Studies of the mobility pattern among modern human groups are well established in recent biological anthropology research. However, the topic has even interest in several important archeological questions: what pattern of mobility can be found betweenthe Late Eneolithic and Early Bronze Age groups: sedentary agricultural or mobile foraging? Comparative studies of sedentary agricultural groups and mobile hunter-gatherers show that loading due to the differences between the locomotion patternsinfluence mainly shape and properties of diaphyseal cross-section geometry of long bones. Therefore, we suggest to follow the biomechanical and morphometrical approach that modeled long bone diaphysis as engineering beams to contrast adaptive differencesbetween these groups. The studied samples of Late Eneolithic and Early Bronze Age humans consists of 339 individuals. Using the biomechanical approach we continue the previous applications which studied mobility differences of early agricultural and (en)
Srovnání základních strategií lokomočního chování člověka - mobility (nomádšti pastevci) versus usedlosti (zemědělci) -jev centru zájmu antropologických studií. Zároveň se toto téma dotýká i archeologických otázek: byly skupiny v pozdním eneolitunomádští pastevci nebo spíše zemědělci? Srovnávací analýzy zemědělských a lovecko-sběračských skupin ukázaly, že rozdílná úroveň lokomoční zátěže se nejvíce projeví na tvaru a uspořádání hutné kostní tkáně diafýzy dlouhé kosti. Proto pro výzkumlokomočních vzorců v pozdním eneolitu navrhujeme použít biomechanické a morfometrické metody vycházející z modelové představy dlouhé kosti jako tyče s pláštěm a dutinou. Studijní materiál sestává celkem z 339 jedinců pozdního eneolitu a rané dobybronzové okruhů Kultury se šňůrovou keramikou, Kultury se zvoncovitými poháry a Unětické kultury. Použitím biomechanických metod navazujeme na obdobné aplikace ve fyzické antropologii u raných zemědělců a pastevců, morfometrické metody ve spojení s (cs)