| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: antivirotika, inhibitory neuraminidázy.
ATC kód - J05AH01
Mechanismus účinku
Zanamivir je selektivní inhibitor neuraminidázy, povrchového enzymu virů chřipky. Inhibice neuraminidázy se vyskytla in vitro ve velmi nízkých koncentracích zanamiviru (50% inhibice viru chřipky typu A a B při 0,64 nM – 7,9 nM). Virová neuraminidáza napomáhá uvolnění nově vytvořených částic viru z infikovaných buněk, a může tak usnadnit prostup viru hlenem až k povrchu epiteliálních buněk a přestup virové infekce do ostatních buněk. Inhibice aktivity tohoto enzymu se projevila v obou in vitro a in vivo aktivitách proti replikaci viru chřipky typu A a B a zahrnuje veškeré známé subtypy neuraminidáz virů chřipky typu A.
Působení zanamiviru je extracelulární. Přípravek omezuje šíření virů chřipky typu A i B inhibicí uvolňování infekčních virionů z epiteliálních buněk dýchacího ústrojí. Replikace virů chřipky je omezena na povrchovou výstelku respiračního traktu. Klinickým hodnocením se potvrdila účinnost místního podání zanamiviru právě do tohoto úseku respiračního traktu.
V klinických studiích nebyla dosud zjištěna snížená citlivost k zanamiviru ve vzorcích od pacientů před a po započetí léčby.
Byla pozorována zkřížená rezistence mezi některými zanamivir-rezistentními a některými oseltamivir-rezistentními mutacemi virů chřipky vygenerovanými in vitro. Nebyly provedeny žádné studie hodnotící riziko vzniku zkřížené rezistence během klinického užití.
Klinické zkušenosti
Léčba chřipky
Relenza zmírňuje chřipkové příznaky a snižuje jejich trvání průměrně o 1,5 dne (v rozsahu 1,0 – 2,5 dne), jak je uvedeno v níže přiložené tabulce. U starších pacientů (≥ 65 let) a dětí ve věku 5 - 6 let nebyl střední čas nutný ke zmírnění chřipkových příznaků signifikantně zkrácen. Účinnost přípravku Relenza byla demonstrována u jinak zdravých dospělých jedinců, pokud byla léčba zahájena během 48 hodin, a u jinak zdravých dětí, byla-li léčba zahájena během 36 hodin od počátku příznaků. U pacientů bez horeček (< 37,8 °C) nebyl prokázán přínos této léčby.
1. V šesti klíčových randomizovaných, placebem kontrolovaných paralelních multicentrických terapeutických studiích fáze III (NAIB3001, NAIA3002, NAIB3002, NAI30008, NAI30012 a NAI30009) byl podáván zanamivir pacientům s přirozeně získanou chřipkou typu A a B. Studie NAI30008 zahrnovala pouze pacienty s astmatem (n=399), CHOPN (n=87) nebo s astmatem a CHOPN (n=32), studie NAI30012 zahrnovala pouze starší pacienty (( 65 let) (n=358) a studie NAI30009 (n=471) zahrnovala pouze pediatrické pacienty ve věkovém rozmezí 5 až 12 let. Populace zahrnutá do studií čítala v těchto šesti klinických studiích 2942 pacientů, ze kterých 1490 obdrželo 10 mg zanamiviru dvakrát denně cestou perorální inhalace. Primární koncový výsledek byl stanoven stejně pro všech šest studií fáze III, tj. čas do zmírnění klinických signifikantních příznaků a symptomů chřipky. Úleva byla definována jako stav bez teplot, tj. teplota < 37,8 °C a teplotní skóre nula („stejné jako normální/žádné“ ve studii NAI30012), nebo bolest hlavy, bolest svalů, kašel a bolest hrdla zaznamenané jako „žádné“ („stejné jako normální/žádné“ ve studii NAI30012) nebo „mírné“ a udržované po 24 hodin.
Srovnání středního času (dnů) potřebného ke zmírnění chřipkových příznaků:
Populace s chřipkovým onemocněním
Studie
Placebo
Zanamivir
inhalace 10 mg dvakrát denně
Rozdíly ve dnech
(95 % Cl)
p- hodnota
NAIB3001
n=160
6,0
n=161
4,5
1,5
(0,5, 2,5)
0,004
NAIA3002
n=257
6,0
n=312
5,0
1,0
(0,0, 1,5)
0,078
NAIB3002
n=141
7,5
n=136
5,0
2,5
(1,0, 4,0)
< 0,001
Kombinovaná analýza NAIB3001, NAIA3002 a NAIB3002
n=558
6,5
n=609
5,0
1,5
(1,0, 2,0)
<0,001
Astma/CHOPN studie
NAI30008
n=153
7,0
n=160
5,5
1,5
(0,5, 3,25)
0,009
Studie u starších pacientů
NAI30012
n=114
7,5
n=120
7,25
0,25
(-2,0 až 3,25)
0,609
Pediatrická studie
NAI30009
n=182
5,25
n=164
4,0
1,0
(0,5, 2,0)
<0,001
Při analýze populace zahrnuté do studií byl rozdíl v dosažení zmírnění příznaků 1,0 dne (95 % CI: 0,5 až 1,5) v kombinované analýze v NAIB3001, NAIA3002 a NAIB3002; 1,0 dne (95 % CI: 0 až 2) ve studii NAI30008 a 1,0 dne (95 % CI: 1,0 až 3,0) ve studii NAI30012 a 0,5 dne (95 % CI: 0 až 1,5) ve studii NAI30009. U dětí s vysokým stupněm ohrožení jsou k dispozici omezené údaje.
V kombinované analýze u pacientů s chřipkou typu B (n=163), včetně 79 léčených zanamivirem, byl pozorován 2 denní přínos léčby (95 = CI: 0,50 až 3,50).
V celkových výsledcích studií fáze III, u dospělých s prokázaným chřipkovým onemocněním převážně zdravých jedinců v předchorobí, se výskyt komplikací objevil u 152/558 (27 %) příjemců placeba a 119/609 (20 %) léčených zanamivirem (poměr rizika zanamivir:placebo 0,73; 95 % CI 0,59 až 0,90, p=0,004). U pacientů účastnících se studie NAI30008 s astmatem a CHOPN se výskyt komplikací objevil u 56/153 (37 %) pacientů s chřipkou léčených placebem, a u 52/160 (33 %) nemocných chřipkou léčených zanamivirem (poměr rizika zanamivir:placebo 0,89; CI: 0,65 až 1,21, p=0,520). U starších pacientů účastnících se klinické studie NAI30012 byl výskyt komplikací pozorován u 46/114 (40 %) jedinců s chřipkou léčenou placebem a u 39/120 (33 %) jedinců s chřipkou léčenou zanamivirem (poměr rizika zanamivir:placebo 0,80, 95 % Cl: 0,57 až 1,13, p=0,256). V pediatrické studii NAI30009 výskyt komplikací byl u 41/182 (23 %) ve skupině s placebem a u 26/164 (16 %) ve skupině se zanamivirem (poměr rizika zanamivir:placebo 0,70; 95 % CI: 0,45 až 1,10; p=0,151).
V placebem kontrolované klinické studii u pacientů s převážně mírnou až středně závažnou formou astmatu a/nebo CHOPN nebyly pozorovány klinicky významné rozdíly mezi zanamivirem a placebem u forsírovaného výdechového objemu za sekundu (FEV1), nebo maximální výdechové rychlosti (PEFR) měřené v průběhu léčby nebo po ukončení léčby.
Prevence chřipky
Účinnost přípravku Relenza v předcházení přirozeně se objevujícímu chřipkovému onemocnění bylo pozorováno ve dvou postexpozičních profylaktických studiích v domácnostech a ve dvou sezónních profylaktických studiích v populaci, kde propukla chřipka. Ukazatelem primární účinnosti v těchto studiích byl výskyt laboratorně potvrzené chřipky s příznaky definovanými jako přítomnost dvou nebo více následujících příznaků: teplota v ústech 37,8 C nebo horečky (zimnice), kašel, bolest hlavy, bolest v krku a bolest svalů; laboratorní potvrzení chřipky pomocí kultivace, PCR nebo sérokonverse (definována jako čtyřnásobné zvýšení titru protilátek v době zotavení proti prvnímu vyšetření).
Postexpoziční profylaxe
Dvě klinické studie hodnotily postexpoziční profylaxi v domácnostech u kontaktů původně nemocných. Během 1,5 dne od počátečních příznaků původně nemocného byla každá domácnost (včetně všech členů rodiny ve věku ≥ 5 let) randomizována k užívání přípravku Relenza v dávce 10 mg inhalované jednou denně nebo k inhalaci placeba jednou denně po dobu 10 dnů. Pouze v první studii byl každý původně nemocný randomizován ke stejné léčbě (Relezna nebo placebo) jako ostatní členové domácnosti. V této studii byl podíl domácností s alespoň jedním novým případem chřipky s příznaky snížen z 19 % (32 z 168 domácností) u placeba na 4 % (7 z 169 domácností) u přípravku Relenza (79 % ochranná účinnost; 95 % CI: 57% až 89%, p<0,001). V druhé studii nebyli původně nemocní léčeni a výskyt chřipky s příznaky byl snížen z 19 % (46 z 242 domácností) u placeba na 4 % (10 z 245 domácností) u přípravku Relenza (81 % ochranná účinnost; 95% CI:64% až 90%, p<0,001). Výsledky byly podobné v podskupinách s chřipkou typu A nebo B. V těchto studiích, které zahrnovaly celkem 2128 případů kontaktů, bylo 553 dětí ve věku od 5-11 let, z nichž bylo 123 dětí ve věku 5-6 let. Výskyt laboratorně potvrzených symptomatických chřipkových onemocnění u skupin 5-ti až 6-ti letých dětí (placebo vs zanamivir) byl 4/33 (12 %) proti 1/28 (4 %) v první studii a 4/26 (15 %) proti 1/36 (3 %) v druhé studii, který se zdá být stejný jako u starších věkových kategorií. Jelikož studie nebyly projektovány ke zjištění protektivní účinnosti u jednotlivých věkových kategorií, nebyla provedena formální analýza podskupin.
Sezónní profylaxe
Dvě sezónní profylaktické studie hodnotily přípravek Relenza inhalovaný 10 mg jednou denně proti placebu inhalovanému jednou denně po 28 dní během vzplanutí chřipky v populaci. V první studii, která zahrnovala neočkované, jinak zdravé dospělé jedince ve věku ≥ 18 let, byl výskyt chřipky s příznaky snížen z 6,1 % (34 z 554) u placeba na 2,0 % (11 z 553) u přípravku Relenza (67 % ochranná účinnost; 95% CI: 39% na 83%, p<0,001). Druhá studie zahrnula jedince ze společných ubytoven ve věku ≥ 12 let s vysokým rizikem komplikací při chřipce, kde 67 % jednotlivců bylo očkováno v dané sezóně. Vysoké riziko bylo definováno jako jedinci ve věku ≥ 65 let věku a jedinci s chronickým onemocnění plic nebo s onemocněním kardiovaskulárního systému nebo s diabetem mellitem. V této studii byl výskyt symptomatické chřipky snížen z 1,4 % (23 z 1685) u placeba na 0,2 % (4 z 1678) u přípravku Relenza (83 % ochranná účinnost; 95% CI: 56 % na 93 %; p<0,001).
Vzhledem k omezeným a nepřesvědčivým údajům nebyla účinnost přípravku Relenza v prevenci chřipky u jedinců v domovech důchodců stanovena.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)