| salt:hasText
| - Nežádoucí účinky popsané v tomto bodu se týkají přípravku Irinotecan Accord 20 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok. Není prokázáno, že by byl bezpečnostní profil irinotekanu ovlivněn cetuximabem nebo vice versa. V kombinaci s cetuximabem byly hlášeny další nežádoucí účinky, které se u cetuximabu očekávají (jako akneformní vyrážka 88%). Pro veškeré nežádoucí účinky irinotekanu v kombinaci s cetuximabem, se podívejte také do souhrnu údajů o přípravku pro cetuximab.
Informace o nežádoucích účincích v kombinaci s bevacizumabem naleznete v souhrnu údajů o přípravku pro bevacizumab.
Nežádoucí lékové reakce hlášené u pacientů léčených kapecitabinem v kombinaci s irinotekanem kromě těch pozorovaných při monoterapii kapecitabinem nebo pozorovaných ve skupině se zvýšenou četností ve srovnání s monoterapií kapecitabinem zahrnují:
Velmi časté nežádoucí účinky, všech stupňů závažnosti: trombóza/embolie;
Časté nežádoucí účinky, všech stupňů závažnosti: hypersenzitivní reakce, srdeční ischemie/infarkt myokardu;
Časté nežádoucí účinky, stupeň 3 a 4 : febrilní neutropenie
Úplné informace o nežádoucích účincích kapecitabinu jsou uvedeny v souhrnu údajů o přípravku pro kapecitabin
Nežádoucí účinky stupně 3 a 4 hlášené u pacientů léčených kapecitabinem v kombinaci s irinotekanem a bevacizumabem kromě těch pozorovaných při monoterapii kapecitabinem nebo pozorovaných ve skupině se zvýšenou četností ve srovnání s monoterapií kapecitabinem zahrnují:
Časté nežádoucí účinky, stupeň 3 a 4 : neutropenie, trombóza/embolie, hypertenze a srdeční ischemie/infarkt myokardu.
Úplné informace o nežádoucích účincích kapecitabinu a bevacizumabu jsou uvedeny v souhrnu údajů o přípravku pro kapecitabin a bevacizumab.
Následující nežádoucí účinky považované za možná či pravděpodobně související s podáním irinotekan hydrochlorid trihydrátu byly hlášeny u 765 pacientů, kteří dostávali doporučenou dávku 350 mg/m2 při monoterapii a u 145 pacientů léčených irinotekan hydrochlorid trihydrátem v kombinované terapii s 5FU/FA jednou za dva týdny v doporučené dávce 180 mg/m2.
Gastrointestinální poruchy
Pozdní průjem
Průjem (dostavující se více než 24 hodin po podání) je dávku limitující toxicita Irinotecan koncentrátu pro infuzní roztok.
V monoterapii:�Těžký průjem byl pozorován u 20% pacientů, kteří dodržovali doporučení pro léčbu průjmu. Ze zhodnotitelných cyklů byl těžký průjem zjištěn ve 14%. Průměrná doba nástupu první tekuté stolice byla 5. den po infuzi irinotekan hydrochlorid trihydrátu.
V kombinované terapii:Těžký průjem byl pozorován u 13,1% pacientů, kteří dodržovali doporučení pro léčbu průjmu. Ze zhodnotitelných cyklů byl těžký průjem zjištěn v 3,9%.� Méně častěji byly hlášeny případy pseudomembranózní kolitidy, z nichž jeden byl dokumentován bakteriologicky (Clostridium difficile).
Nauzea a zvracení
V monoterapii:� Nauzea a zvracení byly závažné asi u 10% pacientů léčených antiemetiky.
V kombinované terapii:Byl pozorován nižší výskyt závažné nauzey a zvracení (2,1% resp. 2,8% pacientů).
Dehydratace � Byly zaznamenány případy dehydratace často spojené s průjmem a/nebo zvracením.�U pacientů, u nichž se vyskytla dehydratace spojená s průjmem a/nebo zvracením, byly zaznamenány méně časté případy selhání ledvin, hypotenze nebo srdečního a oběhového selhání.
Jiné gastrointestinální poruchy
Zácpa vztahující se k irinotekanu a/nebo loperamidu byla zaznamenána:
při monoterapii: u méně než 10% pacientů,
při kombinované terapii: u 3,4% pacientů.
Byly zaznamenány méně časté případy střevní obstrukce, ileus nebo gastrointestinální krvácení a vzácně se objevující případy kolitidy včetně tyflitidy (zánět céka), ischemické a vředové kolitidy. Vzácné případy perforace střeva byly zaznamenány. Jiné mírné účinky zahrnují anorexii, bolesti břicha a mukozitidu.�S léčbou irinotekanem byly spojeny vzácné případy symptomatické či asymptomatické pankreatitidy.
Poruchy krve a lymfatického systému
Neutropenie je dávku limitující toxický účinek. Neutropenie byla vratná a nekumulativní; nejnižší hodnota neutrofilů (tzv. nadir) byla dosažena v průměru 8. den bez ohledu na to, zda šlo o monoterapii nebo kombinovanou terapii.
V monoterapii:
Neutropenie byla pozorována u 78,7% pacientů a byla těžká (počet neutrofilů < 500 buněk/mm3) u 22,6% pacientů. Ze zhodnotitelných cyklů mělo 18% počet neutrofilů pod 1000 buněk/mm3 včetně 7,6% s počtem neutrofilů < 500 buněk/mm3. Úplného zotavení se většinou dosáhlo do 22 dnů.
Horečka s těžkou neutropenií byla hlášena u 6,2% pacientů a v 1,7% cyklů. Infekce se vyskytla u asi 10,3% pacientů (2,5% cyklů) a byla spojena s těžkou neutropenií u asi 5,3% pacientů (1,1% cyklů), ve dvou případech skončila úmrtím pacienta
Anémie byla hlášena u asi 58,7% pacientů (8% s hladinou hemoglobinu < 80 g/l a 0,9% s hladinou hemoglobinu < 65 g/l).
Trombocytopenie (< 100 000 buněk/mm3) byla pozorována u 7,4% pacientů a v 1,8% cyklů, z toho u 0,9% s počtem destiček < 50 000 buněk/mm3 a v 0,2% cyklů.
Téměř všichni pacienti se zotavili do 22. dne.
V kombinované terapii:
N eutropenie byla pozorována u 82,5% pacientů a byla těžká (počet neutrofilů < 500 buněk/mm3) u 9,8% pacientů. Ze zhodnotitelných cyklů mělo 67,3% počet neutrofilů pod 1000 buněk/mm3 včetně 2,7% s počtem neutrofilů < 500 buněk/mm3. Úplného zotavení se většinou dosáhlo během 7-8 dnů.
Horečka s těžkou neutropenií byla hlášena u 3,4% pacientů a v 0,9% cyklů.
Infekce se vyskytla u asi 2% pacientů (0,5% cyklů) a byla spojena s těžkou neutropenií u asi 2,1% pacientů (0,5% cyklů), v jednom případě skončila úmrtím pacienta.
Anémie byla hlášena u 97,2% pacientů (2,1% s hladinou hemoglobinu < 80 g/l).
Trombocytopenie (< 100 000 buněk/mm3) byla pozorována u 32,6% pacientů a ve 21,8% cyklů. Nebyla pozorována žádná těžká trombocytopenie (< 50 000 buněk/mm3). Byl hlášen jeden případ periferní trombocytopenie s protidestičkovými protilátkami.
Infekce a infestace
Méně časté případy selhání ledvin, hypotense nebo selhání srdce a oběhu byly pozorovány u pacientů, u kterých se vyskytla sepse.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Akutní cholinergní syndrom
Těžký přechodný akutní cholinergní syndrom byl pozorován u 9% pacientů léčených monoterapií a u 1,4% pacientů léčených kombinovanou terapií. Hlavní příznaky byly definovány jako časný průjem a různé další příznaky jako bolest břicha, konjunktivitida, rinitida, hypotenze, vazodilatace, pocení, zimnice, nevolnost, závrať, poruchy vidění, mióza, slzení a nadměrné slinění vyskytující se během infuze irinotekan hydrochlorid trihydrátu nebo během 24 hodin po ní. Tyto příznaky zmizí po podání atropinu (viz bod 4.4).
Astenie byla těžká u méně než 10% pacientů léčených monoterapií a u 6,2% pacientů léčených kombinovanou terapií. Příčinná souvislost s irinotekanem nebyla zcela jasně stanovena.
Horečka se bez přítomnosti infekce a bez současné těžké neutropenie objevila u 12% pacientů léčených monoterapií a u 6,2% pacientů léčených kombinovanou terapií.
Byly hlášeny méně časté případy mírné reakce v místě aplikace infuze.
Srdeční poruchy � Byly zaznamenány vzácné případy hypertenze během infuze nebo po ní.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Intersticiální plicní choroba projevující se plicními infiltráty je méně častá u léčby irinotekanem. Byly hlášeny časné účinky jako dyspnoe (viz bod 4.4).
Poruchy kůže a podkožní tkáně � Alopecie (vypadávání vlasů) byla velmi častá a reverzibilní.� Byly také zaznamenány méně časté případy mírné kožní reakce.
Poruchy imunitního systému � Byly zaznamenány případy mírné alergické reakce a vzácně anafylaktické / anafylaktoidní reakce.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně � Byly hlášeny časné účinky jako svalové kontrakce nebo křeče a parestezie.
Laboratorní testy � Při monoterapii byla pozorována přechodná a mírná až střední navýšení sérových hladin transamináz u 9,2% pacientů, alkalické fosfatázy u 8,1% pacientů a bilirubinu u 1,8% pacientů, při absenci progresivní jaterní metastázy. Přechodná a mírná až střední navýšení sérových hladin kreatininu byla pozorována u 7,3% pacientů.
Při kombinované terapii byly pozorovány přechodné sérové hladiny (stupeň 1 a 2) ALT (alanin aminotransferáza) u 15% pacientů, AST (aspartát aminotransferáza) u 11% pacientů, alkalické fosfatázy u 11% pacientů a bilirubinu u 10% pacientů, při absenci progresivní jaterní metastázy. Přechodný stupeň 3 byl pozorován u 0%, 0%, 0% a 1% pacientů. Stupeň 4 pozorován nebyl.
Byly zaznamenány vzácné případy vzestupu amylázy a/nebo lipázy.� Byly zaznamenány vzácné případy hypokalemie a hyponatremie převážně spojené s průjmem a zvracením. �
Poruchy nervového systému � Po uvedení produktu na trh byly zaznamenány velmi vzácné případy přechodné poruchy řeči související s infuzí irinotekanu.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)