salt:hasText
| - Cyklosporin: Během souběžné léčby rosuvastatinem a cyklosporinem, byly hodnoty AUC rosuvastatinu v průměru 7-krát vyšší než hodnoty pozorované u zdravých dobrovolníků (viz bod 4.3).
Souběžné podávání neovlivnilo plazmatické koncentrace cyklosporinu.
Antagonisté vitamínu K: Podobně jako jiné inhibitory reduktázy HMG-CoA může zahájení léčby nebo zvýšení dávky rosuvastatinu u pacientů léčených souběžně antagonisty vitamínu K (např. warfarin nebo jiné kumarinové antikoagulanty) vést ke zvýšení protrombinového času (INR). Ukončení nebo snížení dávky rosuvastatinu může vést ke snížení INR. V takových situacích je vhodné odpovídající monitorování INR.
Gemfibrozil a jiné přípravky snižující hladinu tuků: Souběžné použití rosuvastatinu a gemfibrozilu vedlo k 2-násobnému zvýšení Cmax rosuvastatinu a AUC (viz bod 4.4).
Na základě údajů ze specifických interakčních studií se neočekává žádná farmakokineticky relevantní interakce s fenofibrátem, může se však objevit interakce farmakodynamická. Gemfibrozil, fenofibrát, jiné fibráty a dávky niacinu (niacinová kyselina) snižující hladinu lipidů (> nebo rovno 1g/den) zvyšují riziko myopatie, pokud se podávají souběžně s inhibitory reduktázy HMG-CoA, pravděpodobně v důsledku toho, že způsobují myopatii při samostatném podání. Dávka 40 mg je kontraindikována při souběžném použití fibrátu (viz bod 4.3 a bod 4.4). Tito pacienti by také měli začít s užíváním dávky 5 mg.
Ezetimib: Souběžné použití rosuvastatinu a ezetimibu nevedlo k žádné změně AUC nebo Cmax u jednotlivých léků. Farmakodynamickou interakci ve smyslu nežádoucích účinků mezi rosuvastatinem a ezetimibem však není možné vyloučit (viz bod 4.4).
Inhibitory proteázy: I když není přesný mechanismus interakce znám, souběžné použití inhibitoru proteázy může výrazně zvyšovat expozici rosuvastatinu. Ve farmakokinetické studii bylo souběžné podávání 20 mg rosuvastatinu a kombinovaného produktu dvou inhibitorů proteázy (400 mg lopinavir / 100 mg ritonavir) u zdravých dobrovolníků spojeno s cca dvojnásobným a pětinásobným zvýšení AUC(0-24) resp. Cmax rovnovážného stavu rosuvastatinu. Proto není souběžné použití rosuvastatinu u pacientů s HIV, kteří dostávají proteázové inhibitory, doporučeno (viz bod 4.4).
Antacida: Souběžné podávání rosuvastatinu s antacidovou suspenzí obsahující aluminium a magnesium hydroxid vedlo ke snížení plazmatické koncentrace rosuvastatinu asi na 50%. Tento účinek byl snížený, pokud bylo antacidum podáváno 2 hodiny po rosuvastatinu. Klinický význam této interakce nebyl stanoven.
Erytromycin: Souběžné použití rosuvastatinu a erytromycinu vedlo k 20% poklesu AUC (0-t) a 30% poklesu Cmax rosuvastatinu. Tato interakce může být způsobená zvýšením motility trávicího traktu způsobené erytromycinem.
Perorální antikoncepce / hormonální substituční terapie (HRT): Souběžné použití rosuvastatinu a perorální antikoncepce vedlo ke zvýšení AUC ethinylestradiolu a norgestrelu o 26% resp. 34%. Takové zvýšení plazmatické hladiny je třeba zvážit při volbě dávek perorální antikoncepce. Nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje u subjektů, kteří užívají souběžně rosuvastatin a HRT a proto není možné vyloučit podobný účinek. Kombinace však byla rozsáhle používána u žen v klinických studiích a byla dobře tolerována.
Další léčivé přípravky: Na základě údajů ze specifických interakčních studií se neočekává žádná klinicky relevantní interakce s digoxinem.
Enzymy cytochromu P450: Výsledky ze studií in vitro a in vivo ukazují, že rosuvastatin není inhibitor ani induktor izoenzymů cytochromu P450. Rosuvastatin je dále slabý substrát pro tyto izoenzymy. Nebyly pozorovány žádné klinicky relevantní interakce mezi rosuvastatinem a flukonazolem (inhibitor CYP2C9 a CYP3A4) nebo ketokonazolem (inhibitor CYP2A6 a CYP3A4). Souběžné podávání itrakonazolu (inhibitor CYP3A4) a rosuvastatinu vedlo ke 28% zvýšení AUC rosuvastatinu. Toto malé zvýšení není považováno za klinicky významné. Proto se lékové interakce s cytochromem P450 zprostředkovaném metabolismu neočekávají.
(cs)
|