| salt:hasText
| - Na základě výsledků konvenčních studií toxicity, genotoxicity, mutagenity, kancerogenního potenciálu, teratogenity a reprodukční toxicity při jednorázovém a opakovaného podání neodhalila předklinická data Ludiomilu (maprotilinu) žádné zvláštní riziko pro člověka. Maprotilin způsobuje vážné podráždění kůže.
V předklinických studiích se účinky vyskytly pouze po expozici, kterou lze bezpochyby určit jako nadměrečnou oproti maximální expozici u člověka a která představuje zanedbatelnou důležitost pro klinické použití.
S výjimkou dráždivých účinků Ludiomilu (maprotilinu) na kůži, se nežádoucí účinky v předklinických studiích vyskytly pouze při vysokých dávkách. Byly přiřazeny farmakodynamické aktivitě Ludiomilu (maprotilinu).
Akutní toxicita
Studie akutní toxicity po jednorázovém podání byly provedeny na různých druzích, perorální, intravenózní a subkutánní cestou podání. Z intravenózního podání vyplynuly letální dávky cca 30 mg/kg u myší a cca 38 mg/kg u potkanů. Perorální letální dávka u myší převýšila doporučený terapeutický rozsah 250 krát, zatímco intravenózní letální dávka překročila terapeutický dávkovací rozsah u lidí 10 až 60 krát.
Podráždění kůže
Maprotilin vyvolával vážné podráždění kůže, edém a nekrózu po jednorázovém i opakovaném podání na depilovanou kůži králíků a po dobu 4denního pozorování.
Mutagenita
Nebyl zaznamenán žádný mutagenní účinek maprotilinu in vitro a in vivo studiích genotoxicity.
Toxicita po opakovaném podání a kancerogenita
Potkani byli léčeni perorálními dávkami maprotilinu 10, 30 a 60 mg/kg/den po dobu až 78 týdnů. Léčba dávkou 30 mg/kg/den byla tolerována asi u dvou třetin potkanů. Více než polovina potkanů léčených dávkou 60 mg/kg/den předčasně zemřela a léčba této skupiny byla ukončena v 58. týdnu. U několika potkanů léčených buď 30 mg/kg/den nebo 60 mg/kg/den byla zaznamenána reversibilní změna tuku v játrech. Jak bylo odvozeno z incidence a individuálních typů tumorů, nebyl zaznamenán žádný potenciál tvorby nádorů.
Dlouhodobá toxicita po perorálním podání byla zkoumána u psů s dávkováním 1, 10, 20 a 30 mg/kg tělesné hmotnosti na den po dobu 1 roku. Kvůli vysoké mortalitě byla léčba skupiny na dávce 30 mg/kg ukončena ve 25. týdnu. Epizody křečí byly diagnostikovány po 1-3 dnech u většiny psů, kteří zemřeli samovolně nebo byli předčasně utraceni. Dávky 1 a 10 mg/kg byly dobře tolerovány. V žádné ze skupin uvedených dávek nebyly zjištěny žádné nálezy na orgánech nebo tkáních, které by souvisely s léčbou.
Teratogenita a reprodukční toxicita
Všechny standardní studie teratogenity a reprodukční toxicity provedené s maprotilinem byly negativní.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)