| salt:hasText
| -
Pacienti musí být srozumitelně poučeni, že léčbu je nutno podávat jednou týdně, a ne každý den.
Nesprávné používání methotrexatu může vést k závažným nežádoucím účinkům, které potenciálně mohou být i smrtelné. Zdravotnický personál a pacienti musí být náležitě poučeni.
Léčené nemocné je třeba patřičně sledovat, protože příznaky případných toxických účinků nebo nežádoucích reakcí je třeba co nejdříve rozeznat a neprodleně řešit. Proto smí methotrexat podat (nebo dohlížet na jeho podání) pouze lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou antimetabolity.
Jelikož toxické reakce mohou být těžké až fatální, pacienti musí být lékařem podrobně informován o všech rizicích (včetně raných projevů a symptomů toxicity) a o doporučených bezpečnostních opatřeních. Pacienty je třeba poučit o nezbytnosti okamžité porady s lékařem v případě, že se vyskytnou symptomy intoxikace, a o nutnosti následného sledování symptomů intoxikace (včetně pravidelných laboratorních testů).
Dávky převyšující 20 mg týdně mohou však být provázeny značným zvýšením toxicity, zejména myelosupresí.
Methotrexat může u lidí v průběhu léčby a krátce po jejím ukončení způsobit snížení fertility, oligospermii, poruchy menstruace a amenoreu. Methotrexat je navíc embryotoxický, způsobuje potraty a defekty lidských plodů. S nemocnými pacienty ve fertilním věku mužského i ženského pohlaví je proto třeba prodiskutovat možná rizika a účinky na reprodukci (viz bod 4.6). Mužům léčeným methotrexatem se nedoporučuje počít dítě v průběhu léčby a ještě nejméně 6 měsíců po jejím ukončení. Jelikož léčba methotrexatem může vyvolat závažné a možná i nevratné poruchy spermatogeneze, muži by se před zahájením léčby měli poradit ohledně možnosti uchování spermatu.
Encefalopatie / leukoencefalopatie byly hlášeny u onkologických pacientů léčených methotrexatem a nelze je vyloučit při léčbě methotrexatem u neonkologických indikací.
Je třeba zabránit kontaktu kůže a sliznic s methotrexatem. V případě kontaminace je nutno zasažené části těla opláchnout velkým množstvím vody.
Doporučená vyšetření a bezpečnostní opatření:
Před zahájením léčby nebo při obnovení terapie po přestávce:
Krevní obraz s diferenciálním rozpočtem leukocytů a s počtem trombocytů, jaterní enzymy, bilirubin, sérový albumin, rentgen hrudníku a ledvinové funkce. V případě klinické indikace též vyšetření k vyloučení tuberkulózy a hepatitidy.
V průběhu léčby (každý týden během prvních dvou týdnů, poté každý druhý týden během dalšího měsíce, a dále v závislosti na počtu leukocytů a stabilitě pacienta), minimálně jednou měsíčně v průběhu dalších šesti měsíců terapie a poté minimálně jednou za tři měsíce):
Zvýšení frekvence kontrolních vyšetření je třeba uvážit rovněž při zvyšování dávky. Zejména u starších pacientů je třeba často kontrolovat rané projevy toxicity.
Vyšetření dutiny ústní a krku se zaměřením na slizniční změny.
Kompletní krevní obraz s diferenciálním rozpočtem leukocytů a s počtem trombocytů. Methotrexat může indukovat supresi hematopoezy náhle a zjevně i při podávání bezpečných dávek. V případě závažného poklesu počtu leukocytů a trombocytů je třeba léčbu neprodleně přerušit a nasadit příslušnou podpůrnou léčbu. Pacienta je třeba poučit, aby hlásil jakékoliv příznaky možné infekce. Krevní obraz a počet trombocytů je třeba obzvlášť pečlivě monitorovat u nemocných, kteří současně užívají hematotoxickou medikaci (např. leflunomid). Během dlouhodobé léčby methotrexatem je třeba provádět biopsie kostní dřeně.
Vyšetření jaterních funkcí:
Velkou pozornost je třeba věnovat případné jaterní toxicitě. V případě jakýchkoliv abnormalit v jaterních testech nebo v jaterní biopsii nelze léčbu zahajovat a probíhající terapie musí být přerušena. Tyto abnormality mizí obvykle do dvou týdnů – léčba může poté dle rozhodnutí lékaře pokračovat.
Přechodné zvýšení transamináz na dvojnásobek až trojnásobek normálních hodnot se uvádí s četností 13 – 20 % pacientů. Trvalé abnormality jaterních enzymů a/nebo pokles sérového albuminu mohou nasvědčovat závažné hepatotoxicitě.
Diagnostika enzymů neumožnuje spolehlivou predikci rozvoje morfologicky detekovatelné hepatotoxicity, tj. i v případě normálních hladin transamináz může být přítomna jaterní fibróza identifikovatelná pouze histologicky, nebo vzácněji také jaterní cirhóza.
U revmatologických pacientů nebyl prokázán přínos jaterních biopsií k monitoraci hepatotoxicity. U nemocných s psoriázou je přínos jaterních biopsií před zahájením terapie a v jejím průběhu kontroverzní. Význam pravidelného biochemického vyšetření jaterních testů nebo propeptidu kolagenu III.typu k detekci hepatotoxicity musí být ještě ověřen dalšími výzkumy. Tímto vyšetřením by mělo být možno odlišit nemocné bez jakéhokoliv rizika od pacientů s možným rizikem. Jde například o nemocné s nadměrnou konzumací alkoholu v anamnéze, pacienty s přetrvávající elevací jaterních testů, s onemocněním jater v anamnéze, s vrozenými nemocemi jater v rodinné anamnéze, o nemocné s diabetem mellitem, obezitou a s předchozím užíváním hepatotoxických látek nebo kontaktem s hepatotoxickými chemikáliemi, jakož i o nemocné s dlouhodobou léčbou methotrexatem nebo s kumulativními dávkami 1,5 g či více.
V případě trvalé elevace jaterních testů je třeba uvážit redukci dávky nebo přerušení léčby.
Z důvodu potenciální hepatotoxicity methotrexatu nesmí být současně s ním podávány další hepatotoxické přípravky, pokud to není nezbytně nutné. Je třeba přerušit nebo značně snížit konzumaci alkoholických nápojů (viz bod 4.5). Pečlivá monitorace jaterních enzymů je nutná u nemocných, kteří současně užívají jiné hepatotoxické přípravky (např. leflunomid). Stejný postup je třeba zvážit i u současně podávaných hematotoxických léčivých látek.
Zvýšená opatrnost je obecně zapotřebí u pacientů s inzulin-dependentním diabetem mellitus, jelikož v ojedinělých případech se během léčby methotrexatem rozvinula jaterní cirhóza bez současného vzestupu transamináz.
Ledvinové funkce musí být monitorovány pomocí vyšetření renálních funkcí a vyšetřením moči.
Při zvýšení sérového kreatininu je nutno snížit dávku. Jsou-li hodnoty sérového kreatininu vyšší než 2 mg/dl, léčba methotrexatem není možná.
Jelikož je methotrexat vylučován především ledvinami, v případě poruchy funkce ledvin lze očekávat zvýšené plazmatické koncentrace léčivé látky, což může vést k závažným nežádoucím účinkům.
V případě možné poruchy funkce ledvin (např. u starších pacientů) je nezbytné pečlivé sledování. Týká se to rovněž případů souběžného podávání léčivých přípravků, které ovlivňují exkreci methotrexatu a poškozují ledviny (například nesteroidní protizánětlivé léčivé látky) nebo které mohou vyvolávat onemocnění krvetvorby. V přítomnosti rizikových faktorů, jako je např. porucha funkce ledvin – byť hraniční – se nedoporučuje souběžné podávání nesteroidních antiflogistik. K zesílení toxicity methotrexatumůže přispět též dehydratace. �
Dýchací systém: Pohovor s pacientem zaměřený na možnost plicní dysfunkce, v nutném případě vyšetření funkce plic.
Může se vyskytnout akutní nebo chronická intersticiální pneumonitida, která je často provázena krevní eozinofilií a v souvislosti se kterou byla hlášena úmrtí. K typickým příznakům patří dušnost, kašel (zejména suchý neproduktivní kašel), bolest na hrudi a horečka, kterou je třeba zkontrolovat při každém kontrolním vyšetření návštěvě pacienta. Pacienty je třeba o riziku pneumonitidy informovat a instruovat je, aby se v případě přetrvávajícího kašle nebo dušnosti neprodleně spojili se svým lékařem.
Methotrexat musí být u nemocných s respiračními příznaky vysazen a k vyloučení infekce a nádorů je třeba provést pečlivá vyšetření (včetně rentgenu hrudníku). Jestliže je vysloveno podezření na methotrexatem indukované poškození plic, musí být zahájena léčba kortikosteroidy a terapii methotrexatem již nelze obnovit.
Plicní onemocnění vyvolaná methotrexatem nebyla vždy plně reverzibilní.
Respirační příznaky je třeba co nejrychleji diagnostikovat a co nejrychleji přerušit léčbu methotrexatem. Plicní onemocnění vyvolaná methotrexatem, např. pneumonitida, se mohou vyskytnout akutně během léčby a nebyla vždy plně reverzibilní. Hlášena byla při všech dávkách (včetně nízkých dávek 7,5 mg/týden).
V průběhu léčby methotrexatem se mohou vyskytnout oportunní infekce včetně pneumonie vyvolané pneumocystis carinii, jejichž průběh může být fatální. Pokud má pacient plicní symptomy, je třeba uvažovat o možnosti pneumonie vyvolané pneumocystis carinii.
Zvláštní opatrnost je zapotřebí u pacientů s poruchou plicní funkce.
Zvláštní opatrnost je zapotřebí v přítomnosti inaktivních, chronických infekcí (např. herpes zoster, tuberkulóza, hepatitida B nebo C) vzhledem k možnosti jejich aktivace.
Methotrexat může prostřednictvím svého vlivu na imunitní systém ovlivnit účinnost očkování a interferovat s výsledky imunologických laboratorních vyšetření. Nemocní nesmí být současně s léčbou methotrexatem očkováni živými očkovacími látkami.
U nemocných léčených malými dávkami methotrexatu mohou vznikat maligní lymfomy. V takových případech musí být methotrexat vysazen. Jestliže poté nedojde ke spontánní regresi lymfomu, je nezbytné zahájit cytotoxickou léčbu. U pacientů s patologickou kumulací tekutiny v tělesných dutinách (“třetí prostor”), např. ascites nebo pleurální výpotky, se plazmatický poločas eliminace methotrexatu prodlužuje.
Před zahájením léčby methotrexatem musí být drénovány případné pleurální výpotky nebo ascites. Stavy vyvolávající dehydrataci, např. zvracení, průjem, stomatitida, mohou zvýšit toxicitu methotrexatu v důsledku zvýšení jeho hladiny. V takových případech je nutno užívání metotrexátu přerušit, dokud příznaky nevymizí.
Je důležité identifikovat pacienty s možným zvýšením hladiny methotrexatu do 48 hodin po léčbě, jelikož v opačném případě může být toxicita methotrexatu ireverzibilní.
Průjem a ulcerózní stomatitida mohou být toxickými účinky methotrexatu a při jejich výskytu musí být léčba přerušena. V opačném případě může dojít k hemoragické enteritidě až k úmrtí na perforaci střev. Při výskytu hematemézy, černého zbarvení stolice nebo krve ve stolici je nutno léčbu přerušit.
Vitaminové přípravky či výrobky s obsahem kyseliny listové nebo folinové nebo jejich derivátů mohou snížit účinnost methotrexatu.
Pediatrická populace
Podání dětem mladším 3 let se nedoporučuje z důvodu nedostatku informací o účinnosti a bezpečnosti terapie v této věkové kategorii (viz bod 4.2).
Při léčbě methotrexatem se může znovu objevit postradiační dermatitida nebo solární spáleniny (“recall” reakce). Při současné léčbě psoriázy UV zářením a methotrexatem může dojít k exacerbaci psoriatických lézí.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce a je tudíž absolutně bez obsahu sodíku („sodium-free“).
Před podáním přípravku Methotrexat Ebewe je třeba vyloučit těhotenství. Methotrexat u lidí vyvolává embryotoxicitu, potraty a defekty plodu. Methotrexat během podávání narušuje spermatogenezi a oogenezi, což může vést ke snížení fertility. Tyto účinky jsou zřejmě po vysazení léčby reverzibilní. Během léčby a ještě alespoň 6 měsíců po jejím ukončení by ženy i muži měli používat spolehlivou antikoncepci. S pacienty ve fertilním věku je třeba probrat možná rizika a dopady na reprodukci a jejich partneři by měli být náležitě poučeni (viz bod 4.6).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)