| salt:hasText
| - Serotonergní léky
Tak jako u ostatních léků ze skupiny SSRI, může současné podávání se serotonergními léky vést k výskytu účinků souvisejících s 5-HT (serotoninový syndrom: viz bod 4.4).
Pokud jsou serotonergní léky (jako je L-tryptofan, triptany, tramadol, linezolid, SSRI, lithium a přípravky obsahující třezalku tečkovanou – Hypericum perforatum ) kombinované s paroxetinem, doporučuje se opatrnost a pozornější klinické sledování pacienta. Opatrnost je také doporučována při použití fentanylu při celkové anestezii nebo léčbě chronické bolesti.
Současné užívání paroxetinu a IMAO je kontraindikováno z důvodu rizika vzniku serotoninového syndromu (viz bod 4.3).
Pimozid
Ve studii, kde se používala jednotlivá nízká dávka pimozidu (2 mg) současně s paroxetinem (60 mg), byly prokázány zvýšené hladiny pimozidu – průměrně 2.5 krát. Může to být způsobeno známými CYP2D6 inhibičními vlastnostmi paroxetinu.
Díky úzkému terapeutickému indexu pimozidu a jeho známé schopnosti prodlužovat QT interval současné užívání pimozidu a paroxetinu kontraindikováno (viz bod 4.3).
Enzymy metabolizující léky
Metabolismus a farmokokinetiku paroxetinu může ovlivnit indukce nebo inhibice enzymů metabolizujících léky. Pokud se paroxetin má podávat současně se známým inhibitorem enzymů metabolizujících léky, musí se zvážit podání dávek odpovídajících spodní hranici doporučeného dávkování. Pokud se má lék podávat současně se známými induktory enzymů metabolizujících léky (např. s karbamazepinem, rifampicinem, fenobarbitalem, fenytoinem) nebo s fosamprenavirem/ritonavirem, není potřebná žádná úprava úvodního dávkování. Jakákoliv úprava dávkování paroxetinu (ať už po iniciaci dávkování nebo po přerušení podávání enzymatického induktoru) se má řídit klinickým účinkem (snášenlivost a účinnost).
Fosamprenavir/ritonavir
Současné podávání fosamprenaviru/ritonaviru v dávce 700/100 mg podávané dvakrát denně a paroxetinu v dávce 20 mg podávané jedenkrát denně zdravým dobrovolníkům po dobu 10 dní vede k signifikantnímu snížení plazmatických hladin paroxetinu přibližně o 55 %. Plazmatické hladiny fosamprenaviru/ritonaviru byly během současného podávání s paroxetinem blízké referenčním hodnotám jiných studií, což naznačuje, že paroxetin neměl signifikantní vliv na metabolismus fosamprenaviru/ritonaviru. Údaje o efektu dlouhodobého současného podávání paroxetinu a fosamprenaviru/ritonaviru (přesahujícího 10 dní) nejsou k dispozici.
Procyklidin
Každodenní podávání paroxetinu významně zvyšuje plazmatické hladiny procyklidinu. Pokud se projeví anticholinergní účinky, musí se dávka procyklidinu snížit.
Antikonvulziva: karbamazepin, fenytoin, valproát sodný
Nezdá se, že by současné podávání mělo nějaký účinek na farmakokinetický/dynamický profil u pacientů s epilepsií.
Inhibiční potenciál paroxetinu vůči CYP2D6
Tak jako ostatní antidepresiva, včetně ostatních SSRI, inhibuje paroxetin jaterní enzym CYP2D6 cytochromu P450. Inhibice CYP2D6 může vést ke zvýšeným plazmatickým koncentracím současně podávaných léků, které jsou metabolizovány tímto enzymem. Patří mezi ně některá tricyklická antidepresiva (např. klomipramin, nortriptylin a desipramin), fenothiazinová neuroleptika (např. perfenazin a thioridazin, viz bod 4.3), risperidon, atomoxetin, některá antiarytmika typu 1c (např. propafenon a flekainid) a metoprolol. Nedoporučuje se používat paroxetin v kombinaci s metoprololem, který se podává při srdeční nedostatečnosti, a to z důvodu jeho úzkého terapeutického rozmezí u této indikace.
Tamoxifen je prolék vyžadující metabolickou aktivaci prostřednictvím CYP2D6. Inhibice CYP2D6 paroxetinem může vést ke snížení plazmatických koncentrací aktivního metabolitu a tak snížit účinnost tamoxifenu, zvláště u značných metabolizátorů. Doporučuje se, aby bylo při předepisování léků zváženo užití antidepresiv s minimální CYP2D6 aktivitou.
Alkohol
Tak jako u ostatních psychotropních léků, musí být pacienti upozorněni na to, že během užívání paroxetinu se mají vyvarovat konzumace alkoholu.
Perorální antikoagulancia
Mezi paroxetinem a perorálními antikoagulancii se může vyskytnout farmakodynamická interakce. Současné použití paroxetinu a perorálních antikoagulancií může vést ke zvýšené antikoagulační aktivitě a riziku krvácení. Paroxetin se proto musí používat opatrně u pacientů, kteří jsou léčeni perorálními antikoagulancii (viz bod 4.4).
NSAID a kyselina acetylsalicylová a další antikoagulační léky
Mezi paroxetinem a NSAID/kyselinou acetylsalicylovou může dojít k farmakodynamické interakci. Současné použití paroxetinu a NSAID/kyseliny acetylsalicylové může vést ke zvýšenému riziku krvácení (viz bod 4.4).
Opatrnost se doporučuje u pacientů užívajících SSRI současně s perorálními antikoagulancii, s léky, o kterých víme, že ovlivňují funkci krevních destiček anebo s dalšími léky, které mohou zvýšit riziko krvácení (např. s atypickými antipsychotiky jako je klozapin, fenothiaziny, většina TCA, kyselina acetylsalicylová, NSAID, inhibitory COX-2), i u pacientů, kteří mají v anamnéze poruchy krvácení nebo stavy, které je mohou predisponovat ke krvácení.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)