| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Jiné přípravky pro respirační systém.
ATC kód: R07AX01
Mechanismus působení
Oxid dusnatý je látka produkovaná mnoha buňkami v organismu.
Působí relaxaci hladkého svalstva tím, že se váže na hemovou složku guanylátcyklázy v cytosolu, čímž je guanylátcykláza aktivována a dochází ke zvýšení hladiny cyklického guanosin-,5’-monofosfátu v buňkách, což způsobuje vazodilataci. Inhalace oxidu dusnatého tedy způsobuje plicní vazodilataci.
Farmakodynamické účinky
Terapeutický význam inhalovaného oxidu dusnatého je v selektivní vazodilataci plic s minimálními systémovými kardiovaskulárními účinky. Selektivní účinek oxidu dusnatého na plicní cévy je dán tím, že dochází k jeho rychlé inaktivací reakcí s hemovou skupinou. Průměrná životnost NO in vivo je pouze několik sekund.
Oxid dusnatý zvyšuje parciální tlak arteriálního kyslíku (PaO2) dilatací plicních cév v lépe ventilovaných oblastech plic, čímž dochází k redistribuci plicního oběhu od oblastí s nízkým indexem ventilace/perfuze (V/Q) do oblastí s indexem normálním. Studie ukazují, že se farmakodynamické účinky v plicích projevují už při koncentracích 1 ppm v dýchacích cestách.
Účinnost a bezpečnost
Klinické studie potvrdily schopnost inhalovaného oxidu dusnatého oslabit cévní rezistenci v plicích a zvýšit okysličení při různých patologických procesech.
Účinnost inhalovaného oxidu dusnatého byla zjišťována u novorozenců s hypoxickým respiračním selháním s různou etiologií. V případě novorozenců s přetrvávající plicní hypertenzí zlepšuje inhalace NO oxygenaci a snižuje riziko nutnosti zajistit oxygenaci pomocí mimotělní membrány. V metaanalýze randomizovaných klinických studií u dětí s přetrvávající plicní hypertenzí bez kongenitální brániční kýly (n=548) snižuje inhalace NO riziko nutnosti nasadit ECMO (relativní riziko: 0,73; 95% interval spolehlivosti (IS): 0,60 - 0,90) a zlepšuje okysličení (PaO2 v průměru o Hg; 95% IS: 44,8 až 61,4; oxygenační index v průměru o -12,2; 95% IS: -14,1 až -9,9). V metaanalýze několika studií u novorozenců s hypoxickým respiračním selháním (n=989) zlepšuje inhalace NO PaO2 o 46,4 oproti kontrole (95% IS, 34,2, 58,5) a významně snižuje oxygenační index o 10,7 oproti kontrole (95% IS, -14,1, -7,4). Incidence úmrtí nebo potřeby mimotělní membránové oxygenace (ECMO) byla významně snížena inhalační léčbou NO; relativní riziko činilo 0,72 oproti kontrole (95% IS, 0,6, 0,87). Nárůst komplikací souvisejících s inhalací NO nebyl zjištěn v žádné ze dvou uvedených metaanalýz.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)