| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: aminoglykosidová antibiotika
ATC kód: J01GB01
Mechanismus účinku
Tobramycin je aminoglykosidové antibiotikum produkované Streptomyces tenebrarius . Primárně působí mechanismem narušením proteosyntézy, což vede k poškození permeability buněčné membrány, postupnému narušení buněčného obalu a nakonec k zániku buňky. Působí baktericidně ve stejné nebo mírně vyšší koncentraci než je inhibiční koncentrace.
Mechanismus rezistence
Rezistence vůči tobramycinu může být způsobena několika mechanismy, včetně změn na ribozomálních podjednotkách uvnitř bakteriální buňky, zahrnující poruchu transporu tobramycinu do buněk a inaktivaci tobramycinu několika enzymy (např. adenylačními, phosphorylačními a acetylačními enzymy). Může se také objevit zkřížená rezistence s jinými aminoglykosidy.
Hraniční hodnoty
Hraniční hodnoty, jak je uvedeno níže, jsou založeny na systémovém použití tobramycinu a nemusí mít vztah k nebulizovanému tobramycinu. V souladu s CPMP/EWP/558/95 rev.1, následující hraniční hodnoty pro minimální inhibiční koncentrace (MIC), jsou definovány pro tobramycin Evropským výborem pro
antimikrobiální citlivost (EUCAST), verze 1.1 2010
Enterobacteriaceae
S ≤2 mg/l, R >4 mg/l
Pseudomonas spp.
S ≤4 mg/l, R >4 mg/l
Acinetobacter spp.
S ≤4 mg/l, R >4 mg/l
Staphylococcus spp.
S ≤1 mg/l, R >1 mg/l
Hraniční hodnoty bez vztahu k druhům
S ≤2 mg/l, R >4 mg/l
Prevalence získané rezistence se může pro vybrané druhy lišit geograficky i časově a místní informace
o rezistenci jsou žádoucí, zejména při léčbě těžkých infekcí. V případě potřeby je třeba si vyžádat vyjádření experta, pokud lokální prevalence rezistence je taková, že přínos je přinejmenším u některých typů infekce sporný.
Druhy mikroorganismů spojené s plicní infekcí u cystické fibrózy, které lze očekávat v reakci na použití inhalačního tobramycin jsou následující:
Citlivé
Pseudomonas aeruginosa
Haemophilus influenzae
Staphylococcus aureus
Necitlivé
Burkholderia cepacia
Stenotrophomonas maltophilia
Alcaligenes xylosoxidans
Informace z klinických studií
Lokální biologická aktivita nebulisovaných aminoglykosidů je u pacientů s CF inhibována sputem. Pro potlačení růstu P. aeruginosa by koncentrace tobramycinu ve sputu měla převýšit MIC o 10%, pro dosažení baktericidního účinku až o 25%. V kontrolovaných klinických studiích byla koncentrace 10násobně převýšující MIC tobramycinu na P. aeruginosa dosažena u 97% pacientů, resp. 25násobně u 95% pacientů, jimž byl aplikován inhalační tobramycin. Klinický účinek tobramycinu byl dosažen i u většiny pacientů, z jejichž sputa byly vykultivovány kmeny s MIC vyšší, než je hraniční koncentrace tobramycinu pro parenterální podávání.
Bylo prokázáno zlepšení plicních funkcí u většiny pacientů, kterým byl aplikován inhalační tobramycin a u kterých byly izolovány kmeny P. aeruginosa s MIC tobramycinu nižší než 128 mikrogramů/ml. Nejistá klinická odpověď byla zaznamenána u pacientů, u jejichž izolátů P. aeruginosa byla MIC tobramycinu větší nebo rovna 128 mikrogramů/ml. Nicméně 7 ze 13 pacientů (54%) používající inhalační tobramycin v placebem kontrolované studii, kteří měli izoláty P.aeruginosa MIC větší nebo rovna 128 mikrogramů/ml, mělo lepší plicní funkce.
Léčba inhalačním tobramycinem byla u testovaných kmenů P. aeruginosa provázena mírným, avšak zřetelným zvýšením MIC tobramycinu, amikacinu a gentamicinu. K dalšímu zvýšení MIC došlo po každých dalších 6 měsících léčby, podobně jako bylo pozorováno v prvních 6 měsících léčby. Nejběžnější příčinou rezistence k aminoglykosidům, pozorovanou u kmenů P. aeruginosa izolovaných z chronicky infikovaných pacientů s cystickou fibrosou, je neprostupnost buňky bakterie, která způsobuje necitlivost současně ke všem aminoglykosidům. Kmeny P. aeruginosa izolované u pacientů s cystickou fibrosou také vykázaly adaptivní rezistenci k aminoglykosidům s charakteristickou reverzí k citlivosti po odstranění antibiotika.
Další informace
U pacientů léčených inhalačním tobramycinem do 18 měsíců, nebylo prokázáno zvýšení rizika infekce B. cepacia, S. maltophilia nebo A. xylosoxidans , ve srovnání s pacienty neléčenými tobramycinem. U pacientů léčených tobramycinem byly častěji ze sputa izolovány kmeny druhu Aspergillus, avšak onemocnění, jako např. alergická bronchopulmonální aspergilosa, byly zjištěny vzácně a v podobné frekvenci jako v kontrolní skupině.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)