| salt:hasText
| - Absorpce
Po perorálním podání se bilastin rychle absorbuje, přičemž čas pro dosažení maximální plazmatické koncentrace je přibližně 1,3 hodiny. Kumulace nebyla pozorována. Průměrná hodnota biodostupnosti bilastinu po perorálním podání je 61 %.
Distribuce
Studie in vitro a in vivo ukázaly, že bilastin je substrátem pro P-glykoprotein (viz bod 4.5, Interakce s ketokonazolem, erytromycinem a diltiazemem) a OATP (viz bod 4.5, Interakce s grapefruitovým džusem). Nezdá se, že by byl bilastin substrátem přenašečů BCRP nebo renálních přenašečů OCT2, OAT1 a OAT3. Na základě in vitro studií se očekává, že bilastin neinhibuje následující přenašeče v systémové cirkulaci: MRP2, BCRP, BSEP, OATP1B1, OATP1B3, OATP2B1, OAT1, OAT3, OCT1, OCT2 a NTCP. Byla pozorována pouze mírná inhibice P-glykoproteinu, OATP2B1 a OCT1, přičemž stanovená hodnota IC50 ≥ 300 µM byla mnohem vyšší než vypočtená klinická plazmatická Cmax, a proto nejsou tyto interakce považovány za klinicky relevantní. Na základě těchto výsledků však nemůže být vyloučena inhibice transportérů přítomných ve střevní sliznici bilastinem, např. P-glykoproteinu.
V terapeutických dávkách je bilastin vázán na plazmatické proteiny z 84–90 %.
Biotransformace
Bilastin ve studiích in vitro neindukuje nebo neinhibuje aktivitu izoenzymů CYP450.
Eliminace
Ve studii hmotnostní rovnováhy (mass balance) u zdravých dobrovolníků po podání jedné dávky 20 mg 14C-bilastinu bylo téměř 95 % podané dávky vyloučeno močí (28,3 %) a stolicí (66,5 %) jako nezměněný bilastin, což potvrzuje, že bilastin se u lidí významně nemetabolizuje. Průměrný eliminační poločas vypočtený u zdravých dobrovolníků byl 14,5 h.
Linearita
Ve studovaném dávkovém rozmezí (5–220 mg) bilastin vykazoval lineární farmakokinetiku, s nízkou interindividuální variabilitou.
Pacienti s poškozením ledvin:
Ve studii u subjektů s poškozením ledvin se zvýšila průměrná (směrodatná odchylka SD) AUC0-∞ ze 737,4 (± 260,8) ng.h/ml u subjektů bez poškození (GFR: > 80 ml/min/1,73 m2) na: 967,4 (± 140,2) ng.h/ml u subjektů s mírným poškozením (GFR: 50–80 ml/min/1,73 m2), 1384,2 (± 263,23) ng.h/ml u subjektů se středně závažným poškozením (GFR: 30–50 ml/min/1,73 m2) a 1708,5 (± 699,0) ng.h/ml u subjektů se závažným poškozením (GFR: < 30 ml/min/1,73 m2). Průměrný (SD) poločas bilastinu byl 9,3 h (± 2,8) u subjektů bez poškození, 15,1 h (± 7,7) u subjektů s mírným poškozením, 10,5 h (± 2,3) u subjektů se středně závažným poškozením a 18,4 h (± 11,4) u subjektů se závažným poškozením. Vylučování bilastinu do moči skončilo v zásadě u všech subjektů do 48 až 72 hodin. Neočekává se, že by tyto farmakokinetické změny měly klinicky významný vliv na bezpečnost bilastinu, protože plazmatické hladiny bilastinu u pacientů s poškozením ledvin jsou stále v rozmezí, které je pro bilastin bezpečné.
Pacienti s poškozením jater:
U pacientů s poškozením jater nejsou k dispozici žádná farmakokinetická data. Bilastin se u lidí nemetabolizuje. Protože výsledky studií u ledvinového poškození ukazují, že eliminace ledvinami je jednou z hlavních cest eliminace, očekává se, že vylučování do žluči se v elimimaci bilastinu uplatňuje pouze okrajově. Neočekává se, že by změny v jaterních funkcích měly klinicky významný vliv na farmakokinetiku bilastinu.
Starší pacienti:
U subjektů starších 65 let je k dispozici pouze omezené množství dat. Ve farmakokinetice bilastinu u starších pacientů nebyly ve srovnání s mladšími subjekty pozorovány statisticky významné rozdíly.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)