salt:hasText
| - Současné podávání s následujícími dalšími léčivými přípravky je kontraindikováno:
Cisaprid : Byly hlášeny případy srdečních příhod včetně poruch komorového rytmu typu torsade de pointes u nemocných, kteří užívali souběžně flukonazol a cisaprid. Z výsledků kontrolované studie bylo zjištěno, že souběžné podávání flukonazolu 200 mg 1x denně a cisapridu 20 mg 4x denně způsobilo významný nárůst v plazmatických koncentracích cisapridu a prodloužení QT intervalu. Současné užívání cisapridu je kontraindikováno u pacientů, kteří užívají flukonazol (viz bod 4.3 Kontraindikace).
Terfenadin : Protože byl popsán výskyt závažných dysrytmií následujících po prodloužení QTc intervalu u pacientů, kteří užívali azolová antimykotika spolu s terfenadinem, byly provedeny studie interakcí také u flukonazolu. Při podávání flukonazolu v dávce 200 mg denně se neprokázaly žádné změny v QTc intervalu. Pokud je flukonazol užíván v dávce 400 mg nebo 800 mg denně souběžně s terfenadinem, dochází k signifikantnímu vzestupu plazmatických hladin terfenadinu. Užívání flukonazolu v dávce 400 mg/den a vyšší v kombinaci s terfenadinem je tedy kontraindikováno (viz bod 4.3 Kontraindikace). Při souběžném podávání flukonazolu v dávce pod 400 mg/den v kombinaci s terfenadinem je třeba nemocného pečlivě sledovat.
Astemizole : Současné podávání flukonazolu s astemizolem může snížit clearance astemizolu. Výsledné zvýšené plazmatické koncentrace astemizolu mohou vést k prodloužení QT a vzácnému výskytu torsade de pointes . Současné podávání flukonazolu a astemizolu je kontraindikováno.
Pimozide : Přestože nebyly prováděny studie in vitro nebo in vivo , současné podávání flukonazolu s pimozidem může vést k inhibici metabolismu pimozidu. Zvýšené plazmatické koncentrace pimozidu mohou vést k prodloužení QT a vzácnému výskytu torsade de pointes . Současné podávání flukonazolu a pimozidu je kontraindikováno.
Současné podávání s následujícími dalšími léčivými přípravky nelze doporučit:
Erythromycin : Současné podávání flukonazolu a erythromycinu může zvýšit riziko kardiotoxicity (prodloužení QT intervalu, torsades de pointes ) a následně vést k náhlé srdeční smrti. Této kombinaci je třeba se vyhnout.
Současné podávání s následujícími dalšími léčivými přípravky vede k opatřením a úpravám dávky:
Účinek ostatních léčivých přípravků na flukonazol
Hydrochlorothiazid : Souběžné podávání opakovaných dávek hydrochlorothiazidu zdravým dobrovolníkům užívajícím flukonazol způsobuje zvýšení plazmatické koncentrace flukonazolu o 40%. Toto zvýšení není důvodem pro změnu dávkovacího režimu flukonazolu u osob souběžně užívajících diuretika, ale ordinující lékař by měl tento fakt vzít v úvahu.
Rifampicin : Souběžné podávání flukonazolu a rifampicinu mělo za následek 25% snížení AUC flukonazolu a zkrácení jeho poločasu o 20 %. Pokud dostává pacient souběžně oba léky, je třeba zvážit zvýšení dávek flukonazolu.
Účinek flukonazolu na ostatní léčivé přípravky
Flukonazol je silný inhibitorem isoenzymu cytochromu P450 (CYP) 2C9 a středně silným inhibitorem CYP3A4. Vedle níže uvedených zaznamenaných interakcí existuje riziko zvýšených plazmatických koncentrací jiných sloučenin metabolizovaných enzymy CYP2C9 a CYP3A4 a podávaných současně s flukonazolem. Tyto kombinace je nutné volit s opatrností a pacienti by měli být pečlivě sledováni. Vzhledem k dlouhému poločasu flukonazolu, přetrvává enzym inhibující účinek flukonazolu po dobu 4- 5 dnů po jeho vysazení (viz bod 4.3)
Alfentanil : Ve studiích bylo při současné léčbě fluconazolem pozorováno snížení clearance a distribučního objemu stejně jako prodloužení biologického poločasu T½ alfentanilu. Možným mechanismem účinku je inhibice CYP3A4 způsobená flukonazolem. Úprava dávky alfentanilu může být nezbytná.
Amitriptyline, nortriptyline : Flukonazol zvyšuje účinek amitriptylinu a nortriptylinu. 5- nortriptylin a/nebo S-amitnptylin mohou být měřeny na počátku kombinované léčby a po jednom týdnu. Dávkování amitriptylinu/nortriptylinu může být upraveno, pokud je nezbytné.
Amphotericin B : Současné podávání flukonazolu a amphotericinu B infikovaným imunokompetentním a imunosuprimovaným myším poskytlo následující výsledky: malý aditivní antimykotický účinek na systémovou infekci vyvolanou C. albicans , žádný účinek u intrakraniální infekce vyvolané Cryptococcus neoformans , a vzájemný antagonismus těchto přípravků při systémové infekci vyvolané A. fumigatus . Klinický význam výsledků získaných z těchto studií není znám.
Antikoagulancia : Při studiu lékových interakcí zvyšoval flukonazol u zdravých mužů protrombinový čas (12 %) při podávání warfarinu. Po zkušenostech s uvedením přípravku na trh, stejně jako u ostatních azolových antimykotik, byly hlášeny krvácivé příhody (podlitiny, epistaxe, krvácení do gastrointestinálního traktu, hematurie a melena). Tyto nežádoucí účinky byly důsledkem prodloužení protrombinového času u pacientů užívajících warfarin současně s flukonazolem. Protrombinový čas u pacientů užívajících antikoagulancia kumarinového typu by měl být pečlivě monitorován. Úprava dávky warfarinu může být nezbytná.
Azithromycin: Ve otevřené, randomizované studii s 18 zdravými dobrovolníky byl hodnocen účinek jednorázově podané dávky azithromycinu 1200 mg perorálně na farmakokinetiku jednorázově podané dávky flukonazolu 800 mg perorálně, stejně jako účinek flukonazolu na farmakokinetiku azithromycinu. Nebyla zjištěna žádná významná farmakokinetická interakce mezi flukonazolem a azithromycinem.
Krátkodobě působící benzodiazepiny : Po perorálním podávání midazolamu způsoboval flukonazol významné zvýšení koncentrace midazolamu s následnými psychomotorickými účinky. Tento účinek flukonazolu na midazolam se zdá být zřetelnější po perorálním podání flukonazolu než po jeho intravenózním podání. Jestliže u pacientů léčených flukonazolem je nutná souběžná léčba benzodiazepiny, mělo by být zváženo snížení dávek benzodiazepinů a pacienti by měli být přiměřeně monitorováni .
Prostřednictvím inhibice metabolismu triazolamu flukonazol zvyšuje AUC triazolamu (jednotlivá dávka) o přibližně 50 %, Cmax o 20-32% a zvyšuje t½ o 25-50 %. Úprava dávky triazolamu může být nezbytná.
Karbamazepin: Bylo pozorováno, že flukonazol inhibuje metabolismus karbamazepinu a zvyšuje karbamazepin v séru o 30 %. To vyvolává riziko rozvoje toxicity karbamazepinem. Úprava dávky karbamazepinu může být nezbytná v závislosti na koncnetraci/účinku.
Blokátory kalciového kanálu : Některé dihydropyridinové blokátory kalciového kanálu (nifedipin, isradipine, amlodipin a felodipin) jsou metabolizovány CYP3A4.
Flukonazol zvyšuje systémovou expozici antagonistů kalciového kanálu. Doporučuje se časté sledování možného výskytu nežádoucích účinků.
Celecoxib : Během současné léčby flukonazolem (200 mg denně) a celecoxibem (200 mg) se zvýšily Cmax a AUC celecoxibu o 68 % respektive 134 %. Při kombinovaném podání s flukonazolem může být nezbytné snížit davky celecoxibu na polovinu.
Cyklosporin : Flukonazol významně zvyšuje koncentraci a AUC cyklosporinu. Tato kombinace může být použita při současném snížení dávek cyklosporinu, v závislosti na jeho koncentraci.
Cyclofosfamid : Kombinovaná léčba s cyclofosfamidem vede ke zvýšení sérových hladin bilirubinu a kreatininu. Kombinace může být podávána, pokud se bere v úvahu riziko zvýšení sérových hladin bilirubinu a kreatininu.
Fentanyl : byl hlášen jeden fatální případ možné interakce fentanylu a flukonazolu. Autor usuzuje, že k úmrtí pacienta došlo z důvodu intoxikace fentanylem. Mimoto v randomizované crossover studii s dvanácti zdravými dobrovolníky bylo pozorováno, že flukonazol významně zpomaloval eliminaci fentanylu. Zvýšené koncentrace fentanylu mohou vést k respirační depresi.
Halofantrin : Flukonazol může vzhledem k inhibičnímu účinku na CYP3A4 zvýšit plasmatické koncentrace halofantrinu.
HMG-CoA reduktázové inhibitory : Riziko myopatie a rabdomyolýzy se zvažuje, pokud se flukonazol podává současně s HMG-CoA reduktázové inhibitory, které jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A4, (jako např. atorvastatin a simvastatin) nebo CYP2C9, jako je fluvastatin. Pokud je kombinovaná léčba nezbytná, u pacientů by se měl sledovat případný výskyt příznaky myopatie a rabdomyolýzy a měla by se sledovat hladiny kreatinkinázy. Podávání HMG-CoA reduktázových inhibitorů je nutné ukončit, pokud je pozorováno výrazné zvýšení kreatinkinázy nebo je stanovena nebo se předpokládá myopatie/rabdomyolýza.
Losartan : Flukonazol inhibuje metabolismus losartanu na jeho aktivní metabolit (E- 31 74), který je zodpovědný za většinu antagonistického účinku k receptoru pro angiotensin Il, který se objevuje v průběhu léčby losartanem. Pacientům by se neustále měl být sledován krevní tlak.
Methadon: Flukonazol může zvýšit koncentraci methadonu v séru. Úprava dávky methadonu může být nezbytná.
Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) : Při současném podávání flurbiprofenu s flukonazolem, byly Cmax a AUC flurbiprofenu zvýšeny o 23 % respektive 81 %, v porovnání s podáváním samotného flurbiprofenu. Obdobně byly při současném podávání racemického ibuprofenu (400 mg) s flukonazolem zvýšeny Cmax a AUC farmakologicky aktivního isomeru [S-(+)-ibuprofen] o 15 % respektive 82 % v porovnání s podáváním samotného racemického ibuprofenu.
Ačkoli to nebylo specificky studováno flukonazol zvýšuje systémovou expozici NSAIDs, které jsou metabolizovány prostřednictvím CYP2C9 (např. naproxen, lornoxicam, meloxicam, diclofenac). Doporučuje se časté sledování pro možný výskyt nežádoucích účinků a toxicity související s NSAIDs. Úprava dávky NSAIDs může být nezbytná.
Perorální antikoncepce : Při současném podávání flukonazolu v dávce 50 mg a perorálních kontraceptiv nedochází k významnější změně plazmatické hladiny u ethinylestradiolu a levonorgestrelu, avšak při dávce 200 mg denně je plocha pod křivkou plazmatické koncentrace ethinylestradiolu zvýšena o 40% a levonorgestrelu o 24%. Je tedy nepravděpodobné, že by opakované podávání flukonazolu v těchto dávkách ovlivňovalo účinnost kombinovaných perorálních kontraceptiv.
Fenytoin: Flukonazol inhibuje hepatický metabolismus fenytoinu. Při souběžném podávání je nutné sledovat sérovou koncentraci fenytoinu, aby nedošlo k intoxicikaci fenytoinem.
Prednison : Byl hlášen případ, kdy u pacienta po transplantaci jater, který byl léčen prednisonem, došlo k rozvoji akutní adreno-kortikální nedostatečnosti po ukončení tříměsíční léčby flukonazolem. Ukončení podávaní flukonazolu pravděpodobně způsobilo zvýšení aktivity CYP3A4, což následně vedlo ke zvýšení metabolismus prednisonu.
U pacientů dlouhodobě léčených flukonazolem a prednisonem musí být po vysazení flukonazolu pečlivě sledována možnost vzniku adreno-kortikální nedostatečnosti.
Rifabutin : Flukonazol zvyšuje koncentraci rifabutinu v séru vedoucí ke zvýšení AUC rifabutinu o 80 %. Objevily se zprávy o výskytu uveitidy u pacientů, kteří souběžně užívali flukonazol a rifabutin. Při kombinované léčbě je nutné brát v úvahu příznaky toxicity rifabutinu.
Sachinavir : Flukonazol zvyšuje AUC sachinaviru o přibližně 50 %, Cmax o přibližně 55 % a snižuje clearance sachinaviru o přibližně 50 % a to díky inhibici hepatického metabolismu sachinaviru prostřednictvím CYP3A4 a inhibici P-glycoproteinu. Úprava dávky sachinaviru může být nezbytná.
Sirolimus : Flukonazol zvyšuje plasmatické koncentrace sirolimu pravděpodobně inhibicí metabolismu sirolimu prostřednictvím CYP3A4 a P-glycoprotein. Tuto kombinaci lze podávat při úpravě dávky sirolimu v závislosti na míře účinku/koncentrací.
Látky obsahující sulfonylmočovinu : Flukonazol u zdravých dobrovolníků prodlužoval plazmatický poločas současně podávaných perorálních sloučenin sulfonylmočoviny (např. chlorpropamid, glibenklamid, glipizid a tolbutamid). Při souběžném podávání je nutná častá kontrola glykemie a doporučuje se případné snížení dávky sulfonylmočoviny.
Takrolimus : Flukonazol může až pětinásobně zvyšovat sérové koncentrace perorálné podávaného takrolimu a to díky inhibici metabolismu tacrolimu prostřednictvím CYP3A4 ve střevě. Při intravenozním podávání takrolimu nebyly žádné významné farmakokinetické změny pozorovány. Zvýšené hladiny takrolimu byly spojovány s nefrotoxicitou. Dávky perorálně podávaného takrolimu je nutné snížit v závislosti na koncentraci takrolimu.
Theofylin: V placebem kontrolované studii vzájemných interakcí vedlo podávání 200 mg flukonazolu po 14 dní k 18 % poklesu střední plazmatické clearance theofylinu. U pacientů, kterým jsou podávány vysoké dávky theofylinu či kteří jsou z jiné příčiny zvýšeně ohroženi jeho toxicitou, je třeba při souběžné léčbě flukonazolem pátrat po známkách toxicity theofylinu a příslušně upravit jeho dávku, pokud k takovým projevům dojde.
Vinka alkaloidy: Ačkoliv studie nebyly prováděny, flukonazol může zvýšit plazmatické hladiny vinka alkaloidů (např. vinkristin a vinblastin) a vést k neurotoxicitě, pravděpodobně způsobené inhibičním vlivem na CYP3A4.
Vitamin A : Na základě hlášeného případu u jednoho pacienta užívajícího kombinovanou léčbu s
all-trans-retinovou kyselinou acid (kyselou formou vitaminu A) a flukonazolem, došlo k rozvoji nežádoucích účinku souvisejících s CNS ve formě pseudotumoru mozku, které odezněly po ukončení léčby flukonazolem. Je možné použít tuto kombinaci, ale je nutné mít na paměti výskyt nežádoucích účinku souvisejících s CNS
Zidovudin: Flukonazol zvyšuje Cmax a AUC zidovudinu o 85 % respektive 75 %, a to díky 45% snížení clearance perorálně podávaného zidovudinu. Poločas zidovudinu byl navíc po kombinované léčbě s flukonazolem prodloužen přibližně o 128 %. U pacientů užívajících tuto kombinaci je nutné sledovat rozvoj nežádoucích účinků souvisejících se zidovudinem. Může být nezbytné snížení dávky zidovudinu.
Interakční studie dále prokázaly, že perorální vstřebávání flukonazolu se klinicky významně nezhoršuje při současném podání spolu s jídlem, cimetidinem a antacidy a ani po celotělovém ozáření při transplantaci kostní dřeně.
(cs)
|