| salt:hasText
| - Přítomnost zhoubného bujení je třeba vyloučit vhodnou diagnostickou metodou (např. endoskopie nebo biopsie) před zahájením léčby žaludečních vředů, protože léčba ranitidinem může zastřít příznaky karcinomu žaludku.
Pacienty s peptickými vředy je třeba testovat na přítomnost bakterie H. Pylori. V případě pozitivního nálezu je třeba aplikovat adekvátní režim eradikace.
U pacientů, kteří současně s ranitidinem dostávají nesteroidní protizánětlivé léky, se doporučuje pravidelný dohled, zvláště jedná-li se o pacienty starší a ty s anamnesou peptického vředu.
V souladu s doporučenou klinickou praxí se doporučuje, aby byli pacienti na dlouhodobé udržovací léčbě praktickými lékaři pravidelně kontrolováni.
Při souběžném užívání ranitidinu a teofylinu je třeba kontrolovat plazmatické koncentrace teofylinu a v případě nutnosti dávku teofylinu upravit.
Ranitidin je vylučován ledvinami, a proto dochází ke zvýšení hladiny přípravku v plazmě u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin. Snížení dávky se doporučuje u pacientů s poškozenou funkcí ledvin (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání).
Při výskytu stavu zmatenosti u pacientů s poškozenou funkcí ledvin nebo u starších pacientů je třeba léčbu okamžitě ukončit.
Opatrnosti je zapotřebí u pacientů s vážným poškozením funkce jater, jelikož ranitidin je metabolizován v játrech.
U pacientů, jako jsou starší osoby, osoby s chronickým plicním onemocněním, diabetem nebo imunokompromitované osoby, může existovat zvýšené riziko vzniku komunitně získané pneumonie.Velká epidemiologická studie ukázala zvýšené riziko rozvoje komunitně získané pneumonie u uživatelů samotného ranitidinu jako antagonistů H2 receptorů oproti těm, u kterých byla léčba zastavena, s pozorovaným nárůstem relativního rizika 1, 82 (95% CI 1,26 – 2,64).
Ojedinělé klinické zprávy nasvědčují tomu, že ranitidin může vyvolat akutní porfyrické ataky. Pacienti s anamnézou akutní intermitentní porfyrie by proto neměli být ranitidinem léčeni.
Doporučuje se pravidelné sledování pacientů, kteří užívají nesteroidní protizánětlivé léky současně s ranitidinem, zvláště pak starších osob a osob s anamnézou peptického vředu.
Ranitidin 150 mg a 300 mg šumivé tablety:
Jedna tableta obsahuje 23 mmol (nebo 533 mg) sodíku. Toto je třeba zohlednit u pacientů s kontrolovanou sodíkovou dietou.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)