| salt:hasText
| - Bisoprolol se musí užívat opatrně:
- při chronickém srdečním selhání (bisoprolol indikován k léčbě po zahajovací titrační fázi)
- při bronchospazmu (při bronchiálním astmatu, při obstrukčních chorobách dýchacích cest)
- při diabetu se silnými výkyvy hodnot glykémie; mohou se maskovat příznaky hypoglykémie
- při naprostém hladovění
- při probíhající desenzibilizační terapii
- při AV blokádě prvního stupně
- při Prinzmetalově angině
- při okluzívním onemocnění periferních arterií (zesílení potíží se může vyvinout především při zahájení léčby)
- při celkové anestézii
U pacientů podstupujících celkovou anestézii beta-sympatolytika snižují incidenci arytmií a ischémie myokardu při indukci a intubaci, a pak v pooperačním období. Běžně se doporučuje udržovat beta-blokádu průběžně v perioperační době. Anesteziolog musí o beta-blokádě vědět pro možnost interakcí s jinými léčivy, kdy by mohly vzniknout bradyarytmie, oslabení reflexní tachykardie a snížení reflexní schopnosti kompenzovat ztrátu krve. Jestliže se považuje za nutné beta-sympatolytikum před chirurgickým výkonem odejmout, je třeba to udělat postupně a to tak, aby po 48 hodin před anestézií byl pacient bez beta-sympatolytika.
Nejsou terapeutické zkušenosti s léčbou srdečního selhání bisoprololem u pacientů s těmito chorobami a stavy:
- s insulindependentním diabetem (typu I)
- s těžce poškozenou funkcí ledvin (sérový kreatinin > 300 μmol/l)
- s těžce poškozenou funkcí jater
- s restriktivní kardiomyopatií
- s vrozenou srdeční vadou
- s hemodynamicky významnou organickou chlopenní vadou
- s infarktem myokardu v posledních třech měsících
Kombinace bisoprololu s antagonisty kalcia typu verapamilu a diltiazemu, s antiarytmiky třídy I a s centrálně působícími antihypertenzivy se všeobecně nedoporučuje; podrobnosti, prosím, vyhledejte v bodě 4.5.
Při bronchiálním astmatu nebo jiných chronických obstrukčních plicních onemocněních, která mohou vyvolávat příznaky, je třeba současně podávat bronchodilatační terapii. Občas se může objevit zvýšení rezistence dýchacích cest u pacientů s astmatem, a proto může být nutné zvýšit dávku beta2-sympatomimetik.
Tak jako jiné beta-sympatolytika, bisoprolol může zvýšit jak citlivost k alergenům, tak i závažnost anafylaktických reakcí. Terapie adrenalinem někdy nepřinese očekávaný terapeutický efekt.
Pacientům s psoriázou anebo s psoriázou v anamnéze by se beta-sympatolytika (např. bisoprolol) měly podávat pouze po pečlivém zvážení prospěchu proti rizikům.
Při terapii bisoprololem mohou být maskovány příznaky thyreotoxikózy.
U pacientů s feochromocytomem se nesmí bisoprolol podávat bez předchozí blokády alfa-receptorů.
Při zahájení terapie bisoprololem je nutné pravidelné monitorování. Údaje o dávkování a způsobu podání, prosím, vyhledejte v bodě 4.2
Ukončení terapie bisoprololem nesmí být náhlé, pokud to není zcela jednoznačně indikováno. Další informace v bodě 4.2.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)