Po perorálním podání přípravku Mirzaten se léčivá složka mirtazapin rychle a dobře absorbuje (biologická dostupnost je zhruba 50 %) s dosažením maximálních plazmatických hladin zhruba po 2 hodinách. Zhruba 85 % mirtazapinu se váže na plazmatické bílkoviny. Střední poločas eliminace je 20 až 40 hodin; v ojedinělých případech byly zaznamenány delší poločasy, až 65 hodin, u mladých mužů byl pozorován kratší poločas. Poločas eliminace postačuje k tomu, aby umožňoval dávkování jedenkrát denně. Ustáleného stavu je dosaženo za 3-4 dny, poté k další akumulaci nedochází. V rámci
doporučeného dávkovacího rozmezí je farmakokinetika mirtazapinu lineární. Příjem potravy
farmakokinetiku mirtazapinu neovlivňuje.
Mirtazapin se ve velké míře metabolizuje a eliminuje se močí a stolicí v průběhu několika dnů. Hlavními biotransformačními cestammi jsou demetylace a oxidace, s následnou konjugací. Údaje získané z lidských jaterních mikrozomů in vitro ukazují, že se tvorby 8-hydroxymetabolitu mirtazapinu účastní cytochrom P450 enzymy CYP2D6 a CYP1A2, zatímco CYP3A4 je považován za enzym zodpovědný za tvorbu N-demetylovaných a N-oxidovaných metabolitů. Demetylovaný metabolit je farmakologicky aktivní a zdá se, že má stejný farmakokinetický profil jako mateřská látka.
Clearance mirtazapinu může být snížená v důsledku nedostatečností ledvin či jater.
(cs)