| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, ATC kód: N03AX14
Léčivá látka, levetiracetam, je pyrrolidon derivát (S-enantiomer α-etyl-2-oxo-1-�pyrrolidin acetamidu), chemicky bez vazby na stávající antiepileptika.
Mechanismus účinku
Mechanismus účinku levetiracetamu stále není plně objasněn, ale zdá se být odlišný od mechanismů současných antiepileptik. In vitro a in vivo experimenty naznačují, že levetiracetam nemění základní vlastnosti buněk ani normální přenos nervových vzruchů.
In vitro studie ukazují, že levetiracetam ovlivňuje nitrobuněčnou hladinu Ca2+ částečnou inhibicí N-typu kalciových kanálů a snížením uvolňování Ca2+ z nitrobuněčných uložišť. Navíc částečně obrací snížení GABA- a glycinových kanálů způsobené zinkem a β-karboliny. Kromě toho bylo v in vitro studiích prokázáno, že se levetiracetam váže na specifické místo v tkáni mozku hlodavců. Toto vazebné místo je synaptický vezikulární protein 2A, u něhož se předpokládá zapojení do fúze vezikulů a neurotransmiterové exocytózy. Levetiracetam a související analogy vykazují afinitu k vazbě na synaptický vezikulární protein 2A, což koreluje s jejich antiepileptickým účinkem u audiogenického modelu epilepsie u myší. Toto zjištění naznačuje, že interakce mezi levetiracetamem a synaptickým vezikulárním proteinem 2A zřejmě přispívá k antiepileptickému mechanismu účinku léčivého přípravku.
Farmakodynamické účinky
Levetiracetam navozuje ochranu proti záchvatům v širokém spektru zvířecích modelů u parciálních a primárně generalizovaných záchvatů, aniž by vykazoval pro-konvulsivní efekt. Primární metabolit je neaktivní.�Aktivita v parciální i generalizované epilepsii u lidí (epileptiformní výboj / photoparoxysmální odpověď) potvrdila široké spektrum farmakologického profilu levetiracetamu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Adjuvantní léčba při léčbě parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u dospělých, dospívajících , dětí a kojenců ve věku od 1 měsíce s epilepsií.
U dospělých byla prokázána účinnost levetiracetamu ve 3 dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích v dávkách 1000 mg, 2000 mg nebo 3000 mg/den, podávaných ve 2 denních dávkách s dobou užívání až 18 týdnů. V souhrnné analýze procento pacientů, kteří dosáhli 50% nebo větší snížení oproti vstupním hodnotám frekvence vzniku parciálních záchvatů během týdne na stabilní dávce (12/14 týdnů) bylo 27,7%, 31,6% a 41,3% u pacientů na 1000, 2000 nebo 3000 mg levetiracetamu, respektive 12,6% u pacientů užívajících placebo.
Pediatrická populace
U dětských pacientů (ve věku od 4 do 16 let) byla účinnost levetiracetamu stanovena ve dvojitě slepé, placebem kontrolované studii, která zahrnovala 198 pacientů s trváním léčby 14 týdnů. V této studii pacienti užívali fixní dávku levetiracetamu 60 mg/kg/den (při dávkování dvakrát denně). U 44,6% pacientů léčených levetiracetamem a 19,6% pacientů na placebu došlo k 50% nebo většímu snížení frekvence výskytu parciálních záchvatů za týden oproti výchozímu stavu. S pokračující dlouhodobou léčbou bylo 11,4% pacientů bez záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a 7,2% bylo bez záchvatů po dobu alespoň 1 roku.
U dětských pacientů (ve věku od 1 měsíce do méně než 4 let), byla účinnost levetiracetamu stanovena v dvojitě slepé, placebem kontrolované studii, která zahrnovala 116 pacientů po dobu 5 dnů. V této studii bylo pacientům předepsáno 20 mg/kg, 25 mg/kg, 40 mg/kg nebo 50 mg/kg perorálního roztoku denně na základě jejich věku. Dávka použitá v této studii byla 20 mg/kg/den titrovaná až na 40 mg/kg/den pro děti od jednoho měsíce do méně než šest měsíců a dávka 25mg/kg/den titrovaná až na 50 mg/kg/den pro kojence a děti od 6 měsíců do méně než 4 roky. Celková denní dávka byla podána ve dvou denních dávkách.
Primárním měřítkem účinnosti byla míra odpovědí (procento pacientů s ≥ 50% průměrným snížením denní frekvence vzniku parciálních záchvatů oproti výchozímu stavu) hodnocená zaslepeným centrálním měřičem pomocí 48-hodinového videozáznamu EEG. Analýza účinnosti se skládala ze 109 pacientů, kteří měli nejméně 24 hodin video záznamu EEG v obou výchozích a hodnocených obdobích. 43,6% pacientů léčených levetiracetamem a 19,6% pacientů na placebu byli považováni za odpovídající na léčbu. Výsledky jsou v souladu ve všech věkových skupinách. S pokračující dlouhodobou léčbou bylo 8,6% pacientů bylo bez záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a 7,8% bez záchvatů po dobu alespoň 1 roku.
Monoterapie při léčbě parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u pacient ve věku od 16 let s nově diagnostikovanou epilepsií
Účinnost levetiracetamu v monoterapii byla stanovena ve dvojitě slepé, placebem kontrolované studii noninferiority ve srovnání s karbamazepinem s řízeným uvolňováním (CR) u 576 pacientů ve věku 16 let a starších s nově nebo nedávno diagnostikovanou epilepsií. U pacientů se měly prezentovat pouze nevyprovokované parciální záchvaty nebo generalizované tonicko-klonické záchvaty. Pacienti byli randomizováni na karbamazepin CR 400 - 1200 mg/den nebo levetiracetam 1.000 - 3.000 mg/den, délka léčby byla až 121 týdnů v závislosti na odpovědi.�Šestiměsíční období bez záchvatů bylo dosaženo u 73,0% pacientů léčených levetiracetam a u 72,8% pacientů léčených karbamazepinem CR, absolutní rozdíl mezi léčbami byl 0,2% (95% CI: -7,8 8,2). Více než polovina osob byla bez záchvatů po dobu 12 měsíců (56,6% a 58,5% pacientů na levetiracetamu a karbamazepinu CR v uvedeném pořadí).
Ve studii odrážející klinickou praxi mohla být souběžná antiepileptická medikace vysazena v omezeném počtu pacientů, kteří reagovali na doplňkovou léčba levetiracetamem (36 dospělých pacientů z 69).
Adjuvantní terapie při léčbě myoklonických záchvatů u dospělých a dospívajících ve věku od 12 let s juvenilní myoklonickou epilepsií
Účinnost levetiracetamu byla stanovena v dvojitě slepé, placebem kontrolované studii v délce trvání 16 týdnů u pacientů ve věku 12 let a starších, kteří trpí idiopatickou generalizovanou epilepsií s myoklonickými záchvaty u různých syndromů. Většina pacientů se prezentovala s juvenilní myoklonické epilepsie.
V této studii byla dávka levetiracetamu 3000 mg/den podávaná ve 2 dílčích dávkách. 58,3% pacientů léčených levetiracetamem a 23,3% pacientů na placebu vykázalo nejméně 50% snížení počtu dní s myoklonickými záchvaty za týden. S pokračující dlouhodobou léčbou, 28,6% pacientů bylo bez myoklonických záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a 21,0% bylo bez myoklonických záchvatů po dobu alespoň 1 roku.
Adjuvantní léčba při léčbě primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů u dospělých a dospívajících ve věku od 12 let s idiopatickou generalizovanou epilepsií
Účinnost levetiracetamu byla stanovena ve 24-týdenní dvojitě slepé, placebem kontrolované studii, která zahrnovala dospělé, dospívající a omezený počet dětí trpících idiopatickou generalizovanou epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonických záchvaty (PGTC) u různých syndromů (juvenilní myoklonické epilepsie, juvenilní absenční epilepsie, dětské absenční epilepsie nebo epilepsie s Grand Mal po probuzení). V této studii byla dávka levetiracetamu 3000 mg/den pro dospělé a dospívající nebo 60 mg/kg/den pro děti, podávaných ve 2 dílčích dávkách.�72,2% pacientů léčených levetiracetamem a 45,2% pacientů na placebu mělo 50% nebo větší snížení frekvencí PGTC záchvatů za týden. S pokračující dlouhodobou léčbou bylo 47,4% pacientů bez tonicko-klonických záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a 31,5% bylo bez tonicko-klonických�záchvatů po dobu alespoň 1 roku.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)