salt:hasText
| - Známky a příznaky � Mezi velmi časté symptomy předávkování (výskyt > 10%) patří tachykardie, agitovanost / agresivita, dysartrie, různé extrapyramidové symptomy a snížený stupeň vědomí mezi sedací a komatem.
Další významné důsledky předávkování jsou delirium, křeče, koma, možný neuroleptický maligní syndrom, respirační deprese, aspirace, hypertenze nebo hypotenze, srdeční arytmie (< 2% případů předávkování) a kardiopulmonární zástava. Smrtelné případy se vyskytly už po akutním předávkování dávkou natolik nízkou jako 450 mg, ale rovněž bylo popsáno přežití po akutním předávkování dávkou přibližně 2 g perorálního olanzapinu.
Léčba předávkování � Olanzapin nemá žádné specifické antidotum. Nedoporučuje se vyvolání zvracení. Mohou být indikovány jiné standardní postupy používané při léčbě předávkování (např. výplach žaludku, podání aktivního uhlí). Bylo prokázáno, že současné podání aktivního uhlí snižuje biologickou dostupnost olanzapinu po perorálním podání o 50-60%.
�Dle klinického stavu je třeba zahájit symptomatickou léčbu a sledování vitálních funkcí včetně léčby hypotenze a oběhového kolapsu a podpory dýchání. Nesmí se použít epinefrin, dopamin ani jiná beta-sympatomimetika, protože stimulace beta-adrenergních receptorů může prohloubit hypotenzi. Sledování kardiovaskulárních parametrů je nezbytné kvůli diagnostice možných poruch srdečního rytmu. Až do zotavení musí být pacient pod pečlivým lékařským dohledem.
(cs)
|