| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Urogenitální trakt a pohlavní hormony,
Farmakoterapeutická podskupina: močová spasmolytika
ATC kód: G04BD07
Tolterodin je in vivo kompetitivní antagonista muskarinových receptorů s vyšší selektivitou pro močový měchýř než pro receptory slinných žláz. Jeden z metabolitů tolterodinu (5-hydroxymethyl derivát) vykazuje farmakologický profil podobný profilu mateřské látky. U rychlých metabolizérů přispívá tento metabolit značnou měrou k terapeutickému účinku (viz bod 5.2).
Účinek léčby lze očekávat do 4 týdnů.
V klinickém hodnocení fáze III bylo primárním sledovaným ukazatelem snížení počtu epizod
inkontinence za týden a sekundárním sledovaným ukazatelem bylo snížení počtu mikcí za 24 hodin a zvýšení průměrného objemu moči na 1 mikci. Tyto parametry jsou uvedeny v následující tabulce.
V níže uvedené tabulce je srovnání účinku léčby při podání 4 mg tolterodinu 1x denně v lékové formě s prodlouženým uvolňováním po dobu 12 týdnů v porovnání s placebem; absolutní změny a procentuální změny jsou vztaženy k počátečním hodnotám.
Rozdíl v léčbě mezi tolterodinem a placebem: průměrné změny a 95 % konfidenční interval odhadnuté metodou nejmenších čtverců.
tolterodin SR 4 mg jednou denně (n=507)
Placebo
(n=508)
Rozdíl v léčbě mezi tolterodinem a placebem: průměrná změna a 95% CI
Statistická významnost vs. placebo (hodnota p)
Počet epizod
inkontinence za týden
-11,8
(-54%)
-6,9
(-28%)
-4,8
(-7,2; -2,5)*
<0,001
Počet mikcí během
24 hodin
-1,8
(-13%)
-1,2
(-8%)
-0,6
(-1,0; -0,2)
0,005
Průměrný objem moči
na 1 mikci (ml)
+34 (+27%)
+14 (+12%)
+20
(14; 26)
<0,001
*) 97.5% konfidenční interval podle Bonferroniho
Po 12 týdnech léčby udávalo 23,8 % pacientů (121/507) ve skupině užívající 4 mg tolterodinu v lékové formě s prodlouženým uvolňováním a 15,7 % pacientů (80/508) ve skupině užívající placebo subjektivně žádné nebo jen minimální obtíže týkající se močového měchýře.
Účinek tolterodinu byl hodnocen u pacientů, kteří byli na začátku urodynamicky vyšetřeni a poté rozděleni podle výsledků do skupiny urodynamicky pozitivních (motorická urgence) a urodynamicky negativních (senzorická urgence). V každé skupině byli pacienti dále randomizováni k užívání tolterodinu nebo placeba. Studie neposkytla přesvědčivý důkaz, že by byl tolterodin u pacientů se senzorickou urgencí účinnější než placebo.
Stanovení klinického efektu tolterodinu na QT interval je založeno na analýze EKG vyšetření více než 600 léčených pacientů zahrnujících i osoby vyššího věku a pacientů s již přítomným kardiovaskulárním onemocněním. Změny QT intervalu se u pacientů užívajících placebo a pacientů léčených tolterodinem významně nelišily.
Vliv tolterodinu na prodloužení QT intervalu byl dále testován na 48 zdravých dobrovolnících
mužského i ženského pohlaví ve věku 18–55 let. Probandům byl podáván tolterodin v lékové formě s okamžitým uvolňováním v dávkách 2 mg a 4 mg dvakrát denně. Maximální plazmatické koncentrace (Cmax) u pomalých metabolizérů odpovídaly přibližně dvojnásobku hodnot koncentrací dosažených u rychlých metabolizérů. Výsledky (s korekcí podle Fridericii) měření provedeného během dosažení maximálních koncentrací tolterodinu (za 1 hodinu) ukázaly průměrné prodloužení QTc intervalu o 5,0 ms při dávkách tolterodinu 2 mg dvakrát denně, 11,8 ms při dávkách 4 mg dvakrát denně a 19,8 ms při podání moxifloxacinu (400 mg, aktivní interní kontrola).
Z farmakokinetického/farmakodynamického modelu se odhaduje, že prodloužení QTc intervalu u pomalých metabolizérů (postrádajících CYP2D6) léčených 2 mg tolterodinu 2x denně je srovnatelné s prodloužením QTc intervalu pozorovaným u rychlých metabolizérů léčených 4 mg tolterodinu 2x denně. Ani po jedné z obou dávek tolterodinu nedošlo u účastníků k překročení klinicky významných hranic 500 ms pro QTcF nebo prodloužení o více než 60 ms oproti výchozí hodnotě, a to bez ohledu na metabolický profil. Maximální koncentrace (Cmax) po dávce 4 mg dvakrát denně odpovídá trojnásobku Cmax dosažené po podání nejvyšší terapeutické dávky tolterodinu v lékové formě s prodlouženým uvolňováním.
Pediatrická populace
Účinnost u pediatrické populace nebyla potvrzena. Byly provedeny dvě pediatrické randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie fáze III, trvající 12 týdnů, v nichž byl podáván tolterodin v tobolkách s prodlouženým uvolňováním. Studií se účastnilo celkem 710 pediatrických pacientů ve věku 5–10 let se zvýšenou frekvencí močení a urgentní inkontinencí (486 užívalo tolterodin a 224 placebo). V žádné ze studií nebyl pozorován signifikantní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami, co se týká změny v počtu epizod inkontinence za týden oproti výchozímu stavu (viz bod 4.8).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)