okresní úřad sjedná dobu a místo přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy; přitom vyzve rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, aby dítě ve stanoveném termínu předali určenému zařízení, popřípadě s jejich souhlasem může zabezpečit umístění sám. Nepodrobí-li se rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte rozhodnutí soudu, podá okresní úřad soudu návrh na výkon rozhodnutí.
Orgánem sociálně-právní ochrany příslušným k součinnosti se soudem při výkonu rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu, jde-li o předběžné opatření, je okresní úřad.
Sledování výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy
Okresní úřad sleduje dodržování práv dítěte ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, v ústavech sociální péče a ve zvláštních dětských zdravotnických zařízeních a v obdobných ústavech (zařízeních), umožňují-li zvláštní právní předpisy, aby byly zřízeny právnickými nebo fyzickými osobami, (dále jen „ústavní zařízení“); sleduje zejména rozvoj duševních a tělesných schopností dětí, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v ústavním zařízení, zjišťuje, jak se vyvíjejí vztahy mezi dětmi a jejich rodiči. Okresní úřad působí k tomu, aby byli v ústavním zařízení sourozenci umístěni společně.
Zaměstnanec okresního úřadu je povinen nejméně jednou za 6 měsíců navštívit dítě, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, a dítě uvedené v § 10 odst. 5, a to na základě zvláštního oprávnění vydaného okresním úřadem, v němž je uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, jeho další osobní údaje a vymezena činnost, kterou může tento zaměstnanec vykonávat.
Zaměstnanec okresního úřadu je oprávněn hovořit s dítětem bez přítomnosti dalších osob, zejména zaměstnanců ústavního zařízení, a má právo nahlížet do dokumentace, kterou ústavní zařízení o dítěti vede.
Zjistí-li zaměstnanec okresního úřadu, že ústavní zařízení porušilo povinnosti vyplývající z tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit okresnímu úřadu a zřizovateli tohoto ústavního zařízení, popřípadě orgánu, který je zřizovateli nadřízen, a soudu, který nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu; tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu.
Okresní úřad, jehož zaměstnanec oznámil porušení povinností ústavním zařízením, sleduje, zda došlo k odstranění zjištěných nedostatků, a působí k přijetí potřebných opatření vedoucích k nápravě.
Ústavní zařízení jsou povinna
zajistit zaměstnanci okresního úřadu přístup do ústavního zařízení a poskytnout mu potřebné listiny, doklady nebo zprávy vztahující se k dítěti a jeho rodičům, pokud je ústavní zařízení má k dispozici,
umožnit styk zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu obce s rozšířenou působností s dítětem, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova,
oznamovat neprodleně okresnímu úřadu děti, které přicházejí v úvahu jako vhodné k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče,
odeslat neprodleně písemné podání dítěte adresované soudu, okresnímu úřadu, jinému státnímu orgánu nebo pověřené osobě bez kontroly jeho obsahu,
vyžádat si písemný souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností k pobytu dítěte podle § 30,
informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností o nadcházejícím propuštění dítěte z ústavního zařízení,
informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností a soud, který dítěti nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu, o útěku dítěte z ústavního zařízení a o přemístění dítěte do jiného ústavního zařízení.
Ústavní zařízení uvedené v odstavci 1 může navštívit také zaměstnanec ministerstva. Pro zaměstnance ministerstva platí obdobně odstavce 3 až 6 a pro povinnost mít zvláštní oprávnění k návštěvě ústavního zařízení platí obdobně odstavec 2. Oprávnění vydává ministerstvo.
Pobyt dítěte mimo ústav
Ředitel ústavního zařízení může jen po předchozím písemném souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností povolit dítěti, které je v ústavním zařízení umístěno na základě předběžného opatření nebo rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy nebo kterému byla na základě rozhodnutí soudu uložena ochranná výchova, pobyt u rodičů, popřípadě jiných fyzických osob, a to nejvýše v rozsahu 14 kalendářních dnů při prvním pobytu u těchto osob. Tato doba, s výjimkou případů, kdy byla na základě rozhodnutí soudu uložena ochranná výchova, může být prodloužena, jde-li o pobyt u těchto osob, na základě písemného souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Bylo-li dítě umístěno v takovém ústavním zařízení na základě žádosti rodičů nebo jiných zákonných zástupců, lze povolit takový pobyt u jiných fyzických osob jen po předchozím písemném souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců, pokud získání tohoto souhlasu nebrání vážná překážka.
Písemný souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle odstavce 1 musí obsahovat určení osob, u nichž bude dítě pobývat, délku pobytu dítěte mimo ústav, na kterou se souhlas vydává, a místo pobytu dítěte.
Při vydávání písemného souhlasu s pobytem dítěte mimo ústav podle odstavce 1 obecní úřad obce s rozšířenou působností přihlíží zejména k rodinnému a sociálnímu prostředí, v němž bude dítě pobývat. V případě pobytu dítěte u jiných fyzických osob než rodičů, prarodičů nebo sourozenců, posuzuje se jejich bezúhonnost podle § 27 odst. 1 písm. e). Pro účely vydání souhlasu může obecní úřad obce s rozšířenou působností požádat krajský úřad o odborné posouzení fyzické osoby jiné než rodiče, u níž má dítě pobývat, a požádat je o předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů. Pro odborné posouzení platí § 27 přiměřeně.
Krajský úřad je povinen odborné posouzení jiné fyzické osoby podle odstavce 3 provést.
Je-li místo trvalého pobytu dítěte odlišné od místa trvalého pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob, u nichž má dítě pobývat, může obecní úřad obce s rozšířenou působností vydat písemný souhlas podle odstavce 1 jen na základě vyjádření jiného příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností [§ 61 odst. 3 písm. c)].
PÉČE O DĚTI
VYŽADUJÍCÍ ZVÝŠENOU POZORNOST
Péče o děti uvedené v § 6 odst. 1 spočívá v poskytování pomoci při překonávání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů, s cílem umožnit jim začlenění do společnosti, včetně začlenění pracovního.
Obec při péči o děti uvedené v § 6 odst. 1
zaměřuje svoji pozornost na využívání volného času těchto dětí,
zaměřuje svoji pozornost na děti vyhledávající styky s fyzickými osobami nebo skupinami těchto osob požívajícími alkoholické nápoje nebo návykové látky nebo páchajícími trestnou činnost,
sleduje u dětí projevy nesnášenlivosti a násilí,
věnuje pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní,
zabraňuje pronikání nepříznivých sociálních a výchovných vlivů mezi ostatní skupiny dětí,
nabízí dětem programy pro využití volného času se zřetelem k zájmům dětí a jejich možnostem,
spolupracuje se školami, pověřenými osobami, zájmovými sdruženími a dalšími subjekty.
Okresní úřad při péči o děti uvedené v § 6 odst. 1
působí proti opakovaným poruchám v chování a jednání dětí se zvláštní pozorností věnovanou pachatelům trestné činnosti,
upozorňuje krajské úřady na potřebu napomáhat dětem, které ukončily školní docházku, při získávání možnosti pokračovat v další přípravě na povolání, zejména jde-li o děti propuštěné z ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo výkonu trestu odnětí svobody,
spolupracuje s úřady práce při zprostředkování vhodného zaměstnání pro tyto děti,
usměrňuje péči o tyto děti podle programů péče o problémové skupiny dětí zpracovaných státními orgány, obcemi, pověřenými osobami a dalšími právnickými a fyzickými osobami,
pomáhá dětem překonat problémy, které mohou vést k negativním projevům v jejich chování.
Zaměstnanci okresního úřadu a zaměstnanci obce při péči o děti uvedené v § 6 odst. 1
jsou v osobním styku s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu,
volí prostředky působení na děti tak, aby účinně působily na děti podle druhu a povahy poruchy v chování dítěte a jeho sociálního postavení,
řeší problémy dítěte, je-li to účelné, v prostředí, kde se dítě zpravidla zdržuje.
Orgánem sociálně-právní ochrany příslušným podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže je obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Orgánem sociálně-právní ochrany příslušným podle zákona o přestupcích, je obecní úřad obce s rozšířenou působností; ústního jednání o přestupku, je-li obviněným mladistvý, je povinen se účastnit zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do tohoto obecního úřadu.
Okresní úřad spolupracuje s věznicemi při řešení sociálních a výchovných problémů dětí uvedených v § 6 odst. 1.
Okresní úřad se na žádost vyjadřuje podle zvláštního právního předpisu
k formě a obsahu přípravy dítěte na budoucí povolání zabezpečovaného věznicí,
zda je ve prospěch dítěte, aby o něj odsouzená žena ve věznici pečovala, a
k prodloužení doby přerušení výkonu trestu odnětí svobody odsouzené ženě, je-li důvodem návštěva dítěte.
Zaměstnanec okresního úřadu je povinen alespoň jednou za 3 měsíce navštívit dítě,
které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a projednat s ním zejména možnost zaměstnání nebo přípravy na budoucí povolání nebo zaměstnání po ukončení výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody,
o něž ve věznici pečuje odsouzená žena.
Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu obce s rozšířenou působností je při návštěvě ve věznici oprávněn nahlížet do dokumentace vztahující se k přípravě odsouzeného mladistvého na budoucí povolání, k dítěti, o něž ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná žena, a k péči této ženy o dítě.
Věznice jsou povinny zajistit zaměstnanci okresního úřadu přístup do věznice a umožnit styk tohoto zaměstnance s dítětem, které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a s dítětem, o něž ve věznici pečuje žena odsouzená k trestu odnětí svobody. Pro návštěvu zaměstnance okresního úřadu vydá tento orgán zaměstnanci zvláštní oprávnění, v němž je uvedeno jméno , popřípadě jména a příjmení zaměstnance, titul a zaměstnavatel a vymezena činnost, kterou může tento zaměstnanec vykonávat.
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA
VE VZTAHU K CIZINĚ
Úřad zajišťuje sociálně-právní ochranu ve vztahu k cizině, jde-li o Výši nákladů výkonu trestu a podrobnosti její úhrady stanoví ministerstvo vyhláškou.
děti uvedené v § 2 odst. 2,
děti, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt,
děti, které nejsou občany České republiky a nemají na jejím území povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt ani se na jejím území nezdržují, jestliže jejich rodiče nebo jiné fyzické osoby mající vůči těmto dětem vyživovací povinnost se zdržují v České republice.
Od povinnosti podle odstavce 1 je osvobozen odsouzený
vykonává funkci přijímacího a odesílajícího orgánu a funkci ústředního orgánu při provádění mezinárodních smluv a pro účely prohlášení o vzájemnosti podle zvláštního právního předpisu33a<>) a plní další povinnosti vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv týkajících se sociálně-právní ochrany dítěte,
který nedovršil 18. rok věku,
po dobu poskytování ústavní (nemocniční) péče, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou případů uvedených v § 36 odst. 1,
po dobu zařazení do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 hodin týdně,
po dobu přerušení výkonu trestu,
po dobu účasti na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného,
po dobu dočasného předání do ciziny,
je-li na útěku.
Od vymáhání nákladů výkonu trestu se upustí vždy, jestliže odsouzený zemřel a nezanechal majetek, ze kterého by bylo možno pohledávku uspokojit v rámci vypořádání dědictví, jestliže byl vydán do ciziny nebo předán k výkonu trestu do ciziny nebo po propuštění z výkonu trestu vyhoštěn a ze všech okolností je zřejmé, že další vymáhání pohledávky by bylo neúspěšné. Upuštění od vymáhání pohledávky musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání pohledávka nezaniká.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává zákonnému zástupci dítěte pro účely uplatňování nároků dítěte na výživné vůči povinné osobě žijící v cizině potvrzení o tom, že dítě je naživu a nachází se v péči zákonného zástupce; potvrzení vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost zákonného zástupce.
Zajišťování návratu dětí nacházejících se v cizině bez doprovodu
Zastupitelský úřad České republiky je povinen oznámit
okresnímu úřadu, nebo
ministerstvu, není-li místo trvalého pobytu tohoto dítěte na území České republiky známo,
že se na území cizího státu nachází dítě uvedené v § 2 odst. 2 bez doprovodu rodičů nebo jiné osoby odpovědné za dítě, a zajistit návrat dítěte na území České republiky; současně sdělí, kdy, v jakém místě a kým bude dítě dopraveno na území České republiky.
Okresní úřad je povinen učinit opatření potřebná pro převzetí dítěte a současně sdělit zastupitelskému úřadu, kým bude dítě na území České republiky při návratu převzato; může též dohodnout, že dítě bude převzato v cizině.
Převzít dítě při jeho návratu je povinen
rodič dítěte nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte; jestliže nejsou schopni nebo ochotni dítě převzít, převezme je okresní úřad,
zařízení příslušné podle zvláštního právního předpisu k přijetí dítěte na útěku, jde-li o dítě, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova.
Náklady související s převzetím dítěte na území České republiky hradí
rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte, která je povinna dítě převzít,
ústavní zařízení uvedené v odstavci 3 písm. b), nebo
okresní úřad v případě, že náklady nebyly rodičem, jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte nebo ústavním zařízením uhrazeny. V těchto případech může okresní úřad požadovat úhradu těchto nákladů po uvedených osobách nebo zařízení.
Jde-li o případ uvedený v odstavci 1 písm. b), určí ministerstvo, který okresní úřad učiní opatření podle odstavců 2 až 4.
Pro náhradu nákladů uvedených v odstavcích 1 a 4 se obdobně užijí ustanovení § 35 odst. 3 a 4.
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA
VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
Obec je povinna učinit opatření k ochraně života a zdraví a zajistit uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotní péče dítěti uvedenému v § 2 odst. 3, ocitlo-li se takové dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny.
O opatřeních uvedených v odstavci 1 uvědomí obecní úřad neprodleně okresní úřad, který je povinen učinit další nezbytná opatření směřující k ochraně dítěte, a uvědomit, je-li to možné, o této skutečnosti neprodleně zastupitelský úřad státu, jehož je dítě občanem; současně je povinen projednat s ním způsob spojení dítěte s rodiči nebo jinými osobami za dítě odpovědnými. O skutečnostech uvedených ve větě první okresní úřad informuje Úřad.
Nezbytnými opatřeními, která okresní úřad učiní, jsou zejména
podání návrhu na nařízení předběžného opatření,
podání návrhu na ustanovení poručníka nebo opatrovníka dítěte,
podání návrhu na ústavní výchovu dítěte,
zprostředkování umístění dítěte v azylovém zařízení.
KOMISE
PRO SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANU DĚTÍ
Přednosta okresního úřadu zřizuje jako zvláštní orgán komisi pro sociálně-právní ochranu dětí (dále jen „komise“).
Komise
rozhoduje o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (§ 48 a 49), pokud právnická nebo fyzická osoba žádá pouze o pověření ke zřízení zařízení uvedeného v § 39 písm. d), a o odnětí tohoto pověření (§ 50),
navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí a zajišťuje projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině,
doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy, a připravuje programy péče o problémové skupiny dětí,
na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně-právní ochrany a vydává k nim stanoviska,
koordinuje výkon sociálně-právní ochrany na území okresu.
Přednosta okresního úřadu jmenuje a odvolává předsedu komise, jeho zástupce a ostatní členy komise z členů obecních zastupitelstev a fyzických osob, které spolupůsobí při sociálně-právní ochraně, zejména pedagogických pracovníků, psychologů, zdravotnických pracovníků, zástupců pověřených osob (§ 48), občanských sdružení, církví a jiných právnických nebo fyzických osob. Tajemníkem komise je zaměstnanec okresního úřadu na úseku sociálně-právní ochrany.
Komise je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen předseda komise nebo jeho zástupce a nejméně další dva členové komise. Komise se usnáší většinou hlasů členů přítomných na jednání komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise, a není-li přítomen předseda, rozhoduje hlas jeho zástupce.
K jednání komise je možno podle potřeby přizvat
dítě, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem, spolu s rodiči nebo jinými fyzickými osobami odpovědnými za jeho výchovu;
rodiče dítěte nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte;
zástupce
školy, kterou dítě navštěvuje, školského, zdravotnického nebo ústavního zařízení nebo jiného zařízení,
zaměstnavatele dítěte nebo právnické osoby, u které se dítě připravuje na budoucí povolání,
pověřených osob,
občanských sdružení, církví a dalších právnických osob;
fyzické osoby, pokud jsou
zřizovateli škol nebo jiných zařízení uvedených v písmenu c) bodu 1,
zaměstnavateli dětí nebo se u nich dítě připravuje na budoucí povolání,
pověřenými osobami;
soudce;
státní zástupce;
jiné fyzické osoby;
je-li to účelné k objasnění rozhodujících skutečností.
Osoby uvedené v odstavci 5 písm. c) až g) se přizvou k jednání vždy, jestliže daly k tomuto jednání podnět.
Účast členů komise a osob uvedených v odstavci 5 na jednání komise je jiným úkonem v obecném zájmu, při němž náleží členům komise a osobám uvedeným v odstavci 5 písm. c) až g) náhrada mzdy (platu). Členům komise a osobám uvedeným v odstavci 5, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, jsou však výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena komise v jimi prokázané výši, nejvýše však 80 Kč za hodinu nebo 680 Kč za jeden den. Členům komise a osobám uvedeným v odstavci 5 náleží náhrada jízdních výdajů v prokázané výši; způsob dopravy určí předseda komise. Náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí okresní úřad.
Hejtman kraje zřizuje pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče jako zvláštní orgán kraje39a<>) poradní sbor. Poradní sbor doporučuje pro určité dítě vedené v evidenci krajského úřadu podle § 22 odst. 2 vhodné žadatele vedené krajským úřadem nebo ministerstvem v evidenci žadatelů.
Hejtman kraje jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který vykonává činnost na úseku sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru. U předsedy poradního sboru se nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany.
Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní ochrany. Zejména jde o odborníky z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupce školských, zdravotnických nebo sociálních zařízení pro výkon ústavní výchovy, zaměstnance krajského úřadu a obecního úřadu obcí s rozšířenou působností zařazené na úseku sociálně-právní ochrany. Poradní sbor má nejméně 5 členů. Pro jednání poradního sboru a způsob usnášení platí § 38 odst. 4 a 5 obdobně.
Poradní sbor se schází neprodleně poté, co krajský úřad zjistí vhodného žadatele pro určité dítě.
Pro účast členů na jednání poradního sboru a stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí krajský úřad.
Ministr práce a sociálních věcí zřizuje pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče poradní sbor. Poradní sbor doporučuje pro určité dítě vedené v evidenci ministerstva podle § 23 vhodné žadatele vedené v evidenci žadatelů podle § 23. Poradní sbor má nejméně 5 členů a je usnášení schopný, jestliže je přítomna nadpoloviční většina členů.
Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec ministerstva, který vykonává činnost v oblasti sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru.
Pro složení poradního sboru, jeho jednání a způsob usnášení platí § 38a odst. 3 obdobně. Pro účast členů na jednání poradního sboru platí § 38 odst. 5 obdobně a pro stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí ministerstvo.
ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
Zřizování zařízení sociálně-právní ochrany
Okresní úřady mohou zřizovat
zařízení odborného poradenství pro péči o děti,
zařízení sociálně výchovné činnosti,
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
výchovně rekreační tábory pro děti,
zařízení pro výkon pěstounské péče.
Zařízení uvedená v odstavci 1 mohou zřizovat též obce v samostatné působnosti a kraje v samostatné působnosti.
Na zařízení sociálně-právní ochrany uvedené v odstavci 1 zřízené kraji nebo obcemi se přiměřeně vztahují ustanovení § 49 odst. 2 písm. b) až f) a odst. 6 a 7.
Obec je povinna ohlásit krajskému úřadu zřízení nebo zrušení zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to do 15 dnů od jeho zřízení nebo zrušení. Krajský úřad je povinen sdělit ministerstvu do 15 dnů zřízení, popřípadě zrušení zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc krajem, a jde-li o zřízení nebo zrušení takového zařízení obcí, je povinen splnit tuto povinnost do 15 dnů ode dne, kdy mu obec tuto skutečnost oznámila.
Zařízení odborného poradenství pro péči o děti
Zařízení odborného poradenství pro péči o děti poskytuje zejména doporučení zaměřená na řešení vzájemných vztahů rodičů a jejich dětí a na péči rodičů o děti zdravotně postižené. V rámci odborného poradenství se poskytují nebo zprostředkovávají rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dětí rady ve věcech výchovy a výživy dětí a v dalších otázkách týkajících se jejich rodinných, sociálních a mezigeneračních problémů vyplývajících z péče o děti.
Zařízení odborného poradenství pro péči o děti mohou poskytovat nebo zprostředkovávat také poradenství pro fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny.
Zařízení sociálně výchovné činnostiZařízení sociálně výchovné činnosti jsou určena zejména dětem uvedeným v § 6 odst. 1; těmto dětem nabízí programy rozvíjení sociálních dovedností, výchovných činností a využití volného času.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku (§ 15), jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotní péče zdravotnickým zařízením a v psychologické a jiné obdobné nutné péči.
Dítě se umisťuje v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
na základě rozhodnutí soudu,
na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, nebo
požádá-li o to dítě.
Jde-li o dítě, které se umisťuje do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) a d), je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen neprodleně podat návrh soudu na nařízení předběžného opatření, pokud nelze do doby, do níž musí o předběžném opatření rozhodnout soud39b<>), zajistit souhlas rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte s pobytem dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Je-li dítě umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu,
je zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu povinen navštívit dítě podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce,
může být povolen pobyt dítěte mimo toto zařízení u rodičů nebo jiných fyzických osob jen po předchozím písemném souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
platí pro plnění povinností zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc § 29 obdobně.
Dítě může být umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, jen jestliže byla mezi uvedeným zařízením a zákonným zástupcem dítěte uzavřena písemná dohoda, která obsahuje
název zařízení, jeho adresu a adresu sídla jeho zřizovatele,
jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, adresu místa trvalého pobytu dítěte, případně též jeho obvyklého bydliště,
jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, případně též obvyklého bydliště zákonných zástupců dítěte,
údaje o zdravotním stavu dítěte a způsob zajištění lékařské péče zdravotnickým zařízením,
důvody pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
datum a čas dohodnutého přijetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
souhlas zákonného zástupce s tím, že při pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou se na pobyt dítěte vztahovat pravidla stanovená ve vnitřním řádu tohoto zařízení,
podmínky a způsob osobního, telefonického a písemného styku dítěte s dalšími osobami a vymezení okruhu těchto osob,
způsob a výše úhrady příspěvku za pobyt dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s tím, že výše příspěvku může být sjednána nejvýše v částce uvedené v § 42c odst. 1 podle věku dítěte,
podpis dohody zástupcem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zákonným zástupcem dítěte.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno poskytovat služby a zajistit jeho provoz nepřetržitě.
V zařízení se poskytuje ochrana a pomoc dítěti v případech uvedených též v § 37 odst. 1, a to po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na nařízení předběžného opatření.
Zřizovatel zařízení je povinen vést evidenci dětí, které byly přijaty do zařízení, v níž musí být uvedeny
datum přijetí dítěte do zařízení,
jméno a příjmení dítěte, pokud je známo,
datum narození dítěte, pokud je známo; není-li známo datum narození dítěte, uvede se přibližný věk dítěte,
záznam o splnění povinnosti stanovené v § 10 odst. 4 větě druhé,
datum a čas propuštění dítěte ze zařízení.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je při přijetí dítěte do tohoto zařízení povinno tuto skutečnost neprodleně ohlásit zřizovateli a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany.
Výchovně rekreační tábory pro děti
Výchovně rekreační tábory pro děti se zřizují zpravidla v době školních prázdnin a jsou určeny zejména pro děti uvedené v § 6 odst. 1. Pobyt ve výchovně rekreačním táboře se dítěti poskytuje na žádost zákonných zástupců dítěte nebo s jejich souhlasem.
Účelem pobytu ve výchovně rekreačních táborech pro děti je výchovné působení na děti směřující k odstranění nebo potlačení poruch chování a k získání potřebných společenských a hygienických návyků.
Zařízení pro výkon pěstounské péče
Pěstounská péče může být vykonávána v zařízení pro výkon pěstounské péče (dále jen „zařízení“). Zařízení se zpravidla zřizuje v samostatném objektu nebo v prostorách, které zřizovatel vybaví jako byt pro rodinu s větším počtem dětí.
Zřizovatel zařízení uzavírá s pěstounem písemnou dohodu o výkonu pěstounské péče v zařízení (dále jen „dohoda“). Výkon pěstounské péče v zařízení začíná dnem uvedeným v dohodě; předchází-li však den určený v dohodě dni, kterým je pěstounu svěřeno první dítě, začíná výkon pěstounské péče v zařízení nejdříve tímto dnem.
Dohoda musí obsahovat
výčet nákladů na domácnost a způsob úhrady jejich poměrné části zřizovatelem; náklady na domácnost přitom vždy tvoří náklady na odběr elektřiny a plynu, náklady na vytápění a dodávku teplé užitkové vody, náklady na dodávku teplé nebo užitkové vody z veřejných vodovodů a na odvádění, popřípadě zneškodnění odpadních a srážkových vod veřejnou kanalizací, náklady na odvoz domovního odpadu a náklady na služby spojené s užíváním bytu,
stanovení nejnižšího a nejvyššího počtu dětí, u nichž bude v zařízení pěstounská péče vykonávána tak, že celkový počet dětí v zařízení, včetně dětí pěstouna, popřípadě dalších dětí, nesmí přesáhnout počet 6 dětí; tento počet lze překročit, jen budou-li pěstounu svěřeny do pěstounské péče sourozenci nebo půjde-li o dítě pěstouna, které po uzavření dohody začalo pobývat v zařízení, anebo výjimečně i z jiných důvodů zvláštního zřetele hodných.
rozsah náhrady jízdních výdajů pěstounovi a jemu svěřeným dětem,
důvody pro vypovězení dohody zřizovatelem; tímto důvodem je vždy nedodržení dohodnutého počtu dětí podle písmene b) a zrušení pěstounské péče u všech svěřených dětí.
V dohodě lze sjednat, že v zařízení může pobývat osoba, která byla do nabytí zletilosti v pěstounské péči pěstouna, a za jakých podmínek.
Výkon pěstounské péče v zařízení zaniká na základě písemné dohody smluvních stran nebo písemnou vypovědí dohody jednou ze smluvních stran. Zřizovatel zařízení může vypovědět dohodu jen z důvodů sjednaných v dohodě. Není-li ve výpovědi uvedena lhůta, kdy má výkon pěstounské péče v zařízení zaniknout, činí tato lhůta 3 měsíce. Lhůta počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Pěstoun vykonávající pěstounskou péči v zařízení je povinen
používat příjmy svěřených dětí pro jejich potřeby a k úhradě jedné desetiny poměrné části nákladů na domácnost za tyto děti. Poměrná část nákladů na domácnost za svěřené děti se vypočte jako součin počtu dětí svěřených do pěstounské péče a podílu částky nákladů na domácnost a celkového počtu osob žijících trvale v zařízení; za osobu žijící trvale v zařízení se nepovažuje osoba, která koná základní (náhradní) službu v ozbrojených silách nebo civilní službu,
hradit náklady na domácnost uvedené v § 44 odst. 3 písm. a), s výjimkou části nákladů, které hradí zřizovatel,
umožnit zřizovateli zařízení dohlížet na dodržování podmínek, které jsou stanoveny pro výkon pěstounské péče v zařízeních tímto zákonem nebo dohodou,
průběžně doplňovat své odborné znalosti a dovednosti vztahující se k péči o dítě a k výchově dítěte.
Zřizovatel zařízení je povinen
hradit devět desetin poměrné části nákladů na domácnost za svěřené děti,
poskytovat pěstounovi vykonávajícímu pěstounskou péči v zařízení odměnu za výkon pěstounské péče a za práce spojené s péčí o svěřené děti v zařízení (dále jen „odměna pěstouna“),
hradit náklady spojené s opravami a údržbou objektu zařízení a jeho vybavení, pokud v jednotlivém případě přesahují 100 Kč,
umožnit v zařízení pobyt manželu a dítěti pěstouna a na žádost pěstouna také osobě, která byla do nabytí zletilosti v jeho péči,
poskytovat pěstounovi a svěřeným dětem náhradu jízdních výdajů v dohodnutém rozsahu,
poskytovat pěstounovi na jeho žádost trvalou nebo dočasnou výpomoc, má-li pěstoun svěřeny čtyři nebo více dětí anebo když alespoň jedno ze svěřených dětí vyžaduje mimořádnou péči,
dohlížet na dodržování podmínek, které jsou stanoveny pro výkon pěstounské péče v zařízeních tímto zákonem nebo dohodou,,
poskytovat pěstounovi součinnost při doplňování odborných znalostí a dovedností.
Zřizovatel může na žádost pěstouna umožnit pobyt v zařízení též jiným osobám, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. d), pokud to není v rozporu se zájmem svěřených dětí; souhlasu zřizovatele není třeba, netrvá-li pobyt těchto osob v zařízení více než 5 dnů.
Pěstoun odpovídá za škodu, kterou způsobil zřizovateli zařízení, ve kterém vykonává pěstounskou péči. Zřizovatel zařízení odpovídá za škodu způsobenou pěstounovi při výkonu pěstounské péče v zařízení. Pro účely náhrady škody se použijí ustanovení zákoníku práce o náhradě škody, s výjimkou ustanovení o odpovědnosti za škodu na odložených věcech.
Odměna pěstouna
Odměna pěstouna se pro účely zvláštních právních předpisů posuzuje jako plat.
Odměna náleží ve výši 6,5násobku částky na osobní potřeby pěstouna při péči o jedno až tři děti. Za každé další dítě se odměna zvyšuje o 0,6násobek uvedené částky a při péči o zdravotně postižené dítě nebo o dítě, které vyžaduje mimořádnou individuální péči, se odměna zvyšuje o 0,3násobek této částky na každé dítě. Výše odměny po odpočtu daně z příjmů, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nesmí činit méně než částku, na kterou by pěstoun měl nárok podle zvláštního právního předpisu.
Vykonávají-li pěstounskou péči v zařízení společně manželé, náleží každému z nich odměna stanovená podle odstavce 2 ve výši jedné poloviny, pokud se nedohodnou o podílu jinak.
Odměna za výkon pěstounské péče se poskytuje i po dobu dočasné pracovní neschopnosti pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho měsíce.
Poměrná část měsíční odměny za výkon pěstounské péče se stanoví ve výši násobku jedné třicetiny a počtu dní skutečného výkonu pěstounské péče v kalendářním měsíci.
Odměna za výkon pěstounské péče se vyplácí měsíčně pozadu v termínech stanovených zřizovatelem.
Zanikne-li výkon pěstounské péče v zařízení v průběhu kalendářního měsíce, náleží za tento měsíc odměna za výkon pěstounské péče v plné výši.
Došlo-li v průběhu kalendářního měsíce ke změně počtu svěřených dětí v zařízení, poskytne se za tento měsíc odměna, která je určena podle vyššího počtu dětí; zvyšuje-li se odměna za výkon pěstounské péče podle odstavce 2 věty druhé, náleží v plné výši i v tom případě, že podmínky jsou splněny pouze po část měsíce.
Za podmínek, za nichž se vykonává pěstounská péče v zařízení, může být vykonávaná tato péče i v bytě pěstouna. Pro výkon pěstounské péče v bytě pěstouna neplatí ustanovení § 45 odst. 2 písm. d); ustanovení § 45 odst. 2 písm. c) platí jen v případě, že předměty vybavení bytu jsou vlastnictvím zřizovatele nebo na jejich opatření poskytl zřizovatel příspěvek.
Za pěstouna se pro účely § 44 až 46 považuje též
osoba, které bylo dítě svěřeno do péče na základě rozhodnutí okresního úřadu podle § 19 odst. 1 písm. b), nebo
poručník, který o dítě osobně pečuje,
pokud je péče o takové dítě vykonávána v zařízení.
Za dítě svěřené do pěstounské péče se pro účely § 44 až 46 považuje též dítě,
které bylo svěřeno do péče na základě rozhodnutí okresního úřadu podle § 19 odst. 1 písm. b), nebo
o které osobně pečuje poručník,
pokud je péče o takové dítě vykonávána v zařízení.
Za dítě svěřené do pěstounské péče se pro účely § 45 odst. 2 písm. a) a b) a § 46 považuje rovněž zletilé dítě, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, a dále též dítě, které nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek, za podmínky, že péče o takové dítě je vykonávána v zařízení.
POSKYTOVÁNÍ
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY POVĚŘENÝMI OSOBAMI
Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami
Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen „pověření“).
Pověřené osoby mohou v sociálně-právní ochraně
vykonávatčinnostpodle§10odst. 1písm. a)a§11 odst. 1 písm. a) až c),
vykonávat činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku,
zřizovat zařízení sociálně-právní ochrany uvedená v § 39 ,
poskytovat pěstounům v zařízení, jehož jsou zřizovateli, výchovnou a poradenskou péči při výkonu pěstounské péče a sledovat výkon pěstounské péče,
převzít zajišťování přípravy fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny (§ 22 odst. 5), kterou jinak zajišťuje okresní úřad [§ 11 odst. 1 písm. d)],
navrhovat okresnímu úřadu fyzické osoby vhodné stát se pěstouny v zařízení uvedeném v § 44,
vyhledávat fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny a oznamovat je okresnímu úřadu.
Pověřené osoby nejsou oprávněny vykonávat sociálně-právní ochranu v jiném rozsahu, než je uveden v odstavci 2. § 49
Vydávání pověření
O pověření rozhoduje ministerstvo. Jde-li o zřízení zařízení uvedeného v § 39 odst. 1 písm. d), rozhoduje o vydání pověření okresní úřad, pokud pověření k vykonávání takové činnosti není obsaženo v pověření vydaném ministerstvem.
Podmínkou pro vydání pověření je
podání písemné žádosti,
předložení dokladu o ukončeném vzdělání,
bezúhonnost všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,
zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro zařízení sociálně-právní ochrany prokázané posudkem příslušného orgánu hygienické služby,
vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž bude poskytována sociálně-právní ochrana, prokázané příslušným dokladem,
potřebné materiální a technické podmínky pro poskytování sociálně-právní ochrany a provozování zařízení sociálně-právní ochrany.
Pověření se vydá, prokáže-li žadatel, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2.
Žádost o vydání pověření musí obsahovat
u právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, doklad o registraci, popřípadě zápisu do příslušného rejstříku podle zvláštních právních předpisů a jméno a příjmení osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby,
u fyzické osoby jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a rodné číslo,
rozsah poskytování sociálně-právní ochrany,
místo výkonu sociálně-právní ochrany,
jméno, příjmení a rodné číslo všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,
výpis z evidence Rejstříku trestů všech osob, které budou přímo poskytovat sociálně-právní ochranu, ne starší 3 měsíců.
Za bezúhonného se pro účely vydání pověření považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin ani nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností srovnatelných s činnostmi vykonávanými při poskytování sociálně-právní ochrany.
V rozhodnutí o pověření se uvede rozsah poskytované sociálně-právní ochrany.
Pověřená osoba může vykonávat sociálně-právní ochranu, pokud před započetím jejího výkonu uzavřela pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem sociálně-právní ochrany. Pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou pověřená osoba sociálně-právní ochranu podle tohoto zákona poskytuje. Pověřená osoba je povinna do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její kopii orgánu sociálně-právní ochrany, který pověření vydal.
Pověřená osoba je povinna orgánu sociálně-právní ochrany, který rozhodl o pověření,
do 15 dnů oznámit změny ve skutečnostech rozhodných pro vydání pověření,
poskytnout potřebné podklady a umožnit vstup do prostor, v nichž se sociálně-právní ochrana vykonává, a to za účelem přezkoumání podmínek pro vydání pověření stanovených v odstavci 2.
Orgán sociálně-právní ochrany vede evidenci pověřených osob.
Orgán sociálně-právní ochrany, který rozhodl o vydání pověření, je oprávněn kontrolovat výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Pověřená osoba je povinna zajistit orgánu sociálně-právní ochrany podmínky pro výkon kontroly a při kontrole spolupracovat.
Odnětí pověření
Orgán sociálně-právní ochrany, který vydal pověření, rozhodne o odnětí pověření,
požádá-li pověřená osoba o zrušení pověření,
pokud byla pověřené osobě pravomocně uložena sankce za správní delikt uvedený v § 59 až 59k v případě, že jde o zvlášť závažné porušení povinností,
nevykonává-li pověřená osoba činnost, na kterou jí bylo vydáno pověření, a tuto skutečnost ve stanovené lhůtě neoznámí [§ 49 odst. 8 písm. a)],
pokud po oznámení o pozastavení činnosti pověřená osoba do doby 1 roku od tohoto oznámení nezačala znovu činnost, na niž jí bylo vydáno pověření, vykonávat, nebo
pokud byla pověřená osoba pravomocně odsouzena pro trestný čin uvedený v § 49 odst. 6.
Pověřené osobě nelze odejmout pověření podle odstavce 1 písm. a) a b), byla-li jí z tohoto důvodu uložena pokuta (§ 59), nejde-li o zvlášť závažné porušení povinností.
Bylo-li pověření odňato podle odstavce 1 písm. a) až c), může fyzická nebo právnická osoba znovu požádat o vydání pověření až po dvou letech ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí pověření nabylo právní moci.
Orgán, který odňal pověření, je povinen zajistit péči o děti, kterým pověřená osoba poskytovala sociálně-právní ochranu, pokud není zajištěna jiným způsobem.
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany při sdělování údajů
Orgány sociálně-právní ochrany , komise a poradní sbory jsou povinny sdělovat si navzájem údaje z evidence a spisové dokumentace, které vedou, a to v rozsahu nezbytném pro potřeby těchto orgánů.
Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo pěstounskou péči podle tohoto zákona.
Obec na vyžádání
podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,
doporučuje soudu osobu vhodnou stát se poručníkem a toto své doporučení oznamuje okresnímu úřadu,
podává okresnímu úřadu zprávy o poměrech dítěte,
podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, u něhož soud na návrh státního zastupitelství v občanskoprávním řízení uložil ochrannou výchovu podle zvláštního právního předpisu.
Okresní úřad na vyžádání
podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,
podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, pokud státní zastupitelství vede podle zvláštních právních předpisů řízení týkající se dítěte,
poskytuje krajskému úřadu a ministerstvu spisovou dokumentaci vedenou o dětech a zobecněné informace a souhrnné údaje, které získá při své činnosti, s výjimkou jmenných údajů,
může poskytovat pověřené osobě údaje potřebné pro zajištění její činnosti.
Orgán sociálně-právní ochrany je povinen
na žádost poskytnout
soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,
orgánu činnému v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení,
orgánu sociálního zabezpečení a orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro rozhodování o sociálních dávkách,
a to v rozsahu odpovídajícím potřebám řízení před těmito orgány;
orgánu činnému v trestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čin, nebo že dítě bylo použito ke spáchání trestného činu. , anebo že dochází k násilí mezi rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a dalšími fyzickými osobami v domácnosti obývané dítětem
Evidence vedené podle tohoto zákona jsou informačními systémy veřejné správy47b<>).
Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany jsou oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, v obydlí a zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení, ve zdravotnickém zařízení, v zaměstnání nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké má dítě chování.
Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany jsou oprávněni pořídit obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy dítěte a prostředí, v němž se dítě zdržuje, je-li to třeba pro účely ochrany práv dítěte.
Zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany konají činnost uvedenou v odstavcích 1 a 2 na základě zvláštního oprávnění vydaného tímto orgánem, v němž je uvedeno jméno , popřípadě jména a příjmení zaměstnance, titul a zaměstnavatel a vymezena činnost, kterou může tento zaměstnanec vykonávat.
Povinnosti státních orgánů, dalších právnických a fyzických osob a pověřených osob
Na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany jsou
státní orgány,
zaměstnavatelé,
další právnické osoby, zejména školy, školská, zdravotnická a jiná obdobná zařízení,
fyzické osoby, pokud jsou zřizovateli škol a dalších zařízení uvedených v písmenu c),
pověřené osoby,
povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany, nebrání-li tomu zvláštní právní předpis. Jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem sociálně-právní ochrany, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní právní předpis.
Rodiče jsou povinni
spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a práv dítěte,
na výzvu příslušného orgánu sociálně-právní ochrany se dostavovat k osobnímu jednání, předložit listiny a další doklady a poskytnout nezbytné informace, je-li jich třeba pro výkon sociálně-právní ochrany,
umožnit za podmínek uvedených v § 52 odst. 3 návštěvu zaměstnance orgánu sociálně-právní ochrany v obydlí, popřípadě v jiném prostředí, kde dítě žije, je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví dítěte nebo pro ochranu jeho práv.
Povinnosti uvedené v odstavci 2 se vztahují obdobně i na jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče jsou žadatelé o osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče povinni v rámci odborného posouzení podle § 27 podrobit se vyšetření zdravotního stavu, sdělit údaje o svém zdravotním stavu a sdělit jméno, příjmení a adresu svého ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického zařízení, v němž se léčí.
Rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte může orgán sociálně-právní ochrany uložit pořádkovou pokutu do 20 000 Kč, nesplní-li povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c). Pokutu lze uložit opakovaně. Pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy byla povinnost porušena. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
Vedení evidence a spisové dokumentaceOkresní úřad vede evidenci dětí
uvedených v § 6 odst. 1,
kterým byl ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem.
O dětech zařazených v evidenci podle § 54 vede okresní úřad spisovou dokumentaci.
Spisová dokumentace obsahuje zejména osobní údaje dětí, jejich rodičů, údaje o výchovných poměrech těchto dětí, záznamy o výsledcích šetření v rodině, záznamy o jednání s rodiči nebo jinými osobami, kopie podání soudům a jiným státním orgánům, písemná vyhotovení rozhodnutí soudů, orgánů činných v trestním řízení a správních orgánů.
Spisovou dokumentaci mohou tvořit záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba uchovat originál nebo úředně ověřenou kopii listiny.
Kromě spisové dokumentace vede okresní úřad i další písemnosti tvořící podklad pro zpracování spisové dokumentace. Tyto písemnosti se nevydávají žádnému orgánu, fyzické nebo právnické osobě. Lze je předložit jen soudu a státnímu zastupitelství v případě, že se údaje v nich obsažené týkají trestního stíhání.
Nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, nejde-li o část týkající se správního řízení, je oprávněn na základě písemné žádosti pouze rodič dítěte, kterému náleží rodičovská zodpovědnost, nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základě písemně udělené plné moci. Nevidomé osobě bude obsah spisové dokumentace přečten a obecní úřad obce s rozšířenou působností umožní na požádání této osoby, aby do spisu nahlížel její doprovod. Rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základě písemně udělené plné moci mají právo při nahlížení do spisové dokumentace činit si z ní výpisy a pořizovat za úhradu kopie spisové dokumentace nebo její části; pro stanovení úhrady za pořízení kopie ze spisové dokumentace platí zvláštní právní předpis50a<>). Na nahlížení do spisové dokumentace se nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím50b<>).
Údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte je okresní úřad oprávněn využít pouze v zájmu dítěte při zajišťování sociálně-právní ochrany. Okresní úřad rozhodne o odmítnutí písemné žádosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte o nahlédnutí do uvedené spisové dokumentace, pokud by to bylo v rozporu se zájmem dítěte nebo pokud lze ze spisové dokumentace zjistit, která fyzická osoba upozornila na skutečnosti uvedené v § 7; o odmítnutí rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy rodič nebo osoba odpovědná za výchovu dítěte o nahlédnutí požádala.
Pro vedení záznamů o dítěti jinými orgány sociálně-právní ochrany a o nakládání se spisovou dokumentací okresního úřadu těmito orgány platí § 55 obdobně.
Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany a zaměstnanci zařízení sociálně-právní ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili, pokud se v tomto zákoně (§ 51) nestanoví jinak. Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na skutečnosti uvedené v § 7, a jsou rovněž povinni zachovávat mlčenlivost o údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do péče budoucích osvojitelů, jakož i o místě pobytu takového dítěte. Zaměstnanci uvedení ve větě první jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle věty první a druhé i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedení ve větě první zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
Povinnost stanovená v odstavci 1 platí obdobně i pro pověřené osoby a jiné fyzické osoby, které se při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany a zařízeními sociálně-právní ochrany seznámily s údaji, o nichž jsou zaměstnanci uvedení v odstavci 1 povinni zachovávat mlčenlivost.
Orgány sociálně-právní ochrany jsou oprávněny zpracovávat vyžádané osobní údaje v rozsahu, který je nezbytný k plnění úkolů podle tohoto zákona, a to i tehdy, jestliže se jedná o osobní údaje označené podle zvláštního právního předpisu50a<>) jako citlivé.
Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany orgánu sociálně-právní ochrany nese stát, s výjimkou nákladů na zřízení a provoz zařízení sociálně-právní ochrany, které nese zřizovatel tohoto zařízení.
Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany pověřené osobě nese tato pověřená osoba.
Sociálně-právní ochrana se poskytuje bezplatně, s výjimkou pobytu dítěte ve výchovně rekreačním táboře a správy jmění dítěte.
Při stanovení ceny za pobyt dítěte ve výchovně rekreačním táboře vychází zřizovatel ze zvláštního právního předpisu. Zřizovatel může stanovit podmínky, za nichž nebude zaplacení této ceny zcela nebo zčásti požadovat.
POKUTY
Orgán sociálně-právní ochrany je oprávněn přezkoumat správnost a úplnost údajů předložených zaměstnavateli a osobami uvedenými v § 53 odst. 1 písm. c) až e) potřebných pro poskytnutí sociálně-právní ochrany. Orgán sociálně-právní ochrany je oprávněn uložit zaměstnavateli a osobě uvedené v § 53 odst. 1 písm. c) až e) za porušení povinnosti stanovené v § 53 odst. 1 pokutu až do výše 50 000 Kč a při opětovném porušení povinnosti, za jejíž nedodržení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 200 000 Kč.
Orgán sociálně-právní ochrany je oprávněn uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, jestliže fyzická nebo právnická osoba bez pověření provádí činnost uvedenou v § 48 odst. 2 způsobem odporujícím ustanovení § 5 tohoto zákona. Pokutu uloží ten orgán, který by byl příslušný k vydání pověření pro výkon takové činnosti. Pokud je k vydání pověření příslušná komise, pokutu ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Orgán sociálně-právní ochrany, který pověření vydal, je oprávněn uložit pokutu pověřené osobě až do výše 200 000 Kč, jsou-li dány důvody pro odnětí pověření podle § 50 odst. 1 písm. a) a b). Pokud vydala pověření komise, pokutu ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Pokuty podle odstavců 1 až 3 lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se orgán sociálně-právní ochrany dozvěděl o porušení povinností, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinností došlo. Jde-li o povinnosti související s pověřením, k jehož vydání je příslušná komise, počíná běžet lhůta jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinností dozvěděla tato komise.
Při ukládání pokut podle odstavců 1 až 3 se přihlíží zejména k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo.
Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit, byla-li za totéž porušení povinnosti již pokuta uložena jiným orgánem.
Pokuty podle odstavců 1 až 3 vybírá orgán sociálně-právní ochrany, který je uložil. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.
ŘÍZENÍ A MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se podle správního řádu.
Místní příslušnost
Místní příslušnost krajského úřadu, okresního úřadu a obecního úřadu se řídí místem trvalého pobytu dítěte, není-li dále stanoveno jinak.
Místní příslušnost krajského úřadu se řídí
místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 22, § 24 odst. 2 a 3, § 24b odst. 1 a 3, § 24c odst. 1 písm. b) a c), § 24c odst. 3 a § 27,
místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání pověření podle § 49 nebo odnětí pověření podle § 50.
Místní příslušnost okresního úřadu se řídí
místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10 odst. 5, § 15 odst. 2 a § 37 odst. 2,
místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 11 odst. 1 písm. d), § 20 odst. 1 a § 21 odst. 1,
místem sídla pověřené osoby, jde-li o vydání pověření podle § 49 odst. 1,
místem trvalého pobytu fyzické osoby, jde-li o případy uvedené v § 30 odst. 2.
Místní příslušnost obce se řídí místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10 odst. 1 písm. a), § 15 odst. 1 a § 37 odst. 1.
Místní příslušnost komise se řídí místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání pověření podle § 38 odst. 2 písm. a) nebo odnětí pověření podle § 50.
Byl-li okresní úřad ustanoven opatrovníkem dítěte pro řízení, které se koná u jiného soudu, než je soud příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, je tento okresní úřad oprávněn požádat okresní úřad, v jehož obvodu je věc soudem projednávána, o zastoupení dítěte a postoupit mu spisovou dokumentaci dítěte spolu se svým stanoviskem. Dožádaný okresní úřad je povinen dožádání vyhovět a je oprávněn dítě v řízení zastoupit.
Byl-li opatrovníkem ustanoven Úřad, může požádat okresní úřad, v jehož obvodu je věc soudem projednávána, o zastoupení dítěte a postoupit mu potřebnou spisovou dokumentaci spolu se svým stanoviskem. Dožádaný okresní úřad je povinen dožádání vyhovět a je oprávněn dítě v řízení zastoupit.
Odstavce 1 a 2 platí přiměřeně i pro účast okresního úřadu, jde-li o trestní řízení proti dítěti nebo o správní řízení, jehož je dítě účastníkem.
Řízení
o zařazení do evidence žadatelů (§ 22 odst. 5),
o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů nebo osvojitelů (§ 19 odst. 1 a 2),
o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (§ 49),
se zahajuje na základě písemné žádosti podané orgánu sociálně-právní ochrany příslušnému k rozhodnutí na tiskopisu předepsaném ministerstvem, nestanoví-li tento zákon jinak. Jde-li o řízení podle písmena c), ve kterém je k rozhodnutí příslušná komise, řízení se zahajuje na základě písemné žádosti podané obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
V řízení o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nejsou rodiče dítěte účastníky řízení, jestliže jimi nejsou v řízení o osvojení podle zvláštního právního předpisu.
Pro vydání rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů (§ 22 odst. 5, § 25 odst. 3) neplatí ustanovení správního řádu o lhůtách pro vydání rozhodnutí. V řízení o vydání souhlasu s osvojením dítěte do ciziny [§ 35 odst. 2 písm. i)] nejsou rodiče dítěte účastníky řízení, pokud by jimi nebyli ani v řízení o osvojení.
Odvolání proti rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů a o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů nemá odkladný účinek.
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
Evidence a spisová dokumentace týkající se sociálně-právní ochrany vedená o dítěti před účinností zákona se považuje za evidenci a spisovou dokumentaci podle tohoto zákona. Okresní úřady a obce jsou povinny nejpozději do 9 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona evidenci a spisovou dokumentaci týkající se sociálně-právní ochrany doplnit a přizpůsobit požadavkům tohoto zákona.
Právnické a fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona poskytují sociálně-právní ochranu na základě dosavadních předpisů a v rozsahu odpovídajícím tomuto zákonu, jsou povinny do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona požádat ministerstvo, a jde-li o případ uvedený v § 49 odst. 1 větě druhé, okresní úřad o vydání rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany. Do právní moci rozhodnutí o pověření, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, se právnické a fyzické osoby uvedené ve větě první považují za osoby mající pověření k výkonu sociálně-právní ochrany.
Pokud osoby uvedené v odstavci 2 vykonávají ke dni účinnosti tohoto zákona sociálně-právní ochranu v jiném rozsahu, než připouští tento zákon, jsou povinny ukončit tuto činnost do 6 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
Práva a závazky, které mělo ke dni účinnosti tohoto zákona Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže, přecházejí na Úřad. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže přecházejí na Úřad.
Lhůta pro návštěvu dítěte svěřeného do výchovy jiné fyzické osoby (§ 19 odst. 5), dítěte umístěného v zařízení, v němž se vykonává ústavní nebo ochranná výchova (§ 29 odst. 2), a dítěte, které je ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody (§ 34), počíná u dítěte svěřeného do péče nebo umístěného do zařízení přede dnem účinnosti tohoto zákona běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.
Pro dočasný pobyt dětí u rodičů nebo jiných fyzických osob (§ 30), který začal se souhlasem orgánu sociálně-právní ochrany probíhat přede dnem účinnosti tohoto zákona, platí délka tohoto pobytu nejvýše 14 kalendářních dnů ode dne účinnosti tohoto zákona; tato doba může být prodloužena jen na základě písemného souhlasu orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Komise péče o rodinu a děti zřízené podle dosavadních právních předpisů se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za komise pro sociálně-právní ochranu dětí (§ 38).
Zařízení pro výkon pěstounské péče zřízená přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za zařízení pro výkon pěstounské péče podle tohoto zákona ode dne uzavření dohody podle tohoto zákona; do dne uzavření dohody podle tohoto zákona, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, platí pro výkon pěstounské péče v zařízení zvláštní právní předpisy platné přede dnem účinnosti tohoto zákona.
Při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 20 až 27 se postupuje podle tohoto zákona, i když žádost o zprostředkování byla podána před jeho účinností. O těchto žádostech o zprostředkování osvojení rozhodne ministerstvo podle § 22 odst. 5 do 3 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
Zrušují se:
Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.
Zákon č. 58/1984 Sb., kterým se mění zákon o pěstounské péči.
Zákon č. 118/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb.
Část čtvrtá zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)